Zdroj: Archiv

[quote]Cenové hladiny spotřebitelských cen ve státech EU. V roce 2015 se u potravin pohybovaly od 63 % průměru EU v Polsku po 145 % v Dánsku.[/quote]

Podle zprávy Eurostat byla v roce 2015 cenová úroveň srovnatelného koše potravin a nealkoholických nápojů v celé Evropské unii více než dvakrát vyšší v nejdražším členském státě Dánsku než v nejlevnějším. Dánsko má nejvyšší cenovou úroveň potravin a nealkoholických nápojů v EU v roce 2015 na úrovni 145 % průměru EU, Švédsko (124 %), Rakousko (120 %), Irsko a Finsko (po 119 %) a Lucembursko (116 %). Na opačném konci stupnice byly cenové hladiny v Polsku (63 %), Rumunsku (64 %), Bulharsku (70 %), v Litvě (78 %), České republice a Maďarsku (po 79 %).

Výsledky průzkumů Eurostat jsou ze studie o cenách potravin, nápojů a tabáku cen v roce 2015 ve 38 zúčastněných zemích. Průzkum se vztahuje na celkem cca 440 srovnatelných produktů.

01

Srovnatelné údaje o úrovních spotřebitelských cen jsou k dispozici také pro podrobnější členění výrobků. U pekárenských výrobků a obilovin se cenové hladiny pohybovaly od 53 % průměru EU v Rumunsku do 162 % v Dánsku; u masa z 54 % v Polsku po 137 % v Dánsku; u mléka, sýrů a vajec od 65 % v Polsku po 140 % na Kypru.

Cenové hladiny nealkoholických nápojů se pohybovaly v rozmezí od jednoho do více než dva a půl násobku. Nejnižší byly v Bulharsku (64 % průměru EU), Rumunsku (72 %) a Maďarsku (74 %); nejvyšší v Irsku (175 %), Finsku (172 %) a Spojeném království (163 %). U tabáku byly cenové hladiny téměř čtyřikrát vyšší v nejdražším členském státě než v nejlevnějším. Nejnižší cenové hladiny byly v Bulharsku (50 % průměru EU), Chorvatsku a Litvě (shodně 56 %) a nejvyšší ve Spojeném království (218 %), Irsku (189 %) a Francii (127 %).

02

Metody a definice

Údaje uvedené v tomto článku jsou založeny na výsledcích průzkumu cenu zahrnující 440 produktů v celé Evropě, který je součástí programu parity kupní síly Eurostat-OECD. Indexy cenové hladiny (PLIS) poskytují srovnání cenových hladin jednotlivých zemí vzhledem k průměru Evropské unie: Je-li index cenové hladiny vyšší než 100, je dotyčná země relativně dražší, než je průměr EU, zatímco v případě nižšího indexu je cenová hladina nižší než 100, země je relativně levnější, než je průměr EU.

03

První odhady za rok 2015: Spotřeba na obyvatele v členských státech EU v rozpětí 1 až 3, HDP na obyvatele téměř 1 ku 6

Podle prvních předběžných odhadů EUROSTAT na rok 2016 byla skutečná individuální spotřeba (AIC) jako míra hmotného zabezpečení domácností na jednoho obyvatele vyjádřená ve standardech kupní síly (PPS) od 51 % do 137 % průměru států EU.

Deset členských států mělo AIC na obyvatele vyšší než průměr EU; nejvyšší úroveň byla z EU v Lucembursku, 37 % nad průměrem EU, Německu o téměř 25 % vyšší, Rakousku, Velké Británii, Dánsku, Finsku, Belgii, Francii, Nizozemsku a Švédsku měly úrovně vyšší než je průměr EU o 10 % až 20 %.

Ale AIC na obyvatele ve dvanácti členských státech byla mezi průměrem EU a 30 % pod jeho úrovní. V Itálii, Irsku a na Kypru byly hladiny o 10 % nebo méně pod průměrem EU, zatímco Španělsko, Portugalsko, Litva, Řecko a Malta mělo níže mezi 10 % a 20 %. Slovensko, Česká republika, Polsko a Slovinsko se pohybovaly mezi 20 % a 30 % pod průměrem. Šest členských států mělo AIC na jednoho obyvatele více než 30 % pod průměrem EU: Estonsko, Lotyšsko a Maďarsko mezi 30 % a 40 %, Chorvatsko a Rumunsko jen o něco méně přes 40 % pod průměrem EU a Bulharsko o cca 50 %.

04

Hrubý domácí produkt na obyvatele jako míra ekonomické aktivity také ukazuje podstatné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU. V roce 2015 HDP na obyvatele vyjádřený v PPS se pohyboval mezi 46 % průměru EU v Bulharsku po 271 % v Lucembursku (viz. poznámka země). Jedenáct členských států zaznamenalo úroveň HDP na obyvatele vyšší než je průměr EU v roce 2015.

05

 

Metody a definice

První odhady za rok 2015 uvedené v této tiskové zprávě jsou založeny na HDP, populační data pro rok 2015, ze dne 1. června 2016 a poslední PPP, které je k dispozici. Revize odhadů bude zveřejněna v prosinci 2016.

Skutečná individuální spotřeba se skládá ze zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci bez ohledu na to, zda jsou tyto výrobky a služby zakoupené a zaplacené domácnostmi, vládou nebo neziskovou organizací. V mezinárodním srovnání je objem spotřeby v AIC často preferován, protože není ovlivněn skutečností, že se organizace určitých důležitých služeb spotřebovaných v domácnostech, jako je zdravotnictví a školství, velmi liší mezi jednotlivými zeměmi.

Kupní síly (PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v úrovni cen mezi jednotlivými zeměmi. Jeden PPS je stejný objem zboží a služeb ve všech zemích. Tato jednotka umožňuje smysluplné objemové srovnání hospodářských ukazatelů v jednotlivých zemích. Agregace k PPS jsou odvozeny dělením agregátů v běžných cenách a národní měně příslušnou paritou kupní síly (PPP). Z míry nejistoty spojená se základní cenou a údaji z národních účtů a metod použitých pro sestavování parit kupní síly vyplývá, že by rozdíly mezi zeměmi, které mají indexy v rámci úzkého rozsahu odlišné, neměly být příliš zdůrazňovány.

Poznámky podle zemí:

Vysoký HDP na obyvatele v Lucembursku je částečně kvůli velkému podílu přeshraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti, kteří přispěli k HDP. Tito pracovníci nejsou bráni v úvahu jako součást místních obyvatel, která se používá pro výpočet HDP na obyvatel.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno