[quote]Maximum trestných bodů za desetiletou historii bodového systému v Česku nasbíralo 39.507 řidičů, což je přibližně 0,6 procenta všech registrovaných šoférů. Alespoň jeden trestný bod za tuto dobu pak dostal každý dvanáctý řidič. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy ke konci loňského roku. Systém, který řidičům kromě pokut přiděluje za přestupky i trestné body, začal platit 1. července 2006.[/quote]

Bodový systém, jak ukazuje praxe, bez diskuse přispívá k vyšší bezpečnosti a snížení následků dopravních nehod,“ uvedl vedoucí oddělení Besip Martin Farář. Přestože jde v první řadě o represivní nástroj, má i velký vliv na prevenci nevhodného chování na silnici. Řidiči mají větší povědomí o tom, čeho se dopouštějí, mají jednoznačněji stanoveny tresty za nebezpečné chování za volantem, dodal šéf oddělení, které na ministerstvu dopravy nese odpovědnost za prevenci nehodovosti na silnicích.

Účinnost bodového systému se ale projevila až po roce od jeho spuštění. V roce 2007 ještě počet obětí na silnicích podle statistik ministerstva dopravy vzrostl, už v roce následujícím začal pokles počtu obětí, který trval až do roku 2013. „Za toto období počet mrtvých klesl prakticky na polovinu z více než 1100 na 583 v roce 2013,“ dodal Farář.

Současně s desetiletým výročím bodového systému připravuje ministerstvo dopravy jeho rozsáhlou úpravu. Ta by měla především zpřísnit postihy za nejzávažnější prohřešky, jakou jsou jízda pod vlivem alkoholu, vjetí na železniční přejezd přes zákaz nebo způsobení nehody se závažným zraněním. Maximální výše pokuty by například u řízení pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek, řízení bez patřičného oprávnění nebo při způsobení závažné nehody měla vzrůst z nynějších 50.000 Kč na 75.000 Kč.

Bodový systém má v EU zavedeno 23 zemí. Posledním přírůstkem je systém, který od začátku června zavedlo Portugalsko a ve kterém podobně jako v Česku řidiči mohou nasbírat 12 bodů. Jinak je ale výrazně přísnější. Body se z řidičova konta za různé prohřešky odečítají od dvou do šesti bodů. „Pokud se bodové konto smrskne na čtyři body, musí řidič do šesti měsíců podstoupit doplňkový výcvik v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Zůstanou-li mu na kontě pouhé dva body, musí absolvovat novou teoretickou řidičskou zkoušku,“ uvedl v tiskové zprávě Tým silniční bezpečnosti.

Výhodou portugalského systému je ale podle Romana Budského z Týmu silniční bezpečnosti to, že řidiči mohou zjistit aktuální stav svého bodového konta online. Podobný systém se snaží vytvořit ministerstvo dopravy i v Česku. Nově má být možné požádat na jeho webových stránkách o zasílání informací o aktuální výši trestných bodů e-mailem či prostřednictvím sms.

Vybraná fakta o silničním zákonu s přísným bodovým systémem hodnocení dopravních přestupků řidičů, který začal platit před deseti lety, 1. července 2006:

– Záměr zavést bodové hodnocení dopravních přestupků řidičů vzbudil před lety mnoho emocí a dodnes má hodně vášnivých zástupců i odpůrců. Podle řady odborníků přispěl k poklesu nehodovosti, podle kritiků je příliš přísný, složitý a administrativně náročný.

– Body udělené za přestupky jsou zaznamenávány v registru řidičů, po získání 12 trestných bodů je trestem odebrání řidičského průkazu. O vrácení průkazu může řidič požádat po roce, pokud netrvá trest nebo sankce zákazu řízení motorových vozidel uložený v trestním nebo přestupkovém řízení. Předtím ale musí absolvovat přezkoušení v autoškole. Body se ale mohou i odečítat, pokud řidič během 12 měsíců od naposledy zaznamenaných bodů nespáchá další bodovaný přestupek.

– Spuštění nového systému provázela kritika veřejnosti i mnoha odborníků. Kritizována byla například přílišná horlivost policistů, kteří body trestali i nepatrné překročení rychlosti. Díky veřejné diskuzi byly úřady donuceny přehodnotit dopravní značení omezující povolenou rychlost, které bylo v minulých letech nadužíváno. Kritizováno bylo například i trestání řidičů či cyklistů, kteří při nehodě zraní pouze sami sebe.

– Radnice, které ze zákona dostaly povinnost zapisovat trestné body do karty řidiče, zajišťovat přestupkové řízení a další záležitosti, si stěžovaly, že jim stát uložil nové povinnosti, ale nepřidělil na ně peníze.

– „Nesplnil ty proklamace, které ho provázely. Není bičem na agresivní řidiče, kteří přestupují zákon a nerozhází je pokuta,“ řekl například měsíc po spuštění systému expert Autoklubu ČR Václav Špička, který za jeden z největších přínosů novinky označil rozpoutání veřejné debaty o situaci na silnicích.

– Letos v dubnu předložilo ministerstvo dopravy k projednání odborníkům i veřejnosti změnu bodového systému. Změny připravované ministerstvem by obecně měly přinést přísnější tresty za nejzávažnější přestupky. Maximální výše pokuty by například u řízení pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek, řízení bez patřičného oprávnění nebo při způsobení závažné nehody měla vzrůst z nynějších 50.000 Kč na 75.000 Kč.

– Otázka výše pokut byla jednou z hojně komentovaných. Podle ministerstva dopravy řada lidí v připomínkách upozorňovala na skutečnost, že pro méně movité by takto vysoká pokuta mohla být likvidační, zatímco pro jiné řidiče jde o směšné částky. Tito lidé pak apelovali na to, aby výše pokut byla stanovena podle příjmu přistižených řidičů, nebo byla stanovována podle hodnoty vozidla.

– O bod by se naopak mohl zvýšit příděl trestných bodů za překročení rychlosti mimo obec o 50 kilometrů v hodině a 40 kilometrů v obci. Řidič by v takovém případě mohl dostat šest trestných bodů místo pěti a pokutu úřad navrhl zvýšit až o 15.000 na 25.000 korun. Na maximálně pět tisíc korun by pak mohlo vyjít nepoužití bezpečnostního pásu, nebo nepřipoutání dítěte do autosedačky. Maximálně 10.000 korun pokuty ministerstvo navrhuje pro řidiče, kteří budou přistiženi při telefonování za jízdy.

– Společnost je podle letošního lednového průzkumu agentury TNS Aisa rozdělena v názoru na přínos bodového systému. Zatímco 52 procent lidí se domnívá, že přispívá k bezpečnosti silničního provozu, 41 procent je přesvědčeno o opaku. Víc než polovina respondentů považuje bezpečnost na českých silnicích za dobrou, ovšem podle 37 procent je špatná. Lépe vnímají bezpečnost provozu muži, mladší lidé či řidiči.

– Podle statistik ministerstva dopravy bylo ke konci loňského roku evidováno 539.277 řidičů, kteří mají na svém kontě alespoň jeden bod. Toto množství odpovídá zhruba osmi procentům všech registrovaných řidičů. Největší podíl bodovaných řidičů je v Ústeckém kraji (10,5 procenta), nejméně jich je v Praze (6,8 procenta). Vybodovaných řidičů, tedy těch, kteří získali 12 trestných bodů, bylo evidováno k 31. prosinci loňského roku 39.507.

– V loňském roce policie šetřila celkem 93.067 nehod, při kterých bylo 660 osob usmrceno, 2540 osob těžce zraněno a 24.426 osob lehce zraněno. Odhadnutá škoda na místě nehody činila 5439 milionů korun. Počet usmrcených byl loni třetí nejnižší (nejméně osob bylo usmrceno v roce 2013, kdy při nehodách zahynulo 583 lidí, nejvíce usmrcených bylo v roce 1994, kdy na silnicích zemřelo 1473 lidí). Nejmenší počet nehod (74.815) byl zaznamenán v roce 2009, naopak nejvíce nehod (225.960) se stalo v roce 1999.

Zdroj: ČTK

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno