Sněholamy cestáři v Pardubickém kraji před zimou instalují zhruba na šesti kilometrech. Celkem se starají o 3600 kilometrů silnic. Zásněžky ale sněhovým jazykům při proměnlivém větru na vozovkách úplně nezabrání, navíc bariéry ze dřeva či umělé hmoty lidé kradou. Informoval o tom včera Marian Cvrkal ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Přes zimu se až polovina sněholamů ztratí, viníka cestáři zpravidla nikdy nezjistí. Lidem se hodí dřevo na zátop, plastové varianty zásněžek například umísťují na zahrádku pro popínavé rostliny.
„Měli jsme různé druhy zásněžek. Teď používáme výhradně dřevěné. Vycházejí na poměr, cena, výkon nejlépe. Dobře se s nimi manipuluje. Akorát si nimi lidé topí. Jsou ve tvaru áčka, hodí se i na sušení sena,“ řekl Cvrkal.
Aby mohli cestáři umístit sněholamy u silnic, musejí se domluvit s vlastníky pozemků. Zemědělci bývají proti, protože když se na části pozemku delší dobu kumuluje sníh, výnosy bývají na tomto místě nižší. Instalace a dokoupení zásněžek ročně stojí silničáře kolem 1,5 milionu korun.
Zásněžky mají rovněž omezenou kapacitu. Když déle sněží, což je právě tento týden, brzy se naplní a sněhové jazyky se na silnice rychle dostanou. Pokud se také mění směr větru, zásněžky nejsou účinné.
„Klimatické podmínky se dají odhadnout jen částečně. Když se zásněžky naplní, museli bychom stavět další řady, ale je těžké se na místo dostat s technikou. Účinnější je silnici víckrát projet pluhem,“ řekl Cvrkal.
Zásněžky cestáři dávají v úsecích I/43 v regionu Svitav a Poličky, I/37 v okolí Chrudimi a Nasavrk nebo I/11 u Červené Vody. Na silnicích druhé a třetí třídy je instalují zejména v okolí Hlinska a na Svitavsku.
Silničáři se v kraji starají o více než 3600 kilometrů silnic, což zahrnuje vozovky druhé a třetí třídy a hlavní tahy. Přibližně polovinu úseků ošetřují chemicky. Ve správě v zimě cestáři nemají zhruba 140 kilometrů komunikací, kde ale nejezdí linková doprava a nejsou žádné domy.
Zdroj: ČTK
