V dnešním rozhovoru nám ředitel asociace Syba pan Vlado Volek představí asociaci a přiblíží nám ve zkratce vývoj obalů v Čechách a také to, jak si české obaly stojí v mezinárodní konkurenci. Dále nám přiblíží nejnovější trendy v obalovém sektoru, jako je E vlna, hybridní obaly, konstrukční řešení Self Ready Packaging nebo technologie in-mould labelling. Dozvíme se, co přesně jsou akce Obal roku a Design Touch, které asociace pořádá. V neposlední řadě se podíváme na obaly v souvislosti s legislativou a také ekologií. Nakonec nám pan Vlado Volek prozradí, co ho nejvíce baví na jeho práci a jaké obaly jsou jeho oblíbené.
Můžete nám asociaci Syba představit?
„Začal by rozklíčováním kryptonymu SYBA. Tato zkratka vznikla z počátečních slabik slovního spojení SYSTÉMY BALENÍ. Vznik je spojen s obdobím krátce po sametové revoluci. Sdružení vzniklo na půdě IMADOSu. IMADOS byl československým institutem manipulačních, dopravních, obalových a skladovacích systémů a podléhal Správě federálních hmotných rezerv. Mezi jeho činnosti patřila tvorba a příslušných technických norem, vývoj obalových materiálů i s ohledem na potřeby dlouhodobého skladování pro případ ohrožení, a to jak potravin, tak i vojenské techniky. Je dobré si uvědomit, že jsme byli součástí RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a Varšavské smlouvy (vojenského uskupení východního bloku). Další důležitou činností spjatou s balením byl vývoj a konstrukce balicích strojů. To ovšem velmi často spočívalo v okopírování balicích strojů, zařízení a linek západní provenience s nahrazením nedostupných komponent výrobky ze spřátelených socialistických zemí. Což mělo i svá úsměvná specifika. Východoněmecká vývěva se do českého plagiátu prostě nevešla.Obalové sdružení SYBA vzniklo ze šesti předních československých výrobců obalové techniky a tak například současní členové Granitol a Chemosvit patří k zakládajícím členům. V raných začátcích zázemí pro sdružení zajišťoval právě IMADOS. Přirozeně svoji kancelář mělo v prostorách IMADOSu na Žižkově.
SYBA je členem mezinárodních organizací, s akcentem na dění v Evropě je to European Packaging Institutes Consortium (EPIC), s globálním přesahem se jedná o plnoprávné členství ve World Packaging Organisation.“
Jak a kdy jste začali působit na českém trhu?
„Po rozdělení Československa došlo k první transformaci sdružení, v souladu s českým právem se SYBA změnila na zájmové sdružení právnických osob dle tehdy platného občanského zákoníku. Přes řadu iniciací se bohužel nepovedlo ustavit sesterské sdružení obalářů na Slovensku a s ohledem na vzájemnou propojenost našich dvou malých trhů, sdružuje SYBA i nadále výrobce obalů jak z Česka, tak i ze Slovenska. Další transformace, proměna sdružení právnických osob na asociaci sdružující vedle právnických osob i podnikající fyzické osoby, se blíží k finiši. Nicméně s příchodem nového občanského zákoníku (NOZ) nás do třetice v nejbližší době čeká další transformační krok v souladu s požadavky NOZ.“
Co vše pro své členy zajišťujete?
„V zásadě se jedná o dva proudy aktivit. V tom prvním se jedná o podporu obalového sektoru účinným lobbingem při tvorbě legislativy a zajišťování dotací na zahraniční výstavy v rámci podpory exportu. Letos čeští vystavovatelé na veletrhu Interpack, Düsseldorf, který je světovou jedničkou v oboru, dostali dotaci ve výši 120 tisíc korun na každého vystavovatele.Do druhého proudu aktivit patří vzdělávání formou odborných seminářů, které pořádáme buď sami, nebo formou partnerství participujeme na vybraných seminářích jiných subjektů. Do tohoto proudu zapadají konzultace, obecněji poradenství poskytované členům. Působíme jako „hlídací pes“ (watching dog), sledujeme změny v legislativě, formou e-mailů zajišťujeme informační servis členům. Pro řešení aktuálních problémů vytváříme pracovní skupiny, např. WG Braille byla aktivní během tvorby technické normy pro Braillovo písmo na obalech léčiv. Nyní je aktuální WG zaměřená na obaly s ochrannými prvky proti padělání (opět akcent na léčiva).
Podílíme se na tvorbě technických norem a členové mají možnost do jejich tvorby naším prostřednictvím zasahovat.
Vydáváme elektronický newsletter CS Packaging News, od léta v nové koncepci neustále vylepšované. Snažíme se každý den publikovat alespoň jednu novou zprávu.“
Můžete nám prozradit nejbližší plány asociace?
„Dokončit transformaci v souladu s požadavky NOZ. Spustit na webu databázi dodavatelů obalů, obalových materiálů, balicích strojů a služeb firem působících na trzích Česka a Slovenska. Připravit příští ročník vzdělávacích akcí v rámci Obalové akademie a přinést nové impulzy do soutěží OBAL ROKU a DESIGN TOUCH. Připravujeme také refresh Obalového galavečera ve spolupráci s dalšími subjekty.“
Syba vznikla na poč. 90. let. Můžete nám ve zkratce říci nejdůležitější mezníky vývoje v sektoru obalů a obalových technik od 90. let do dneška?
„Zásadní politická změna v listopadu 89 přinesla prudkého rozvoje i obalového průmyslu. První, ve své podstatě pozitivní šok bylo začátkem 90. let uvolnění cenové regulace a otevření trhu. Čeští výrobci zboží byli vystaveni konfrontaci (zejména v oblasti běžné spotřeby, potravin a nápojů) se zbožím nesrovnatelně lépe zabaleným. Samotná kvalita výrobků zas tak rozdílná nebyla. Opět se plně potvrdilo heslo “obal prodává“ a nastal boom nových obalů, nových potisků i nových balicích technologií. Nejlépe a nejrychleji se v té době zorientovali Italové, ve spolupráci se Sybou sem podnikli misi a v podstatě ovládli trh v řadě obalových aplikací. Ve srovnání s německou obalovou technikou byla italská zařízení, zejména pro nově vznikající malé a střední firmy, cenově dostupnější.Vznikla dokonce nová, do té doby u nás neznámá odvětví, jako direct mailing a balení na zakázku (contract packing, copaking).
Dalším silným impulsem rozvoje byly investice do automobilního průmyslu. Bohužel novináři (nepříliš znalí) ukotvili dehonestikující pojem „montovny“. Byly to právě tyto montážní závody, které kolem sebe generovaly desítky dodavatelských firem a ty byly nuceni zajistit vysoký standard kvality svých výrobků na evropské úrovni, s tím byly spojeny nejen jejich technologické procesy, ale i požadavky na vhodné přepravní obaly. Zde se projevil i značný potenciál českých obalových konstruktérů (packaging structural designer). Namístě je vzdát hold Vyšší odborné škole obalové techniky ve Štětí, která vychovala řadu skvělých konstruktérů, někteří z nich se dokonce mohou pyšnit oceněními WorldStar Packaging Award. Zmíněné obaly pro sektor automotive jsou ve dvou konstrukčních i materiálově poněkud odlišných proudech. Jedním jsou opakovaně používané obaly pendlující mezi dodavateli částí a montážními závody (hojně zastoupené plasty) druhým je zásobování servisní sítě s použitím jednocestných obalů (vlnitá lepenka).
Nyní jsme svědky přesunu kapacit tiskáren papírových médií do obalového sektoru, kde cítí příležitost k dalšímu rozvoji, či přežití vzhledem zmenšujícímu se trhu pod tlakem elektronických medií.
Výsledkem je současný stav, kde na trhu obalů a obalových prostředků u nás působí řádově 400 firem, vedle toho je řádově stovka dodavatelů balicích strojů a zařízení.“
Jaké jsou aktuální trendy v obalech, na které je nutné reagovat?
„Snižování nákladů, je jako i v jiných oblastech motorem vývoje nových ekonomických řešení, ale přitom kvalitativně akceptovatelných řešení. V oblasti obalů na bázi papíru je to použití E vlny nebo i pětivrstvých lepenek s jednou vrstvou E. To právě umožňuje snížení jak nákladů s použitím ekonomicky příznivějších potiskovacích technologií (náhrada offsetu flexotiskem). Dalším trendem je konstrukční řešení Self Ready Packaging (SRP) zjednodušující logistiku ve finální fázi ložení do regálů. Jinými příklady inovací jsou hliníkové láhve vyráběné shodnou technologií jako nápojové hliníkové plechovky, na rozdíl od nich mohou mít šroubovací uzávěry. Již delší dobou jsou řádově před 40 lety vynalezené doypacky (stojací sáčky), kromě jiného běžnému spotřebiteli známé „kapsičky“ na kočičí žrádlo. Trvale roste používání šrinků,(shrink sleeve) smrštitelných rukávových etiket, zde se objevují i stretch sleeve s úsporou energie na smršťování. Zajímavou a také se rozšiřující technologií je IML (in-mould-labelling) kombinující tuhý plastový obal a plastovou flexibilní etiketu. Mezi novinky jistě patří hybridní obaly, příkladem skořápka z nasávané kartonáže (analogie papírových krabiček na vejce) s plastovým sáčkem uvnitř. Nebo podobně hybridní obaly, kde tenký vytvarovaný plastový kelímek je obepnut lepenkovým pláštěm. Jistě by se v tomto duchu dalo hodně dlouho rozjímat.“
Jaký obalový sektor zažívá největší boom?
„Vedle stabilního růstu flexibilních, zejména plastových obalů (prostě fólie), zaznamenal překvapivě pozitivně růst sektor obalů z vlnité lepenky (corrugated packaging). Je to velmi potěšující, neboť tato oblast byla značně postižena v souvislosti s krizí koncem roku 2008. Letos růst produkce obalů je u nás v oblasti dvouciferných procentních bodů, roste rychleji než ve starších zemích EU a celkově se blíží hodnotám před krizí.“
Jako obalová asociace pořádáte a podílíte se na mnoha akcích, jako je Obal roku nebo Obalový kongres. Můžete nám je přiblížit?
„OBAL ROKU je soutěž o nejlepší obalová řešení otevřená i přihlašovatelům mimo ČR. Zejména slovenští výrobci a designéři tuto možnost úspěšně využívají. Cílem je pozvednout pozitivní vnímání obalů a současně veřejně ocenit konstruktéry a designéry obalů. Historie soutěže sahá až do 70. Let minulého století, v novodobé historii, po sametové revoluci se letos jedná o kulatý 20. ročník.V poslední době jsme reagovali na požadavky některých soutěžících a vytvořili specializovanou soutěž DESIGN TOUCH zacílenou na obalový design. Ocenění jsou předávána v rámci Obalového galavečera v listopadu.
Obě soutěže jsou akreditovány jako soutěže, kterých oceněné obaly se mohou přihlásit do globální obalové soutěže WorldStar Packaging Award (WS). Syba jako řádný člen World Packaging Organisation má také právo zasedat v porotě WS. Jsme hrdí, že české a slovenské obaly si v této globální soutěži vedou velmi dobře.
Obalový kongres jsme po několika úspěšných ročnících předali společnosti ATOZ. V poslední době jsme rozběhli projekt Obalová akademie sestávající z řady odborných obalových seminářů a také připravujeme s Reliantem nový model mezioborové konferenční akce.“
Jak si stojí české obaly a balící technologie ve světe?
„Docela dobře. Špičkou v obalech a obalových materiálech je USA a Japonsko, řekl bych, že následuje skupina sestávající ze Švýcarska, Spojeného království, Německa a Itálie a poté v dobrém evropském průměru je i ČR.“
Na které akci by neměl výrobce obalů chybět u nás i v zahraničí? A dají se české obalové veletrhy srovnávat se zahraničními akcemi?
„Veletrhy jsou poněkud citlivé téma, zvláště ty domácí. Veletrh Embax drží nad vodou pouze pár českých výrobců balicích strojů, jinak je to přehlídka obchodníků s lahvičkami a „igelitkami“. Pokus pražského výstaviště o obalový veletrh skončil před pár lety fiaskem. Rád bych o domácích akcích mluvil v superlativech, ale bohužel nejde to. Potenciál, který zde byl po revoluci, zejména v 90. letech je promarněný. Naopak, dobře se rozvíjejícím obalovým veletrhem takřka za humny je FachPack v Norimberku s kvalitním moderním kompaktním výstavním areálem. Kvalitní návštěvníci i kvalitní služby a dostupnost po dálnici, na které nestřídáte jízdu v pruhu širokém 2,2 m kolo na kolo s kamionem s roletou. Není divu, že čím dál, tím více českých výrobců obalů v Norimberku na FachPacku vystavuje.Interpack v Düsseldorfu je světovou jedničkou v ranku obalových veletrhů a jistě žádný obalář si jednou za tři roky nenechá ujít příležitost tuto akci navštívit. Je to obalová univerzita v koncentrované podobě.
Nelze opominout ani veletrh Drupa, akci se čtyřletou periodicitou, opět v Düsseldorfu zaměřený na technologie pro výrobu obalů z papíru a lepenky včetně zušlechťování a potisku. Opět tato kapitola: veletrhy a soužití s internetem, náklady a jejich návratnost, tiskové zprávy pro odborné novináře skýtá široký diskusní prostor.“
Náplní asociace Syba je také lobbing. Můžete nám prozradit, co se vám povedlo prosadit?
„Lobbing se stal v Česku pojmem se silně pejorativním zabarvení. Bohužel. Nicméně lobbing, tj. prosazování zájmu členů, ale i celého obalového sektoru patří k základním posláním naší asociace. Podobně je to u všech ostatních sdružení, svazů, asociací. Lobbing není strkání obálek do kapes politiků, je to dlouhodobá, často málo viditelná a těžce dělitelná práce. Do širších souvislostí spojeným s lobbingem lze zahrnout i přípravu technických norem, jsme členy Technicko-normalizační komise TNK 78 „Obaly“ při Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a podílíme se na tvorbě evropských (EN) i mezinárodních norem (ISO). Letos, i v reakci na problémy v paletách EPAL-EUR, jsme se stali členy komise TNK 115 „Kontejnery, výměnné nástavby a palety“.Podílíme se na přípravě obalové environmentální legislativě, jmenujme zákon 477/2001 „o obalech“. Za největší úspěch v této oblasti považuji ukotvení v zákoně pojmu „obalový prostředek“ (packaging component) v souladu s jeho ukotvením v harmonizovaných normách ČSN EN 13427 a souvisejících. S také, po dlouhých diskuzích shodu s příslušnými ministerstvy a inspekcemi na tom, co rozumíme pod pojmem „obal“ dle zákona o obalech.“
Jak vnímáte vliv EU na sektor obalů a obalových technologií?
„Nejprve musím dešifrovat Vaši otázku. EU na jednu stranu je jednotným celním prostorem a je snaha harmonizovat předpisy, tj. potlačit míru bariér v obchodu mezi jednotlivými zeměmi EU. To dává příležitosti i pro naše výrobce obalů, obalových materiálů i balicích strojů. Jenom pro představu: balicí stroj vyrobený a otestovaný u nás nepotřebuje pro prodej v ostatních zemích sedmadvacítky či osmadvacítky žádné další náklady na testování v té které zemi. Na druhou stranu je přeregulováno. Chybí jednotná terminologie a také rozhled expertů připravujících obalové předpisy nebývá na dostatečné úrovni, čemuž pak odpovídá i kvalita předpisů. Nemyslím, že potřebujeme předpis na regulaci odnosných tašek či jednotné černobílé krabičky cigaret.“
Využívají čeští výrobci obalů podpory z EU? Můžete uvést nějaké příklady?
„Podpora z fondů EU může mít více modifikací, příkladem investiční dotace je linka na výrobu PET vázací pásky z recyklátu instalovaná ve společnosti Svitap. Příkladem z jiného soudku je projekt Společné veletrhy a výstavy (SVV), v rámci kterého české firmy jsou dotovány na zahraničních veletrzích. Bohužel, v loňském roce úředníci státní agentury Czechtrade zpackali přípravu tak, že obalový průmysl přišel o čtyři miliony korun. Prostě byly vyhozeny oknem.Zde nahráváte na zajímavou podotázku: Kdo je českým výrobcem (obalů)? Nejběžněji se může jednat o podnikající právnickou nebo fyzickou osobu. Je to tedy každá zmíněná osoba se živnostenským oprávněním, na základě kterého vyrábí na území ČR obaly? Pokud se shodneme, že ano, tak mezi české výrobce obalů využívající podpor z různých programů EU můžeme zahrnout jak firmy vlastněné českými občany, vlastněné společnostmi registrovanými v ČR, ale i výrobce vlastněné nadnárodními korporacemi. Řada z takto pojatých českých výrobců obalů a obalových materiálů využívá podpor z EU.“
Obal a ekologie. Jak vnímáte toto spojení? Směřují výrobci obalů k tzv. zelenějším produktům? A myslíte si, že veřejnost klade důraz na zelené obaly?
„Vděčný prostor pro zelené iniciativy, zejména v době před volbami se obvykle oživuje problém vratných lahví. Přesněji záloh na PET láhve. Reakcí na podobné, často iracionální kampaně, vznikl pojem „udržitelný obal“ (sustainable packaging), který nemám příliš v lásce. Obal nelze vnímat odděleně od produktu, který je zabalen. Pro balení citlivých výrobků, jakými jsou potraviny, je potřeba obal „vyladit“, tj. zvolit takový materiál a jeho provedení, které zajistí požadovanou trvanlivost produktů. Takto vyladěné materiály se zvýšenou bariérou vůči průniku plynů, či světla mohou být hůře recyklovatelné nebo namísto recyklace je smysluplné jejich energetické využití, tedy jako palivo. Je zajímavé sledovat průzkumy versus skutečné chování spotřebitelů. V průzkumech dotázané často odpovídají, jak si myslí, že se od nich očekává, přitom své nákupy podřizují zejména ekonomickým pohledům. Skupina ochotna připlatit si za „zelený“ bioplastový obal je zde na českém trhu opravdu malá a tím neovlivňuje strukturu obalů.Celá obalová legislativa, zákon o obalech, je legislativou environmentální. Vůbec neřeší obaly z pohledu jejich primárních funkcí: chránit zboží, umožnit manipulaci a nést potřebné informace, ale na obaly se dívá „pouze“ z pozice, kdy se stanou odpadem.“
V čem legislativa komplikuje podnikání v oblasti obalů?
„V zásadě komplikovaností legislativy samé o sobě. Zmatkem kolem pojmů i nekvalitními překlady právních i technických norem. Předpisy v jednotlivých sektorech vznikají, aniž jejich tvůrci berou potaz již platící předpisy, definice a odborné termíny běžně používané a zavedené. Nicméně výrobce musí plnit všechny předpisy současně. Žijeme evropský babylon bez sjednocujícího úředního jazyka. Tak máme i mnoho předpisů, které ač se stejným číslem, se obsahově mohou značně lišit. Tady se ukazuje značná nepřipravenost „oficiálních“ překladatelů v oblasti právního jazyka. V angličtině, v níž předpisy převážně vznikají, mají slova „shall“ a „should“ totiž podstatně jiný význam, než jsme zvyklí ze školních lavic. Jistě je podstatný rozdíl, je-li požadavek stanoven jako „mohl by“ nebo „má“ (ve významu povinnosti.Pozice „částečného těhotenství“ tolik typická pro Čechy (žádné základny NATO, jako by česká armáda nebyla NATO) se z času na čas nepříznivě objevuje i u jiných zemí EU. Itálie zakázala plastové odnosné tašky (s výjimkou biodegradabilních), Francie od 2015 zakazuje bisfenol A v obalech pro potraviny, ačkoli je tato látka v příslušném evropském předpisu povolena (při splnění mí migračních limitů) a zakázána je pouze pro kojenecké láhve. Toto vše narušuje budování jednotného evropského trhu a nahrává euroskeptikům.
Z druhého úhlu pohledu, tato komplikovanost je, zjednodušeně řečeno, zdrojem naší existence. Hledáme výklady, koncensus mezi výrobci, legislativci i inspekcemi, aby výrobci zvládali s přiměřenou mírou rizika svoje aktivity.“
Můžete uvést na pravou míru největší veřejná dogmata týkající se obalů?
„Za těžký hřích lze považovat názor, že obaly škodí. Podívejte, v rozvojových zemích se díky nedostatečnému balení znehodnotí podstatná část potravin. V rozvinutých zemích a tedy i v ČR, skončí v odpadu srovnatelné, ba i větší množství (zabalených) potravin. Zásadní rozdíl je v tom, že u nás nemáme hlad.“
Co Vás na práci baví nejvíce?
„Pestrost, vždyť kromě plynu, ropy a vody v potrubí, štěrku v kamionech a uhlí na vagonech je vše ostatní baleno. Náš záběr je široký: od léků, přes potraviny, nápoje, bílé zboží, kosmetiku, textil, drogistické zboží, hry a hračky, elektroniku, eskalátory, komponenty pro automobilní průmysl, výrobní zařízení a stroje až po části jaderných reaktorů se jedná o věci, které je nutné balit. Hodně zajímavá je přímo detektivní činnost, kdy se na nás obrátí člen s tím, že odběratel požaduje „prohlášení“. Začíná pátrání, co to onen odběratel vlastně požaduje. Za opravdu kuriózní pokládám prohlášení o tom, že dodaný výrobek splňuje objednávku. Věřte nebo ne, i na to existuje technická norma, jak jsme vypátrali.“
Máte nějaký svůj oblíbený obal nebo typ obalů?
„Jsem rád, že se neptáte, který obal či obalový materiál je nejlepší. Na to mám odpověď: rohlík do láhve nezabalíte a stejně tak ne mléko do papírového sáčku. Nicméně ani okurky nemusí být vždycky ve sklenici či v plechovce. Nadchne mne každé zajímavé řešení a inovace, nemálo diet utratím na cestách za vzorky. Brynzu preferuji jednoznačně v hliníkové fólii před papírovým kelímkem s nánosem polyetylénu. Prostě proto, že se snáze rozbalí. A to je jeden z důležitých aspektů, na který výrobci stále více zaměřují pozornost: nejen dobře zabalit, ale umožnit spotřebiteli i snadné otevření, rozbalení, případně opětovné zavření obalu.“
