Zdroj: Archiv

[quote]Podle zprávy Eurostat vydané u příležitosti dne vymýcení chudoby 17. října bylo v roce 2015 kolem 119 milionů lidí, neboli 23,7 % obyvatel, ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. To znamená, že plní alespoň jednu z následujících tří podmínek: jsou v ohrožení chudobou po sociálních transferech (příjmové chudoby), jsou silně materiálně deprivovaní, nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce.[/quote]

Po třech po sobě jdoucích přírůstcích mezi roky 2009 a 2012 s cílem dosáhnout cca 25 % podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU od té doby trvale klesal k návratu do jeho úrovně roku 2008 (23,7 %), ale zůstal v roce 2015 vyšší než jeho nejnižší úroveň 2009 (23,3 %). Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU je jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020.

vystrizek

Nejvíce  ohrožených chudobou nebo mírou sociálního vyloučení je v Bulharsku, nejméně v České republice

V roce 2015 byla více než třetina populace ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením ve třech členských státech: Bulharsku (41,3 %), Rumunsku (37,3 %) a Řecku (35,7 %). Nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl v České republice (14,0 %), ve Švédsku (16,0 %), v Nizozemsku a Finsku (po 16,8 %), v Dánsku a Francii (po 17,7 %).

Největší pokles v ohrožení chudobou a mírou sociálního vyloučení byl v Polsku a Rumunsku, nejvyšší nárůst v Řecku a na Kypru.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, hranice ohrožení chudobou a mírou sociálního vyloučení vzrostla od roku 2008 do roku 2015 v patnácti členských státech, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku (z 28,1 % v roce 2008 na 35,7 % v roce 2015, neboli 7,6 %, na Kypru 5,6 %, Španělsku 4,8 %, Itálii 3,2 % a Lucembursku 3,0 %. Největší pokles mezi členskými státy byl v Polsku (z 30,5 % na 23,4 %, -7.1 %) a Rumunsku (-6,9 %), následovaný Bulharskem (-3,5 %) a Lotyšskem (-3,3 %).

Na úrovni EU se procento celkové populace ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2015 (23,7 %) vrátilo na úroveň roku 2008.

vystrizek2

Cca 1 ž  6 osob v EU ohrožených příjmovou chudobou 

Při pohledu na každý ze tří prvků, které přispívají k bytí ohroženém chudobou nebo sociálním vyloučením, 17,3 % obyvatel EU v roce 2015 bylo ohroženo chudobou po sociálních transferech, což znamená, že jejich disponibilní příjem byl nižší než jejich národní hranice rizika chudoby (viz odpovídající tabulka). Tento podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v EU se ve srovnání s 2014 (17,2 %) mírně zvýšil a více přiblížil roku 2008 (16,5 %).

Prahové hodnoty odrážejí skutečné rozdělení příjmů v zemích, které se značně liší v jednotlivých členských státech a také v průběhu času. V členských státech EU, za něž jsou údaje k dispozici, 1 ze 4 osob bylo ohroženo příjmovou chudobou v Rumunsku (25,4 %) a asi 1 z 5 v Lotyšsku (22,5 %), v Litvě (22,2 %), ve Španělsku (22,1 %), Bulharsku (22,1 %), Estonsku (21,6 %), v Řecku (21,4 %), Itálii (19,9 %) a Portugalsku (19,5 %).

Naproti tomu nejnižší ceny v České republice (9,7 %), v Nizozemsku (12,1 %), Dánsku (12,2 %), na Slovensku (12,3 %) a Finsku (12,4 %). Ve srovnání s rokem 2008 se podíl osob ohrožených příjmovou chudobou zvýšil ve dvaceti dvou členských státech, ve čtyřech se snížil.

… 1 z 12 osob byla vážně materiálně deprivována

V Evropské unii v roce 2015 bylo 8,1 % populace vážně materiálně postiženo; znamená to, že jsou  životní podmínky omezeny nedostatkem zdrojů, takže není schopno platit  své účty, udržet svůj domov přiměřeně vytápěný, nebo se vydat na týden na dovolenou mimo domov. Tento podíl osob vážně materiálně deprivovaných v EU klesl ve srovnání roky 2014 (8,9 %) a 2008 (8,5 %).

Podíl vážně materiálně deprivovaných v roce 2015 se značně lišil u členských států, za které jsou data k dispozici, v rozmezí od více než 20 % z celkového počtu obyvatel v Bulharsku (34,2 %), v Rumunsku (22,7 %) a Řecku (22,2 %), na méně než 5 % ve Švédsku (0,7 %), Lucembursku (2,0 %),  Finsku (2,2 %), v Nizozemsku (2,5 %), Rakousku (3,6 %), Dánsku (3,7 %), Německu (4,4 %), Estonsku a ve Francii (po 4,5 %). Ve srovnání s rokem 2008 se podíl osob vážně materiálně deprivovaných zvýšil v 12 členských státech a snížil ve 14.

.. a 1 z 10 osob žila  v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce

Deprivací s ohledem na nízkou intenzitu práce trpělo 10,5 % populace ve věku 0-59 let; v EU žilo v domácnostech, kde dospělí odpracovali méně než 20 % svého celkového pracovního potenciálu v průběhu minulého roku. Ve srovnání s rokem 2014 v Evropské unii ze všech členských států, za které jsou data k dispozici, klesl tento podíl poprvé od roku 2008.

V roce 2015 byl v Řecku 16,8 %, Španělsku 15,4 % a Belgii 14,9 % nejvyšší podíl těch, kteří žijí v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, zatímco v Lucembursku (5,7 %) a ve Švédsku (5,8 %) byl jejich podíl nejnižší. Ve srovnání s rokem 2008 se podíl osob ve věku 0-59 let, žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce zvýšil ve velké většině členských států (dvacet), zatímco v šesti klesl.

vystrizek3

vystrizek4

Prahy rizika chudoby v EU 2008 a 2015
(v národní měně)

vystrizek5

Míra ohrožení chudobou je podíl osob, jejichž celkový příjem domácností, který je k dispozici (po sociálních transferech, daňových a jiných srážkách) pro utrácení nebo uložení je nižší, než u ohrožených chudobou pod práh, který je nastaven na 60 % národního mediánového disponibilního příjmu po sociálních transferech.

Tento ukazatel neměří bohatství nebo absolutní chudobu, ale nízký příjem v porovnání s ostatními obyvateli v této zemi.

Prahová hodnota je závislá na rozdělení příjmů v zemi pro daný rok a liší se podle složení domácnosti. Je proto důležité si uvědomit, že příjem hrozícím chudobou je relativním měřítkem chudoby a že se práh značně liší mezi členskými státy. Také se mění s časem, protože sleduje vývoj národního mediánového příjmu: v řadě členských států práh v období 2008-2015 (Řecko, Kypr) klesl, nebo zůstal téměř beze změny (Španělsko, Itálie a Portugalsko) v důsledku hospodářské krize.

Vynikající postavení České republiky je dáno reálným zvyšováním příjmových rozdílů proti úrovni kolem roku 2000. Evidentně chybí dlouhodobá koncepce, počínající zejména na navržení opatření, jak tyto rozdíly neprohlubovat, je ale souběžně nutno pracovat na koncepci zvýšení celkových příjmů, nejen od přerozdělování.

 

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno