[quote]Ve zprávě Eurostat z 15. 3. – výtahu z širších podkladových materiálů – se v roce 2014 narodilo v Evropské unii 5,132 miliónů dětí ve srovnání s 5,063 milionu v roce 2001. Nejvyšší počet byl nadále ve Francii (819300 v roce 2014), Spojeném království (775 900), Německu (714 900), Itálii (502 600), Španělsku (426 100) a Polsku (375 200).[/quote]

V průměru  EU porodily 2014 1. dítě matky ve věku 28,8 let. V jednotlivých členských státech, byly tyto matky nejmladší v Bulharsku, nejstarší v Itálii.

Celkově se míra porodnosti v Evropské unii zvýšila z 1,46 v roce 2001 na 1,58 v roce 2014. Podle členských států se liší od 1,23 v Portugalsku do 2,01 ve Francii. K udržení konstantní velikosti populace  ve vyspělých zemích by měla být celková míra plodnosti kolem 2,1 živě narozených dětí na jednu ženu (bez vlivu emigrace a imigrace).

Nejvyšší porodnost ve Francii, nejnižší v Portugalsku

V roce 2014 byla  Francie (2,01)  jediný členský stát s mírou porodnosti nad 2,0. Následovalo  Irsko (1,94), Švédsko (1,88) a Spojené království (1,81). Nejnižší míra porodnosti byla v Portugalsku (1,23), Řecku (1,30), Kypru (1,31), Španělsku a a Polsku (po 1,32), Itálii a Slovensku (po 1,37).

Ve většině členských států v roce 2014 oproti roku 2001 porodnost vzrostla. Nejvíce  v Lotyšsku (z 1,22 v roce 2001 na 1,65 v roce 2014; +0.43),  České republice +0,38, Slovinsku  +0,37 , Litvě +0,34, Bulharsku + 0,32 a Švédsku + 0,31. Nejvyšší pokles byl na Kypru (-0,26), Portugalsku (-0,22) a Lucembursku (-0,16). Pro EU jako celek se míra porodnosti zvýšila z 1,46 v roce 2001 na 1,58 v roce 2014 (+0.12).

fer1Úhrnná plodnost, 2001 a 2014

fer2

Poprvé matky byly nejmladší v Bulharsku a Rumunsku, nejstarší v Itálii a ve Španělsku

V roce 2014 byl průměrný věk žen při narození prvního dítěte 27 let nebo méně v Bulharsku (25,8), v Rumunsku (26,1), v Lotyšsku (26,3), v Estonsku (26,6), v Polsku (26,9), v Litvě a na Slovensku (po 27.0). Věk 30 let a vice  měly matky při prvním porodu v Itálii (30,7),  Španělsku (30,6), v Lucembursku (30,2) a Řecku (30,0).

V EU se  narodilo o 68 552 více dětí v roce 2014 než v roce 2001. V jednotlivých členských státech, největší relativní zvýšení bylo ve Švédsku (+ 25,6%), v České republice a ve Slovinsku (po 21,1%), v Irsku (+ 16,3% ) a ve Spojeném království (+ 16,0%). Největší pokles byl v Portugalsku (-27,0%), Nizozemsku (-13,5%), v Dánsku (-13,1%) a Rumunsku (-12,4%).

Počet živě narozených dětí a průměrný věk žen při narození prvního dítěte

fer3

Průměrný věk žen při narození prvního dítěte v členských státech EU 2014

fer4

I když se demografické stárnutí v České republice zmenšilo, stát se nevyhne řízené migraci. Délka života se prodlužuje, ale jeho kvalita a možnosti uplatnění na trhu práce se snižují, na druhé straně narůstá podíl potřebné doby pro přiměřené vzdělání. Samozřejmě je na státu, aby zajistil pro starší pracovníky podmínky pro pokračující zaměstnanost v méně fyzicky náročných profesích, ale bez imigrace to nešlo a nejde.

 Zaměstnanost ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 ve srovnání s třetím čtvrtletím roku 2015 vzrostla o 0,3% v eurozóně a o 0,1% v EU28, vzrostla o + 1,2% a + 1,0%  ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2014
Podle zprávy Eurostat se v souladu s odhady národních účtů ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 ve srovnání s předchozím čtvrtletím počet pracujících osob zvýšil o 0,3% v EA19 a 0,1% v EU28. Ve třetím čtvrtletí roku 2015 se zaměstnanost v obou zónách zvýšila o 0,3%. Tyto údaje jsou sezónně upravené.

Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku se zaměstnanost zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 o 1,2% v eurozóně a o 1,0% v EU28 (po + 1,1% + 1,0% ve třetím čtvrtletí roku 2015).
Eurostat odhaduje, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 bylo zaměstnáno 229.9 milionů mužů a žen v EU28, z čehož 151,9 milionu bylo v eurozóně. Tyto údaje jsou sezónně upravené.

Čtvrtletní údaje o zaměstnanosti poskytují obraz o konsistentním vstupu a výstupu  pracovní síly a příjmů v národních účtech.

Indexy vývoje zaměstnanosti

  1. Q 2005 = 100

fer5

Růst zaměstnanosti v členských státech

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, Malta (+ 1,7%) a Chorvatsko (+ 0,8%) zaznamenaly ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 nejvyšší nárůst ve srovnání s předchozím čtvrtletím; po nich bylo Španělsko, Lucembursko, Polsko, Portugalsko a Švédsko (po + 0,7%). V Estonsku míra zaměstnanosti poklesla o -2,4%), ve Spojeném království o -1,0% a Litvě -0,3%.
Růst míry zaměstnanosti ve 4. Q 2015
% změna proti předchozímu Q sezónně upravená

fer6

Míry růstu zaměstnanosti *

fer7

fer8

Z tabulek plyne, že nebyl vývoj zaměstnanosti v České republice nijak závratný; tempa se zřejmě po nápravě některých chyb v řízení rozvoje proti posledním Q 2014 od 2. Q 2015 snížila.

A ještě opakovaná poznámka: nezaměstnanost jako doplněk zaměstnanosti se ve světě počítá podle definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce: nezaměstnaní jsou ti, kdož se snažili získat zaměstnání v referenčním období šetření zaměstnanosti (zpravidla měsíčně) návštěvou na úřadech práce a mohou nastoupit do 14 dnů na nabídnutá pracovní místa. Tato metodika se závazně používá v EU.

Vedle toho se sleduje pro mezinárodní srovnání těžko použitelná neaktivita na trhu práce. Do neaktivních  patří ti, kdož neshánějí zaměstnání, a proto se nehlásí o práci (třeba i proto, že nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, studenti po skončení studia, než nastoupí do zaměstnání, ti, kdož jsou v domácnosti, rentiéři aj. Neaktivních na trhu práce je vždy o cca třetinu více, než nezaměstnaných. Počet lze stanovit jen v centrální příkazové ekonomice, s pracovní povinností. Proto není dobré, když se nezaměstnanost v ČR  zaměňuje za neaktivitu na trhu práce.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno