[quote]Počet dlouhodobě nezaměstnaných osob v letech 2008 až 2014 se zdvojnásobil a v současné době tvoří polovinu celkového počtu nezaměstnaných v EU. Ve třetím čtvrtletí roku 2015 ovlivnila dlouhodobá nezaměstnanost 10,5 milionu lidí (4,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva EU), z nichž 63 % bylo bez práce po dobu delší než dva roky.[/quote]

Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti je jednou z hlavních výzev pro růst a zaměstnanost,  jak je uvedeno v politických pokynech předsedy Junckera, kterou také zvýraznil  v roční analýze růstu Evropské komise 2016. Je to akutní problém, protože čím déle jsou lidé bez práce, tím problematičtější je k práci je vrátit. Dlouhodobě nezaměstnané osoby – lidé, kteří jsou bez práce déle než rok – mají asi dvakrát nižší šance na získání pracovního místa, než jiný nezaměstnaný. Mnozí riskují úplný odchod z trhu práce. Každý rok se dokonce pětina přestane snažit najít si prácí – ti jsou pak klasifikováni jako neaktivní.

Tento trend je třeba zvrátit, aby mohlo více dlouhodobě nezaměstnaných osob  těžit z hospodářského oživení. Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti by přispělo k trvale udržitelnému růstu a soudržnosti. Snížilo by dopad na výši sociální pomoci a nižších daňových příjmů pro veřejné finance. Otvíralo by také u dotčených lidí a jejich rodin cestu ven z chudoby, jde o polovinu z těch, kdož hledají práci, unikli riziku chudoby.

Situace se výrazně liší v jednotlivých členských státech. V roce 2014 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti pohybovala od 1,5 % v Rakousku a Švédsku po téměř pětinu celkového počtu pracovních sil v Řecku (19,5 %).

Obrázek 1:

Dlouhodobá[1]a velmi dlouhodobá nezaměstnanost[2]aktivní populace ve věku 15-74 let 2014 (v %)

01

 

Dlouhodobá nezaměstnanost vzrostla ve všech členských státech od roku 2008 s výjimkou Německa, jak je znázorněno na obrázku níže:

Změna míry dlouhodobé nezaměstnanosti  EU-28, 2008-14

02

Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje celou řadu lidí. Pracovníci s nízkou kvalifikací a státní příslušníci třetích zemí mají dvakrát vyšší pravděpodobnost dlouhodobé nezaměstnanosti,  nepřiměřeně postiženi jsou lidé se zdravotním postižením a znevýhodněné menšiny, jako jsou Romové.

Dlouhodobá nezaměstnanost je třikrát vyšší u málo kvalifikovaných pracovníků, než u těch s vysokou kvalifikací. Postihuje jen nepatrně více mužů (54 %), než žen (46 %).  Rozdělení věku dlouhodobě nezaměstnaných osob je zcela rovnoměrné, s mírně vyšší mírou před 30 a po 55 létech. Starší pracovníci mají stabilnější pracovní místa a jsou celkově méně postiženi nezaměstnaností. Nicméně když se stanou nezaměstnanými, mají vyšší riziko tak zůstat.

Obrázek 3:

Dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl celkové nezaměstnanosti podle zemí a věkových skupin 2013

03

Rozmanitost situací znamená, že by podpora  měla být přizpůsobena potřebám každého člověka. To vyžaduje diferencovaný přístup a širokou volbu nástrojů, odpovídajících jednotlivým překážkám v práci. Hlavní překážky pro integraci do  trhu práce dlouhodobě nezaměstnaných jsou strukturální a cyklické prvky, jako je nedostatek investic, omezování pracovních míst a nedostatek citlivosti na trh práce. Na druhé straně souvisejí s nedostatečnou podporou na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným vrátit se do práce.

Toto doporučení se zaměřuje na problematiku nedostatečné podpory ze strany sociálních služeb dlouhodobě nezaměstnaným a řešení jejích prvotních problémů:

  • Nedostatečná aktivace pokrytí: Ačkoliv dlouhodobě nezaměstnaní lidé tvoří 50 % nezaměstnanosti, v roce 2012 bylo odhadem pouze 20 % aktivních programů trhu práce, které jim byly určeny. Navíc mnoho dlouhodobě nezaměstnaných není registrováno u služeb zaměstnanosti, přičemž podíly těch bez přístupu k trhu práce  v některých členských státech dosahují 50 %, a nemají proto jakýkoliv přístup k podpůrným  opatřením na získání zaměstnání.[gap height=“15″]
  • Špatné zaměření dlouhodobých programů k nezaměstnanosti a „zapojení“: v mnoha zemích nejsou programy dost zaměřené na uvedení lidi zpět na trh práce a nejsou zaměřené na potřeby zaměstnavatelů. V některých zemích je zaměření na systémy veřejné práce (cca 31 % výdajů na aktivní opatření na trhu práce pro dlouhodobě nezaměstnané v roce 2012), což ne vždy otevře cesty zpět na trh práce.[gap height=“15″]
  • Meze individualizovaných služeb: Individuální služby, jako je posuzování, profilování nebo jasné akční plány nejsou vždy pro dlouhodobě nezaměstnané dostupné.[gap height=“15″]
  • Diskontinuita služeb pro dlouhodobě nezaměstnané: v období nezaměstnanosti se podpora  dlouhodobě nezaměstnaných přesouvá od veřejných služeb zaměstnanosti k orgánům sociální pomoci. Když nejsou povinnosti jasně rozděleny mezi agenturami, anamnézy nemusí být přeneseny a koordinace služeb je omezená. Tyto nesouvislosti mohou zpozdit účinnou podporu návratu do práce.

Strukturální překážky integrace budou řešeny prostřednictvím dalších stávajících i nových nástrojů, jako je evropský semestr, připravované nové evropské agendy dovedností a pilíře pro sociální práva, jakož i prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).

Klíčový výsledek doporučení by měl být v přechodu  dlouhodobé nezaměstnanosti do zaměstnání tím, že budou služby poskytované dlouhodobě nezaměstnaných účinnější, a to zejména v členských státech s vyššími počty dlouhodobě nezaměstnaných a jejich méně dostupnou podporou. To by mělo přispět ke snížení rozdílů mezi členskými  státy zlepšením méně fungujících.

Od doporučení se očekává zejména:

  • zvýšení individuální podpory prostřednictvím přehodnocení potřeb států a jejich vyhlídek na zaměstnání a smlouvy o integraci do zaměstnání;[gap height=“15″]
  • posílení kontinuity v rámci podpory prostřednictvím koordinované nabídky služeb zahrnující přístup k volnému zaměstnání a služby sociální podporu prostřednictvím jediného kontaktního místa;[gap height=“15″]
  • Zvýšit zapojení zaměstnavatelů do programů zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané. Doporučení se může lišit kvalitou, dostupnosti a významem obdržené podpory pro  dlouhodobě nezaměstnané, ale není náhradou za makroekonomické nástroje k řešení strukturálních problémů na trhu práce.

Některé členské státy s vysokými přechodnými měrami nezaměstnanosti již mají prvky navrhované v doporučení zavedeny. Dopad bude vyšší v členských státech se slabšími podpůrnými strukturami a vyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Nicméně ve většině členských států existuje prostor pro zlepšení výkonnosti podpor dlouhodobě nezaměstnaných osob ve třech aspektech: pokrytím, diskontinuitou a aktivací návrhu.

Větší kontinuita podpor: dopad by byl vyšší v členských státech bez žádné formální koordinace v místě, jako je Bulharsko, Kypr, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Malta, Rumunsko.

Zvýšená individualizace podpory: dopad bude vyšší v členských státech bez jediného místa  přístupu, jako je Česká republika, Chorvatsko, Portugalsko, Rumunsko, Kypr, Řecko, Španělsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko.

Silnější angažovanost zaměstnavatelů: dopad by měl být vyšší pro země s velkými systémy veřejných prácí, jako Maďarsko, Německo, Francie, Chorvatsko, Česká republika, Lotyšsko.

Poskytování poradenství pro lepší využití Evropského sociálního fondu přispěje k upevnění nosných konstrukcí systémů a zvýší přidanou hodnotu strukturálních fondů EU.

Existují dobré příklady konkrétních a kladných výsledků v zemích, které již provádějí obdobný přístup.

Schéma v Německu pro uchazeče o zaměstnání ve věku nad 50 let, které zahrnuje  založení úzké spolupráce mezi místními orgány veřejné správy, poskytovateli služeb a zaměstnavateli, zaznamenalo pozitivní efekty  v návratu do zaměstnání.

Registrace dlouhodobě nezaměstnaných službami zaměstnanosti se během krize mírně snížila z 77 % na 73 % a podíly registrovaných se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. V řadě členských států je podíl pod 50 %. Dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nejsou registrováni službou zaměstnanosti, nemají přístup k opatřením na podporu najít si zaměstnání

Obrázek 4: Registrace dlouhodobě nezaměstnaných v roce 2014 (%)04

Doporučení sleduje pobídky pro dlouhodobě nezaměstnané osoby zaregistrovat se na službách zaměstnanosti vyjasněním podpory spojené s registrací:

  • Individuální služba, která reaguje na potřeby a očekávání každého jednotlivce;[gap height=“15″]
  • Konkrétní perspektiva, jak se dostat zpět na trh práce;[gap height=“15″]
  • Jediný styčný bod s přístupem na všechny služby, opatření a výhody.

Problémy s integrací jsou způsobeny více faktory, takže dlouhodobě nezaměstnané osoby vyžadují individuální podpory přizpůsobené jejich potřebám a potenciálu. Pro navrhování této podpory je nezbytné   důkladné posouzení individuální situace. Doporučení navrhuje zavést individuální hloubkové posouzení každého registrovaného dlouhodobě nezaměstnaného nejpozději po 18 měsících nezaměstnanosti. Posouzení by mělo vést ke konzultaci a poradenství, založeném na pracovní dráhu člověka, historii vyhledávání pracovních míst a vyvíjející se překážky zaměstnanosti. Výsledky hodnocení by měly tvořit základ pro návrh dohody o  integraci do trhu práce. .

Posouzení nejpozději po 18 měsících nezaměstnanosti nevylučuje individuální posouzení v dřívějších fázích nezaměstnanosti i rozvoj preventivního přístupu. Individuální důkladné posouzení uvedené v doporučení by mělo aktualizovat a doplňovat předchozí hodnocení a zásahy.

Jediný styčný bod by měl být referenčním bodem pro dlouhodobě nezaměstnané a poskytnout jim individualizované, přizpůsobené vedení a zjednodušení přístupu k zaměstnání a podpůrným službám.

Členské státy by měly institucionálním opatřením koordinovat rozsah služeb dlouhodobě nezaměstnaným osobám, aby byla zajištěna kontinuita a důslednost prostředků nabízených různými agenturami (veřejné služby zaměstnanosti, sociální služby a obce). Měl by usnadnit hladký a bezpečný přenos důležitých informací, týkajících se historie podpory uchazečů o zaměstnání a individuálního posouzení mezi poskytovateli služeb v souladu s právními předpisy na ochranu osobních údajů.

Ustavení jednotného kontaktního místa lze dosáhnout různými způsoby. Může zahrnovat širší organizační restrukturalizaci, jako je spojování navazování kontaktů s klienty, integrovat kanceláře nebo převod organizačních funkcí mezi agenturami. Ale může to být také nástavba prostřednictvím interinstitucionální spolupráce, založené na příčných doporučeních a výměně dat.

Zkušenosti ze zemí s jednotným kontaktním místem potvrzují pozitivní vliv na prodloužení registrací a pokrytí služeb zaměstnanosti (například Velká Británie, Německo, Dánsko a Estonsko).

Navazuje dohoda o integraci do zaměstnání: písemná dohoda mezi nezaměstnanými a jediným kontaktním místem,  nabízejícím  plán pro návrat do práce nejpozději po 18 měsících nezaměstnanosti a evidování na službě zaměstnanosti. Uvádí podrobné cíle, časové osy, povinnosti dlouhodobě nezaměstnaných osob a služby, nabízené různými organizacemi reagujícími na potřeby uchazečů o zaměstnání.

Intervence nabízené ve smlouvě budou přizpůsobeny potřebám jednotlivce, jak je uvedeno v hloubkovém individuálním posouzení a budou postaveny na dostupných opatřeních na národní úrovni (jako je pomoc při hledání zaměstnání, školení, pracovní zkušenosti, mentorování, dluhové poradenství, rehabilitace, sociální podpůrné služby, služby sociální péče, integrace přistěhovalců, podpora bydlení a dopravy). Bude nabídnuto všem dlouhodobě nezaměstnaným osobám, které spadají do působnosti tohoto doporučení.

Při pohledu na přechodné podíly přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnání je možno pozorovat velký spád mezi 12 a 24 měsíci nezaměstnanosti. 18 měsíců byla proto vybráno jako relevantní poslední načasování tento trend zvrátit. Většina členských států nabízí zásahy podobné těm, které jsou navrhované v doporučení ve stejném období.

Realizaci možno podpořit z Evropského sociálního fondu (ESF). Opatření v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) by mohla být uvolněna na podporu cílů iniciativ (například investice do infrastruktury pro služby zaměstnanosti, nebo podpora samostatné výdělečné činnosti a při spouštění podnikání UPS). Proaktivní řízení programu prostřednictvím stávajících mechanismů, předpokládaných společných ustanovení, Evropského sociálního fondu a nařízení Evropského fondu regionálního rozvoje (např. přerozdělení finančních prostředků v rámci prioritní osy, zarovnání programování a kritéria výběru projektů), by mohla úsilí členských států podpořit.

Kromě toho může každý členský stát, který chce poskytnout dodatečné finanční prostředky na realizaci nových vlastních konkrétních doporučení k dlouhodobé nezaměstnanost, by mohl podat žádost Komisi o  přeprogramování.

Doporučení bude sloužit jako referenční kvalita pro intervence ESF v rámci současného programového období. Zlepší přidělování prostředků z ESF a jeho účinnosti. Doplňuje a posiluje zásahy ESF.

V rámci současného programového období 2014-2020 budou příděly na nezaměstnanost představovat alespoň 41 % přídělů podporovaných ESF, a nejméně 25 % z nich bude pro dlouhodobě nezaměstnané osob [3].

Alokace ESF na období 2014-2020 dává prostor pro zvýšení finanční podpory proti dlouhodobé nezaměstnanosti a zvýšení její efektivity. V rámci investičních priorit na aktivní opatření na trhu práce bylo naprogramováno 1,08 miliard €, s obzvláště vysokými podíly pro Slovensko, Finsko a Irsko. V rámci investičních priorit na zvýšení kapacity aktérů na trhu práce bylo naprogramováno  980 mil. €, s vyššími příděly  Itálii a Rumunsku. 12,93 miliard € bylo naprogramováno v rámci priority sociálního začleňování, s vyššími podíly v Nizozemsku, Francii, Irsku a Belgii. Další prostředky byly naprogramovány v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj na investice do služeb zaměstnanosti a sociální infrastruktury.

Posléze byla zřízena Radou v roce 2013 Youth Guarante -Záruka mládeži (YG) na řešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, nečinnosti vyplývající z krize a zlepšení přechodu ze škol do zaměstnání. Cílem je poskytnout každému člověku do 25 let nabídku kvality školení, vyučení nebo práce do čtyř měsíců od ukončení vzdělání nebo nezaměstnanosti.

Doporučení sleduje přístup podobný tomu, který z YG navrhuje udělat model intervence na základě individuální koordinované nabídky, zaměřuje se ale na osoby mimo působnost YG. Tyto dvě iniciativy jsou tedy plně komplementární.

Většina veřejných služeb zaměstnanosti (PES) uznala významný dopad iniciativy YG na jejich schopnosti dodání zaměstnanosti [4]. Navržený jasný rámec uvádí příslušné akce pro občana, záruku pro mladé lidi, vyzvu veřejné správy poskytovat další služby pro mladé lidi.

Monitorování realizace doporučení se uskutečňuje v rámci Výboru pro zaměstnanost v úzké spolupráci s Výborem pro sociální ochranu a Výborem k aspektům, týkajícím se sociálních služeb a příjmů a v rámci Evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti. Použije i mechanismy mnohostranného dohledu v rámci evropského semestru, a souvisejících ukazatelů společného hodnotícího rámce. Monitorování by mělo sledovat provádění a udržitelnost výsledků: využívání dohod o integraci do pracovních míst, do jaké míry registrované dlouhodobě nezaměstnané osoby získaly zaměstnání, zda je jejich začlenění na trh práce udržitelné.

Doporučení rovněž podporuje hodnocení výkonnosti veřejných služeb zaměstnanosti v této oblasti. To  znamená začlenění do hlavních vyznačených procesů PES Evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti, vztahujících se k integraci na trhu práce registrovaných dlouhodobě nezaměstnaných a sdílení zkušeností a výměně osvědčených postupů.

Účinnost této iniciativy bude vyhodnocena ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci s dotčenými zúčastněnými subjekty k opatřením, přijatým v reakci na toto doporučení. Zpráva Radě se podá tři roky po přijetí tohoto doporučení.

[1] Dlouhodobá míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných 12 měsíců nebo déle na celkovém počtu aktivních osob na trhu práce. Aktivní lidé jsou ti, kteří jsou buď zaměstnaní, nebo nezaměstnaní.

[2] velmi dlouhodobá míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných osob od doby 24 měsíců a déle na celkovém počtu aktivních osob na trhu práce.

[3] Minimální odhad na základě stanovených cílů členských států MS  pro dlouhodobě nezaměstnané. Podíl bude s největší pravděpodobností vyšší, protože není povinnost naprogramovat běžné ukazatele pro všechny

[4] ES (2014) – Úloha PES v uplatnění záruky pro mladé; PES síť k sebehodnocení zprávy o kapacitách PES k realizaci záruky pro mladé lidi. Jaký je vztah mezi novou iniciativou a záruky pro mladé?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno