Komise předložila 23.11. 2016 komplexní balíček reforem, jejichž cílem je dále posilovat odolnost bank, EU. Návrh vychází ze stávajících bankovních předpisů EU a má doplnit pokrizovou regulační agendu tím, že zajistí, aby regulační rámec odstranil veškeré dosud neřešené problémy týkající se finanční stability a současně zaručil, aby banky mohly i nadále podporovat reálnou ekonomiku.
Banky hrají při financování hospodářství a podpoře růstu a zaměstnanosti ústřední úlohu. Jsou klíčovým zdrojem financování pro domácnosti i podniky. V reakci na finanční krizi zahájila EU ambiciózní reformu systému finanční regulace, aby obnovila finanční stabilitu a důvěryhodnost trhu.
Cílem předložených návrhů je doplnění tohoto reformního programu provedením některých ještě nerealizovaných prvků, které mají zásadní význam pro další posílení odolnosti bank vůči případným otřesům.
Návrhy rovněž v nezbytných případech upřesňují některé aspekty nového regulačního rámce tak, aby více podporoval růst a lépe odpovídal složitosti, velikosti a obchodnímu profilu bank. Obsahuje rovněž opatření na podporu malých a středních podniků a investic do infrastruktury.
Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, řekl:
„Evropa potřebuje silný a rozmanitý bankovní sektor, který financuje ekonomiku. Potřebujeme banky, které poskytují úvěry společnostem, aby mohly investovat, aby zůstaly konkurenceschopné a mohly působit na větších trzích, a domácnostem, aby mohly plánovat své budoucí kroky. Předložili jsme nové návrhy zaměřené na snížení rizika, které vycházejí z globálních standardů a zároveň zohledňují specifickou situaci evropského bankovního sektoru.“
Opatření, která jsou navrhována, jsou rovněž součástí kontinuálního úsilí Komise zaměřeného na snižování rizika v bankovním sektoru, jak je stanoveno ve sdělení „Dokončení bankovní unie“ (listopad 2015). Jsou také v souladu se závěry červnového zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci, na němž byla Komise vyzvána, aby předložila příslušné návrhy nejpozději do konce roku 2016.
Těmito návrhy se mění následující právní předpisy:
- nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích, které byly přijaty v roce 2013 a které stanoví obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce (tj. banky) a investiční podniky a pravidla pro řízení a dohled,
- směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, které byly přijaty v roce 2014 a které upřesňují pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize (bankovních) institucí v selhání a zavádějí jednotný mechanismus pro řešení krizí.
Navržená opatření zavádějí mezinárodní standardy do práva EU a současně zohledňují evropská specifika a brání nepřiměřeným dopadům na financování reálné ekonomiky. Přihlížejí také k výsledkům „výzvy ke sdělení skutečností“.
Podrobnosti návrhů
Návrhy obsahují následující klíčové prvky:
1. Opatření ke zvyšování odolnosti institucí EU a finanční stability
Návrhy obsahují zbývající prvky regulačního rámce nedávno schváleného v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled a Rady pro finanční stabilitu a mj. zahrnují:
- kapitálové požadavky citlivější vůči rizikům, zejména v oblasti tržního rizika, úvěrového rizika protistrany a expozice vůči ústředním protistranám,metody provádění ustanovení, které budou lépe zohledňovat skutečná rizika, jimž jsou banky vystaveny,
- závazný pákový poměr, který zabrání institucím využívat nadměrného pákového efektu,
- závazný ukazatel čistého stabilního financování, který řeší nadměrnou závislost na krátkodobém velkoobchodním tržním financování a snižuje riziko dlouhodobého financování,
- požadavek pro globální systémově významné finanční instituce (SIFI), aby držely minimální kapitál a další nástroje, které při řešení krize pokrývají ztráty. Tento požadavek známý jako „celková kapacita absorbovat ztráty“ bude začleněn do stávajícího systému MREL (minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky), který je použitelný na všechny banky a který posílí schopnost Evropské unie řešit úpadky SIFI a zároveň chránit finanční stabilitu a minimalizovat rizika pro daňové poplatníky. Navrhuje harmonizované vnitrostátní insolvenční pořadí nezajištěných dluhových nástrojů, aby se bankám usnadnilo vydávání takových dluhových nástrojů absorbujících ztráty.
2. Opatření ke zlepšení schopnosti bank poskytovat úvěry na podporu hospodářství EU
Zejména se navrhují konkrétní opatření, která mají:
- zvýšit schopnost bank poskytovat úvěry malým a středním podnikům a financovat projekty v oblasti infrastruktury,
- méně složitým ostupem malým bankám snížit administrativní zátěž spojenou s určitými pravidly v oblasti odměňování (zejména pravidel pro odklad a výplatu náhrad ve formě nástrojů, jako jsou akcie), které se zdají být pro tyto banky nepřiměřené,
- učinit ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích/nařízení o kapitálových požadavcích přiměřenější a méně náročné pro menší a méně složité (bankovní) instituce, kde se některé ze současných požadavků na zveřejňování informací a na podávání zpráv a některé ze složitých požadavků souvisejících s obchodním portfoliem nezdají být odůvodněné hledisky obezřetnosti. Z výzvy ke sdělení skutečností a analýzy provedené Komisí vyplynulo, že stávající rámec může být uplatňován přiměřenějším způsobem a s přihlédnutím ke specifické situaci.
3. Opatření k dalšímu usnadnění úlohy bank při vytváření hlubších a likvidnějších kapitálových trhů EU, jež by přispěly k vytvoření unie kapitálových trhů
Předpokládají se specifické úpravy navrhovaných opatření s cílem:
- vyhnout se nepřiměřeným kapitálovým požadavkům na pozice v obchodním portfoliu, včetně těch, které se týkají činností v oblasti tvorby trhu,
- snížit náklady na vystavení/držení určitých nástrojů (krytých dluhopisů, vysoce kvalitních sekuritizovaných nástrojů, derivátů pro zajišťovací účely),
- vyhnout se možným překážkám pro ty instituce, které u obchodů, u nichž ústřední protistrany provedly clearing, jednají jako zprostředkovatelé pro klienty.
Tyto legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě k projednání a k přijetí.
Souvislosti
Evropská komise se ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015 [1] zavázala, že předloží legislativní návrhy vycházející z mezinárodních dohod s cílem odstranit nedostatky zjištěné ve stávajícím obezřetnostním rámci. Konkrétní závazek byl součástí souboru opatření ke snížení rizika, jejichž cílem je dosáhnout dalšího pokroku při dokončování bankovní unie.
- požadavek na globální systémově významné finanční instituce (SIFI), aby držely minimální kapitál a další nástroje, které při řešení krize pokrývají ztráty. Tento požadavek známý jako „celková kapacita absorbovat ztráty“ bude začleněn do stávajícího systému MREL (minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky), který je použitelný na všechny banky a který posílí schopnost Evropské unie řešit úpadky SIFI a zároveň chránit finanční stabilitu a minimalizovat rizika pro daňové poplatníky. Navrhuje harmonizované vnitrostátní insolvenční pořadí nezajištěných dluhových nástrojů, aby se bankám usnadnilo vydávání takových dluhových nástrojů absorbujících ztráty.
4. Opatření ke zlepšení schopnosti bank poskytovat úvěry na podporu hospodářství EU.
Zejména se navrhují konkrétní opatření, která mají:
- zvýšit schopnost bank poskytovat úvěry malým a středním podnikům a financovat projekty v oblasti infrastruktury,
- méně složitým, malým bankám snížit administrativní zátěž spojenou s určitými pravidly v oblasti odměňování (zejména pravidel pro odklad a výplatu náhrad ve formě nástrojů, jako jsou akcie), které se zdají být pro tyto banky nepřiměřené,
- učinit ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích/nařízení o kapitálových požadavcích přiměřenější a méně náročné pro menší a méně složité (bankovní) instituce, kde se některé ze současných požadavků na zveřejňování informací a na podávání zpráv a některé ze složitých požadavků souvisejících s obchodním portfoliem nezdají být odůvodněné hledisky obezřetnosti. Z výzvy ke sdělení skutečností a analýzy provedené Komisí vyplynulo, že stávající rámec může být uplatňován přiměřenějším způsobem a s přihlédnutím ke specifické situaci.
5. Opatření k dalšímu usnadnění úlohy bank při vytváření hlubších a likvidnějších kapitálových trhů EU, jež by přispěly k vytvoření unie kapitálových trhů
Předpokládají se specifické úpravy navrhovaných opatření s cílem:
- vyhnout se nepřiměřeným kapitálovým požadavkům na pozice v obchodním portfoliu, včetně těch, které se týkají činností v oblasti tvorby trhu,
- snížit náklady na vystavení/držení určitých nástrojů (krytých dluhopisů, vysoce kvalitních sekuritizovaných nástrojů, derivátů pro zajišťovací účely),
- vyhnout se možným překážkám pro ty instituce, které u obchodů, u nichž ústřední protistrany provedly clearing, jednají jako zprostředkovatelé pro klienty.
Tyto legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě k projednání a k přijetí.
Souvislosti
Komise zveřejnila 23. listopadu 2016 výsledky výzvy ke sdělení skutečností týkající se finančních služeb v EU.
Výzva ke sdělení skutečností byla veřejná konzultace zaměřená na kumulativní účinek nových předpisů ve finančním sektoru, které byly zavedeny v reakci na krizi.
Komise obdržela od zúčastněných stran stovky odpovědí, což potvrzuje, že celkový rámec funguje dobře a podporuje finanční stabilitu, transparentnost a ochranu investorů a spotřebitelů.
Výsledky výzvy ke sdělení skutečností budou vycházet z tohoto rámce s cílem podpořit růst a napomoci lepšímu fungování právních předpisů. Zpětná vazba posílila některé klíčové reformy, jejichž cílem je zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky a investiční projekty.
V reakci na finanční krizi EU zcela přepracovala své předpisy pro finanční služby a od roku 2009 přijala 40 nových právních předpisů. Tyto reformy stabilizovaly trhy, poskytly bankám lepší kapitálové zajištění, obnovily důvěru a vytvořily v EU silnější a odolnější finanční systém. Současně je důležité překontrolovat, zda tyto nové předpisy fungují tak, jak bylo plánováno, a ujistit se, že změny se navrhují tam, kde jsou vhodné. V rámci výzvy ke sdělení skutečností Evropská komise posoudila interakci mezi jednotlivými předpisy a jejich společný ekonomický dopad. Zároveň v regulačním rámci řešila nezamýšlené důsledky, nesrovnalosti a mezery.
Sdělení je rovněž doprovázeno samostatnou zprávou týkající se nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR), která se zabývá tím, jakým způsobem by se měly zlepšit předpisy pro OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů.
Místopředseda Valdis Dombrovskis odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, jakož i za euro a sociální dialog uvedl:
„Evropa potřebuje předpisy, které budou chránit spotřebitele a zajistí finanční stabilitu, ale které zároveň umožní finančním společnostem získávat úvěry, investovat a podporovat růst. Odpovědi v rámci výzvy ke sdělení skutečností ukazují, že předpisy zavedené v reakci na krizi jsou dobré, ale mohly by být o něco přiměřenější. Nastavíme je tak, aby byly vyváženější a aby došlo k navýšení financování pro širší ekonomiku. Chceme takovou legislativu, která bude vzbuzovat úctu a podpoří bezpečný a dynamický sektor finančních služeb.“
Místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl:
„Komise to s lepší právní úpravou myslí vážně. Výzva ke sdělení skutečností o kumulativním účinku reforem finančních služeb byla nesmírně důležitá. Ukázala nám, že celkový právní rámec je správný, a pomohla nám zaměřit se v legislativě na hlavní témata, kde je možno dosáhnout vylepšení. Odpovědi získané v rámci veřejné konzultace jsou cenným pomocníkem při posilování politik Komise i při zajišťování toho, aby náš právní rámec byl podporou evropského růstu a investic.“
Na základě důkladného přezkumu a analýzy všech odpovědí obdržených v rámci výzvy ke sdělení skutečností i během diskusí při veřejném slyšení v Bruselu v květnu 2016 Komise došla k závěru, že celkově není třeba rámec upravující finanční služby v EU měnit. Nicméně v zájmu ještě lepšího fungování tohoto rámce se navrhují cílená následná opatření ve čtyřech následujících oblastech:
- Odstranění zbytečných regulačních omezení, která brání financování ekonomiky.
- V některých případech je možné vyhovět stejným obezřetnostním cílům způsobem, který je příznivější pro růst. Zatímco například balíček CRR2, který byl dnes přijat, sníží rizika v bankovním sektoru, Komise navrhuje provádět předpisy způsobem, který zajistí, že banky budou schopny financovat malé a střední podniky i jiné části ekonomiky. Umožní to řádné fungování aktivit v oblasti financování obchodu v EU a derivátových trhů určených na pomoc koncovým uživatelům zvládat rizika. Komise rovněž přezkoumá, zda pojišťovny obezřetně zacházejí s investicemi do infrastruktury a jinými dlouhodobými investicemi.
- Přiměřenější předpisy. Přiměřenější předpisy pomohou podpořit hospodářskou soutěž a zvýší odolnost finančního systému tím, že ochrání jeho diverzitu a dynamiku. Komise dnes navrhuje snížit malým a jednoduše strukturovaným bankám zátěž spojenou s oznamovací povinností a dále navrhuje přezkoumat požadavky nařízení EMIR na clearing a maržový požadavek, které platí pro nefinanční společnosti, penzijní fondy a malé finanční instituce (viz. níže). Komise rovněž zváží způsoby, jak zlepšit přiměřenost předpisů, aniž by se snížily požadavky na obezřetnostní cíle v jiných oblastech, např. u pojištění a správy majetku.
- Omezení přílišné regulační zátěže. Předpisy by měly dosáhnout svých cílů při minimálních nákladech pro firmy a v konečném důsledku i pro koncové uživatele a širší ekonomiku. Mezi dalšími opatřeními je Komise odhodlána snížit duplicitu a nadměrnou oznamovací povinnost. V přiměřené lhůtě provede obsáhlý přezkum, aby zjistila, jak by bylo možné tuto zátěž omezit a konsolidovat a zjednodušit oznamovací povinnost, aniž by byly ohroženy cíle regulace.
- Sjednocení předpisů a jejich orientace na budoucnost.
- Výzva ke sdělení skutečností ukázala řadu neúmyslných interakcí a nesrovnalostí mezi jednotlivými předpisy. Příkladem, který řeší dnes navržený balíček CRR2, je interakce mezi pákovým poměrem banky a povinností clearingu podle nařízení EMIR, která může ohrozit cíl snížení rizik prostřednictvím centrálního clearingu. Jako součást řešení nedostatků v regulačním rámci Komise zanedlouho přijme návrh na ozdravné postupy a řešení problémů ústředních protistran. S cílem zvýšit ochranu investorů a spotřebitelů Komise zveřejní v roce 2017 akční plán, který stanoví kroky pro větší prohloubení jednotného trhu, pokud jde o retailové finanční služby.
Podrobná návazná opatření stanoví sdělení Komise a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise, které Komise současně s návrhy předložila. Komise bude sledovat pokrok při provádění příslušných politických závazků a před koncem roku 2017 zveřejní své závěry a další plánované kroky. Tato výzva ke sdělení skutečností není poslední.
Zásady zlepšování právní úpravy budou i nadále přísně uplatňovány při vytváření legislativních návrhů Komise, přičemž se bude posuzovat jejich dopad, budou se minimalizovat náklady na dodržování jejich pravidel a zajistí se jejich přiměřenost.
Přezkum nařízení EMIR
Komise také zveřejnila zprávu o přezkumu nařízení o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (EMIR), a dokončuje tak návazná opatření na zmíněnou výzvu ke sdělení skutečností.
Hlavním cílem nařízení EMIR je řídit a sledovat rizika, která pro finanční stabilitu vyplývají z trhů s deriváty. Zpráva je součástí procesu, který může vést k některým cíleným změnám nařízení EMIR na začátku roku 2017. Vysvětluje otázky, které mají zúčastněné strany ohledně provádění již platných požadavků (konkrétně jde o oznamovací povinnost registrům obchodních údajů a požadavky na snižování operačního rizika), jakož i otázky, které vyvstaly při přípravě požadavků na clearing a marži.
Zpráva rovněž poskytuje přehled oblastí, u kterých se díky odpovědím na konzultaci a konkrétním informacím od subjektů EU ukazuje, že by mohlo být nezbytné přijmout opatření, která zajistí, že cílů nařízení EMIR bude dosahováno přiměřenějším, účinnějším a účelnějším způsobem.
Revize v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů zaměřená na nařízení EMIR se plánuje na začátek roku 2017, aby se odstranily nepřiměřené náklady a zátěž pro malé podniky ve finančním sektoru, pro korporace a penzijní fondy a aby se zjednodušily předpisy, aniž by byla ohrožena finanční stabilita.
Souvislosti
Přístup k výzvě ke sdělení skutečností podporuje Evropský parlament i členské státy. Jedná se o klíčový příspěvek k programu Komise týkajícímu se zlepšování právní úpravy a k Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), které zajišťují, aby legislativa EU přinášela občanům a podnikům výsledky účinným a účelným způsobem s minimálními náklady. Jde o první celosvětový příklad takovéhoto přístupu.
Skupina G20, Rada pro finanční stabilitu a Basilejský výbor pro bankovní dohled rovněž provádějí iniciativy zaměřené na posuzování celkové spojitosti reforem realizovaných celosvětově.
