[quote] Článek je shrnutím opatření Evropské komise učiněných od počátku tohoto měsíce týkající se registrace lobbistů, finanční stability a podpory Palestiny. [/quote]
Komise v konzultaci k rejstříku transparentnosti žádá zúčastněné strany o názor na budoucí povinný systém pro všechny instituce EU
Dne 1. března zahájila Komise dvanáctitýdenní veřejnou konzultaci, aby se seznámila s názory na současný systém registrace zástupců zájmových skupin, kteří se snaží ovlivnit činnost institucí EU, a na jeho přeměnu v povinný rejstřík lobbistů, jenž se bude vztahovat na Evropský parlament, Radu Evropské unie i Komisi.
První místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „V současné Komisi měníme způsob své práce tím, že více konzultujeme zúčastněné strany a jsme otevřenější, pokud jde o to, s kým jednáme a proč. Nyní musíme jít dále a zavést povinný rejstřík, který se bude vztahovat na všechny tři instituce a zajistí úplnou transparentnost, pokud jde o lobbisty, kteří se snaží ovlivnit tvorbu politik EU. Aby se nám podařilo vypracovat kvalitní návrh, doufáme, že nám občané a zúčastněné strany z celé Evropy pomohou a poskytnou nám co nejvíce reakcí k fungování stávajícího systému a způsobu, jakým by se měl vyvíjet. Transparentnější a odpovědnější Evropská unie je Unií, která občanům zajistí lepší výsledky.“
Aby bylo možné shromáždit podněty od celé řady zúčastněných stran, občanské společnosti i občanů, Komise připravila konzultaci, jež se skládá ze dvou částí. V první části není zapotřebí podrobná znalost stávajícího rejstříku transparentnosti a mohou v ní na otázky týkající se zásad a oblasti působnosti odpovídat neodborníci, zatímco druhá část se zaměřuje na osoby, které stávající systém používají a mohou se vyjádřit k jeho praktickému fungování. V zájmu široké odezvy jsou dokumenty ke konzultaci k dispozici ve všech jazycích EU. Konzultace bude ukončena v úterý 24. května.
Nový systém, který má Komise v úmyslu navrhnout coby návrh interinstitucionální dohody, by šel dále než stávající rejstřík, jenž je společně spravován Evropským parlamentem a Komisí, avšak není povinný a nevztahuje se na Radu. Interní reformy v rámci Komise (viz níže) již vedly k výraznému nárůstu počtu záznamů v rejstříku transparentnosti: k 1. březnu je ve stávajícím rejstříku transparentnosti 9 286 záznamů, přičemž 31. října 2014 – předtím, než se Komise ujala úřadu a provedla uvedené reformy – jich bylo 7 020. Komise věří, že aby občané měli úplný přehled o tom, kteří zástupci zájmových skupin se snaží ovlivnit legislativní proces, je důležité spolupracovat se spoluzákonodárci v Evropském parlamentu a Radě. Výsledky veřejné konzultace budou využity při přípravě návrhu, který se Komise chystá předložit během tohoto roku.
Souvislosti
Komise již na podporu větší transparentnosti výrazně reformovala svá vnitřní pravidla. Podle pracovních metod Junckerovy Komise komisaři již nejednají s organizacemi, jež nejsou uvedeny v rejstříku transparentnosti, a v souladu s iniciativou pro transparentnost z listopadu 2014, musí být všechna jednání zástupců zájmových skupin s komisaři, jejich kabinety a generálními řediteli Komise do dvou týdnů zveřejněna.
Během prvního roku Komise zveřejnila informace o více než 6 000 jednáních (přibližně 5 500 v případě komisařů a jejich kabinetů a 600 v případě generálních ředitelů). Zavedení tohoto nového systému fakticky vedlo k tomu, že zápis v rejstříku transparentnosti je požadavek, který musí povinně splnit každý, kdo chce jednat s vrcholovými tvůrci politik a úředníky EU.
V politických směrech předsedy Junckera i v pracovním programu Komise na rok 2016 je obsažen závazek Komise předložit návrh nového povinného rejstříku transparentnosti, který se bude vztahovat na všechny instituce EU. Komise je přesvědčena, že občané mají právo vědět, kdo se snaží v rámci legislativního procesu ovlivnit Evropský parlament, Radu a Komisi.
Plánované změny rejstříku transparentnosti jsou součástí širšího závazku reformovat tvorbu politik EU. V programu zlepšování právní úpravy, který předložila v květnu 2015, se Komise zavázala otevřít proces tvorby politik další kontrole a návrhům ze strany veřejnosti. Zřízeny již byly nové mechanismy pro získávání zpětné vazby, díky nimž se mohou zúčastněné strany s Komisí podělit o své názory od samého začátku přípravy iniciativy na základě plánů, harmonogramů a prvotních posouzení dopadů, jakož i po přijetí návrhu Komisí. Cílem je využít získanou zpětnou vazbu v legislativním procesu v Parlamentu a Radě.
V rámci programu REFIT mají zúčastněné strany k dispozici rovněž nástroje, jež jim umožňují vyjadřovat se ke stávající legislativě. Fungují již internetové stránky „Váš názor na snižování administrativní zátěže“, kde mohou občané reagovat na stávající předpisy EU. Získané podněty využije při své práci platforma REFIT, jež Komisi radí, pokud jde o oblasti legislativy, které by bylo možné přezkoumat s cílem zefektivnit právní předpisy EU a zajistit jejich účelnost.
V listopadu 2014 přijala Komise také sdělení o posílení transparentnosti při jednáních o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP). Větší transparentnost je podle Komise zásadní, aby měla široká veřejnost přesné a úplné informace o záměrech EU v rámci jednání.
Nová pravidla EU v oblasti centrálního zúčtování některých smluv na úvěrové deriváty
Návrh rozhodnutí zavádí zúčtovací povinnosti podle nařízení o Evropské tržní infrastruktuře („EMIR“). Odkazuje na některé typy swapů úvěrového selhání. Evropská komise přijala nový soubor pravidel, která vyžadují úvěrové smlouvy o finančních derivátech, přesahujících jeden stát a účtovaných přes přepážku (over-the-counter;(OTC), které mají být zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran (CCP). Povinné centrální zúčtování je důležitou součástí reakce na finanční krizi; na níž se dohodli světoví vůdci na summitu G-20 v Pittsburghu v roce 2009 s cílem zlepšit transparentnost a snížit rizika.
Jonathan Hill, komisař EU pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy unii, řekl: „Dnešní rozhodnutí znamená další krok v plnění závazků skupiny G20 k k nápravě a posílení finanční stability, snížení rizik a zvýšení důvěry na trhu.“
Toto rozhodnutí má podobu nařízení v přenesené pravomoci a realizuje část zúčtovacích povinností, stanovených v nařízení o Evropské tržní infrastruktuře „EMIR“.
Nařízení v přenesené pravomoci odkazuje zejména na některé swapy úvěrového selhání (CDS), které jsou denominovány v eurech ke krytí některých evropských korporací. Požadováním, aby tyto swapy byly zúčtovány prostřednictvím ústřední protistrany, se finanční trhy stávají více stabilní a méně riskantní. Tím se vytvoří prostředí, které je příznivější pro investice a hospodářský růst v EU.
Tato zúčtovací povinnost vstoupí v platnost s výhradou schválení Evropského parlamentu a Rady EU postupně v průběhu tří let, čímž se získá více času pro její dodržování menšími účastníky trhu.
Souvislosti
Deriváty hrají důležitou roli v ekonomice, ale jsou spojeny s určitými riziky. Nedávná finanční krize ukázala, že tato rizika nejsou dostatečně zmírněna pro část trhu obchodování přes přepážku (over-the-counter (OTC) zejména v souvislosti se swapy úvěrového selhání (CDS). Komise již pracuje na řešení těchto rizik od počátku finanční krize.
CCP pomáhá zúčtovat transakce mezi dvěma stranami, pomáhá řídit rizika, která mohou nastat, pokud jedna strana ve svých platbách selže. Finanční trhy se stávají více stabilní a méně riskantní tím, že je nutné pro některé kategorie úvěrových derivátových kontraktů vyloučit swapy „úvěrového selhání“, které mají být zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran. To zase vytváří příznivější prostředí pro investice a hospodářský růst v EU.
Na schůzce G20 v Pittsburghu 2009 se konstatovalo, že deriváty hrají důležitou roli v ekonomice, ale jsou spojeny s určitými riziky. Nedávná finanční krize ukázala, že tato rizika nejsou dostatečně zmírněna u trhu přes přepážku, zejména v souvislosti se swapy úvěrového selhání (CDS). Od počátku finanční krize Komise již pracuje na řešení těchto rizik.
CCP zajišťuje transakce mezi dvěma stranami, pomáhá řídit rizika, která mohou nastat, pokud má jedna strana potíže s platbami. Finanční trhy se stávají stabilnější a méně rizikové tím, že je nutné pro některé kategorie úvěrových derivátových kontraktů, vyloučit „swapy úvěrového selhání“, které mají být zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran. To vytváří prostředí příznivější pro investice a hospodářský růst v EU.
Na schůzce Pittsburgh 2009 se představitelé v G20 dohodli, že standardizované smlouvy o OTC derivátech by měly být zúčtovány centrálně přes CCP.
Evropský parlament a Rada zakotvily tyto závazky v nařízení (EU) č 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (EMIR). V souladu s článkem 5 EMIR by Evropská komise na základě návrhu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) měla určit typy smluv OTC, které by měly podléhat povinnému zúčtování ústřední protistranou. Na základě tohoto mandátu Evropská komise přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterým se zavádí zúčtovací povinnost swapů úvěrového selhání OTC.
Mandáty EMIR měly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) umožnit přezkoumat zúčtování způsobilých smluv s hlavním cílem snížit systémové riziko navržením požadavků zúčtování na produkty, které splňují určitá kritéria.
Jedná se o druhou zúčtovací povinnost, která byla navržena ESMA a očekává se, že ESMA navrhne povinnosti ještě pro jiné typy smluv o OTC derivátech v blízké budoucnosti. První zúčtovací povinnost na úrokové swapy OTC byla přijata dne 6. srpna 2015 a vstoupila v platnost dne 21. prosince 2015.
Povinné odbavení přes CCP přináší mnoho výhod, ale zvyšuje také systémovou důležitost těchto CCP v rámci finančního systému, a důsledky v případě, že by se CCP nezdařily. Pracovní program Komise 2016 obsahuje závazek obnovy a řešení CCP.
EU obnovuje svou podporu palestinské samosprávě a palestinským uprchlíkům prvním balíčkem pomoci 2016 ve výši 252,5 milionů €
Vysoká představitelka/místopředsedkyně Komise Federica Mogherini uvedla: „Evropská unie obnovuje svůj konkrétní závazek vůči Palestincům. Prostřednictvím tohoto balíčku EU podporuje každodenní život Palestinců v oblasti školství a zdravotnictví, chrání nejchudší rodiny a také poskytuje palestinským uprchlíkům přístup k základním službám. Jsou to základní konkrétní kroky, které mohou zlepšit život palestinského lidu. Ale tyto kroky nejsou dostatečně; palestinské instituce se musí i nadále posilovat, být průhlednější, odpovědnější a demokratičtější. Životaschopné a inkluzivní instituce, které jsou založeny na dodržování zásad právního státu a lidských práv, jsou velmi důležité s ohledem na zřízení nezávislého a svrchovaného palestinského státu. Protože chceme dosáhnout vytvoření nezávislého a svrchovaného palestinského státu, existujícího bok po boku v míru a bezpečí se státem Izrael a dalšími sousedy.“
Komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn uvedl: „EU je i nadále pevná ve svém závazku vůči Palestincům a aktivně podporuje bilaterální řešení. Naše pomoc s cílem zajistit fungování palestinské samosprávy a podpory zranitelných palestinských skupin, včetně palestinských uprchlíků, je konkrétním příkladem tohoto závazku. Dovolte mi také poděkovat všem členským státům EU za jejich pokračující podporu programů EU v tomto neklidném regionu, která se ukázala jako účinná.“
V rámci dnešního balíčku 170,5 milionu € směřuje přímo palestinské samosprávě prostřednictvím mechanismu PEGASE (Mécanisme Palestino-Européen de Gestion de l’Aide Socio-économique).
EU tím bude podporuje palestinskou samosprávu při poskytování zdravotní a vzdělávací služby, které chrání nejchudší rodiny a poskytuje finanční pomoc nemocnicím ve východním Jeruzalémě.
Zbývajících 82 milionů € bude příspěvkem k rozpočtu programu pro pomoc a práci Agentury OSN na Blízkém východě (UNRWA), která poskytuje základní služby pro palestinské uprchlíky v celém regionu. Podpora má za cíl zlepšený přístup k základním veřejným službám a zvýšení možností obživy nejzranitelnějších palestinských uprchlíků.
Druhý balíček opatření ve prospěch Palestinců bude oznámen později v průběhu tohoto roku.
Souvislosti
PEGASE (Mécanisme Palestino-Européen de Gestion de l’Aide Socio-Economique) je mechanismus, jehož prostřednictvím EU pomáhá palestinské samosprávě v budování institucí budoucího nezávislého palestinského státu. Prostřednictvím vyplácení důchodů a platů státních zaměstnanců zajišťuje provoz základních veřejných služeb. PEGASE poskytuje i sociální dávky palestinským domácnostem, žijícím v extrémní chudobě a příspěvek k placení účtů palestinské samosprávy nemocnicím ve východním Jeruzalémě.
UNRWA (Pomoc OSN a práce ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě) poskytuje základní služby palestinským uprchlíkům na Západním břehu, Gaze, Jordánsku, Sýrii a Libanonu. Evropská unie je největším dárcem mnohostranné mezinárodní pomoci palestinským uprchlíkům. V letech 2007 až 2014 Evropská unie přispěla více než 1 miliardou € UNRWA, včetně 809 milionů € do programového rozpočtu. Kromě toho Evropská unie velkoryse přispěla k humanitární naléhavé výzvě UNRWA a projektům v reakci na různé krize a konkrétní potřeby v celém regionu. Členské státy EU poskytnou agentuře další důležitou podporu. Partnerství mezi EU a UNRWA umožnilo milionům palestinských uprchlíků být vzdělanější, zdravěji žít, příležitost přístupu k zaměstnání a zlepšení jejich životních podmínek a tak přispělo k rozvoji celého region.
