[quote]Podle zprávy Eurostatu z 16.3. 2017 bylo v roce 2016 1 204 300 poprvé žádajících o azyl a mezinárodní ochranu v členských státech Evropské unie. Představuje to mírný pokles ve srovnání s rokem 2015 (kdy bylo evidováno 1 257 000 prvních žadatelů), ale téměř dvojnásobek roku 2014 (562 700). 334 800 prvních žadatelů byli Syřanů, po nich Afghánci (183 000) a Iráčané (127 000). Tyto 3 státy zůstávají hlavním zdrojem osob, které žádají o mezinárodní ochranu v členských státech EU v roce 2016. Jde o o něco více než o polovinu všech žadatelů s první žádostí o vízum.[/quote]
Počet poprvé žádajících o azyl registrovaných v členských státech EU
6 z 10 požádalo o azyl v Německu
S 722 300 poprvé žádajících bylo registrovaných v roce 2016 v Německu- 60 % všech po prvé žádajících v členských státech EU. Následovala Itálie (121 200, 10 %), Francie (76 000, 6 %), Řecko (49 900, 4 %), Rakousko (39 900, 3 %) a Spojené království (38 300, 3 %). Mezi členskými státy s více než 5 000 poprvé žádajících o azyl v roce 2016, počty žadatelů poprvé vzrostly nejvíce proti předchozímu roku v Řecku (+ 38 500 2016 proti 2015, + 339 %), v Německu (+ 280 500, + 63 %) a Itálie (+ 37 900, + 46 %). Největší pokles byl v severských členských státech: Švédsko – 86 %, Finsko – 84 % a Dánsko – 71 % – stejně Maďarsko (- 84 %, Belgie (- 63 %), Nizozemí – 55 % a Rakousko – 53 %.
Nejvyšší počet poprvé žádajících ve vztahu k počtu obyvatel bylo v Německu, nejméně na Slovensku
Ve srovnání s počtem obyvatel jednotlivých členských států byl nejvyšší počet registrovaných uchazečů poprvé v roce 2016 v Německu (8 789 na milion obyvatel), před Řeckem (4 625), Rakouskem (4 587), Maltou (3 989), Lucemburskem (3 582) a na Kypru (3 350). Nejnižší počty byly na Slovensku (18 žadatelů na milion obyvatel), Portugalsko 69, Rumunsko 94, Česká republika a Estonsko po 114. V roce 2016 bylo v Evropské unii jako celku celkem 2 360 podávajících první žádost o azyl na milion obyvatel.
Přibližně 30 % z časově prvních žadatelů o azyl byli Syřané
Sýrie (28 % z celkového počtu žadatelů poprvé) byla opět v roce 2016 hlavním státním
občanstvím žadatelů o azyl v členských státech EU. Z celkového počtu 334 800 Syřanů, kteří poprvé žádalio azyl v EU v roce 2016, téměř 80 % bylo registrováno v Německu (266 250). Celkově, Syřané představoval hlavní občanství žadatelů o azyl ve třinácti členských státech EU.
Afghánistán (15 % z celkového počtu žadatelů poprvé) zůstal druhou hlavní zemí občanství žadatelů. Ze 183 000 Afghánců, kteří hledají ochranu poprvé v členských státech EU v roce 2016 téměř 70 % žádalo v Německu (127 000). Afghánci představovali hlavní občanství žadatelů o azyl v pěti členských státech EU.
S 127 000 prvních žadatelů (11 % z celkového počtu) byl v roce 2016 Irák třetí země občanství žadatelů o azyl v členských státech EU. Tři čtvrtiny žádalo v Německu (96 100).
Milion žádostí o azyl čekající na konci roku 2016 na vyřízení
Nevyřízené žádosti o mezinárodní ochranu jsou ty, které ať byly podány kdekoliv, jsou stále zvažovány odpovědnými vnitrostátními orgány ke konci sledovaného období. Jde o tzv. „zásoby“ žádostí, na jejichž rozhodnutí se stále čeká. Tato statistika je určen pro měření zatížení vnitrostátních orgánů.
Na konci roku 2016, 1 094 100 žádostí o udělení mezinárodní ochrany v členských státech EU bylo stále ze strany příslušných vnitrostátních orgánů posuzováno. Na konci roku 2015 bylo asi také tolik (1 002 400). S 601 900 nevyřízených žádostí ke konci roku 2016 (55 % z celkového počtu v EU), mělo Německo v EU největší podíl, před Itálií (99 900, 9 %), Švédskem 83 000, 8 %) a Rakouskem 77 400, 7 %).
Údaje o azyl jsou poskytovány Eurostatu ze strany ministerstva vnitra, spravedlnosti nebo přistěhovaleckého úřadů členských států v souladu s článkem 4 nařízení (ES) 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany. Kromě toho všechny členské státy poskytují údaje o prvních žadatelích o azyl na základě dobrovolnosti.
Celek za EU se vypočte jako agregace dat členských států. Údaje členského státu se vztahují k počtu osob, které žádají o azyl poprvé v tomto členském státě. Osoby však mohou požádat o mezinárodní ochranu ve více než jednom členském státě v daném referenčním roce. V důsledku toho může mít suma za EU také více uchazečů. Na základě odhadu za použití nejnovějších dostupných statistik pro Dublin požádalo o azyl ve více než jednom členském státě EU během téhož roku kolem 6 % žadatelů o azyl v EU.
‚Žádost o mezinárodní ochranu“ je žádost definována v čl. 2 (g) směrnice Rady 2004/83 / ES, tedy včetně žádostí o status uprchlíka nebo status doplňkové ochrany, bez ohledu na to, zda byla žádost podána při příjezdu na hranicích, nebo zevnitř země, a bez ohledu na to, zda osoba vstoupila na území legálně (například jako turisté) nebo nelegálně.
„Poprvé žadatel o azyl / azyl“ se rozumí osoba, která podala žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo která byla zahrnuty do této přihlášky jako rodinný příslušník, poprvé. Žádosti podané osobami, o kterých se následně zjistí, že jsou předmětem řízení v Dublinu zahrnuty do statistik týkajících se žadatelů o azyl první čas, pokud jsou tyto osoby předmětem první žádosti o azyl. Člověk může být zaznamenány jako poprvé žadatelé pouze tehdy, jestliže nikdy nepožádali o mezinárodní ochranu ve zpravodajské zemi v minulosti, bez ohledu na skutečnost, že již žádali v jiném členském státě Evropské unie.
Tato tisková zpráva se týká počtu „prvních žadatelů o azyl“. Nezahrnuje ukazatel „poprvé žádající o azyl ‚opakovaně, tj osobami, které žádají o azyl více než jednou v jedné zemi a tedy přesněji představují počet osob žádajících o mezinárodní ochranu v členských státech EU. Použití tohoto ukazatele je nyní možné, protože všechny členské státy jsou schopni sdělit to Eurostatu.
Osoba, která je předmětem „podaných návrhů“ se rozumí osoba, která je předmětem žádosti o mezinárodní ochranu posuzovanými příslušným vnitrostátním orgánem na konci sledovaného období. To zahrnuje počet osob s nevyřízených žádostí u všech instancích správního a / nebo soudního řízení (viz. Art 4.1 (B) nařízení).
Ze všech přehledů je zřejmé, že se do České republiky imigranti zrovna nahrnou a co je horší, nebude příliš velký výběr, růst ekonomiky se tedy zpomalí.
