Čtvrtek, 25 dubna, 2024
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Správa železnic opraví památkově chráněné nádraží v Klatovech za 400 mil.

Od
Karolína Vágnerová
-

Státní Správa železnic (SŽ) opraví památkově chráněnou nádražní budovu v Klatovech, ve druhém největším městě i železniční stanici v Plzeňském kraji. Práce budou podle odhadů stát téměř 400 milionů korun. Zahájení stavby je v plánu letos na podzim, hotova má být na počátku roku 2027. ČTK to dnes řekla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová. Start stavby by měl korespondovat s výstavbou přestupního terminálu před nádražím, kterou bude financovat hejtmanství.

„V těchto dnech jsme vypsali tendr na zhotovitele prací (na nádražní budově) v předpokládané hodnotě 393 milionů korun,“ uvedla Friebová. Podle ní je cílem revitalizace účelnější využití vnitřních prostor. „Náplní prací bude především rekonstrukce odbavovací haly a obou křídel budovy. Vybudují se nová veřejná WC, všechny vnitřní prostory se upraví tak, aby odpovídaly současným požadavkům,“ doplnila.

Budova bude také po opravě bezbariérově přístupná, stejně jako celá stanice, a to díky výtahům, které spojí podchod s nástupišti i odbavovací halou. Cyklisté pak budou mít k dispozici zděný přístřešek pro kola. Zázemí získají také řidiči autobusů z plánovaného přestupního terminálu, který vznikne v prostoru před nádražím.

Terminál u nádraží za více než 100 milionů korun postaví kraj s městem. „Teď vypisujeme výběrové řízení na dodavatele, dlouho trvalo schvalování projektové dokumentace na Centru pro regionální rozvoj, protože jsme zažádali o dotaci z evropského programu IROP,“ řekl dnes ČTK náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). Dotace na terminál může být až 65 milionů.

Stavba terminálu začne letos na podzim, dokončena má být v roce 2025. Peníze na oba roky má kraj v rozpočtu. Terminál bude podle Čížka zatím nejdražší v regionu. Doufá ale, že se jeho cenu podaří soutěží dodavatelů stlačit dolů. Záležet bude hlavně na ceně zastřešení, největší položce. To se rozprostře od výpravní budovy a výrazně zasáhne i do zelené plochy, kde vznikne kruhový objezd na oddělený příjezd autobusů a osobních aut na parkoviště. Na terminálu vznikne parkoviště pro auta, zastávky MHD i linky autobusů, nástupní ostrůvky a místa pro odstavení autobusů. „Město se bude na stavbě podílet. Zatím jsme domluveni na cyklostezce a chodnících,“ dodal.

Na koupi pozemků pro terminál je podle Čížka uzavřená s Českými drahami smlouva o budoucí smlouvě. „Jednání běží,“ řekl náměstek. Klatovské autobusové nádraží pod budoucím terminálem, které patří soukromé firmě, zůstane v současné podobě.

Zdroj: ČTK

DPP zahájil provoz prvního průjezdného lakovacího boxu pro tramvaje

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil ve svých ústředních dílnách provoz prvního průjezdného lakovacího boxu pro tramvaje. Umožní zaměstnancům podniku lakovat všechny typy vícečlánkových tramvají, aniž by je musel rozebírat. Nový box ušetří peníze a zefektivní péči o vozy. Výstavba dvoupodlažní budovy vyšla na 388 milionů korun a trvala 12 měsíců. Novinářům to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), generální ředitel DPP Petr Witowski a technický ředitel Jan Šurovský. Box pro DPP vystavěla firma Metrostav DIZ.

„Praha patří ke světové špičce tramvajových provozů, a to jednak ve velikosti vozového parku, tak i v počtu přepravených cestujících, a my intenzivně investujeme do tramvajového provozu. Musíme ale investovat také do stávajícího technologického zázemí,“ řekl Hřib.

Budova s lakovnou měří na délku 131,2 metru, je široká více než osm metrů a vysoká téměř 13 metrů. V přízemí má tři lakovací kabiny, které jsou od sebe odděleny technologickými místnostmi pro ovládání boxu. Každá kabina je určena pro konkrétní činnost, kdy v první technici dělají hrubou přípravu lakování a stříkání spodních částí. Ve druhé se pak zaměřují na broušení, tmelení nebo sušení a nakonec vůz přesunou do třetí kabiny, kde zaměstnanci podniku tramvaj nalakují.

„V Hostivaři jsme měli doposud deset lakovacích boxů, které slouží pro lakování jednotlivých dílů nebo maximálně jednoho článku tramvaje nebo vozidla o maximální délce 18 metrů. Bohužel tato technologie nám neumožňuje lakovat vícečlánkové tramvaje délky 30 metrů,“ řekl Šurovský.

Každá z tří kabin je vybavena vzduchotechnikou s rekuperací a zvlhčovačem vzduchu. Mají rovněž demineralizátor vody, který se používá pro lepší míchání barev, a vysavače. Z technických důvodů není vybaven trolejí a tramvaje tak do něj budou tlačit a vytahovat speciální bateriová vozítka.

Do modernizace technologického zázemí vložil DPP v letech 2019 až 2023 celkem přes 1,63 miliardy korun. „Postavili jsme novou opravárenskou halu, odstavnou plochu pro tramvaje, zmodernizovali pracovní lávky v opravně tramvají,“ řekl Witowski. DPP nyní staví novou vozovnu v Hloubětíně.

Zdroj: ČTK

Vláda bude ve středu potřetí projednávat úpravy systému emisních povolenek

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda bude ve středu potřetí projednávat návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami. V předchozích měsících kabinet novelu dvakrát odložil kvůli sporům o rozdělení výnosů mezi jednotlivá ministerstva. Zájem o kontrolu výnosů totiž má několik resortů. Nejnovější úpravy návrhu nyní ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechtělo komentovat. Základním bodem ovšem zůstává zavedení povinnosti využití veškerých příjmů z povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu, vyplývá z předchozích návrhů novely.

Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem 40 miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na které bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje.

Vláda už měla návrh novely na stole v lednu a v březnu. Kvůli rozporům ministerstev o dělení výnosů, které jsou nyní rozděleny mezi MŽP, ministerstvo průmyslu a obchodu a státní rozpočet, ji však kabinet pokaždé odložil. Kontrolu nad penězi z prodeje emisních povolenek žádá ministerstvo životního prostředí, které návrh předkládá, a ministerstvo průmyslu. Ministerstva financí a dopravy pak chtěla, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu.

Po březnovém jednání vlády o návrhu k povolenkám uvedl ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL), že ministerstva budou hledat další shodu. V případě dalšího neúspěchu pak počítá se schůzí lídrů koalice. Zda úřady nyní dospěly k dohodě, není zřejmé. Mluvčí MŽP Veronika Krejčí k tomu ČTK řekla, že detailní informace zveřejní až po jednání vlády.

Schvalování novely postupně nabírá zpoždění. Podle původních plánů měla platit už od začátku tohoto roku. V případě delších průtahů by mohly Česku za opožděné přijetí úprav hrozit sankce. Svaz průmyslu a dopravy ČR v minulých týdnech varoval před tím, že zpoždění ohrožuje investice do tuzemského průmyslu a energetiky. Současný stav navíc komplikuje i přípravu firem na nové podmínky na trhu.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Zdroj: ČTK

Virtuální realita pro řidiče kamiónů? Nákladní automobily nově musí mít senzory pro mrtvé úhly, používají se ale i speciální simulátory

Od
Karolína Vágnerová
-
Technologický pokrok se nevyhýbá ani silniční přepravě. Od letošního července Evropská unie vyžaduje, aby byly kamióny a autobusy vybaveny speciálními senzory, které řidiče upozorňují na objekty, které nejsou z kabiny vidět. Řidičům nákladních vozidel při práci asistuje řada dalších technologií, v logistické společnosti Raben například zavádí zácvik řidičů pomocí simulátorů s virtuální realitou.
 

Takzvaná virtuální realita (VR), která pomocí technologie simuluje podmínky reálného světa, zdaleka nenachází využití pouze v zábavním průmyslu. Vývojáři v automotive ji využívají pro simulaci prototypů před vlastní výrobou, architekti ke zkoumání návrhů budov a lékaři díky ní dokáží zmírňovat bolest nebo se připravovat na složité operační výkony.

K tréninku se VR používá i v logistice, evropská společnost Raben Group zavádí školení řidičů na přístrojích VR TRUCK SIMULATOR, které dokonale reprodukují podmínky v kabině během jízd. „Simulátor objevili kolegové z polské centrály při testování jiného produktu. Když přišli na jeho potenciál k využití pro naše řidiče, začal proces úprav a přizpůsobování požadavkům reálného provozu,“ říká Jitka Kocálová, marketingová manažerka Raben Logistics Czech.

Zohlednit byly potřeba různé druhy vozovek, fyzikální zákony působící při řízení 40 tunového vozidla i reálné možnosti manévrování souprav na terminálech a parkovištích tak, aby co nejvíce odrážely skutečné pracovní prostředí řidičů. Simulátory jsou vybaveny originálním volantem a sedadlem a uživatel se na „svět“ může dívat buď speciálními brýlemi, anebo pomocí tři vestavěných LCD obrazovek.

Simulátor nabízí různé obtížné scénáře, při kterých bere v úvahu typ vozidla, druh silnice, povětrnostní podmínky i pohyb ostatních vozidel. „Dokážeme tak věrně nasimulovat například jízdu po horských silnicích v mlze nebo různé krizové situace, což je zejména pro nové řidiče velmi užitečné. Na simulátorech mohou své schopnosti zdokonalovat i déle pracující zaměstnanci, hodí se například pro zácvik s různými typy vozidel,“ doplňuje Kocálová. Simulátory lze navíc efektivně převážet tam, kam je potřeba. V rámci Raben Group se do běžného provozu dostanou nejprve v Polsku a Česku, zbytek zemí bude následovat.

Foto: Raben

Senzory pro mrtvé úhly vyvinuli v Brně

Jiný technologický „upgrade“ řidiče kamiónů čeká i díky rozhodnutí EU. Od července musí nákladní vozidla a autobusy disponovat senzory mrtvých úhlů, které jim umožní mít přehled o tom, co se děje před, za i po stranách mnohatunového vozidla. Usnadní jim to manévrování, což by mělo přispět k větší bezpečnosti účastníků silničního provozu i pasažérů nebo nákladu.

Na vývoji speciálních senzorů se podíleli také experti z Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Technologie funguje na principu lidarů, tedy zařízení, která využívají laserový paprsek, souběžně probíhal také vývoj nanoradaru: „Z běžné kamery sice vidíme některé objekty na silnici, ale nezískáme informaci o jejich vzdálenosti či rychlosti pohybu. To umožní nový nanoradar, který vidí i za vozidla ve výhledu. Bližší informaci o geometrickém tvaru objektu pak řidiči nabídne lidar,“ uvedl pro iDnes Peter Chudý z VUT.  Kombinace obou technologií řidičům poskytne optimální podmínky pro lepší přehled při řízení, jednotlivá zařízení ale lze na vozidlo instalovat i odděleně.

Zdroj: Reliant

Ve vystudovaném oboru zůstává jen čtvrtina mladých absolventů učilišť. Při vhodném výběru oboru jsou však podle průzkumu vysoce spokojení s prací i výdělkem

Od
Karolína Vágnerová
-

Zatímco o místa na gymnáziích se žáci základních škol přetahují, učiliště musí často bojovat o každého zájemce. Přihlášku s nejvyšší prioritou si na nematuritní učební obor letos podalo necelých 33 tisíc zájemců, celková kapacita přitom činí skoro 52 tisíc míst. Nedostatek zájemců o studium na učilištích se negativně dotýká řady odvětví, která jsou na přísunu čerstvých absolventů závislá. Častým problémem, na který žáci naráží, je špatná volba učebního oboru. Podle průzkumu, který si nechala zpracovat skupina GasNet[1], pracuje ve svém oboru jen 23 % mladých absolventů učilišť. Ti, kteří výběr nepodcenili, jsou však výrazně spokojenější se svou kariérou i výdělkem.

 

V těchto dnech procházejí zájemci o studium na středních školách jednotnou přijímací zkouškou, která určí, jakým směrem se budou jejich studijní cesty ubírat. Už nyní však víme, na jaké školy a obory se žáci základních škol hlásí[2]. Podle očekávání je mezi nimi největší zájem o gymnázia, zejména pak víceletá. Počet přihlášek s nejvyšší prioritou převyšující kapacitu oborů však zaznamenala i čtyřletá gymnázia a řada středních odborných škol. Velká část přihlášených se tak na svůj preferovaný obor nedostane.

 

Opačnému problému čelí nematuritní učební obory. Na celkový počet 51 668 volných míst si podalo přihlášku s nejvyšší prioritou jen 32 673 zájemců. Není však učební obor jako učební obor. I mezi nimi totiž existuje několik výjimek, jako je například obor kadeřník nebo mechanik opravář motorových vozidel, o které je mezi deváťáky větší zájem, než školy dokážou pokrýt. Zároveň je však řada oborů, kde by na naplnění nestačily ani přihlášky všech priorit. To přitom může mít z dlouhodobého hlediska závažné dopady na řadu odvětví, která jsou na přísunu absolventů učebních oborů existenčně závislá.

 

GasNet: Bez nové generace plynařů se neobejdeme, Česko potřebujeme připravit na vodík

 

„V oblasti plynárenství se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem odborně vyučených plynařů. Na stejný problém však naráží firmy napříč energetikou. Nejen naši technici stárnou a my už dnes víme, že nové generace plynařů budou pro českou energetiku klíčové,“ upozorňuje Alžběta Šedivá z HR týmu skupiny GasNet. Poukazuje tak na skutečnost, že emisně šetrnější plyn postupně nahradí končící uhlí a evropské plynárenství se zároveň aktivně připravuje na postupné nahrazení zemního plynu obnovitelnými plyny – biometanem a vodíkem. „Do distribuční sítě GasNetu jsme připojili už šestou výrobnu biometanu a naším dlouhodobým cílem je nahradit zemní plyn čistým vodíkem. Pilotní vodíkové projekty chceme představit už letos. Bez nové generace plynařů se tak neobejdeme,“ zdůrazňuje Alžběta Šedivá.

 

Ředitel učiliště radí: Naslouchejte dítěti a výběru školy věnujte dostatek času

 

Podle ředitele Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martina Valenty je jedním z hlavních důvodů nižšího zájmu o učební obory touha rodičů, aby jejich dítě dosáhlo co nejvyššího vzdělání bez ohledu na jeho studijní předpoklady, zájmy a přání.

 

„Stává se, že deváťák doma slýchá větu: ‚No přece nepůjdeš jen na učňák!‘ Podobně rodiče odkládají rozhodnutí o profesním směřování. Žáci bývají často silou tlačeni na gymnázium, přestože na jiném typu školy by byli šťastnější. Volba oboru vzdělání není nic jednoduchého. Málokterý žák má v patnácti letech zcela vyhraněný zájem. Přesto i v tomto věku, pokud rodiče se svými dětmi komunikují a naslouchají jim, dokážou společně zvolit správnou cestu. Při rozhodování doporučuji rodičům potlačit své ambice, na základě zkušeností dětem poradit, ale zároveň jim naslouchat a respektovat jejich názor. Ne každý je studijní, gymnaziální typ. Technické nadání a šikovné ruce jsou obrovskou devízou. Navíc stále vzácnější, a proto čím dál lépe finančně ohodnocenou,“ vysvětluje ředitel.

 

Že je nevhodný výběr střední školy a také konkrétního učebního oboru velmi častým jevem, potvrzuje i lednový průzkum skupiny GasNet mezi mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Z něj vyplývá, že jen čtvrtina (23 %) mladých absolventů učebních oborů pracuje v oboru, ve kterém získala výuční list. Většina absolventů tak po dokončení studia nabyté znalosti v zaměstnání vůbec nevyužije.

 

Spokojení řemeslníci

 

Dobrou zprávou naopak je, že ti, kteří ve svém oboru zůstali, jsou podle průzkumu se svým rozhodnutím vystudovat daný učební obor v naprosté většině případů (81 %) spokojení – mnohem častěji než v případě těch, kteří dělají něco jiného (36 %). 4 z 5 lidí věnujících se vystudovanému oboru uvádí, že jim vzdělání dalo dobré základy pro jejich budoucí kariéru a pomohlo jim získat jejich současné zaměstnání. Zatímco mezi lidmi, kteří již nepracují ve vystudovaném oboru, je se svým současným měsíčním výdělkem spokojených jen 36 %, v případě absolventů, kteří u oboru zůstali, je to hned 66 %.

 

„Data z průzkumu naznačují, že výběr oboru opravdu není radno podceňovat. Má významný vliv na pracovní a celoživotní spokojenost. Žáci základních škol by se proto měli spolu se svými rodiči důkladně rozmyslet, co by je v životě bavilo dělat, jaká práce by pro ně mohla být opravdu realisticky perspektivní,“ říká Alžběta Šedivá. Její slova potvrzuje i Martin Valenta: „Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou ihned. V oboru plynárenství pracuje po skončení školy minimálně 70 % našich žáků. Ze setkání s absolventy vím, že ti, kteří zkusí štěstí jinde, se často po pár letech k oboru vracejí.“

[1] Cílem průzkumu bylo získat vhled do nálad mladých absolventů učebních oborů v České republice. Sběr dat byl realizován od 15. do 18. ledna 2024 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 315 respondentů vybraných na základě dosaženého vzdělání (absolventi učebních oborů) a věku (18-35).

[2] Všechna data jsou dostupná na webu České školní inspekce vzdelavanivdatech.cz.

Zdroj: Gasnet

ČD – Telematika slaví 30 let. Do budoucna se chce více zaměřit na zákazníky ze státní správy a na oblast kyberbezpečnosti

Od
Karolína Vágnerová
-

V polovině dubna oslavila společnost ČD – Telematika již 30 let fungování. V posledních letech přitom roste nejen z pohledu finančních ukazatelů, ale i z pohledu poskytovaných služeb. Do budoucna se chce ČD – Telematika soustředit nejen na pro ni tradiční oblasti drážních technologií pro zabezpečení a telekomunikační služby. Cílem je také rozšířit portfolio poskytovaných služeb nejen v rámci skupiny Českých drah a resortu dopravy, ale zásadním způsobem i u dalších subjektů státní správy.

„Jsem opravdu rád, že firma slaví kulaté výročí ve skvělé kondici. V roce 2022 – tedy posledním, za který máme auditovaná čísla – jsme dosáhli historicky rekordních výsledků. A i když ještě nemáme finální auditní zprávu za loňský rok, už teď mohu potvrdit, že jsme opět překonali očekávání. Věřím, že se nám i do budoucna podaří udržet firmu stabilní a úspěšnou. I proto chceme s ohledem na dramaticky rostoucí kybernetické hrozby rozvíjet například nabídku velmi pokročilých a specifických služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo budovat nové inovativní síťové služby. Velký potenciál pro další růst vidíme zejména u subjektů státní správy,“ řekl Jan Hobza, předseda představenstva společnosti ČD – Telematika.

Jedním ze současných stěžejních pilířů poskytovaných služeb je dodávka mobilní části evropského vlakového zabezpečovače ETCS pro České dráhy a ČD Cargo. ČD – Telematika ale rozvíjí i své další prioritní oblasti, kterými jsou poskytování služeb servisu, údržby a výstavby telekomunikačních infrastruktur a velkoobchodní telekomunikační služby se zajištěním kybernetické bezpečnosti. Právě tuto oblast již v loňském roce ČD – Telematika zásadním způsobem rozšířila s cílem výrazně posílit ochranu zákazníků před neustále narůstajícími kybernetickými hrozbami. Pod názvem ČDT-NET nově nabízí komplexní bezpečnostní řešení síťové a serverové infrastruktury ve formě služby (IaaS) a bezpečnostního dohledu. Firma v listopadu spustila i vlastní bezpečnostní dohledové centrum (SOC).

Původní firmu ještě pod názvem ČD – Telekomunikace založili v roce 1994 bývalí pracovníci drah a telekomunikací a již necelý rok poté uzavřela na základě vítězství ve veřejném výběrovém řízení smlouvu s Českými drahami na vybudování telekomunikační sítě. Samotná optická síť v dnešní době čítá 3500 kilometrů. Za dobu své existence vystřídala firma řadu majitelů. České dráhy jsou 100% vlastníkem od roku 2021. Třetinový podíl ve firmě získaly již v roce 2003, o dva roky později pak díky vložení svého odštěpného závodu Telematika držely většinový podíl a název firmy se změnil na dodnes používaný ČD – Telematika.

Činnost ČD – Telematiky je sice odjakživa spjatá s drahami a telekomunikacemi, poskytované služby ale vždy byly velmi různorodé. Firma budovala systém GSM-R, spravovala železniční telekomunikační majetek, řešila výstavbu infrastruktury pro své zákazníky, zaváděla wi-fi na nádražích, do vlaků i stanic metra, nabízela služby virtuálního mobilního operátora, modernizovala speciální vozidla s diagnostickými systémy, prováděla revize osvětlení, upravovala technologie v silničních tunelech, instalovala informační systémy pro cestující, vytvořila kontrolně-analytické centrum řízení dopravy, chránilainternetový provoz, poskytovala služby datového centra, zaváděla parkovací systémy, modernizovala vzduchotechniku nebo řešila úsekové měření rychlosti. V České Třebové pro studenty vybudovala Centrum informačních technologií a elektroniky.Klíčovou oblastí v posledních letech jsou pak dodávky mobilní části evropského vlakového zabezpečovače ETCS. Na seznamu zákazníků se objevila řada velkých jmen i mimo tradiční drážní prostředí – například T-Mobile, Vodafone, České Radiokomunikace, Ředitelství silnic a dálnic, Česká pošta, Úřad vlády, Škoda Auto, DPP, CESNET, ČEZ, ale i řada měst, krajů nebo ministerstev.

ČD – Telematika a.s. je významným poskytovatelem v oblasti drážních technologií pro zabezpečení a komunikaci, působí i jako dodavatel velkoobchodních telekomunikačních služeb. Provozuje vlastní optickou síť napříč Českou republikou, která je součástí kritické infrastruktury státu. Nabízí i služby v oblasti správy, údržby a výstavby optických infrastruktur. Portfolio svých činností doplňuje oblastí kybernetické bezpečnosti. Na trhu působí od roku 1994 a má více než 500 zaměstnanců.


Zdroj: ČD-TELEMATIKA

Obalová společnost THIMM slaví 30 let. Sází na postupnou digitalizaci a automatizaci výroby

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost THIMM vyrábějící obaly z vlnité lepenky letos slaví jubilejních 30 let na českém trhu. Za tu dobu posbírala desítky mezinárodních prestižních ocenění za inovativní obalová řešení i design a stala se jedním z průkopníků využití ekologických obalových materiálů a moderních technologií ve výrobě. Na českém trhu je dlouhodobě považována za jednoho z tahounů průmyslu 4.0. Zautomatizovala prakticky veškerou část výroby a podnikla řadu kroků k úspoře energií a udržitelnosti. Tímto směrem chce pokračovat i nadále.

 

„Vnímáme výrazně větší poptávku po obalových materiálech než před třiceti lety, proto jsme tomu museli výrobu přizpůsobit. V roce 2008 jsme začali s automatizací a digitalizací, která nám celý proces značně usnadnila. Nejen, že ho zrychlila, ale také nahradila těžkou manuální práci, kterou do té doby zastávali naši zaměstnanci,” shrnuje generální ředitel a jednatel THIMMu Martin Hejl, který v české pobočce THIMMu působí už od roku 1997. Společnost má aktuálně jednu z nejmodernějších hal pro výrobu obalů na světě, která je považována za reklamu na průmysl 4.0.

 

Stručná řeč čísel

Tržby české pobočky THIMMu se za posledních dvacet let zvětšily o téměř 300 %. V roce 2003 šlo o 569,2 milionů korun, zatímco v roce 2023 šlo již o 1,7 miliardy korun. S rostoucími tržbami za posledních dvacet let vzrostl i počet prodaných metrů čtverečních vlnité lepenky, který od roku 2003 narostl o 225 %. Z původních 47 milionů objem vyrostl v roce 2023 na 105 milionů metrů čtverečních.

Závod ve Všetatech zaměstnává 379 lidí a pyšní se výrazným zástupem žen, které tvoří skoro 32 % pracovníků. Prvních devět k nim nastoupilo v roce 2006 a od té doby číslo roste. V současnosti jich v továrně pracuje 52 a dalších 67 jich společnost zaměstnává v administrativě. V THIMMU jsou otevřeni i pracovníkům z generace Z, kterých aktuálně zaměstnávají 55. Část se k nim dostala skrze pravidelné středoškolské praxe, odborné výcviky nebo stáže, které společnost aktivně nabízí. Výjimkou u nich nejsou ani časté exkurze všech typů škol – od mateřské, až po vysokou.

 

Udržitelnost, kvalita i řada odborných oceněních

Společnost vyrábí obaly z vlnité lepenky, která je jedním z nejvíce recyklovatelných materiálů v Evropě, a během její výroby myslí na udržitelnost. Má vlastní čističku odpadních vod, využívá odpadové teplo pro vytápění kanceláří a letos plánuje instalovat fotovoltaiku. „Obnovitelné zdroje vidíme jako cestu k úspoře energií a snížení emisí, které vznikají během výroby. V THIMMu se navíc nebojíme vystoupit vpřed a nacházet inovativní řešení, která nejen že nám usnadní práci, ale budou také v souladu s přírodou,” říká Hejl.

Za dobu své existence získala společnost desítky ocenění. V mezinárodní soutěži Worldstar Packaging byla oceněna celkem jedenáctkrát. Naposled získala cenu letos, a to v kategorii potraviny s obalem za její originální koncept Ready to bake and eat. Pravidelně se umisťuje také v soutěži Obal roku a POPAI AWARDS. Několik desítek ocenění tak dokazuje, že se jedná o světovou špičku v oblasti obalových materiálů.

Kromě české pobočky THIMMu slaví výročí i její základna v Německu, a to 75 let. Vedení společnosti v rámci oslav plánuje v druhé polovině roku navštívit všechny své výrobní závody, včetně českých Všetat. Český závod toto velké výročí jejich mateřské základny oslaví při dubnové akci, kdy vysadí 500 stromků.

Zdroj: SYBA

Město letos opraví další zastávky, vzniknou i nové

Od
Karolína Vágnerová
-

Nejen silnice, chodníky či mosty, ale také stovky zastávek MHD má na starosti město Olomouc. Každoročně několik z nich opraví, vybaví inteligentními označníky, přístřešky či lavičkami, nebo je dokonce úplně nově vybuduje.

V loňském roce se během rozsáhlé letní opravy třídy Svornosti dočkaly kompletní obměny i autobusové zastávky v obou směrech. Ty byly zapuštěny do zálivů s betonovým krytem a nástupní hranou s bezbariérovým obrubníkem. U obou autobusových zastávek byly nahrazeny stávající přístřešky za nové a zastávka ve směru do centra byla doplněna o nový inteligentní označník. Úpravami prošly také autobusové zastávky na Náměstí Hrdinů s označením I a H na ulici Legionářská. „Takových větších akcí děláme ročně několik. Většinou se je snažíme koordinovat s dalšími stavebními pracemi v dané lokalitě, abychom co nejméně omezili provoz,“ podotkla náměstkyně primátora pro oblast dopravy Miroslava Ferancová.

Jedním z takových příkladů je plánovaná velká rekonstrukce křižovatky Schweitzerova X Velkomoravská u prodejny Lidl. Na tuto akci, která zahrnuje nejen opravy povrchů a nové světelné signalizace, naváže oprava vozovky v ulici Schweitzerova v úseku od Velkomoravské až po Zikovu. „Součástí této akce bude také úprava autobusových zastávek Povel škola, a to v obou směrech, kdy dosavadní zálivy z žulových kostek nahradí betonové desky s bezbariérovou úpravou. Ve směru z centra pak přibude inteligentní označník,“ upřesnila náměstkyně.

Koordinace s dalšími stavebními pracemi se plánuje také v Okružní ulici, kterou na čtvrt roku (od začátku dubna do konce června) uzavřou opravy komunikací. Město tady vybuduje dvě zbrusu nové autobusové zastávky doplněné o inteligentní označníky. Opravy se letos dále dočká autobusová zastávka Foerstrova – pošta, ve směru na Hlavní nádraží. „Tady bude předlážděno nástupiště, a protože jde o vytíženou trasu, bude zde pro zvýšení komfortu cestujících doplněn i nový inteligentní označník,“ vyjmenoval vedoucí odboru dopravy a územního rozvoje Marek Černý. Rekonstruovat se podle něj bude i autobusová zastávka Finanční úřad, směr Lazce, kde přibude nový přístřešek a inteligentní označník. Na této opravě se bude kromě města finančně podílet také Správa silnic Olomouckého kraje.

Na území města Olomouce jsou zhruba čtyři stovky zastávek, z toho více než 80 procent je autobusových. Už téměř čtvrtina všech zastávek je vybavena inteligentními označníky, které nejen ukazují skutečný čas příjezdu nejbližšího spoje (tj. na rozdíl od papírových jízdních řádů mohou okamžitě reagovat na případné zpoždění a cestující o tom informovat), ale také informují o nízkopodlažních spojích či poskytují hlasové informace nevidomým. Tento systém byl v Olomouci spuštěn v roce 2007.

Přibližně třetina zastávek MHD je vybavena přístřešky, nejméně dvě třetiny z nich pak mají lavičky. „Často se setkáváme s dotazy občanů, proč někde přístřešky nebo lavičky chybí. Je to obvykle proto, že šířkové parametry s ohledem na uložení stávajících inženýrských sítí jejich umístění neumožňují,“ upřesnil Černý. Přesto – pokud budou mít občané podnět, že by někde lavička či přístřešek mohly být, je vždy nejlepší obrátit na příslušnou komisi městské části, která tyto podněty zpracuje a komunikuje o nich s příslušným odborem magistrátu.

Zdroj: DPMO

Recyklované asfalty i betony se stávají součástí staveb

Od
Karolína Vágnerová
-

Vlivem klesajícího množství dostupných surovin roste snaha opětovného využití vhodných materiálů. Řešením je vítaný trend recyklace neboli používání znovuzískaných asfaltových směsí, které pochází z frézování starých asfaltových vrstev silnic, bourání desek dopravních či jiných ploch a také původem z neshodné nebo nadbytečné výroby. Nahromaděný materiál je dále vytříděn a předrcen, což dává vzniknout hodnotné surovině schválené pro opětovné použití při pokládce nového koberce. Znovuzískaná hmota lze využít i alternativním způsobem, například pro sypání nezpevněných krajnic komunikací či jako hutněný povrch polních a lesních cest.

Podíl recyklované složky se na stavbách ŘSD postupně zvyšuje. V období stále rostoucího nedostatku kameniva včetně dotěžených lomů a vysokých cen asfaltu představuje recyklace vítanou možnost náhrady části nově těženého kameniva z lomů a asfaltu z rafinérií. Přínosem je udržitelné tempo staveb včetně úlevy životnímu prostředí.

Důležité je zmínit i možnost recyklování betonu. Limity jsou zatím například konstrukce mostů, ale naopak nic nebrání použití jako částečné náhrady nových materiálů volitelně pro spodní stmelené vrstvy vozovek nebo jednu ze složek betonu spodní vrstvy cementobetonové dálnice. Recyklace nikdy nenahradí nově těžené suroviny, přesto ŘSD věnuje nemalé úsilí vývoji tématiky recyklovaných matriálů a jejich možností v silničním stavitelství.

Zdroj: Správa železnic

Prodej a převod majetku Správy železnic by mohlo schvalovat ministerstvo dopravy

Od
Karolína Vágnerová
-

Ministerstvo dopravy vládě ve středu navrhne převést povinný souhlas s prodejem nebo bezúplatným převodem nepotřebného majetku Správy železnic z vlády na ministerstvo dopravy jako zakladatele. Novela zákona má pomoct zredukovat agendu kabinetu. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič.

Ministerstvo v návrhu novely zákona usiluje také o další změny, například o vypuštění speciální právní úpravy jednání řídícího výboru Českých drah (ČD). Tím podle Jakovljeviče ministerstvo reaguje na výtku Evropské komise, která právní úpravu označila jako neslučitelnou s právem EU.

Novela by také nově mohla zohlednit ukončení procesu oddlužení ČD a zrušit zastaralé právní úpravy úhrady ceny za užívání železniční dopravní cesty. To je podle Jakovljeviče komplexně upraveno jiným právním předpisem.

Zdroj: ČTK

123...882Strana 1 z 882

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253