[quote]Vyhýbání se dani z příjmů zbavuje veřejné rozpočty ročně miliard €, zvyšuje daňové zatížení poctivých plátců daní, narušuje hospodářskou soutěže pro firmy, které svůj podíl platí. To  oslabuje cíle EU v růstu konkurenceschopnosti a silnějším jednotném trhu.[/quote]

Přeshraniční povaha vyhýbání se placení daně z podnikání znamená, že opatření jen na národní úrovni problém nevyřeší; může dokonce vést k dalším problémům. Jednostranné snahy členských států chránit své daňové základy vytvářejí administrativní zátěž pro podniky, právní nejistotu pro investory a nové trhliny pro únik   placení daně.

Komise proto zahájila kampaň pro koordinovaný přístup EU k boji proti daňovým únikům. Využívá k tomu návrh globálních norem, které koncem roku pro tuto oblast vyvinulo OECD a posiluje kolektivní postoj členských států obnovit spravedlivé zdanění podniků a stabilitu pro podnikání a investory v EU.

Komise deklarovala plán proti vyhýbání se placení daně podniků a zajištění spravedlivého a účinného zdanění v jejím akčním plánu z června 2015.

Balíček opatření proti  daňovým únikům je krokem v uskutečňování tohoto programu. Obsahuje řadu iniciativ pro silnější a koordinovanější postoj EU v boji proti zneužívání daně korporací – v rámci jednotného trhu i mimo něj. Spočívá na třech hlavních pilířích:

– efektivním zdanění, přičemž všechny společnosti platí daně tam, kde dosahují zisky;

  • daňové průhlednosti na základě informací všech států potřebných k spravedlivějšímu zdanění;
  • s přihlédnutím k riziku dvojího zdanění, aby společnosti platící spravedlivý díl daní nebyly postiženy za využívání vnitřního trhu EU.

Klíčová opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem mají působit proti některým z nejvíce se šířících agresivních systémů daňového plánování. Patří mezi ně návrh na zprůhlednění daní na základě vzájemné výměny informací daňových správ všech států. A nová strategie EU na ochranu jednotného trhu před vnějšími hrozbami  eroze  podporuje řádné daňové správy  na mezinárodní úrovni.

Iniciativy v balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem odrážejí diskuse v Radě, doporučení Evropského parlamentu a výstupy z projektu OECD „Základ eroze a přesunu zisků“(BEPS); usnadňuje členským státům státy přijmout a zavést navrhovaná opatření.

Balíček vychází z hlavních iniciativ předložených Komisí 2015, které již přinesly výsledky. Členské státy přijaly návrh Komise na transparentnost daňových rozhodnutí v rekordním čase, byly zahájeny další významné daňové reformy korporací. Komise bude prosazovat svůj program spravedlivého a efektivního zdanění v celém roce 2016 řadou dalších významných návrhů včetně znovuzahájení práce na Společném základu konsolidované daně korporací (CCCTB). Obsahuje řadu legislativních a nelegislativních iniciativ s cílem pomoci členským státům chránit jejich daňové základy a vytvořit spravedlivé a stabilní prostředí. Balíček sestává ze:

směrnice proti daňovým únikům, navrhující soubor právně závazných opatření proti vyhýbání se dani, které by všechny členské státy využily v  hlavních oblastech agresivního daňového plánování,

doporučení pro daňové smlouvy členských států  posílit své daňové smlouvy proti zneužívání agresivními daňovými plánovači způsobem vyhovujícím právu EU;

revize směrnice o správní spolupráci s podáváním zpráv mezi všemi daňovými úřady ke klíčovým informacím o daních.

– Sdělení o  vnější strategii pro efektivní zdanění stanoví koordinovaný přístup EU k ochraně před vnějšími riziky vyhýbání se daňovým povinnostem a podporuje řádnou mezinárodní daňovou  správu věcí veřejných.

– Balíček obsahuje zastřešující sdělení a pracovní dokument s vysvětlením politických a ekonomických důvodů navržených opatření a dokument pro aparát, vysvětlující podstatu jednotlivých opatření.

 

 

Zastřešující sdělení

Směrnice proti daňovým únikům Doporučení  pro přijetí daňových smluv Směrnice k revidované správní spolupráci Sdělení k externí strategii
Právně závazná opatření proti vyhnutí se zdanění Rada jak revidovat daňové smlouvy proti zneužívání Podávání zpráv daňových správ mezi všemi zeměmi Opatření na podporu  dobré mezinárodní daňové správě
Pracovní dokument pro úředníky

Balíček doplňuje a posiluje projekt OECD BEPS. Přejímá určitá opatření BEPS v právních předpisech EU tak, aby se rychle a hladce realizovaly v rámci jednotného trhu. Vytváří pevný rámec pro členské státy, aby dostály svým závazkům BEPS koordinovaným způsobem,  jde ale dál, aby šla EU i nadále příkladem v oblasti řádné mezinárodní daňové správy věcí veřejných, s aktivní podporou  v celosvětovém měřítku – včetně provádění BEPS ve třetích zemích. Podporuje  i akce OECD mimo jednotný trh.

Společný konsolidovaný základ daně (CCCTB) poslouží komplexnímu řešení přesouvání zisku v EU; Komise předloží návrhy na nový začátek CCCTB později 2016.

Nemělo by se ale čekat na přijetí opatření proti hlavním oblastem vyhýbání se daňovým povinnostem. Komise je odhodlána co nejrychleji pokročit ve svém programu spravedlivého a efektivního zdanění;  chce reagovat na výzvy Evropského parlamentu k rychlé akcii proti daňovým zneužíváním. Balíček okamžité a efektivní řešení  daňových úniků, posílení daňové transparentnosti a zajištění spravedlivějšího a stabilnějšího podnikatelského prostředí, zatímco práce na CCCTB bude probíhat.

Členské státy se již zavázaly k uplatnění nových mezinárodních daňových norem a/nebo  určitému zdanění firem, bránícím vyhýbání se daňovým povinnostem. V rámci koordinovaného rámce EU bude dopad zaváděných opatření výrazně lepší. Zvýšená transparentnost a koordinace mezi členskými státy usnadní daňovým organum zjistit nebezpečí vyhýbání se daňovým povinnostem, lépe zacílit své daňové audity a řešit případy daňového zneužití nebo situace dvojího nezdanění.

Koordinovaný přístup EU k opatřením v podnikových daním je vhodnější, než různorodá směs vnitrostátních přístupů. Zvyšuje větší právní jistotu a snižuje administrativní zátěž firem působících ve více než jednom členském státě.

Spravedlivé zdanění nevyžaduje předepsané harmonizované sazby daní. Členské státy budou moci zdanit zisky společností vytvořených efektivním způsobem, v souladu se svými vnitrostátními předpisy. Sazba zdanění korporace obvykle není hlavní motivací pro firmy, které v EU přesouvají zisk. Mnohem větší pobídky pro agresivní daňové plánovače jsou neprůhledná rozhodnutí o daních, speciální daňové režimy a mezery v národních daňových zákonech. Proto je klíčem k zábraně vyhýbání se daňovým povinnostem dobře zaměřená reforma zdanění korporací a větší koordinace mezi členskými státy, jak navrhuje Komise.

Oba legislativní návrhy v balíčku budou předloženy Evropskému parlamentu ke konzultaci a Radě k přijetí. Rada a Parlament by měly podpořit i doporučení daňových dohod a členské státy by se jimi měly řídit při revizi smluv o zdanění. Měly by se také formálně dohodnout na nové vnější strategii a rozhodnout o postupu tak rychle, jak je to jen možné, jakmile je schválí   Evropský parlament.

EFEKTIVNÍ ZDANĚNÍ

Některé společnosti využívají rozdíly v pravidlech členských států k minimalizaci  daňových účtů přesunem zisků v rámci EU. Agresivní daňoví plánovači zneužívají slabiny v daňovém systému, nebo absenci opatření proti vyhýbání se dani v jednom členském státě, k úniku  zdanění kamkoli na jednotném trhu. Efektivní zdanění je proto při vyloučení příležitostí vyhýbat se daňovým povinnostem a zabránit přesunu zisku v rámci jednotného trhu silně závislé na úzké koordinaci mezi členskými státy.

Balíček navrhuje, aby všechny členské státy zavedly koordinovaná opatření proti daňovým únikům a posílily kolektivní obranu proti agresivnímu daňovému plánování. Navrhuje  rovněž společný přístup k řešení vnějších hrozeb z vyhýbání se daňovým povinnostem a zábraně společnostem přesunout nezdaněné zisky mimo EU. Ustanovení o transparentnosti zajistí, aby měly všechny členské státy potřebné informace k snazšímu odhalení a reakci na systémy vyhýbání se daňovým povinnostem.

Všechny členské státy budou lépe vybaveny, aby se předešlo situacím dvojího nezdanění, zajistilo  nezneužívání jednotného trhu a platila se daň v zemi, kde se vyprodukoval zisk.

Směrnice o boji proti daňovým únikům sestává ze šesti klíčových opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem, které by měly všechny členské státy uplatňovat proti některým z nejběžnějších typů agresivního daňového plánování (jak je uvedeno v diskusích na OECD, v diskusích Rady o vyhýbání se zdanění a ve zveřejněné studii o agresivním daňovém plánování.

Jsou to:

Pravidlo kontroly správy zahraniční společnosti (Controlled Foreign Companies rule CFC) k zabráně přesouvání  zisku do země s nulovým nebo nízkým zdaněním. Nadnárodní společnosti někdy přesunou zisky z mateřské společnosti v zemi s vysokou daní do svých společností v zemích s nulovým nebo nízkým zdaněním  s cílem snížit daňové povinnosti celé skupiny. Pravidlo by od toho mělo odradit.

Pravidlo CFC bude uplatněno v případě, že efektivní daňová sazba ve třetí zemi je nižší o vice než  40 % proti státu, kde se vyprodukoval zisk. Společnost bude mít slevu na dani pro všechny daně, které  platí v zahraničí. Tím bude zajištěno, že zisky budou skutečně zdaněny sazbou členského státu, ve kterém byly vytvořeny.

Příklad: pojišťovna má sídlo v členském státě EU. Znovu se pojistí jako pobočka v málo zdaňující třetí zemi. Převede platby na off shore e-pojišťovny, tím sníží své zdanitelné zisky v členském státě EU. Platby nového  pojištění nejsou zdaněny, protože v sídle pobočky jsou nulové sazby.

S navrhovaným pravidly CFC může členský stát EU zdaňovat zisky pojišťovny, jako kdyby nebyly převedeny do země bez zdanění a tím zajistit účinné zdanění  svou sazbou daně.
Pravidlo přepnutí k prevenci dvojího nezdanění určitých příjmů
Dividendy, kapitálové zisky a zisky ze stálé provozovny, vstupující do EU ze třetích zemí, jsou často vyjmuty ze zdanění v některém členském státě, aby nebylo zdvojené zdanění. Některé společnosti využívají této výjimky pro dvojí nezdanění – vyhnou se zdanění vůbec.

Směrnice navrhuje pravidlo přepnutí (switchover rule): společnost musí sdělit finančnímu úřadu v EU, že přijala dividendu, a zda je či není zdaněna jinde. Finanční úřady by  mohly zrušit osvobození od daně, pokud se  příjmy zdaňovaly  nízkou nebo nulovou sazbou ve třetí zemi. Pokud si členský stát ověří, že byla dividenda řádně zdaněna v třetí zemi, mohl by se poskytnout této společnosti úvěr na odpočet zaplacené daně.
Příklad: Společnost X se nachází v členském státě EU. Investuje do společnosti Y, která se nachází v ne-daňové třetí zemí. Na základě této investice společnost X přijme platby dividend od společnosti  Y. Příchozí dividendy jsou osvobozeny od daně v členském státě EU na základě předpokladu, že již byly zdaněny ve třetí zemi. Nicméně, třetí země neuplatňuje žádnou daň na dividendy, které společnost Y distribuuje, takže tento příjem se nedaní vůbec. Díky přepnutí bude členský stát EU zdaňovat příchozí dividendy, které společnost X obdrží, pokud nejsou účinně zdaněny ve státě, kde je společnost Y založena. Výnos je účinně zdaněn na stejném základě, jako  kdyby společnost X investovala ve svém členském státě.

Ukončení zdanění:  prevence změny sídla jen k vyhnutí se zdanění
Aktiva jako duševní vlastnictví nebo patenty, většinou oceněné podle jejich předpokládaných  budoucích příjmů, často nejsou přesunem  z členského státu EU do třetí země zdaněny. Některé firmy přesouvají svá vysoce hodnotná aktiva do států bez zdanění nebo s nízkým zdaněním, aby se vyhnuly placení daní ze  zisků, které budou vytvářet prodejem těchto aktiv mimo EU.

Směrnice navrhuje, aby všechny členské státy uplatnily daň z výstupu  aktiv  ze svého území. Daň by měla být založena na hodnotě aktiv při výstupu. Protože jsou podniky povinny zasílat daňovým úřadům své rozvahy  s informacemi o svých zdanitelných aktivech, členské státy mohou zjistit, kdy aktivum, jako je duševní vlastnictví, „zmizelo“. Tím se zajistí, že zisky z majetku s vysokou hodnotou nemohou být posunuty ze zdanění v EU

Příklad: Farmaceutická společnost se sídlem v jednom členském státě vyvíjí slibný nový produkt, kde odečte náklady na vývoj ze svých zdanitelných zisků. Jakmile aktivum začne generovat zisky, přesune produkt do země bez daní nebo s nízkou daní. Výsledkem je, že všechny hodnoty vytvořené na základě duševního vlastnictví tohoto produktu jsou nyní nezdaněné.

Daní z výstupu může členský stát, kde byl výrobek původně vyvinut, zdanit firmu na základě hodnoty tohoto výrobku před tím, než se přesune do zahraničí. Zdanění lépe odráží, kde ekonomická činnost probíhá.

Omezení nezdanění úroků k odrazení společností vytvořit uměle dluh k minimalizaci daní

Úrokové platby jsou obecně  v rámci EU odečitatelné od zdanění.  Některé společnosti zařídí své vnitřní firemní úvěry  tak, aby byl jejich dluh připsán jejich podniku se sídlem v zemi, kde lze odečíst úroky. Úroky z dluhu  připisují svému „půjčovateli“ v zemi s nízkým nebo nulovým zdaněním.  Celkově seskupení (skupina) zaplatí nižší daně tím, že přesouvá své zisky úvěrovými dohodami mezi svými společnostmi.

Směrnice navrhuje omezit množství čistého úrokového výnosu, který společnost může odečíst ze svého zdanitelného příjmu, založeného na pevném poměru svých výdělků. To by mělo být méně atraktivní pro společnosti uměle posouvající dluh, aby se minimalizovaly jejich daně.

Hybridy využívající  národních nesouladů k vyhnutí se zdanění

Některé společnosti využívají skutečnosti, že členské státy posuzují stejný příjem nebo subjekty odlišně pro daňové účely (hybridní nesoulad). Neshody využijí  k odečtení příjmů v obou zemích, nebo odpočtem příjmu v zemi, kde nejsou daně z příjmu.

Směrnice navrhuje, aby v případě takového nesouladu byla právní kvalifikacei hybridního nástroje nebo subjektu podle členského státu, odkud platby pocházejí.

Příklad: Skupina A, která působí ve dvou členských státech, založí v jednom ze států nový subjekt. V obou státech vystupuje tento hybridní subjekt pro daňové účely odděleně. Účetní jednotka půjčuje peníze jménem skupiny a platí úroky z úvěru tam, kde jsou. Vzhledem k nesouladu oba členské státy umožňují pro tyto úrokové platby daňový odpočet.

U hybridních opatření navržených ve směrnici je nesoulad  vyloučen a daňové odečty mohou  být povoleny pouze v jednom členském státě. Výnos je účinně zdaněn v rámci EU.

 Obecné pravidlo proti zneužívání: umožní čelit agresivnímu daňovému plánování, pokud se na ně nevztahují jiná pravidla
Agresivní daňové plánování ze své podstaty hledá způsob, jak obejít pravidla, aby se minimalizovaly daně, které má společnost zaplatit. Neustále se  snaží najít způsob, jak obejít ustanovení proti vyhýbání se daňovým povinnostem třeba i novým postupem, kde je únik specifickými pravidly znemožněn. Navržená ustanovení jsou tedy jakousi záchrannou sítí v případech, kdy nemohou být použita jiná ustanovení proti zneužívání. To by umožnilo správcům daně ignorovat vykonstruované daňové úpravy a uložit daň na základě skutečné ekonomické podstaty.

Opatření nenarušují  právo zemí rozhodovat o   sazbách daně
Nejde o pokus zasahovat do svrchovaného práva jednotlivých zemí rozhodovat o jimi  stanovených  daňových sazbách. Nicméně země mají právo na ochranu svých daňových základů proti agresivnímu daňovému plánování a nekalé daňové soutěži. Pokud politická rozhodnutí jednoho státu (např. nulové nebo nízké daňové sazby) podporuje programy daňového plánování, které negativně ovlivní příjmy v jiné zemi, má dotčený stát legitimní právo přijímat opatření na ochranu jeho daňového základu. Balíček tedy chce zajistit, aby byl každý členský stát schopen efektivně zdanit zisky, které jsou generovány na jeho území, v souladu s vlastními vnitrostátními sazbami  a pravidly.Některé společnosti k zábraně zdanění zavedly „obchodování se smlouvami“ zřizováním umělé struktury pro přístup k nejvíce prospěšnému daňovému zacházení v rámci různých daňových dohod s jinými členskými státy, nebo třetími zeměmi. BEPS OECD proti tomu navrhla, aby země zavedly obecná pravidla proti zneužívání v daňových smlouvách. Komise to plně podporuje a radí členským státům, jak zavést obecné pravidlo ve svých daňových smlouvách způsobem, který je v souladu s právními předpisy EU a nepoškodí svobodu usídlení v rámci jednotného trhu.

Doporučení vyzývá také členské státy, aby přehodnotily definici stálé provozovny (PE) v souladu se zněním dohodnutým v BEPS. Cílem je řešit využívání slabých míst některými společnostmi v definici PE, aby se vyhnuly zdanění v jedné nebo více zemích, kde jsou aktivní.

Komise zveřejnila studii k trhlinám ve směrnicích k podnikovým daním  členských států, které umožňují agresivní daňové plánování. Zpracoval ji nezávislý dodavatel; popisuje, jak nadnárodní společnosti mohou využívat nedostatek koordinace v daňových systémech na úrovni EU i v celosvětovém měřítku ke snížení daní, které dluží. Studie se podrobně zabývá daňovými předpisy členských států EU; zaměřuje se na několik funkcí, které mohou usnadnit agresivní daňové plánování. Obsahuje věcné přehledy shrnující hlavní závěry pro každý členský stát, ilustrované příklady taktiky, které mohou používat nadnárodní společnosti, aby snížily své daně.

PRŮHLEDNOST
Hlavní iniciativou k transparentnosti v balíčku je návrh na zprávy mezi daňovými správami, jejichž prostřednictvím by se vyměňovaly klíčové informace o daních nadnárodních společností, působících v EU. Poskytnou členským státům důležité informace, aby lépe zaměřily svůj daňový audit a identifikovaly schémata vyhýbání se daňovým povinnostem. Větší transparentnost by měla také na nadnárodní úrovni odradit od účasti v agresivních schématech daňového plánování. EU by  měla podporovat třetí země, aby realizovaly výměny zpráv  zemí k větší transparentnosti a odpovědnosti na mezinárodní úrovni.

Dalším opatřením k transparentnosti je aktualizace konsolidovaných informací o výpisech  členských států o daňových systémech  třetích zemí. Informace byla poprvé zveřejněna s akčním plánem v červnu 2015 a uvádí je na  interaktivní on-line mapě. Má více vyjasnit různé vyhlídky procesů členských států a předložit národní seznamy  k větší transparentnosti pro podniky a mezinárodní partnery. Konečným cílem je nahradit konsolidací národních výpisů prověřováním jednoduchým, jasným a objektivním seznamem EU. Do té doby Komise zajistí, že bude online mapa pravidelně aktualizována, aby odrážela nejnovější situaci států. Komise nyní předkládá aktualizované souhrnné informace k seznamu členských států zemí s problémovými daňovými systémy k 31. prosinci 2015.

Komise je odhodlána zavést nejvyšší možnou úroveň transparentnosti a spolupráce mezi daňovými orgány v EU, protože je to nezbytné pro boj proti přeshraničním daňovým únikům. Návrh vzájemné výměny informací mezi zeměmi  CbCr je dalším důležitým krokem směrem k řešení  tohoto tématu.

EU by měla mít koordinovaný a právně závazný přístup k jednotlivým zemím podle jejich jednotlivých hlášení tak, aby všechny členské státy postupovaly jednotně. Většina členských států se již zavázala vzájemnou informaci BEPS uplatnit. Ale je tu riziko, že se mohou uplatňovat ustanovení různými způsoby, nebo že je některé státy  neuplatní vůbec (zejména ty, které nejsou členy OECD). Zakotvení těchto požadavků v právu EU zabrání mezeře v  daňové transparentnosti EU a administrativní zátěži pro podniky.

Mateřské společnosti nadnárodní skupiny (nebo dceřiné společnosti seskupení) budou muset poskytnout konkrétní informace o celé skupině daňovým orgánům v členském státě, kde sídlí. Informace musí zahrnovat tržby, zisky, daně a výdaje příštích období, kumulované příjmy, počet zaměstnanců a některá aktiva každé společnosti skupiny. Mateřská společnost také musí identifikovat všechny země, ve kterých je skupina přítomna pro daňové účely a prováděné činností. Zpráva pak bude automaticky zaslána daňovým úřadům v každém členském státě, kde je společnost z nadnárodní skupiny  činná. Tato výměna informací bude probíhat jednou za rok, počínaje rokem 2017.

CbCr poprvé uvedla Komise v roce 2015 v balíčku k průhlednosti. Nyní posuzuje dopad opatření s cílem zjistit, zda by nadnárodní společnosti  neměly zveřejnit určité informace pro každou jednotlivou zemi.  Takové požadavky již existují v EU pro bankovní sektor, těžbu dřeva a těžební průmysl. Komise rozhodne, zda nadnárodní společnosti v jiných odvětvích by měly rovněž podléhat takovým požadavkům na zveřejnění, jakmile dokončí posouzení dopadů. Jejím cílem je předložit rozhodnutí v této věci na jaře 2016.

STEJNÉ PODMÍNKY
Společnost vyhýbající se zdanění  vážně narušuje hospodářskou soutěž pro firmy, které svůj  podíl platí. Například kvůli začlenění zisku se daňové zatížení tuzemské firmy  odhaduje o 30% vyšš,í než u nadnárodní společnosti,. Opatření k zábraně nadnárodního úniku zdanění pomůže spravedlivějšímu zdanění a  rovným tržním podmínkám pro společnosti, které  se placení daně nevyhýbají

Balíček vytváří rovné podmínky mezi členskými státy navzájem v oblasti zdanění právnických osob. V současné době jsou intenzivní snahy některých členských států v boji proti daňovým únikům podkopávány mírnějším přístupem v jiných státech. Agresivní daňoví plánovači často využívají „nejslabší článek“ v rámci jednotného trhu, aby se vyhnuli zdanění kdekoli v EU. Balíček boje proti daňovým únikům  požaduje opatření proti zneužívání a zajištění větší otevřenosti a spolupráce mezi daňovými orgány státu.

A konečně  se uvádí strategie na podporu třetích zemí, aby dostály svým závazkům dobré daňové správy a boje proti daňovým únikům. To je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti EU a rovných podmínky podniků v EU. Členské státy pracují na splnění mezinárodních závazků pro spravedlivou daňovou soutěž a daňovou transparentnost; je důležité, aby mezinárodní partneři EU udělali totéž. Strategie stanoví, jak by je EU mohla povzbudit, aby tak učinily.

Vyhýbání se daňovým povinnostem je globálním problémem, který nelze řešit pouze v rámci jednotného trhu. Členské státy potřebují více reagovat na vnější výzvy k jejich základům daně, k doplnění vnitřních opatření EU proti daňovým únikům. Je také zapotřebí soudržnější přístup EU k spolupráci s mezinárodními partnery na vysoké úrovni na řádné správě věcí veřejných u daní v celosvětovém měřítku.

Rozdílné vnitrostátní přístupy třetích zemí v oblasti daňových záležitostí podkopávají  obranyschopnost členských států proti rizikům externích vyhýbání se dani a vytvářejí právní nejistotu pro podniky. Vysílají také smíšené zprávy mezinárodním partnerům o postoji EU k dobré správě daní. Společný přístup EU k třetím zemím v oblasti daňových záležitostí by mohl mít mnohem větší dopad na daňovou podporu řádné správy věcí veřejných na mezinárodní úrovni a bude účinnější při řešení problematických třetích zemí.

Externí strategie se také snaží vytvořit lepší propojení mezi politickými daňovými prioritami EU a jejích širších vnějších vztahů. To zahrnuje použití daňové politiky EU s vyšší účinností podpory dalších důležitých politických závazků, jako je například mezinárodní rozvoj.

Strategie nastaví cestu jasnému, konzistentnímu a účinnému přístupu EU na podporu daňové řádné správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku a reaguje na ohrožení externího vyhýbání se daňovým povinnostem. Hlavními prvky jsou:

  • aktualizovat daňová kritéria dobré správy věcí veřejných v EU v souladu s nejnovějšími mezinárodními normami. Aktualizovaná kritéria odrážejí nový globální standard transparentnosti daní a opatření BEPS OECD pro spravedlivé daňové soutěže. Společná kritéria by měla být důsledně uplatňována všemi členskými státy v jejich vztazích se třetími zeměmi, měly by být základem všech vnějších politik EU v daňových záležitostech, a měly by sloužit jako měřítko, podle kterého lze posoudit, zda jsou či nejsou třetí země  v souladu s celosvětovými standardy. Budou také sloužit jako základ pro posuzování závazků, které se EU  bude snažit v  dohodách se třetími zeměmi, a při prověřování u  třetí země.
  • Daňové klausule v dohodách
  • Dohody EU se třetími zeměmi nebo regiony mohou být užitečným nástrojem pro prosazování spravedlivého a transparentního zdanění firem. Strategie navrhuje nový a ambicióznější přístup EU k jednání o daňových ustanoveních k řádné správě v určitých dohodách (jako je obchod, přidružení a  partnerství) se třetími zeměmi.

Pomoc rozvojovým zemím v daňových věcech

EU má silnou tradici v oblasti podpory rozvojových zemí při zajišťování jejich domácích příjmů, včetně boje proti vyhýbání se placení daní právnickými osobami. Strategie staví na opatřeních k posílení této podpory v návaznosti na pojetí, které předložila Komise  v roce 2015 na třetí konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě. Zahrnuje zdvojnásobení finanční podpory rozvojovým zemím pro  stabilní příjmovou základnu a technickou podporu jejich daňových správ.

Dobré daňové podmínky pro správu a řízení finančních prostředků EU

Komise posílí a rozšíří požadavky na dobrou správu ve finančním nařízení EU; rozhodnutí o investování finančních prostředků EU podpoří mezinárodní transparentnost a spravedlivé daňové postupy.

Nový proces ověřování daňových systémů v třetích státech ve vztahu k EU a záznamy  o nich

Strategie navrhuje nový přístup EU k jednání s třetími zeměmi, které odmítají soulad s daňovými standardy v oblasti správy. Cílem je nahradit stávající směsice národních seznamů norem  jediným EU přehledem třetích zemí, který by vyplynul ze spravedlivého a objektivního zjišťování v procesu dialogu s dotčenými zeměmi.

Evropský parlament, mnoho členských států a zúčastněné strany vyjádřily silnou podporu pro společný proces vytváření přehledu EU o třetích zemích. EU jako jednotný blok bude mít v jednání o jurisdikci s problematickými třetími zeměmi  mít mnohem větší vliv, než při současné mozaice národních přístupů. Zabrání agresivním daňovým plánovačům zneužívat nesoulad mezi různými vnitrostátními systémy.

Jediný přístup EU k ověřování seznamu prověrek třetích zemí – na základě jasných, soudržných a objektivních kritérií – by také byl jednodušší pro podniky a odstranil administrativní zátěže způsobené rozdílnými vnitrostátními přístupy. Pro mezinárodní partnery EU, kteří  občas bojují za rozdílná pojetí  vnitrostátních výpisů podmínek států, by společný přístup EU  vedl k větší jasnosti a právní jistotě v tom, co očekává EU, pokud jde o daňovou spravedlnost.

Společný seznam EU slouží jako možnost „poslední instance“. Jednalo by se o nástroj postupu k třetím zemím, které odmítají respektovat daňové zásady dobré veřejné správy, když všechny ostatní pokusy zapojit tyto země  Strategie stanoví jasný, spravedlivý a objektivní postup EU pro seznam třetích zemí, založený na třech krocích:

Krok 1: Komise určí skupinu  třetích zemí, které mohou potřebovat prověření z pohledu EU. Využije se neutrální srovnávací přehled ukazatelů, který určí potenciální míru rizika daňového systému každé třetí zemi, v usnadňování daňových úniků. Komise předloží závěry hodnotící zprávy odborníkům z členských států ve Skupině pro kodex chování  Rady.

Krok 2: Na základě výsledků  by členské státy měly rozhodnout, které třetí země by měly být formálně prověřovány pro EU. Prověřování dobrých daňových standardů v oblasti správy třetích zemí bude provedeno Komisí a Skupinou pro kodex chování. K dispozici bude proces dialogu s třetími zeměmi, respektující potřebu zabránit poškození pověsti, jejímž prostřednictvím lze reagovat na jakékoli obavy nebo diskutovat o hlubší spolupráci s EU v daňových záležitostech.

Krok 3: Po procesu hodnocení Komise doporučí na základě návrhu členských států, které třetí země by měly být uvedeny na společném seznamu EU, a proč. Členské státy by měly přijmout konečné rozhodnutí o třetích zemích, které mají být uvedeny. Podmínky o vyjmutí ze seznamu bude jasně sděleno každé uvedené třetí zemí a seznam bude přezkoumáván v pravidelných intervalech.

Komise začne okamžitě pracovat na dokončení zprávy o hodnotících ukazatelích  a zahájí  předběžné posuzování (krok 1). Cílem je prezentovat první výsledky hodnotící zprávy členským státům v druhé polovině roku 2016. Poté, co Skupina pro kodex chování rozhodne, které země vyžadují prověřování, měl by se stanovit jasný časový rámec pro dokončení této práce. Třetí země by se měly  rovněž  v přiměřené lhůtě (12 měsíců) zavázat k řešení jakýchkoliv obav, které se by objevily v procesu prověřování. Komise bude podporovat členské státy v práci na  zveřejnění společného seznamu EU na počátku 2019.

Externí strategie uvádí, že by členské státy  měly uplatňovat společná protiopatření vůči třetím zemím na seznamu EU. Tyto sankce by měly být pro ně pobídkou  zlepšit svůj daňový systém, a také v mezidobí chránit daňové základy členských států. Členské státy budou muset diskutovat a dohodnout se na povaze těchto sankcí na základě vlastních zkušeností a zohlednění dalších ochranných opatření (jako ty obsažené ve směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem) EU. Členské státy by měly rozhodnout o sankcích před koncem roku 2016, aby se dohodly, kdy  začnou první prověřování  třetích zemí.

Příloha I:
Opatření OECD v obsažené v jejím základním projektu (daňové) eroze a přesunu zisku (BEPS) a souvztažné akce    EU.
Následující tabulka uvádí mezinárodně dohodnutá řešení 15 akcemi v OECD’s Base Erosion and Profit Shifting project, a odpovídajících opatření EU v každé z těchto oblastí.

OECD BEPS AKCE EU
 

 

Akce 1:

Digitální ekonomika

Digitalní ekonomika zahrnuje celou ekonomiku  a v ní okruh řešení, která nejsou nepřiměřená.

Akce OECD BEPS by se všeobecně měly zaměřit na akce k rizikům digitální ekonomiky

 EU souhlasí, že není zapotřebí specifická akce, ale bude kontrolovat situaci, zda obecná opatření proti vyhýbání se zdanění stačí k řešení digitálních rizik
 

Akce 2:

Hybridní ujednání

Specifická  doporučení k spojení daňových režimů pro nástroje nebo subjekty v jedné zemi s daňovým režimem jiné zemi k prevenci neshod Navržená směrnice proti vyhnutí se zdanění (Anti Tax Avoidance (ATA) zahrnuje ustanovení k prevenci neshod z hybridů.
Akce 3:

Kontrola cizích společností  (CFCs)

Doporučení nejlepších  postupů pro realizaci pravidel CFC. Směrnice ATA zahrnuje pravidla CFC
 

Akce 4:

Omezení úroků

 

Nejlepší doporučené postupy k omezení čistých úrokových odpočtů skupiny podniků‘ Směrnice ATA zahrnuje ustanovení k limitům úrokových odpočtů v EU i v zahraničí
Akce 5:

Škodlivé daňové postupy

Daňová rozhodnutí: povinné

výměny příslušných informací.

Patenty: dohoda o přístupu k propojení daňových výhod z preferenčních režimů pro duševní vlastnictví IP na základě navazujících  ekonomických aktivit („nexus“)

Daňová rozhodnutí: povinná

automatická výměna všech přeshraničních rozhodnutí od roku 2017.

Patentové schránky: Členské státy se dohodly zajistit, aby byly jejich patentové schránky v souladu s přístupem příčinné souvislosti (nexus)

 

Akce 6:

Zneužití smlouvy

Ustanovení proti zneužití, včetně minimálních proti obchodování se smlouvami  v daňových smlouvách Doporučení k daňovým smlouvám  členským státům  zavést obecné pravidlo do smluv v souladu s EU
 

Akce7:

Stálá provozovna (PE)

Definice (PE) je upravena ve vzorové daňové úmluvě, aby se zabránilo společnostem uměle vyhnout nutnosti zdanitelné přítomnosti. Doporučení ATA  podněcuje členské státy využít novelizované pojetí stálé provozovny v  OECD.
Akce 8-10

Převodní ceny

Nemovitosti

Riziko a kapitál

Vysoce rizikové transakce

Analýza nezávislosti tržních principů a srovnatelnosti je nejvhodnější rámec

jako  pilíř  realizace těchto norem

Spojení ceny transferu (JTPF) v EU jako hodnocení a aktualizace transferů. Práce na větší ekonomické analýzy  TP zlepší,

použité i „vnitřní“ systémy, společnosti a zlepší správu TP

 

Akce 11:

Data

Cílem OECD je zveřejnění  statistiky o zdanění právnických osob a jejího dopadu.

.

Probíhá studie k dopadu  některých typů agresivního daňového plánování na efektivnost sazeb členských států
Akce 12: Zveřejnění agresivního daňového plánování Doporučení k zavedení pravidel, která vyžadují povinné zveřejňování agresivních metod nebo zneužívání transakcí Komise bude  přezkoumávat problém, jako součást svého programu daňové transparence

 

 

Akce 13:

Vykazování podle zemí

Vzájemné vykazování CbCr)  klíčových finančních dat  nadnárodních společností daňovými správami jako

Informace pro daňové orgány

Balíček ATA navrhuje právně  závazný požadavek na členské státy realizovat CbCR mezi daňovými orgány Pokračují práce na proveditelnosti veřejných CbCR v EU.
 

 

 

Akce 14:

Řešení sporů

Země G20/ OECD se dohodly na opatření  snížení nejistoty a neúmyslnému dvojímu zdanění pro podniky, spolu s včasným a účinným řešením sporů v této oblasti. Řada zemí G20/OECD se zavázala k povinnému řešení sporů

 

V roce 2016 Komise navrhne opatření ke zlepšení řešení sporů v rámci EU.

 

 

 

Akce 15:

Mnohostranný nástroj k úpravě daňových smluv

Zainteresované strany se dohodly využít takový nástroj v případě potřeby k integraci BEPS Doporučení ATA vyjadřuje názor Komise na doporučení  týkající se problémů smluv, členské státy by je měly vzít v úvahu při projednávání multilaterálního nástroje.

Celkový výsledný efekt

Konzervativní odhad výše ztráty OECD je  100 až 240 mld. USD z každoročního globálního přesunu zisku. To se rovná  4% až 10% globálních výnosů zdanění korporací. Služby výzkumu Evropského parlamentu uvádějí ztrátu příjmů od korporací v EU cca 50-70 mld. €.

Význam pro Českou republiku spočívá v posunu k myšlence zdanění zisku v zemi, kde vznikl. Od roku 2010, kdy k tomu začaly diskuse v EU, byla do roku 2013 vláda a politické elity proti. Když stačí jen politická odpovědnost a trh bez účasti státu vše nejlépe vyřeší, je zcela jedno, kam a do čeho podnikatel uloží zisky; stát tolik peněz na rozvoj nepotřebuje; rozvoj podpoří co nejvyšší zisk a tedy co nejnižší daně. Tím se podařilo prohloubit krizi.

Do konce roku 2014 se ČR začala chovat neutrálně: účastník ECOFIN se na body jednání k zdanění výtoku financí nezúčastnil. Až 2015 začala ČR proti pomalosti aktivit „Bruselu“ vystupovat i když někdy s neznalostí předchozích kroků a souvislostí.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno