[quote]Podle Eurostat ve třetím čtvrtletí 2015 (od července do září 2015) požádalo  o mezinárodní ochranu v členských státech EU poprvé  413 800 žadatelů. Je to téměř dvojnásobek proti 2. Q. 2015.[/quote]

Během třetího čtvrtletí 2015 se počet Syřanů a Iráčanů žádajících o mezinárodní ochranu v porovnání s předchozím čtvrtletím více než ztrojnásobil; dosáhl téměř 138 000 a 44 500, počet Afghánců se zdvojnásobil na více než 56 500. To jsou první 3 státy  s občany s první žádostí o azyl v členských státech EU v průběhu třetího Q 2015; je to vice než polovina všech poprvé žádajících o azyl.

Poprvé žádající o azyl registrovaní v členských státech EU

az1

Během třetího čtvrtletí 2015 byl nejvyšší počet žádajících o azyl poprvé v Německu a Maďarsku (po něco víc než 108 000 žadatelů, 26%  z celkového počtu); následuje Švédsko (42 500, 10%), Itálie (28 400, 7%) a Rakousko (27 600, 7%). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím počet prvních žadatelů o azyl v 3.Q poskočil ve Finsku (+ 842%), v Maďarsku (+ 231%), ve Švédsku (+ 197%), Belgii (+ 191%), Lucembursku (+ 154%), Nizozemsku (+ 136%), Dánsku (+ 121%), Polsku (+ 110%) a Itálii (+ 91%).

Nejvyšší počet žádajících poprvé ve vztahu k počtu obyvatel byl v 3.Q 2015 v Maďarsku (10 974 na milion obyvatel), Švédsku (4 362), Rakousku (3215), Finsku (2 765), Německu (1 334), Belgii (1 301) a Lucembursku (1108). Nejnižší počet byl na Slovensku (3 žadatelé na milion obyvatel), Chorvatsku (8), Rumunsku (14), Portugalsku (21) a České republice (25 na milion obyvatel). Celkem bylo v členských státech EU poprvé žádajících na milion obyvatel jen 814.

Poprvé žádající o azyl v členských státech EU

az2

Jeden ze tří prvně žádajících v 3. Q 2015 pochází ze Sýrie (137 900; 33%z celkového počtu). Téměř 2/3 byl registrováni v Maďarsko (53 100) a Německu (35 800). Syřané měli hlavní podíl v 11  členských státech EU; Afghánistán (56 700, podíl 14%) zůstal druhým hlavním občanství žadatelů o azyl v členských státech EU ve třetím čtvrtletí roku 2015. Z celkového počtu Afghánců v období od července do září 2015 téměř polovina (27 600) žádala v Maďarsku. Irák byl s 44 400 a 11% 3. zemí. Více než čtvrtina žádala ve Finsku (11 600).

Poprvé žádající o azyl v členských státech v 3.Q 2015 podle zemí občanství

az3

Poprvé žádající o azyl podle zemí občanství ve 3. Q 2015

az4
Více než 800 000 žádostí o azyl čeká na vyřízení. Nevyřízené žádosti se vztahují na všechny osoby, které požádaly kdykoliv o mezinárodní ochranu, žádost se ale stále zvažovala ke konci referenčního období příslušným vnitrostátním orgánem. Zařazuje se do „zásob“ žádostí, čekajících na rozhodnutí. Ukazatel  je určen k měření pracovního zatížení vnitrostátních orgánů.

Na konci září 2015 bylo stále posuzováno příslušným vnitrostátním orgánem více než 808 000 žádostí. V loňském roce koncem září 2014 jich bylo téměř 435 000. S 366 000 nevyřízených žádostí  koncem  září 2015 (45% z celkového počtu EU) mělo Německo zdaleka největší podíl, před Maďarskem (107 500, 13%), Švédskem (85 700, 11%) a Itálií (50 500, 6%).

Počet žádostí o azyl čekající na vyřízení koncem měsíce v členských státech EU *

az5

 

Uprchlická krize: nově 13 milionů € na humanitární pomoc pro uprchlíky v zemích západního Balkánu

Evropská unie uvolňuje  další nouzovou humanitární pomoc 13 milionů €, zaměřenou na podporu uprchlíků podél trasy západního Balkánu. Podpora půjde hlavně uprchlíkům v Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonie.

„Vzhledem k podmínkám kruté zimy na  trase západního Balkánu bude tato dodatečná humanitární pomoc poskytnuta lidem v nouzi klíčovými náležitosti, jako jsou dočasná přístřeší, potravinářství, zdravotnictví, voda a hygienická zařízení. To pomůže snížit tlak na přepjaté kapacity nejvíce postižených zemí“ uvedl komisař EU pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides.

Nové prostředky byly dány k dispozici v návaznosti na rozhodnutí Evropského parlamentu, které bude formálně schváleno Radou v polovině prosince. Prostředky zvýší humanitární pomoc již poskytnutou zemím západního Balkánu v roce 2015.

Humanitární pomoc EU západnímu Balkánu bude nyní  21,740 mil. €.

Souvislosti

Dodatečná humanitární pomoc EU 13 mil. € půjde navíc k 7 mil. € humanitární pomoci poskytované z letošních 200 milionů € navýšení rozpočtu EU na humanitární krize Sýrie/Iráku. Počáteční částka 1,740 mil. € byla poskytnuta v roce 2015 již dříve. Aby se zabránilo překrývání, Evropská komise úzce koordinuje humanitární pomoc s doplňkovým financováním v rámci předvstupních programů EU.

V současné době Evropská komise financuje 11 různých projektů humanitární pomoci v Srbsku a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii z minulých přídělů poskytnutých v posledních měsících. Probíhající projekty financované EU přinášejí dočasné přístřeší, vodu, potraviny, základní zdravotní péči, psychosociální podporu, ochranu, zimní oblečení. V rámci stávajícího balíčku pomoci pro země západního Balkánu se klade zvláštní důraz na potřeby dětí, které tvoří stále větší podíl uprchlíků projíždějících regionem.

Od počátku roku 2015 přibylo po moři podle odhadu  UNHCR přes 900.000 lidí. Ale jen v průběhu listopadu se počítá s cca 140.000 příjezdů, což je desetkrát více než v listopadu 2014. V tomto roce přišlo více než 83% uprchlíků a přistěhovalců do Řecka, mnozí z nich následně prošli západním Balkánem.

Pro řešení tohoto problému se 25. října 2015 vedoucí představitelé postižených zemí podél migrační trasy západního Balkánu zavázali k zvýšení kapacity svých zemí na pomoc lidem v nouzi. Dohodli se také informovat Evropskou komisi o požadavku  dodatečné vnější pomoci.

 

Zavedení společného evropského azylového systému: Komise stupňuje 8 řízení k nesplnění povinnosti

Evropská komise přijala 8 rozhodnutí pro porušení práva, protože se zcela neprovedla realizace společného evropského azylového systému. Rozhodnutí se týkají Řecka, Chorvatska, Itálie, Malty a Maďarska. Opatření navazuje na  40 rozhodnutí zahájených 23. září 2015, kromě již 34 nevyřízených případů, na potenciální nebo skutečné porušení právních předpisů EU v oblasti azylu. Komise bude i nadále pokračovat přes řízení o nesplnění povinnosti rychle a účinně zajistit plný soulad s právními předpisy EU v této oblasti.

Komise naléhavě vyzývá Řecko, Chorvatsko a Itálii, aby správně prováděly nařízení Eurodac (nařízení (EU) č 603/2013), které stanoví efektivní snímání otisků prstů žadatelů o azyl a přenos dat do centrálního systému Eurodac do 72 hodin. Účinné provádění nařízení o Eurodac má zásadní význam pro fungování dublinského systému a programů EU k přemístění. Evropská komise zaslala dopisy do Řecka, Chorvatska a Itálie v říjnu. Dva měsíce později pro obavy z účinného řešení se Evropská komise rozhodla zaslat urgenční dopisy (první krok řízení pro porušení práva).

Komise rovněž naléhá na Řecko a Maltu sdělovat vnitrostátní opatření pro úplné provedení směrnice o azylovém řízení (směrnice 2013/32 / EU), která stanoví společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany, a směrnice o podmínkách přijímání (směrnice 2013 / 33 / EU), která se zabývá podmínkami přijímání žadatelů o azyl, zatímco čekají na posouzení své žádosti. Řecko a Malta nesdělily nezbytná transpoziční opatření. Dopisy s výzvou k realizaci směrnice o azylovém řízení byly zaslány dne 23. září 2015  Řecku, Maltě a 16 dalším členských státům ohledně směrnice. Dopisy s výzvou byly rovněž zaslány Řecku, na Maltě a 17 ostatním členským státům ke směrnici o podmínkách přijímání. Přes tyto dopisy, Řecko a Malta ještě neoznámily Komisi svá prováděcí opatření. Proto Komise  rozhodla poslat oběma členskými státům“odůvodněné stanovisko“.

Příští kroky
Dopisy s výzvou jsou prvním formálním krokem řízení pro porušení práva. Po obdržení dopisu s výzvou mají členské státy dva měsíce na odpověď. V případech nesdělení  svých vnitrostátních prováděcích opatření Komisi, nebo neuspokojivých odpovědí nebo neoznámení vnitrostátních opatření může Evropská komise rozhodnout o zaslání odůvodněného stanoviska, druhého kroku v řízení pro porušení Smlouvy.

Poté, co členské státy dostanou odůvodněná stanoviska, mají dva měsíce na odpověď  Komisi, v ní oznámit opatření přijatá k zajištění plného provedení, nebo upravit  vnitrostátní právní předpisy v souladu s právem EU. Pokud tak neučiní, může Komise poslat členské států k Soudnímu dvoru EU. V případech, kde není žádná komunikace k vnitrostátním prováděcím opatřením, může Komise navrhnout, aby Soudní dvůr EU uvalil finanční sankce.

Souvislosti

Databáze Eurodac byla založena v roce 2003 jako databáze otisků prstů azylantů v EU. Když někdo požádá o azyl, nebo je zadržen při protiprávnímu překročení vnější hranici z třetí země, byly odebrány jejich otisky prstů a přenášeny do centrálního systému Eurodac. Přepracované nařízení o Eurodacu vstoupilo v platnost dne 20. července 2015 k aktualizaci systému, s cílem zajistit zejména přenos dat do ústředního systému do 72 hodin, s řešením problémů ochrany údajů a pomoci v boji proti terorismu a závažné trestné činnosti..

Směrnice o azylovém řízení (směrnice 2013/32/EU) stanoví pravidla, týkající se procesu práva na azyl, včetně jak se přihlásit, jak bude žádost posuzována, co pomůže uchazeči o azyl, aby azyl dostal, jak se může odvolat, nebo jak se vypořádat s opakovanými žádostmi. To se vztahuje na všechny žádosti o mezinárodní ochranu podané na území členských států, včetně hranic, teritoriálních vod nebo tranzitních zón. Členské státy měly povinnost provést tuto směrnici a sdělit svá prováděcí opatření, do 20. července 2015 (s výjimkou článku 31 (3), (4) a (5), u nichž je lhůta pro zavedení do 20. července 2018).

Směrnice o podmínkách přijetí (směrnice 2013/33/EU) se zabývá přístupem k podmínkám přijetí žadatelů o azyl, zatímco čekají na posouzení jejich nároku na přijetí. Zajišťuje, aby žadatelé měli přístup k bydlení, potravinám, zdravotní péči a zaměstnanosti, lékařské a psychologické péči. To zajišťuje, že je zadržení žadatelů  vždy v souladu se základními právy, a omezuje zadržení zranitelných osob, zejména nezletilých. Členské státy měly provést směrnici a sdělit svá prováděcí opatření, do 20. července 2015.

Od počátku roku 2000, Komise navrhla řadu legislativních aktů, jejichž cílem je vytvoření společného evropského azylového systému. Evropská unie má nyní společné normy pro způsob přijímání žadatelů o azyl a zpracovávání jejich žádosti. EU rovněž vytvořila společná kriteri , které vnitrostátní orgány používají k určení, zda někdo má nárok na mezinárodní ochranu.

Pět různých právních předpisů tvoří jádro společného evropského azylového systému (dublinské nařízení, směrnice o azylovém řízení, kvalifikační směrnice, směrnice o podmínkách přijímání a nařízení o EURODAC).

Dne 13. května 2015, předložila Evropská komise svou evropskou agendu migrace, která stanoví komplexní přístup pro zlepšení řízení migrace ze všech jejích aspektů. Zahrnovala závazek upřednostňovat provádění společného evropského azylového systému. Předtím 23. září 2015 Komise přijala 40 rozhodnutí o potenciálních nebo skutečných porušeních  právních předpisů EU v oblasti azylu, navíc k 34 již probíhajícím šetřením..

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno