[quote]Podle čtvrtletní zprávy Eurostat o azylu požádalo během prvního čtvrtletí roku 2016 (od ledna do března 2016) 287 100 žadatelů o azyl poprvé o mezinárodní ochranu v členských státech Evropské unie. To je o 33 % méně ve srovnání se 4.Q 2015, kdy bylo registrováno 426 000 žadatelé poprvé.[/quote]

S více než 102 000 žadatelů poprvé mezi lednem a březnem 2016 zůstávají hlavní skupinou Syřané před Iráčany a Afghánci (po cca 35 000 žadatelů poprvé). Reprezentují tři hlavní občanství žadatelů o azyl poprvé v členských státech EU v průběhu prvního čtvrtletí roku 2016; představují 60 % všech žadatelů poprvé.

Šest z deseti požádalo o azyl v Německu

Během prvního čtvrtletí roku 2016 byl nejvyšší počet žadatelů o azyl poprvé v Německu (téměř 175 000, 61 %), následuje Itálie (22 300; 8 %), Francie (18 000; 6 %), Rakousko (13 900;5 %) a Spojené království (10 100; 4 %). Z členských států s vysokým počtem žadatelů o azyl počet žadatelů klesl v prvním Q 2016 ve srovnání s předchozím čtvrtletím zejména v severských členských států – Švédsku (-91 %), Finsku (-85 %) a Dánsku ( -74 %); Nizozemí (-72 %), Belgii (70 %), Lucembursku (-59 %) a Rakousku (-55 %).

Nejvyšší počet žadatelů poprvé ve vztahu k počtu obyvatel byl v Německu a Rakousku

Ve srovnání s počtem obyvatel jednotlivých členských států byla nejvyšší míra registrovaných žadatelů poprvé v průběhu prvního čtvrtletí roku 2016 v Německu (2 155 žadatelů poprvé na milion obyvatel) a Rakousku (1 619), před Maltou (904), Lucemburskem (888), Švédskem (790), Kyprem (749) a Maďarskem (693). Nejnižší miry mělo Slovensko (3 žadatelé na milion obyvatel), Estonsko (4), Rumunsko (11), Litva (13), Portugalsko (14) a Lotyšsko (16). V prvním čtvrtletí 2016 bylo celkem 565 žadatelů o azyl poprvé na milion obyvatel v Evropské unii jako celku.

 

 

 

 

 

 

 

Více než třetina žadatelů o azyl poprvé nadále pochází ze Sýrie

Na Sýrii připadá 36 % z celkového počtu žadatelů poprvé); zůstala v průběhu prvního čtvrtletí roku 2016 opět na prvém místě. Z 102 400 Syřanů, kteří podali poprvé o azyl v EU v prvním čtvrtletí 2016, více než 85 % bylo registrováno v Německu (88 500). Celkově Syřané představovali hlavní občanství žadatelů o azyl v sedmi členských státech EU.

Irák a Afghánistán (po 12 % z celkového počtu žadatelů poprvé) byly druhá a třetí hlavní země občanství žadatelů o azyl. Z celkového počtu 35 000 Iráčanů, kteří hledají poprvé azyl v členských státech EU v období leden-březen 2016 téměř tři čtvrtiny (25 600) žádalo v Německu. Z celkového počtu téměř 35 000 Afghánců, více než polovina byla registrována také v Německu (19 800).

Více než milion žádostí o azyl nevyřízeno

Nevyřízené žádosti o mezinárodní ochranu jsou ty, které byly podány, a to kdykoli a jsou stále projednávány příslušným vnitrostátním orgánem na konci sledovaného období. Jinými slovy se odkazují na „zásoby“ žádostí, o nichž se rozhodnutí stále čeká. Tento ukazatel je určen pro měření zatížení vnitrostátních orgánů.

Na konci března 2016 bylo projednáváno odpovědným státním orgánem o něco více než 1 milion žádostí o azyl v členských státech EU. O rok dříve, na konci března 2015 jich bylo kolem 560 000. Se 473 000 nevyřízených žádostí na konci března 2016 (nebo 47 % z celkového počtu EU), bylo Německo zdaleka největší podíl v EU, před Švédskem (147 300, 15 %), Rakouskem (84 500; 8 %), Itálií (60 000; 6 %) a Francii (42 900; 4 %).

Počet žádostí o azyl čekající na konci měsíce v členských státech EU

Metody a definice

Údaje o azylu  poskytují Eurostatu ministerstva vnitra, spravedlnosti nebo přistěhovalecké úřady členských států v souladu s článkem 4 nařízení (ES) 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany. Kromě toho všechny členské státy poskytují dobrovolně údaje o žadatele o azyl poprvé.

„Žádost o mezinárodní ochranu“ je definována v čl. 2 (g) směrnice Rady 2004/83 / ES, tedy včetně žádostí o status uprchlíka nebo status doplňkové ochrany, bez ohledu na to, zda byla žádost podána při příjezdu na hranicích, nebo uvnitř země, a to bez ohledu na to, zda osoba vstoupila na území legálně (například jako turista) nebo nelegálně.

Žadatel o azyl poprvé je osoba, která podala žádost o udělení mezinárodní ochrany, nebo která byla zahrnuta do této přihlášky poprvé jako rodinný příslušník. Žádosti podané osobami, u kterých se následně zjistí, že je předmětem řízení v Dublinu, jsou zahrnuty do statistik týkajících se žadatelů o azyl poprvé, pokud jsou tyto osoby předmětem první žádosti o azyl. Člověk může být zaznamenán jako poprvé žadatel pouze tehdy, jestliže nikdy požádal o mezinárodní ochranu ve zpravodajské zemi v minulosti, a to bez ohledu na skutečnost, že bylo zjištěno podání  v jiném členském státě Evropské unie.

Proti ročním tiskovými zprávami Eurostatu o žadatelích o azyl zveřejněným v březnu každého roku, kde je odkaz na „Celkový počet žadatelů o azyl“, se tato čtvrtletní tisková zpráva vztahuje pouze k počtu “ žadatelů o azyl poprvé“. Nezahrnuje ukazatel “ žadatel o azyl poprvé” pro osoby, které žádají o azyl více než jednou v jedné zemi a tedy přesněji představuje počet osob žádajících o mezinárodní ochranu v členských státech EU. Použití tohoto ukazatele je nyní možné, protože všechny členské státy jsou schopny poskytnout data Eurostatu.

Osoba, která je předmětem „podaných návrhů“ se rozumí osoba, která je předmětem žádosti o mezinárodní ochranu posuzované příslušným vnitrostátním orgánem na konci sledovaného období. To zahrnuje počet osob s nevyřízenými žádostmi u všech instancí správního a/nebo soudního řízení (viz čl. 4.1 (B) nařízení).

Ze všech statistik migrace plyne minimální zájem o pobyt v České republice; je to vlastně jediný přínos mnohaleté vlády pravicové koalice. Vyplynou z toho potíže s hledáním nových pracovníků k zajištění rozvoje podniků na českém území. Na druhé straně kromě prvotních důsledků imigrantské tsunami stanovené původní kvóty by prakticky nic neznamenaly, ale Schengen umožňuje volný pohyb po Evropě, což v praxi znamená přesun migrantů do Německa, které je bude muset po přechodnou dobu vracet zpět, i kdyby byli ekonomicky využitelní. Takže další povinné „kvótování“ narušuje Schengen, a proto je protismyslné.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno