Zdroj: Archiv

[quote]Od roku 2009 varovaly všichni nevládní partneři v Radě hospodářské a socíální dohody před zhoubným řešením finanční a počínající krize reálné ekonomiky škrty užitečných rozpočtových výdajů. Doporučovali snížit schodek příjmy z realizovatelných investic.[/quote]

Finanční krize se v ČR nečekala v důsledku předchozí specifické sanace bankovního sektoru (=rychlého nepodmíněného převzetí dluhů státem, než začnou platit tehdy jen o něco tvrdší pravidla EU). Nečekala se ani větší krize reálné ekonomiky- jen Česko, Bulharsko a Rumunsko nedalo na vědomí Komisi návrhy úprav rozpočtu pro větší podporu ekonomiky a zaměstnanosti.

Téměř se nevyužil EGF. Nevyužily se od OECD Komisí převzaté závislosti vývoje HDP a výnosu daní, pákový efekt vývoje na příliv soukromých investic, nebyl konkrétní rozbor příčin skokového nárůstu podílu dluhu na HDP (za 4 roky o cca 18 %), a tím nezaměstnanosti.

Kdyby ti, co rozhodovali o ekonomice, sledovali 5/6 členských států EU, mohlo jít v nejhorším o rok poklesu a dále nižší tempa růstu ekonomiky. Nejde o rýpání se v minulosti- následníci opatření k růstu dluhu a zvýšené nezaměstnanosti postup chválí a chtejí v době mírného růstu ekonomiky umazat navýšený veřejný dluh. To by umožnilo přidusit růst ekonomiky a zaměstnanosti za současné koalice.

Vymysleli nepřijatelnou dikci „finanční ústavy“ a zřejmě se podíleli na odkladu ratifikace Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, i když stejně platí podle jiné části práva EU závislost růstu veřejných výdaůl na růstu HDP.

Začíná předvolební období. Koalice počítá s navýšením potřebných výdajů na podporu růstu, včetně odstraňování křivd plynoucích z letitého potlačování sociální a zaměstnanecké politiky. ČR je výší veřejného dluhu v první čtvrtině členských států. Vynikající rating vede pod cca 3 % úrok z veřejných dluhů, tuto částku chytré investice a sociální opatření snadno vykompenzují. Kam až a do kdy ale může jít?

Chybí koncepce rozvoje zvýšení možných zdrojů k realizaci vyšších výdajů bez růstu dluhu. Všechny výdajové návrhy budou  muset  vycházet z plánu  na podporu hospodářského rozvoje a zaměstnanosti; v EU vlády zpravidla nepočítají jen s výhledem na nejbližší jeden či dva roky, ČR dosud nemá  zákonem upravenou povinnost střednědobého rozpočtu a dlouhodobého výhledu.

Jak začít rozvojem

Podnikatelé v tripartitě navrhovali několikrát studii založenou na extrapolaci časových řad s variantami růstu HDP a odvozeného objemu přidané hodnoty při maximálním využití domácí zaměstnanosti, dočasné pracovníky z jiných států EU i ekonomické migrace.

Na ně měly navazovat „workshopy“ s úspěšnými podnikateli k možnosti změn struktury výroby k vyšší přidané hodnotě- zprvu rozsáhlejší projekt; jak ubíhal čas, návrh byl jen na přímo zadanou roční studii k výhledu možnosti růstu ekonomiky a zaměstnanosti 2030 a 2050. To nikdo nezadal; lze tedy předpokládat, že takové podklady vláda má a měla by je sdělit. Jak jinak kvantifikovat sliby? Stále lze vycházet z toho, že je ekonomika nejkoncentrovanějším výrazem politiky, ne naopak.

Za předchozích vlád se vyvinula kategorie jen „politicky“ odpovědných ministrů a nejvyšších úředníků, s iluzí efektivnějšího působení „neviditelné ruky trhu“, i když je nedostatkem konkurence ochromena, než státních zásahů. Tím nejsou nutné úvahy o budoucím rozvoji ekonomiky jako nositeli rozvoje společnosti.

Služební zákon byl schválen parlamentem ČR v roce 2001, ale byla odložena jeho účinnost postupně až do roku 2015. Důsledkem bylo zrušení Institutu vzdělávání státní správy při Úřadu vlády ČR. MV ČR pak přijalo inovovaný zákon o úřednících samospráv a při MV zřídilo Školící středisko pro samosprávy; na rozdíl od státní správy fungoval systém přípravy i ochrany úředníků, obměny nebyly tedy tak velké jako ve státní správě, kdy si každý ministr přivedl své politické spolupracovníky bez ohledu na jejich odborné  znalosti. Řeší to realizace zákona o státní službě z roku 2015?

Čerpání finančních prostředků z EU pro období 2007-13 bylo prodlouženo do poloviny roku 2016, rok 2015 se využil především na dočerpání 31 % finančních prostředků období za 9 měsíců. Minulé vlády nepřipravily projekty. V roce 2014 došlo ke schválení operačních programů 2014- 2020/2022, od roku 2015 byly vypisovány výzvy k novému finančnímu období.

K větší jistotě čerpání finančních zdrojů v letech 2015-16 se vybraly nejdříve víceleté projekty; od roku 2017 začnou roční a dvouleté projekty. Ale jejich nepřipravenost (u investic až po stavební povolení, kterému musí předcházet EIA), ČR nereagovala na další finanční nabídky EU. Důsledkem je zatím velmi nízké čerpání fondů střednědobého finančního výhledu EU 2014-2020/22.

Lze odhadnout, že fondy soudržnosti, nástroje propojení Evropy, zapojení do Evropského fondu strategických investic mohly vést k zahájení investičních projektů v objemu až 400 mld. Kč,  s vytvořením cca 400 tisíc pracovních míst; pákový efekt by zajistil udržení zaměstnanosti.

Jak urychlit přípravu investic do transevropské sítě a navazujících úseků, aby místo 14 až 15 let od záměru po uvedení do provozu stačilo jako v Německu 5 let? Jak se využila nabízená pomoc Evropské komise k přípravě projektů? Jak využít jako zpracovatelů EIA vysoké školy s odborníky všech potřebných profesí?

Co by bylo ještě dobré vědět

Jak vláda urychlí s pomocí Komise (převzetím osvědčených projektů) digitalizaci veřejné správy a řízení ekonomiky, s veřejnou kontrolou finančních toků? Tím omezí neprůhledné zadávání projektů, to spolu s neplněním daňových poviností a únikem informací bude trestnou činností. Pak při nezkorumpovaných donucovacích orgánech není vstup podnikatelů do politiky střetem zájmů. Baťa, Sousedík, Macháček aj. měli důvěru, protože prokázali schopnost řízení svými výsledky v podnikání. Nepokládali ale politiku za dobrou doživotní živnost!

Teprve nedávno požádal český představitel v Radě ECOFIN o urychlení legislativy k zdanění výnosů podnikatelských činností ve státě jejich generování. (Předtím byla ČR proti jakémukoliv zdanění transferu finančních toků přes hranice, později se z jednání k tomu již jen omluvila). Zdaněný zisk z podnikání v ČR může jít do zahraničních investic. Chceme tím utlumit rozvoj doma? Podle TV máme 23000 dolarových milionářů. Nebude vadit odliv předpokládejme již zdaněných prostředků růstu ekonomiky a tedy i sociálna?

Za výrazný střet zájmů lze naopak pokládat nástup do placených politických funkcí kandidátů, kteří předtím neprokázali několikaletou výdělečnou nebo jinak prospěšnou činnost s příjmem přesahujícím požitky z funkce, aby nemuseli funkce měnit v celoživotní živnost!

Zákaz vlastnictví hromadných sdělovacích prostředků politiky bez vymezení přípustné reklamy je patrně zbytečné etické gesto v celkově neetickém českém prostředí; lze je vyvážit reklamami. Jejich obsah upravuje jen zákon o ochraně spotřebitele a není kontrola jeho dodržování.

Stát by měl mít své prostředky k objasnění vládních záměrů. A měl by se také vyjadřovat k reklamám, negujícím záměry evropské i české politiky: namísto cyklické ekonomiky EU se ukazuje výuka batolat rozbíjet staré nádobí, aby se koupilo nové. Při požitku z jízdy nezáleží na menší nehodě auta- pojišťovna to uhradí; na přístrojové desce auta odtahové služby může být umístěna figura, i když to zákon zapovídá; nevadí, že spadne na vozovku část nákladu a příkladů jsou stovky.

A obecně vzato: nemá TV program plný vražd a násilí rámující reklamy vliv na potenciální sklon k násilí mladé generace, neusnadňuje přechod k terorismu?

Jak vláda zajistí čerpání z fondů soudržnosti pro obce a kraje, když jde o veřejné prostředky s podílem EU, za jejichž využití odpovídá stát, bez jeho kontroly? Kontrola obcí a krajů je v současné době zakotvena v zákoně o přezkumu hospodaření samospráv, kterou má provádět mnisterstvo financí. Nově je navrhována vnitřní kontrola státní správy a samosprávy zákonem o řízení a kontrole veřejných financí, který byl vrácen legislativní radou v roce 2014 a v současné době snad již prošel jí prošel.

Externí kontrola prováděná NKÚ je ústavou ČR zúžena jen na státní rozpočet jako celek a prostředky EU. Rozšíření působnosti na kraje a obce požadovala od roku 1996 EU i někteří poslanci. V EU je standardní, v ČR bylo po 14té parlamentem zamítnuto. Také část veřejných financí pro vysoké školy zatím zatím kontrole NKÚ nepodléhá.

V sousedních státech EU se vykupují pozemky pro projekty infrastruktury za cenu obvyklou současnému užívání, jinak jsou vyvlastněny. Po zastavení projekční činnosti vládami dřívější koalice na několik let se prosadilo do zákona zvýšení výkupních cen až na 16 ti násobek, snížilo se na 8mi násobek.

Kolik projektů projde podle současných kriterií Evropské komise, se spolupodílem soukromých financí dokonce i k fondům soudržnosti? Proč nezajistit výkup rychlým rozhodnutím soudů (včetně odvolání) za cenu, odpovídající současnému užívání a zálohu na ceny objektů na nich a zahájit projekt? O doplatku k záloze je pak možno se soudit léta.

V Listině základních práv občana Evropské unie článek 14 definuje právo na vzdělání:

  • v bodě a): Každý má právo na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání.
  • v bodě b): Právo zahrnuje možnost bezplatné povinné školní docházky. Víc tam není.

Je dobré respektovat tradici bezplatného vzdělávání vysokoškoláků i středoškoláků, ale se zaměřením na využití na českém trhu práce,  se soutěží o studium vybraných potřebných oborů podle osobních kvalit studenta na veřejných (i soukromých školách, když už byly povoleny).

Program Erasmus + začal nabízet na dokončení mgr. stupně při prokazatelně vyšší úrovni studia v zahraničí záruky úvěru Komise na poslední rok  či dva roky. Pověřené banky pak  poskytují úvěry na dokončení studia zpravidla na 4 % úrok a na 10 let po absolvování. Výdajům na splácení úvěru na vzdělání  nad povinnou docházku odpovídají rozdíly v platech absolventů. Absolventi státem hrazeného studia pro potřeby českého trhu práce by měli odpracovat úhradu nákladů studia po výběru volného místa z několika nabídek, nebo výdaje zaplatit- i investice do lidského kapitálu mají být efektivní!

Bylo by dobré předpokládat další využití palivové a surovinové základny, až odpadnou levné zdroje z dovozu; současným uživatelům pozemků vysvětlit, že za jejich života patrně zůstanou ložiska pod jejich pozemky netknuty, mohou však objekty jen udržovat, aby byly pozdější výkupy levnější. Jen na okraj lze uvést spor mezi EU a Čínou v rámci WTO: Čína omezuje vývoz mimo jiné 13 z 20 strategických surovin, které uvedla ve svém seznamu Evropská komise před léty. Nakupuje v Africe pro budoucnost doly, které zastavily těžbu pro nefektivnost.

Pokud by byli občané ČR v Británii přes ujišťování o neměnném postavení po brexitu nějak šikanováni, neměla by se jim zejména v klíčových úzkoprofilových profesích nabídnout práce doma?

Dílčí problémy

Pokud vznikly nezdůvodněné rozdíly ve výši platů, je zapotřebí podle projekce vývoje ekonomiky zpracovat harmonogram jejich etapového vyrovnávání.

Je třeba analýzovat postavení osob neaktivních na trhu práce a pokud splňují podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané a zdravotní způsobilost, zařadit je podle jejich schopností do kurzů rekvalifikace k začlenění do trhu práce. Pak namísto části sociálních dávek z prostředků státu na sociální ochranu budou moci čerpat spolufinancování z EGF. Podle toho doplnit zákon o sociálním zabezpečení, či jeho výklad.

Jen na okraj: MPSV a úřad prace zaměňují systematicky nezaměstnanost naposled o více než 1,2 % vyššími údaji o počtu neaktivních na trhu práce. Proč se nedodržuje mezinárodní metodika ?

Unijní statistiky hodinových nákladů práce podle NACE ukazují vyšší náklady v podnikatelských než v převážně nepodnikatelských sektorech. Odrážejí tím reakci na z hrozby ekonomických cyklů. Protože úředník podle služebního zákona má de facto „definitivu“, riziko z výkyvů na trhu práce nemá. Porovnával to někdo u nás?

Důchodová reforma v ČR zahájená v roce 1996 prodlužovala dobu odchodu do důchodu. Původní pojistný plán počítal s 15 lety důchodového pojištění, v současné době jde s prodlužujícím se věkem o pobírání důchodu cca 20-25 let. Proto se diskutuje o odchodu do důchodu v 70 letech. To je obecně nereálné a řeší se snižováním valorizace důchodů. Počátkem 90. let průměrný důchoce pobíral cca 50 % průměrného platu, dnešní cca 35 % průměrného platu; to se zhorší zvyšováním platů ve státní správě, zdravotnictví, justici.

Ke zhoršení situace v devadesátých letech přispěla i skutečnost, že důchodové pojištění bylo běžným příjmem státního rozpočtu a tehdejší stamiliardové přebytky byly vyčerpány  ve snaze o méně schodkový rozpočet. K určité nápravě došlo až koncem 90 let, kdy finanční zdroje z důchodového pojištění začaly být ukládány na zvláštní účet státního rozpočtu, ale všechny předchozí přebytky byly pryč. Jaký tedy bude dlouhodobě poměr důchodů k platům?

V napjaté situaci s plněním programových bodů Komise zejména k investicím a restrukturalizaci jako základním zdrojem rozvoje a zaměstnanosti a sociálna byla zbytečná veřejná diskuse o změnách vedení policie. Autoři zdůrazňováním jen odbornosti zapomněli, že když ministr vnitra před únorem 1948 (ubezpečený potenciální okupací SSSR) odvolal nekomunistické krajské velitele, došlo k pádu vlády i demokracie.

Někteří činitelé předkládají  k řešení vnitřních problémů EU až po migrační tsunami a nyní brexit úvahy opožděně a na velmi obecné úrovni; zdůrazňují to, co uváděl od počátku roku 2014 mnohem konkrétněji Jean-Claude Juncker. V rozpracovanější formě to uvedl jako kandidát na předsedu Evropské komise v červnu v Evropském parlamentu, jako předseda Komise v listopadu 2014.

Za hlavní politický úkol pokládal od počátku v souladu s mottem voleb do Evropského parlamentu poslední příležitost, jak obnovit důvěru občanů v evropský projekt, a tím ho zachránit; soustředit na úrovni EU jen to, na co v globalizovaném světě samotný členský stát nestačí a naopak decentralizovat na stát a jeho územní celky (v rámci jednoho rozpočtového rámce) věci, které není vhodné řešit centrálně. Tak si mimo jiné představoval před 90. léty Spojené státy evropské prezident T.G.M.

První zásadní opatření začala Komise realizovat již od 1.Q 2015 (investice, unie bankovních trhů, první kroky k řešení imigrační tsunami aj.). Pokud jde o imigraci, vznikl hlavní problém z dodržování úmluv OSN, které v nových podmínkách zastaraly, ale i Československo je stvrdilo léta předtím, než vstoupily ČR a SR do EU.

Neměly se tedy prostřednictvím EU navrhovat změny úmluvy OSN? Při prodlevách, zdlouhavosti jednání, nevyužívání konzultací k zlepšení projektů jde o zbytečné vytváření nedůvěry k tomu, co Rady a Evropský parlament dávno schválily, jen bylo nutno přerozdělit finanční zdroje. A samozřejmě zdůraznit, že ve fungujícím Schengenu nelze imigrantům zabránit ve volném pohybu po EU.

Návrhy na zadržení migrantů z Asie a Afriky mimo Evropu jsou určitě významné, ČR však zdaleka nesplnila svůj závazek k zajištění finančních zdrojů k cílům milénia OSN 2000 až 2015 poskytnutím prostředky na humanitární pomoc a na potravinou pomoc OSN ve výši postupně 0,33 a pak 0,7 % hrubého domácího důchodu. Podle zprávy OECD 2015, které akci spravuje, ČR s nejhlasitějšími kritiky řešení imigrace odváděla jen 0,2 % HDD. To se samozřejmě s prodloužením programu do roku 2030 mění.

A proč nelze přijít s dotacemi pro potravinový fond OSN dodávkami potravin a nesnižovat zemědělskou produkci?

Agrární politika nadto zůstává nadále záhadou tím, že podle Eurostat mají hospodářství (farmy) v Česku rozlohu o cca ¼ větší, než Spojené království jak druhé v pořadí. Mělo by tedy uplatnit úspory z rozsahu. Co tomu ještě brání?

Změnu legislativy potřebné k naplnění programu rozvoje prostřednictvím investic a všech dalších priorit dosáhla Evropská kmise za pomoci Evropského parlamentu za 18 měsíců. Za tu dobu se v ČR často neprojednaly některé návrhy ani v prvním čtení.

Poslední příklad: v epoše digitalizace jako předpokladu konkurenceschopnosti ekonomiky prosazené sledování tržeb a v tom daní by se mělo vypustit napři. Pro malé hospody, protože starší generace hostinských nezvládne to, co již dnes děti školou povinné. Možný kompromis k zábraně úniků může být povinnost dodavatelů posílat kopie vystavených faktur za dovávky malých odběratelů finančím úřadům. A zdanění farmářských trhů lze přenechat na vůli obcím, které mohou snáze posoudit prospěch nebo slevu občanů z navýšení obecních příjmů.

Nebudou někteří voliči při růstu ekonomiky o 2- až 3 % ročně nárůst platu politiků o 8 % pokládat za nestoudnost?

Příloha:

10 prioritních úkolů současné Evropské komise schválených EP a Radou

Namísto až stovek priorit navrhl Jean -Claude Juncker pro program v červnu 2014 v EP a po schválení Komise v listopadu 2014 jen deset bodů:

  • nový impuls pro růst zaměstnanosti a investic
  • propojený jednotný digitální trh
  • pružná energetická unie s politikou výhledové změny podnebí
  • hlubší a spravedlivější vnitřní trh s posílením průmyslové základny
  • hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie
  • přiměřené a vyvážené dohody o volném obchodu s USA
  • oblast spravedlnosti a základních práv na základě vzájemné důvěry
  • nová politika v oblasti migrace
  • EU jako silnější globální aktér
  • Unie pro demokratickou změnu

Komise stáhla 73 legislativních návrhů, které se neúspěšně projednávaly dva a více let.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno