Zdroj: Archiv

[quote]Ve středu 14.9.2016 vystoupil předseda Evropské komise Juncker s obsáhlou zprávou o stavu Unie za rok od předchozí vůbec první takové zprávy Komise Evropskému parlamentu. Služby Komise poprvé přeložily 6 bodů, týkajících se EU28. K nutnému zkrácení článku je na počátku každé z informací podtržený citát z projevu předsedy Junckera ke stavu EU v parlamentu a za ním výčet návrhu opatření předložených Komisí.[/quote]

Přezkum rozpočtu EU se dále zaměřuje na priority rozpočtu a zajišťuje větší pružnost a méně byrokracie.

 Náš evropský rozpočet je živým důkazem finanční solidarity.“

Komise předložila svůj přezkum víceletého rozpočtu EU na období 2014–2020 v polovině období. Navrhovaný balíček z přezkumu uvolní do roku 2020 další finanční prostředky ve výši 6,3 miliardy EUR, aniž by byly dotčeny horní stropy výdajů dohodnuté s Evropským parlamentem a Radou. Finanční prostředky půjdou na podporu tvorby pracovních míst, investic a hospodářského růstu a na řešení migrace a jejích příčin. Balíček rovněž navrhuje, jak zajistit, aby rozpočet EU lépe a rychleji reagoval na nepředvídané události a finanční pravidla se přitom zjednodušila a více se zaměřila na výsledky.

Informaci zdůvodnila místopředsedkyně Evropské komise Kristalina Georgieva, odpovědná za rozpočet a lidské zdroje.

„S hrdostí mohu konstatovat, že nám rozpočet EU umožňuje splnit politické priority, zajistit investice do tvorby pracovních míst a hospodářského růstu, i bezpečnosti občanů v Evropě i mimo ni. Přezkum rozpočtu stojí na začátku – a nikoli na konci – úsilí, které je ještě více zaměřené na výsledky a má zajistit, že každé euro z rozpočtu EU je vynaloženo co nejlepším způsobem.“

Více finančních prostředků pro důležité oblasti a vysoce účinné programy

Navrhované dodatečné financování až do roku 2020 odpovídá dvěma hlavním prioritám v oblasti investic a migrace. Zahrnuje:

  • 2,4 miliardy EUR na další posílení růstu a zaměstnanosti vyčleněním větší částky na vysoce účinné programy, jako je rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých, výzkumu a inovací „Horizont 2020“, konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), Erasmus a Nástroj pro propojení Evropy (CEF), který podporuje rozvoj transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a digitálních služeb. 50 milionů EUR je na projekt WiFi4EU, který má evropským společenstvím pomoci při nabízení veřejných míst s bezplatným WiFi připojením (tzv. WiFi hotspoty), celkem 120 milionů
  • 2,5 miliardy EUR na podporu v oblastech migrace, bezpečnosti a ochrany vnějších hranic, včetně vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže, agentury EU pro azyl a reformy společného evropského azylového systému.
  • 1,4 miliardy EUR na Evropský fond pro udržitelný rozvoj v rámci „plánu vnějších investic“; bude podporovat investice v regionech mimo EU a spolupracovat s partnery ze soukromého sektoru s cílem řešit základní příčiny migrace a zároveň přispívat k dosažení dalších rozvojových cílů. Částka bude směřovat i na partnerství pro migraci, makroekonomickou finanční pomoc a poskytování úvěrů třetím zemím s cílem stabilizovat situaci v sousedních zemích.

Navýšení v návrhu rozpočtu pro rok 2017 (1,8 milardy EUR) a technickou úpravou přídělů finančních prostředků na politiku soudržnosti, přinese další finanční prostředky (4,6 miliardy EUR), celková částka z přezkumu rozpočtu  je 13 miliard EUR.

Členské státy nebudou muset platit více, než k čemu se dosud v rámci víceletého finančního rámce 2014–2020 zavázaly. Prostředky budou  z některých rozpočtových rezerv, jako jsou nepřidělená rozpětí a zvláštní nástroje.

Zjednodušení pravidel

Společně s přezkumem v polovině období navrhuje Komise zjednodušení pravidel pro získání prostředků státy EU. Mezi očekávané výsledky patří:

  • Snadnější přístup k finančním prostředkům EU. Výzkumní pracovníci nebo studenti např. se již nebudou muset zabývat vyplňováním formulářů s cestovními náklady, ušetřený čas budou moci věnovat výzkumu.
  • Pro usnadnění spolupráce se EU bude moci spoléhat na již existující audity a kontroly provedené jinými dárci, např. OSN. Nevládní organizace s finančními prostředky od různých dárců tím ušetří papírování a získají více času na práci v terénu.
  • Větší důraz bude na zapojení občanů; budou mít např. možnost vyjádřit se, zda by prostředky určené pro jejich obec měly být využity na vybudování nového náměstí nebo dětského hřiště.

Finanční pravidla budou srozumitelnější a o 25 % stručnější než v současnosti.

Flexibilnější rozpočet s novou krizovou rezervou EU

Komise navrhuje zlepšit schopnost rozpočtu EU rychle a přiměřeně reagovat na nepředvídané události:

  • Vytvořením nové krizové rezervy EU pro výdaje na priority, financované z nevyužitých prostředků.
  • Zdvojnásobení objemu nástroje pružnosti (na 1 miliardu EUR) a rezervy na pomoc při mimořádných událostech (0,5 miliardy EUR).
  • Zavedení „flexibilní rezervy“ na podporu mimo EU do výše 10 % ročních prostředků na závazky.
  • Povolení svěřenských fondů pro akce v případě mimořádných událostí nebo zvláštních opatření v rámci EU (v současné době možné pouze mimo EU).

Využití úspěchů dosažených v současném rozpočtovém cyklu EU

Přezkum shrnuje hlavní úspěchy současného sedmiletého rozpočtového cyklu, v jehož rámci rozpočet EU sehrává zásadní roli při podporování nejvyšších politických priorit:

  • Financování na podporu integrace uprchlíků, bezpečnosti, ochrany hranic a řízení migračních toků se téměř zdvojnásobilo a pro období 2015–2017 vzrostlo na více než 15 miliard
  • K dnešnímu dni více než 1,4 milionu lidí využilo akce podporované Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, což převyšuje původní
  • V řadě oblastí politiky je vyčleněno přibližně 200 miliard EUR na opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v období 2014–2020.
  • Evropský fond pro strategické investice (EFSI) mobilizoval v prvním roce svého provádění investice cca 115 miliard EUR na podporu růstu a vytváření pracovních míst. Proto Komise souběžně se sdělením k přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období navrhuje prodloužit trvání EFSI až do roku 2020 a zdvojnásobit jeho finanční

Další kroky

Navrhované legislativní návrhy musí schválit Evropský parlament a Rada. Komise bude úzce spolupracovat s cílem dosáhnout dohody k co největší části balíčku do konce roku 2016.

Souvislosti

Přezkum v polovině období byl součástí politické dohody o víceletém finančním rámci na období 2014–2020; je stanoven v článku 2 nařízení Rady č. 1311/2013 („nařízení o víceletém finančním rámci“).  Víceletý finanční rámec byl schválen 2013 na pozadí hospodářské krize a jejího dopadu na veřejné finance. Poprvé v historii EU je tento sedmiletý rozpočet nižší než předchozí.

Dokončení unie kapitálových trhů – Komise urychluje reformy

„Představte si finský startup, který nemůže dostat půjčku. Momentálně má velmi omezené možnosti. Unie kapitálových trhů nabídne alternativu, nezbytné finanční zdroje, jež pomohou startupům s rozjezdem – neformální investoři (tzv. „business angels“), rizikový kapitál, financování ze strany trhů.“

Komise uvedla další kroky k urychlenému dokončení unie kapitálových trhů jako stěžejního projektu na podporu zaměstnanosti a růstu v Evropě.

Unie kapitálových trhů je základním stavebním kamenem investičního plánu pro Evropu. Má poskytnout podnikům přístup k alternativním a rozmanitějším zdrojům financování, aby mohly prosperovat, a zlepšit stabilitu evropského finančního systému. Uvnitř jednotného trhu umožní unie volný pohyb kapitálu přes hranice, aby mohl být lépe využit ve prospěch evropských společností, a Evropanům nabídne více investičních příležitostí.

Sdělení určuje nutné kroky, aby se unie kapitálových trhů co nejdříve hmatatelně projevila v praxi. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu k urychlenému dokončení první vlny navrhovaných opatření; sama také zrychlí provádění dalších kroků. Opatření umožňující položit základy této unie nejpozději do roku 2019 byla v akčním plánu pro unii kapitálových trhů, zahájeném před rokem. Základní znaky popsali místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů a místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, odpovědný za pracovní místa, růst a investice.

Dokončení prvních opatření v rámci unie kapitálových trhů

Spěšné provedení balíčku právních aktů týkajícího se sekuritizace má potenciál rychle vytvořit další finanční prostředky v reálné ekonomice: Rada již dosáhla dohody k jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizaci (JTS sekuritizace), nyní by v této věci měl urychleně pokročit i Evropský parlament. JTS sekuritizace uvolní kapacitu v rozvaze bank a investorům nabídne investiční příležitosti. Pokud by se v Evropě podařilo – bezpečnou cestou – dosáhnout úrovně sekuritizace z doby před krizí, mohlo by to stimulovat hospodářství částkou 100 miliard eur a podpořit finanční stabilitu.

Komise vyvine maximální úsilí, aby Evropský parlament a Rada pomohly dosáhnout dohody o modernizaci pravidel pro vydávání prospektů cenných papírů do konce roku. Modernizace zlepší přístup na kapitálové trhy zejména pro menší podniky. Komise rovněž žádá Evropský parlament a Radu, aby do konce roku 2016 dokončily návrh na posílení trhů rizikového kapitálu a sociálních investic. Takový krok stimuluje investice do rizikového kapitálu a sociálních projektů a investorům zjednoduší financování malých a středních inovativních podniků. Dále chce Komise předložit program na podporu rozvoje celostátních a regionálních kapitálových trhů v členských státech.

Rychlejší provedení další fáze unie kapitálových trhů

Komise urychlí další fázi činností klíčových pro unii kapitálových trhů. Dlouhodobou překážku pro rozvoj kapitálových trhů v EU představují rozdíly v insolvenčních režimech. Proto Komise  předloží návrh k restrukturalizaci a insolvenci, který má zrychlit zpětné získávání aktiv a dát druhou šanci společnostem, pokud napoprvé neuspěly.

Zruší se daňové překážky, brzdící rozvoj kapitálových trhů. Podpoří se členské státy v odstraňování překážek v souvislosti se srážkovými daněmi a v prosazování osvědčených daňových postupů na podporu rizikového kapitálu, jako je např. větší financování vlastním kapitálem namísto dluhového financování. Tím se podnítí kapitálové investice a podpoří finanční stabilita; společnosti se silnější kapitálovou základnou vykazují menší zranitelnost vůči otřesům.

V listopadu chce Komise v souvislosti s návrhem na zavedení společného základu daně z příjmů právnických osob předložit návrh, omezující zvýhodnění zadlužování podniků; vyzývá Radu, aby právní akt přijala co nejrychleji. Do konce roku Komise také zreviduje právní předpisy pro pojištění a bankovnictví s cílem více uvolnit soukromé investice do infrastruktury a malých a středních podniků.

Rozvíjení nových priorit unie kapitálových trhů

Komise bude rozpracovávat další priority. Podpoří rozvoj trhů s osobními penzijními produkty i jiné retailové finanční služby s cílem motivovat Evropany k lepšímu zhodnocování jejich úspor. Ustaví skupinu odborníků k vypracování komplexní evropské strategie pro udržitelné finance, jež podnítí investice do ekologických technologií a zajistí, aby byl finanční systém schopen financovat růst udržitelným způsobem.

Technologický rozvoj přináší ve finančním odvětví rychlé změny a může zvýšit úlohu kapitálových trhů a přiblížit je společnostem a investorům. Přínos má i pro spotřebitele, neboť nabízí širší výběr služeb. Tento inovační potenciál je třeba využít.

Komise vypracuje koordinovanou politickou koncepci, podporující rozvoj finančních technologií ve vhodném regulačním prostředí. K zajištění ochrany investorů je nezbytný účinný a důsledný dohled, prosazování integrace kapitálových trhů a zajištění finanční stability.

K rámci dohledu zváží Komise v úzké konzultaci s Evropským parlamentem a Radou další kroky nezbytné k plnému využití potenciálu unie kapitálových trhů. Komise bude i nadále sledovat situaci a identifikovat další činnosti nutné pro rozvoj unie kapitálových trhů v rámci přezkumu unie kapitálových trhů v polovině období (2017), který bude brzy zahájen.

Souvislosti

Cílem unie kapitálových trhů je zlepšit vazbu mezi úsporami a investicemi, posílit evropský finanční systém prostřednictvím alternativních zdrojů financování a rozšířením možností využívaných retailovými a institucionálními investory. Odstranění překážek omezujících volný pohyb kapitálu přes hranice posílí hospodářskou a měnovou unii, neboť podpoří hospodářskou konvergenci a pomůže tlumit hospodářské otřesy jak v eurozóně, tak mimo ni, čímž přispěje ke zvýšení odolnosti evropského hospodářství.

Dne 30. září 2015 přijala Komise akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů. Plán obsahuje program opatření  položit do roku 2019 základy integrovaného kapitálového trhu v Evropské unii.

Akční plán vychází z těchto hlavních zásad:

  • Vytváření více příležitostí pro investory
  • Propojení financování s reálnou ekonomikou
  • Podpora silnějšího a odolnějšího finančního systému
  • Prohloubení finanční integrace a intenzivnější hospodářská soutěž

Dne 25. dubna 2016 zhodnotila Komise pokrok dosažený v prvních šesti měsících od přijetí akčního plánu pro unii kapitálových trhů a zveřejnila první zprávu o stavu jejího provádění. Evropská rada na zasedání  28. června 2016 vyzvala k rychlému a rozhodnému pokroku v zajištění snadnějšího přístupu k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky tím, že se pokročí v agendě unie kapitálových trhů.

Posílení evropských investic pro růst a zaměstnanost

 „Evropa musí výrazně investovat do svých mladých lidí, uchazečů o zaměstnání, do svých startupů. Investiční plán pro Evropu o objemu 315 miliard eur již za první rok fungování přinesl investice ve výši 116 miliard eur. A nyní bude mít globální platnost.“

Komise navrhuje:

  • rozšířit úspěšný Evropský fond pro strategické investice, který je ústředním prvkem jejího investičního plánu pro Evropu, a zvýšit tak jeho účinek a upevnit jeho silné stránky, a dále
  • zřídit nový evropský plán vnějších investic (EIP), jenž podpoří investice v Africe a v sousedství EU, jejichž cílem je posílit naše partnerství a přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Návrhy uvedli vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgieva a místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost.

I.  Investiční plán pro Evropu

V listopadu 2014 tři dny poté, co se ujala své funkce, oznámila Komise tento plán, jehož strategickým partnerem se stala Evropská investiční banka (EIB). Po prvním úspěšném roce se očekává, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který je ústředním prvkem investičního plánu, zajistí 116 miliard eur pro více než 200 000 malých a středních podniků (MSP) v 26 členských státech.

Vzhledem k dosavadnímu úspěchu plánu a s ním souvisejícím povzbudivým signálům, které naznačují udržitelné zvyšování nízkých objemů investic v Evropě, se Komise zavazuje prodloužit dobu fungování EFSI a posílit jeho finanční kapacitu, což navrhovatelům projektů přinese potřebnou jistotu a umožní další fungování fondu v budoucnosti.

Komise předkládá návrh na prodloužení  počátečního tříletého období (2015–2018)  do roku 2020, kdy končí současný víceletý finanční rámec, a cílový objem investic 315 miliard eur by se navýšil na nejméně půl bilionu eur. Za účelem zvýšení účinku EFSI a dosažení cíle zdvojnásobení investic vyzývá Komise k přispění i členské státy. Pro období po roce 2020 hodlá Komise předložit návrhy, jimiž se zajistí na udržitelné úrovni, aby strategické investice pokračovaly.

Komise hodlá zdůraznit důležitost adicionality uvolněním ještě většího množství soukromých finančních prostředků. EFSI2.0 bude klást větší důraz na financování více přeshraničních a udržitelných projektů, které propojí EFSI s odvážnými cíli dohody o klimatu. Komise rovněž navrhuje dále posílit transparentnost tím, že budou poskytovány přesné informace o tom, proč byl každý z projektů vybrán a jak splňuje kritéria stanovená v nařízení o EFSI, která prokazují jeho „adicionalitu“.

K dalšímu zlepšení EFSI hodlá Komise řešit otázku zeměpisného rozsahu tím, že bude klást větší důraz na poskytování místní technické pomoci v členských státech subjektům, které usilují o získání finančních prostředků. Navrhuje dále zjednodušit kombinování žádostí o financování z fondu EFSI s ostatními zdroji financování v EU, jako jsou evropské strukturální a investiční (ESI) fondy.

Vzhledem k tomuto úspěchu byla již v červenci 2016 navýšena složka EFSI pro MSP, přičemž 500 milionů eur záruky EU bylo přesunuto ze složky pro infrastrukturu a inovace. Komise dále navrhuje posílit sociální rozměr EFSI navýšením celkové částky finančních nástrojů na podporu sociálních podniků a mikrofinancování z 193 milionů eur na jednu miliardu eur, což by dle očekávání mělo vést k uvolnění celkových investic ve výši tří miliard eur.

II.  Evropský plán vnějších investic

Komise oznámila nový evropský plán vnějších investic (EIP). Umožní posílení investic v Africe a v zemích sousedství EU, zejména za účelem podpory sociální a hospodářské infrastruktury a malých a středních podniků odstraněním překážek pro soukromé investice. S přispěním 3,35 miliardy eur z rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu EIP podpoří inovativní záruky a podobné nástroje na podporu soukromých investic, což EIP umožní zajistit investice ve výši až 44 miliard eur. Pokud členské státy a ostatní partneři poskytnou investice ve stejné výši, mohla by celková částka dosáhnout 88 miliard eur.

Uvolněním investic v partnerských zemích přispěje EIP k plnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a programu z Addis Abeby pro financování rozvoje. Významným způsobem také přispěje k řešení základních příčin migrace, posílení našich partnerství a zkoumání dlouhodobých sil, které způsobují značné přesuny obyvatelstva.

EIP se skládá ze tří vzájemně se doplňujících pilířů:

  • uvolnění investic kombinací stávajících investičních nástrojů s novou zárukou v rámci nového Evropského fondu pro udržitelný rozvoj. Tento fond se bude skládat ze dvou regionálních investičních platforem pro Afriku a evropské sousedství;
  • posílení technické pomoci pro širší politické prostředí na podporu orgánů veřejné správy a podniků v partnerských zemích. Cílem je pomoci jim lépe připravovat a propagovat projekty a přilákat více investic;
  • zlepšení obecného podnikatelského prostředí podporou dobré správy, boje proti korupci, odstraňování překážek pro investice a narušení

Kromě toho jsou nedílnou součástí EIP úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB). Za tímto účelem Komise rozšíří rozpočtovou záruku EU v rámci mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, a to celkem o 5,3 miliard eur. EIB tak v letech 2014 až 2020 v rámci záruky EU poskytne až 32,3 miliardy eur.

EIP představuje integrovaný rámec, který umožní plnou spolupráci mezi EU, členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními finančními institucemi, dárci a soukromým sektorem. Zlepší způsob využívání omezených veřejných finančních prostředků a způsob, jakým veřejné orgány a soukromí investoři spolupracují na investičních projektech.

Prostřednictvím EIP učiní EU další krok přispívající ke globální architektuře pro rozvoj a řízení migrace, což jsou dvě témata, na něž bude zaměřeno jednání na příštím zasedání Valného shromáždění OSN.

Souvislosti

Od listopadu 2014 uvolňuje Komise značné finanční prostředky EU inovativním způsobem, který maximalizuje dopad veřejných prostředků a podněcuje soukromé investice. Udržitelné investice, zejména do infrastruktury a malých a středních podniků, byly hlavním tématem její politické činnosti, zejména prostřednictvím efektivnějšího využívání omezených zdrojů rozpočtu EU, které bylo doprovázeno opatřeními na zlepšení obecného podnikatelského prostředí. Mimo EU bude tento nový přístup rovněž užitečný k řešení četných problémů v rámci sousedství EU a v Africe.

Investiční plán pro Evropu sestává ze tří pilířů. Prvním je Evropský fond pro strategické investice, jenž poskytuje záruku EU pro uvolnění soukromých investic. Druhým je Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů, které pomáhají k tomu, aby se investiční projekty díky poskytování technické pomoci a zviditelnění investičních příležitostí prosadily v reálné ekonomice. Třetí spočívá v odstranění regulačních překážek pro investice, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU.

Provoz Evropského centra pro investiční poradenství byl zahájen 1. září 2015. Navrhovatelé projektů, veřejné orgány a soukromé podniky zde mohou získat odbornou pomoc se zahájením svých projektů, aby byly připraveny pro investice. Mohou získat rady ohledně vhodných zdrojů financování a přístup k jedinečné škále technických a finančních odborných znalostí. Za účelem zvýšení povědomí o investičních příležitostech, které jsou v EU k dispozici, zřídila Komise Evropský portál investičních projektů, jehož činnost byla zahájena 1. června 2016. Navrhovatelé projektů mohou své projekty předkládat na internetu, kde jim budou přiřazeny příslušné investiční příležitosti – jedná se tedy o službu určenou k navazování kontaktů.

K odstraňování překážek pro investice Komise  předložila konkrétní iniciativy, které mají pomoci při podpoře investic a usnadňovat financování reálné ekonomiky. (Snížení kapitálových požadavků pro společnosti provozující pojišťovací a zajišťovací činnosti, pokud jde o investice do infrastruktury). Strategie pro energetickou unii, unii kapitálových trhů, strategie jednotného trhu a jednotného digitálního trhu i balíček opatření pro oběhové hospodářství obsahují konkrétní opatření, která, budou-li provedena v plném rozsahu, odstraní překážky, podpoří inovace a dále zlepší prostředí pro investice. Členské státy musí rovněž pokračovat v provádění nezbytných reforem, aby odstranily překážky pro investice zjištěné v rámci evropského semestru v oblastech, jako je platební neschopnost, zadávání veřejných zakázek, soudní systémy a efektivita veřejné správy nebo odvětvové předpisy.

Investice jsou rovněž klíčovým činitelem při přeměně rozvojové politiky a pomoci s cílem lépe podporovat dosažení cílů udržitelného rozvoje a při řešení četných problémů v rámci evropského sousedství a v Africe. Inteligentní a udržitelné investice mohou hrát zásadní úlohu při podpoře růstu a zaměstnanosti v rozvojových zemích, jelikož mohou přinášet více stability a zlepšovat podmínky v nestabilních zemích zasažených konfliktem.

Mezi hlavní výzvy pro rozvojové země i nadále patří dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění a zaměstnanost. Pokud jde o přímé zahraniční investice (PZI) do rozvojových zemí, do nestabilních zemí[1] jich směřuje pouze 6 %, což vede k tomu, že objem investic na obyvatele je téměř pětkrát nižší než v jiných rozvojových zemích. Stejně tak náklady na založení podniku jsou téměř třikrát vyšší v nestabilních zemích než ve stabilních zemích. Navzdory neustálému demografickému růstu hospodářský růst v Africe zpomalil na nejnižší úroveň od roku 2009. Ve spojení se značnými bezpečnostními problémy tento trend dále prohlubuje chudobu.

V posledních letech EU pracuje na řešení nejnaléhavějších potřeb migrantů a uprchlíků z Afriky a zemích sousedství EU. EU rovněž podporuje hostitelské komunity v partnerských zemích.

Dne 7. června 2016 přijala Evropská komise sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi na základě Evropského programu pro migraci, jehož prostřednictvím EU výrazně zvýšila svou podporu pro řízení migrace a uprchlíky poskytovanou partnerským zemím. Konkrétním příkladem je zavedení a rychlý rozvoj nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku s původními prostředky ve výši 1,8 miliard eur. K dnešnímu dni byly v rámci tohoto svěřenského fondu schváleny projekty v hodnotě přibližně 930 milionů eur a první z nich začaly být prováděny v praxi. Projekty mají různé zaměření, od zlepšení kapacit pro lepší řízení toků migrantů a uprchlíků až po dlouhodobou podporu řešení odolnosti, stability a tvorby pracovních příležitostí, se zvláštním zaměřením na mládež.

Dalším příkladem je regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii; poskytuje ucelenější, rychlejší a integrovanější reakci EU na tuto krizi tím, že slučuje různé finanční nástroje EU a příspěvky členských států do jednoho flexibilního a rychlého mechanismu s cílovým objemem ve výši jedné miliardy eur, především na dlouhodobější potřeby z hlediska odolnosti syrských uprchlíků v zemích sousedství, jakož i na podporu hostitelských komunit a jejich správních orgánů. Celkový objem fondu již dosáhl 733 milionů eur.

Cíle udržitelného rozvoje jsou součástí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, jejímž zásadním prvkem je akční program z Addis Abeby týkající se financování rozvoje. V Addis Abebě mezinárodní společenství uznalo, že pro zachování úsilí v oblasti rozvoje by oficiální rozvojová pomoc (ODA) musela být doplněna změnami postupů na úrovni zemí (mimo jiné využívání domácích zdrojů) i na globální úrovni (rovněž za účelem tvorby investic a podpory cenově dostupného a stabilního přístupu k úvěrům). Tyto změny jsou nezbytné k tomu, aby mezinárodní společenství mohlo podporovat partnerské země při řešení hospodářských, sociálních a ekologických problémů.

Komise hodlá posílit vnější hranice

„Nesmí se stát, že cenou za toleranci bude naše bezpečnost. Musíme vědět, kdo přechází naše hranice. Budeme je chránit pomocí nově vzniklé evropské pohraniční a pobřežní stráže. Budeme je chránit pomocí přísných kontrol každého, kdo je bude přecházet.“ – Předseda Juncker, Stav Unie v roce 2016

Komise stanoví, jak může Evropská unie posílit bezpečnost v Evropě lepší výměnou informací v boji proti terorismu a posílením vnějších hranic. Mezi navrhovaná opatření patří rychlejší operabilita evropské pohraniční a pobřežní stráže, rychlé přijetí a provedení unijního systému vstupu/výstupu a nadcházející návrhy na vznik evropského systému o cestovních informacích a povoleních.

Sdělení kromě toho v rámci úsilí Komise o položení základů skutečné a účinné bezpečnostní unie rovněž navrhuje podniknout další kroky k lepšímu zabezpečení cestovních dokladů, čímž by se předcházelo jejich falšování, a posílení Evropského centra pro boj proti terorismu zřízeného v rámci Europolu.

Návrhy uvedl první místopředseda Komise Frans Timmermans a komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.  

V přijatém sdělení je řada praktických a provozních opatření, jejichž cílem je urychlit provádění Evropského programu pro migraci a Evropského programu pro bezpečnost a položit základy skutečné a účinné bezpečnostní unie:

  • Evropská pohraniční a pobřežní stráž nahrazuje agenturu Frontex; bude zajišťovat silnější společné řízení vnějších hranic EU díky tomu, že bude disponovat novou možností čerpat lidské zdroje z rezervního týmu a rezervní technické vybavení. Členským státům pomůže zjišťováním a v případě nutnosti řešením nedostatků dřív, než přerostou v závažné problémy. Komise s agenturou Frontex a členskými státy již podnikly přípravné práce, které se nyní urychlí tak, aby začala agentura co nejdříve fungovat. Komise musí ještě vypracovat dohody se třetími zeměmi a přijmout rozpočtové návrhy nezbytné k tomu, aby mohla agentura flexibilně nabírat nové zaměstnance. Komise vyzývá členské státy, aby zajistily, že budou jejich lidé z rezervního týmu pohraniční stráže spolu s rezervním vybavením připraveni k bezprostřednímu nasazení a že nabídnou aktuálně chybějící odborníky, o než žádá agentura Frontex v souvislosti s operacemi v Řecku, Itálii a
  • Systém vstupu/výstupu EU: Navrhovaný systém vstupu/výstupu EU, který Komise představila dne 6. dubna 2016 společně se související změnou schengenského hraničního kodexu, zlepší řízení vnějších hranic, omezí nelegální migraci do EU (pozornost se zaměří na řešení případů překročení platnosti víz) a současně bude přispívat k boji proti terorismu a závažné trestné činnosti a bude zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti. V systému se budou ukládat údaje, včetně totožnosti, cestovních dokladů a biometrických údajů, a také se budou registrovat údaje o vstupu a výstupu z hraničních přechodů. Vztahovat se bude na všechny občany třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru (tzn. maximálně 90 dní během 180denního období). Právě probíhají jednání s Radou a Parlamentem o dvou návrzích a Komise vyzývá k tomu, aby byly návrhy přijaty do konce roku 2016, aby tak mohl být systém zprovozněn na začátku roku2020, tzn. po tříletém období, kdy se na něm bude pracovat.
  • V dubnu Komise přišla s myšlenkou zřídit systém EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který bude mít podobné cíle jako známý systém ESTA, který používají Spojené státy. Takový systém by umožnil další kontrolu nad cestujícími bez vízové povinnosti. ETIAS by stanovil způsobilost všech příslušníků třetích zemí bez vízové povinnosti k cestě do schengenského prostoru, a zda z takové cesty plynou bezpečnostní rizika či riziko migrace. Informace o cestujících by byly shromažďovány před jejich cestou. Komise spustila studii proveditelnosti ETIAS a měla by mít její výsledky v říjnu 2016. Na základě těchto výsledků a konzultací hodlá Komise do listopadu 2016 předložit legislativní návrh na zřízení
  • Posílení Europolu: Europol je základním nástrojem EU k posílení spolupráce mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány. Doznal zásadních změn nedávným zřízením Evropského centra pro boj proti terorismu, Evropského střediska pro boj proti převaděčství a Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě. Komise bude s Europolem spolupracovat na větším posílení kapacit agentury v boji proti terorismu a také v její snaze potlačit převaděčství migrantů a kyberkriminalitu, např. uvolněním dalších zdrojů, jež jsou zapotřebí ke splnění potřeb a očekávání, jež jsou na tuto agenturu kladena. Důležité je také zajistit Europolu lepší přístup ke klíčovým databázím. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby v určité formě umožnily vznik centra výměny informací. Vznikla by tak platforma, na níž by orgány veřejné moci, které disponují informacemi souvisejícími s terorismem a jinými závažnými přeshraničními bezpečnostními hrozbami, mohly tyto informace sdílet s donucovacími orgány.
  • Ke zjištění totožnosti osob je naprosto nezbytné zabezpečení cestovních dokladů. Lepší řízení volného pohybu, migrace a mobility závisí na spolehlivých systémech, jež předcházejí zneužití a ohrožení veřejné bezpečnosti plynoucím z toho, jak snadno lze některé dokumenty padělat. Komise hledá nové způsoby posílení bezpečnosti elektronických dokladů a řízení dokladů totožnosti. Do prosince 2016 přijme Komise akční plán o zabezpečení dokladů, konkrétně pobytových karet, dokladů totožnosti a náhradních cestovních dokladů.

Souvislosti

Evropská komise přijala dne 28. dubna 2015 Evropský program pro bezpečnost, který stanoví hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii v období 2015–2020. Program naplňuje závazek vyjádřený v politických směrech předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a je součástí obnovené strategie vnitřní bezpečnosti, kterou Rada přijala dne 16. června 2015.

Od přijetí programu bylo dosaženo značného pokroku v jeho naplňování. Klíčové oblasti pozornosti byly posíleny akčními plány, které byly přijaty v prosinci 2015 v oblasti střelných zbraní a výbušnin, v únoru 2016 v oblasti zesílení boje proti financování terorismu, ve sdělení o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro správu hranic a vnitřní bezpečnost ze dne 6. dubna 2016 a ve sdělení o naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie ze dne 20. dubna 2016.

Zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, jež předseda Juncker oznámil ve svém projevu o stavu Unie, který přednesl 9. září 2015, je jedním z opatření v rámci Evropského programu pro migraci, jehož cílem je posílit řízení a bezpečnost vnějších hranic EU.

Komise připravuje cestu pro dostupnější a lepší připojení k internetu pro všechny občany a podniky

Musíme být propojení. Naše ekonomika to potřebuje. Lidé to potřebují. A do propojení musíme investovat teď.“

Komise navrhla ambiciózní přepracování předpisů EU v oblasti telekomunikací, které spočívá v nových iniciativách zaměřených na naplnění rostoucích potřeb Evropanů v oblasti propojení a na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Tyto návrhy podpoří investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a urychlí veřejný přístup evropských občanů k Wi-Fi. Evropané očekávají v práci, doma či na cestách internetové připojení, které je rychlé a spolehlivé.

Podpora investic do sítí s velmi vysokou kapacitou je pro vzdělávání, zdravotní péči, zpracovatelský průmysl nebo dopravu stále důležitější. Ke zvládnutí těchto úkolů a s cílem připravit digitální budoucnost Evropy dnes Komise předložila tři strategické cíle týkající se propojení pro rok 2025:

  • Všichni hlavní socioekonomičtí hráči, jako jsou školy, univerzity, výzkumná střediska a dopravní uzly, všichni poskytovatelé veřejných služeb, jako jsou nemocnice a správní orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních technologií by měli mít přístup k velmi vysokému – gigabitovému – propojení (umožňujícímu uživatelům stahovat/nahrávat 1 gigabit dat za sekundu).
  • Všechny evropské domácnosti na venkově i ve městech by měly mít možnost připojení o rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s, které lze navýšit na Gb/s.
  • Všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice by měly mít nepřerušované pokrytí technologiemi 5G, což je pátá generace bezdrátových komunikačních systémů. Jako prozatímní cíl by pokrytí technologiemi 5G mělo být komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě EU do roku 2020.

Těchto cílů lze dosáhnout pouze pomocí rozsáhlých investic. Komise proto navrhla nový evropský kodex pro elektronické komunikace, který zahrnuje progresivní a zjednodušená pravidla, jež mají pro všechny společnosti zatraktivnit investice do nové infrastruktury špičkové kvality všude v EU, a to jak na místní úrovni, tak přes hranice států. Investice zmobilizované tímto novým rámcem by mohly v příštích deseti letech (do roku 2025) zvýšit náš HDP o dalších 910 miliard eur a vytvořit 1,3 milionu nových pracovních míst.

Kromě kodexu Komise rovněž představila akční plán pro zavedení 5G v celé EU od roku 2018. Toto opatření může v EU potenciálně vytvořit dva miliony pracovních míst. Dnešní balíček týkající se propojení také obsahuje další klíčovou iniciativu WiFi4EU, jejímž cílem je pomoci evropským komunitám nabídnout všem občanům bezplatné přístupové body WiFi .

Návrh uvedli Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh a Günther H. Oettinger.

Nový kodex pro elektronické komunikace pomůže vybudovat budoucí sítě

Podle odhadů si dosahování  cílů v oblasti propojení v průběhu nadcházejícího desetiletí vyžádá investice ve výši 500 miliard eur. Prostředky budou muset z velké části pocházet ze soukromých zdrojů. Nicméně podle současných investičních trendů je pravděpodobné, že dojde k investičnímu deficitu ve výši 155 miliard eur. K řešení navrhuje Komise modernizovat stávající předpisy EU o telekomunikacích, které byly naposledy aktualizovány v roce 2009. Kodex bude stimulovat hospodářskou soutěž, jež podporuje investice a posiluje vnitřní trh a práva spotřebitelů.

Nový evropský kodex pro elektronické komunikace, který byl včera představen, navrhuje:

  • Posílení hospodářské soutěže a předvídatelnosti investic: Investoři potřebují dlouhodobou jistotu, ať už působí v jakémkoli odvětví. To znamená stabilní regulační prostředí, které snižuje rozdíly mezi regulačními postupy v celé EU. Kodex bude uplatňovat regulaci trhu, pouze pokud to bude vyžadovat zájem konečných uživatelů, a v případě, že obchodní ujednání mezi hospodářskými subjekty nepřinesou konkurenceschopné výsledky. Nový kodex podstatně omezuje regulaci tam, kde vzájemně si konkurující operátoři společně investují do sítí s velmi vysokou kapacitou, a usnadňuje účast menších subjektů na investičních projektech, a to díky sdílení nákladů, překonávání překážek v rozšiřování atd. Nová pravidla činí investiční řízení předvídatelnějším pro „průkopníky“, kteří se rozhodnou podstoupit riziko investovat do těchto sítí v méně ziskových oblastech, jako jsou venkovské oblasti. Nový kodex není pouze o konkurenci v oblasti přístupu do sítí, ale také o konkurenci v oblasti investic do těchto sítí.
  • Lepší využívání rádiových frekvencí: Snížení rozdílů mezi regulačními postupy napříč EU je mimořádně důležité v oblasti rádiového spektra, což je klíčová „surovina“ pro bezdrátové komunikace. Kodex navrhuje dlouhou dobu trvání licence spolu s přísnějšími požadavky na účelné a efektivní využívání spektra. Navrhuje rovněž koordinovat základní parametry, jako jsou lhůty pro přidělování spektra, aby se zajistilo včasné uvolnění spektra na trhu EU a hlubší integrace politik spektra napříč EU s cílem zajistit plné bezdrátové pokrytí v celé
  • Výraznější ochranu spotřebitele v oblastech, kde obecná pravidla na ochranu spotřebitele neřeší specifické potřeby jednotlivých odvětví. Aktualizovaná pravidla umožňují snadněji přejít k jinému dodavateli v případech, kdy spotřebitelé podepsali smlouvy na balíčky telekomunikačních služeb (balíčky kombinující internet, telefon, televizi, mobilní telefon atd.), a zajišťují, aby zranitelné skupiny (starší osoby, zdravotně postižení a příjemci sociální pomoci) měly právo na cenově dostupné smlouvy o poskytování internetových služeb.
  • Bezpečnější on-line prostředí pro uživatele a spravedlivější pravidla pro všechny subjekty: Aby se zajistilo uplatňování bezpečnostních požadavků (tj. aby byly sítě a servery bezpečné), byla vybraná pravidla rozšířena i na nové on-line subjekty, které nabízejí služby rovnocenné službám tradičních operátorů. Pravidla rovněž počítají s tím, že uživatelé budou mít v budoucnu možnost prostřednictvím těchto on-line služeb vytočit celoevropské číslo tísňového volání 112. Pro uživatele to nebude znamenat žádné dodatečné náklady.

Součástí dnešních legislativních návrhů Komise je rovněž posílení úlohy vnitrostátních regulačních orgánů a úřadu BEREC, což má zajistit jednotné a předvídatelné uplatňování pravidel na celém jednotném digitálním trhu a omezit nynější roztříštěnost a nejednotnost.

WiFi4EU

Komise navrhla novou iniciativu, která by umožnila všem zainteresovaným místním orgánům nabídnout všem občanům bezplatné bezdrátové připojení, například uvnitř a v blízkosti veřejných budov, zdravotních středisek, parků nebo náměstí. Tento nový systém veřejných poukázek s počátečním rozpočtem ve výši 120 milionů eur může potenciálně zajistit propojení tisíců veřejných prostorů, a vytvořit tak 40 až 50 milionů připojení k bezdrátové síti denně.

Finanční prostředky určené na instalaci místních bezdrátových přístupových bodů by měly být k dispozici co nejrychleji po přijetí tohoto systému Evropským parlamentem a členskými státy. Do roku 2020 by tohoto nového projektu mělo využívat minimálně 6 000 až 8 000 místních komunit. Podle směrnice o elektronickém obchodu by místní orgány, které tyto služby nabídnou svým občanům, nebyly odpovědné za obsah, který přenášejí.

Akční plán pro technologie 5G

Komise představila akční plán pro technologie 5G, který počítá se společným harmonogramem EU pro koordinované komerční zavádění technologií 5G v roce 2020, jakož i se spoluprací s členskými státy a zúčastněnými stranami z odvětví. Ta se zaměří na vymezení a přidělení pásem spektra pro technologie 5G, organizaci celoevropských zkoušek 5G od roku 2018, podporu společných globálních norem pro technologie 5G a na motivaci k přijetí vnitrostátních plánů zavádění technologií 5G ve všech členských státech EU.

Komise a investoři v telekomunikačním odvětví  zvažují, že poskytnou rizikový kapitál začínajícím podnikům, které vyvíjejí řešení 5G pro inovativní aplikace a služby napříč průmyslovými odvětvími. Jednalo by se o zvláštní nástroj rizikového financování, který by začínajícím podnikům pomohl uvést na trh nové služby například v oblastech, jako je automatické řízení automobilů, dodávání zboží pomocí dronů, nebo virtuální realita pro konkrétní profesní spolupráci.

Souvislosti

Podniky od začínajících až po velké společnosti stále více využívají internet, aby mohly fungovat, vytvářet statky a rozšiřovat se. V celosvětové honbě za vytvářením technologicky vyspělých podniků i za transformací podniků tradičních je prvotřídní internetové připojení neodmyslitelné.

Úspěch elektronického obchodu, internet věcí, spolehlivost elektronické veřejné správy a aplikací elektronického zdravotnictví, uživatelská zkušenost s video- a audio obsahem při hrách a streamingu: to všechno a ještě mnohem více závisí na investicích do budoucího propojení. Aby mohlo mnoho uživatelů využívat on-line služby ve stejném místě, např. na letištích nebo na stadionech, v podnikatelských parcích a ve veřejné správě, a aby bylo možné propojit miliardy předmětů od aut po domácí spotřebiče, bude zapotřebí kvalitnější širokopásmové pokrytí. Může rovněž dětem dát příležitost učit se ve škole novým způsobem za pomoci virtuální reality a lékařům umožnit na dálku provést chirurgický zákrok.

V roce 2015 mělo 71 % evropských domácností (ale pouze 28 % ve venkovských oblastech) přístup k rychlému pevnému internetovému připojení (rychlost stahování nejméně 30 Mb/s), a pokud jde o pokrytí mobilními sítěmi 4G, činil průměr v EU 86 % (pouze 36 % ve venkovských oblastech) (zdroj). To však nestačí k uspokojení rostoucí poptávky po rychlosti, kvalitě a spolehlivosti infrastruktury nezbytné pro jednotný digitální trh.

Komise dnes na základě stávajících cílů EU pro širokopásmové připojení do roku 2020 představila vizi evropské gigabitové společnosti, ve které dostupnost a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou umožní výrobky, služby a aplikace v oblasti jednotného digitálního trhu nejen široce používat, ale také vyvíjet.

Komise navrhuje moderní úpravu autorského práva v zájmu rozkvětu a přístupnosti evropské kultury

Chci, aby novináři, vydavatelé a autoři dostávali za svou práci spravedlivou odměnu, a to bez ohledu na to, zda ji vytvářejí ve studiích nebo v obývacích pokojích, zda je šířena off-line nebo on-line, zda je publikována přes kopírovací stroj nebo odkazem na internetu.“

Komise představila návrhy na modernizaci autorského práva. Jejich smyslem je posílit kulturní rozmanitost v Evropě, rozšířit nabídku obsahu dostupného on-line a zpřesnit pravidla pro všechny hráče na internetu. Vzdělávacím a výzkumným zařízením a institucím, jež se starají o kulturní dědictví, poskytnou tyto návrhy nástroje k inovaci.

Digitální technologie mění způsob produkce a distribuce hudby, filmů, televizních a rozhlasových pořadů, knih a tisku a mění i způsob, jakým si k nim opatřujeme přístup. Velkou oblibu si získaly nové on-line služby, např. streamování hudby, platformy s nabídkou videí na vyžádání a agregátory informací. Spotřebitelé zase stále častěji očekávají, že se k obsahům kulturní povahy dostanou i na cestách či z jiného členského státu. Nové digitální prostředí vytvoří příležitosti pro evropské tvůrce, pokud budou jeho pravidla všem aktérům zajišťovat právní jistotu a srozumitelnost. Klíčovou součástí strategie pro jednotný digitální trh jsou návrhy, jež Komise dnes přijala a jež mají zajistit:

  • větší výběr a lepší přístup k obsahu on-line a z jiných členských států,
  • lepší úpravu autorských práv pro potřeby vzdělávání, výzkumu, zachování kulturního dědictví a začleňování osob se zdravotním postižením a
  • spravedlivější a udržitelný trh pro tvůrce, kreativní odvětví a
  • Návrh uvedli Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, a Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost. Dnešní návrhy v oblasti autorského práva mají tři hlavní priority:

1. Zajistit lepší přístup k širší nabídce obsahu šířeného po internetu i z jiných států

Návrhem o přenositelnosti on-line obsahu, který jsme představili v prosinci 2015, jsme dali spotřebitelům právo, aby své internetové předplatné na filmy, hudbu a elektronické knihy mohli využívat i mimo svůj domovský stát, např. během dovolené či služební cesty. Nyní navrhujeme zřídit právní mechanismus, díky němuž budou moci provozovatelé vysílání snáze získávat od nositelů práv povolení potřebná na to, aby mohli přenášet programy on-line v jiných členských státech EU.

Jedná se o programy, které tito provozovatelé přenášejí on-line souběžně s jejich vysíláním, a o nabídku sledovat programy z televizních archivů, kterou chtějí poskytovat on-line i v dalších členských státech. Jako příklady lze uvést MyTF1 ve Francii, ZDF Mediathek v Německu, TV3 Play v Dánsku, Švédsku a pobaltských státech či AtresPlayer ve Španělsku. Provozovatelé vysílání se dostanou do silnějšího postavení, neboť naprostou většinu svého obsahu, např. zpravodajské, kulturní, politické, dokumentární a zábavné pořady, budou moci prezentovat i v dalších členských státech. Spotřebitelům se tím rozšíří nabídka.

Provozovatelům, kteří nabízejí balíčky stanic (např. Proximus TV v Belgii, Movistar+ ve Španělsku či digitální televize IPTV Entertain nabízená společností Deutsche Telekom v Německu), dnešní návrhy usnadňují získat potřebné povolení. Namísto aby totiž museli individuálně vyjednávat s každým nositelem práv, pokud budou tyto balíčky stanic z jiných členských států chtít nabízet, budou moci licence získat od organizací kolektivní správy, které nositele autorských práv zastupují. Tím rozšíří i výběr obsahu pro své zákazníky.

V zájmu širší nabídky služeb videa na vyžádání v Evropě členské státy vyzýváme, aby zřídily subjekty, jež budou pomáhat při licenčních jednáních (včetně licencí na služby v dalších členských státech) mezi nositeli práv k audiovizuálním dílům a platformami, které video na vyžádání nabízejí. Doplněním tohoto mechanismu bude dialog s audiovizuálním odvětvím o licenčních otázkách a inovativních postupech, např. pomocí center pro udělování licencí.

Nová směrnice o autorském právu se snaží rozšířit přístup k bohatému kulturnímu dědictví Evropy. Pomůže proto muzeím, archivům a dalším institucím digitalizovat a v dalších státech zpřístupňovat nekomerční díla (např. knihy a filmy), která jsou chráněna autorským právem, ale již nejsou veřejnosti přístupná.

Souběžně s tím využije Komise dílčího programu MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa, na nějž je vyčleněno 1,46 miliardy eur, a dále podpoří mobilitu tvůrčího obsahu napříč státy. Více peněz tak poplyne do titulkování a dabingu, vznikne nový katalog evropských audiovizuálních děl, který poskytovatelé videa na vyžádání budou moci přímo používat k sestavování programů, a pomocí internetových nástrojů se zkvalitní digitální distribuce uvedených děl, která bude snazší si na internetu vyhledávat a prohlížet.

Tyto ucelené kroky budou pro lidi podnětem, aby pro sebe objevovali televizní a rozhlasové programy z dalších evropských zemí a zůstávali i v zahraničí v kontaktu se svou domovskou zemí. Evropské filmy budou snáze přístupné, a to i v jiných členských státech, což dále zdůrazní bohatou kulturní rozmanitost Evropy.

2. Zlepšit autorské právo pro potřeby výzkumu, vzdělávání a sociálního začleňování zdravotně postižených osob

Studenti i učitelé při výuce rádi používají digitální materiály a technologie. Téměř čtvrtina vzdělávacích pracovníků však dnes týden co týden naráží na restrikce právě kvůli autorským právům, chce-li ve výuce s digitálními pomůckami pracovat. Komise dnes navrhla novou výjimku, která má vzdělávacím zařízením umožnit, aby vyučování dokreslovaly digitálními prostředky a mohly pracovat s on-line kurzy z jiných členských států.

Výzkumným pracovníkům v EU zase navržená směrnice umožní, aby při analýzách velkých souborů používali technologie vytěžování textů a dat (TDM). Inovativnímu výzkumu se tak dostane velmi potřebného impulzu, pokud uvážíme, že téměř všechny vědecké publikace jsou dnes digitální a jejich celkový objem roste ve světě ročně o 8–9 %.

Komise navrhuje i novou povinnou výjimku, která institucím spravujícím kulturní dědictví umožní uchovávat díla v digitální podobě, což je pro zachování kulturního dědictví i přístupu občanů k němu v budoucnu velmi důležité.

V neposlední řadě navrhuje Komise legislativu, jíž bude provedena Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení. Tyto kroky jsou důležité k tomu, aby autorská práva nebránila plné účasti občanů na společnosti. Umožní také provádět výměny kopií děl v přístupném formátu, a to v rámci EU i s třetími zeměmi, které smlouvu podepsaly, a vyhnout se zdvojování práce a plýtvání zdrojů.

3. Spravedlivější a udržitelný trh pro tvůrce a tisk

Směrnicí o autorském právu má být posíleno postavení nositelů práv při vyjednávání o odměnách za to, že jsou jejich obsahy využívány na internetových platformách pro sdílení videonahrávek, k nimž patří YouTube či Dailymotion. Tyto platformy budou povinny zavést účinné způsoby, např. technologie, jak automaticky detekovat písně a audiovizuální díla, které nositelé práv určí a které mají být podle vzájemné dohody pro tyto platformy buď povoleny, nebo z nich být odstraněny.

Přechodem z tisku na digitální a on-line služby, např. sociální média a agregátory informací, profitovalynoviny, časopisy i další tiskoviny. Rozšířily se řady jejich čtenářů, ale ovlivněny byly i jejich příjmy z reklamy a výrazně se ztížilo licencování a vymáhání práv k těmto publikacím. Komise v této souvislosti navrhuje zavést pro vydavatele nové oprávnění, podobné právu, které v EU mají již filmoví producenti, výrobci zvukových záznamů a další subjekty v kreativním odvětví, např. vysílací společnosti.

Toto nové právo vyjadřuje důležitou úlohu vydavatelů tisku, jež spočívá jednak v investování do kvalitního novinářského obsahu, který je z hlediska přístupu občanů k informacím v naší demokratické společnosti zásadní, jednak v tvorbě takového obsahu. Tito vydavatelé dostanou z právního hlediska vůbec poprvé postavení nositelů práv, a budou tedy ve výhodnější pozici při jednáních o užití vlastního obsahu, která povedou s provozovateli on-line služeb, které tento obsah používají nebo zpřístupňují.

Budou schopni i lépe bojovat s pirátstvím. Všichni aktéři tak budou moci při udělování licencí na digitální užití obsahu moci postupovat podle přesného právního rámce. Snáz se budou moci rozvíjet i inovativní podnikatelské modely, z nichž budou mít prospěch spotřebitelé.

Návrh směrnice ukládá vydavatelům a producentům povinnost být transparentní a informovat autory a výkonné umělce o zisku, jehož z jejich děl dosahují. Zavádí i mechanismus, jenž těmto autorům a umělcům pomůže dostat z těchto zisků přiměřený podíl, který s producenty a vydavateli sjednávají.

Výsledkem by měla být silnější důvěra mezi všemi aktéry, kteří jsou do hodnotového řetězce digitálního odvětví zapojeni.

Na cestě k jednotnému digitálnímu trhu

Dnešní návrhy jsou součástí strategie pro jednotný digitální trh z května 2015. Doplňují návrh nařízení o přenositelnosti právního obsahu z prosince 2015, revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách a sdělení o on-line platformách z letošního května. Na podzim tohoto roku Komise navrhne důraznější vymáhání práv duševního vlastnictví všeho druhu včetně práv autorských.