Zdroj: Archiv

[quote]Soubor několika kratších a neméně důležitých zpráv z Evropské unie. Na téma humanitární krize, financování, investice, vzdělání, ekonomika, služby, obchodní vztahy s USA a další.[/quote]

Humanitární krize

Probíhají nepřetržitá jednání  s jednotlivými rozvojovými státy o humanitární a rozvojové pomoci a týdně podepisuje Komise několik dohod o finanční pomoci a jejím podmínkám. Protože zásadní obrat na globální úrovni se dosáhl přijetím cílů Milénia na Valném shromáždění OSN 2000 do roku 2015 a letos se Valné shromáždění dohodlo prodloužení do 2030, vztahuje se pomoc  na všechny rozvojové státy. Pomoc EU ročně přesahovala přes 1 mld. €. Změny v programu 2030 jsou: zapojilo se podstatně více států; podíl EU a jeho členských států jako největšího donátora světa s nadpolovičním podílem poskytnutých financí by mohl  klesnout. Preferují se programy na snížení imigračních toků, vyžaduje se účast podporovaných států a stanoví a kontrolují se cíle, aby se prostředky neztratily. V první etapě jde o humanitární pomoc zejména utečencům z Afganistánu, Sýrie a Libye, a jejich hostitelským komunitám na blízkém Východě, již ale s důrazem na zajištění školní docházky dětí. Po konsolidaci a nejméně příměří se těžiště přesune do rozvojové spolupráce, ale včetně demokracie a efektivnější veřejné správy.

Rezervy EU v objemu pomoci výrazně nepřekračují nedodržené závazky z Milénia postupně zvýšit pomoc ročně na 0,7 % hrubého národního důchodu. Relativní rychlost návrhů Komise na řešení krize je ale znehodnocována skutečností, že za bezpečnost jsou odpovědny členské státy. Komise, agentury EU měly za úkol koordinovat úsilí členských států, to se však opožďuje. Komise plně využívá ustanovení Lisabonské smlouvy o přenesené působnosti návrhem novel právních předpisů s 3 měsíci na připomínky Evropského parlamentu (EP), výjimečně prodloužených o další 3 měsíce. Pak je schválí Rada. EP uznal potřebu v mimořádné situaci zrychlit legislativní proces  namísto předchozích až 5 let na něco přes půl roku. Migrační politika však je jen 1 z 10 pracovních programů Komise, schválených EP před nástupem nové Komise. Prioritu mají investice pro rozvoj. Tím se liší od českých legislativců: ti pozitivně naladění se zoufale snaží dočerpat maximum ze spolufinancování EU, protože z nárokovatelných prostředků kohezních fondů pro Českou republiku 2007-2013/15 bylo ještě v dubnu nedočerpána 1/3. Naopak opozice brzdí  rozvoj, aby se neukázala neschopnost zábrany poklesu ekonomiky do recese  a zaměstnanosti za její vlády, což se ve střední Evropě nevyskytlo. Protahuje legislativní proces u nejdůležitějších předpokladů rychlejšího rozvoje. Protože zásadní poslání politiků a aparátu veřejné správy je zajistit růst blahobytu a to se musí umět. Jen „politická odpovědnost“ se pozitivně promítá do zvyšování jejich příjmů úměrně nekvalitě jejich práce. V této situaci není příliš šťastné vytýkání pomalé práce Evropské komisi!

Investice a jejich zdroje financování

Klíčovým cílem je zrychlení růstu ekonomiky EU; ani rozvoj ČR v letošním roce nepokládá Komise za dost rychlý  k potřebnému růstu ekonomiky prostřednictvím vyšší zaměstnanosti, i když toleruje vyčerpat do konce letošního roku maximum z kohezních fondů střednědobého finančního výhledu 2007-2013, pokud projekty odpovídají pravidlům, třeba i při nižší než jinak dosažitelné efektivnosti. I když je podle názoru Komise v EU dostatek prostředků pro postupné překlenutí minulých mezer v investování, bude se požadovat maximální efektivnost vynaložených prostředků z veřejných zdrojů. Protože podíl veřejných prostředků v investičních projektech obnovuje důvěru soukromého sektoru v další rozvoj a tedy zisk z investovaných prostředků, kterých je v EU mnohonásobně více, než se čerpalo. Musí se tedy plně využít  digitalizace jako 3. z 10 programových bodů Komise k sledování toku  finančních zdrojů. Kontrolu veřejnosti má zajistit v některých státech EU na objednávku Komise Transparency International. (V ČR zatím ne).

Evropská komise začíná od zdrojů financování- od Evropského fondu strategických investic s možností navýšení na tři následující roky už cca 630 mld. € z Unie bankovních trhů, která se urychleně vytváří a dalšími nejméně 100 mld. €. Má se zjednodušit obsah prospektů- dokumentů popisujících ekonomickou situaci většinou malých a středních podniků, které potřebují další kapitál, tím proces urychlit. Předpokládá se urychlit sekuritizace, s efektem zrychlení přísunu úvěrového kapitálu. Probíhá legislativní úprava posuzování kvality úvěrů na investice v případě tzv. kvalifikovaných investic do dopravní infrastruktury, u nichž může být krytí rizika splácení nižší- infrastruktura se neztratí. Má umožnit přeorientaci velkých prostředků důchodových fondů na spolufinancování prověřených projektů dopravní infrastruktury. Má se také zvýšit důvěra střadatelů, aby místo úspor ukládali volné prostředky do investic, doplňujících současný jen bankovní trh. Ale i tu se zvýší důvěra; vkládané prostředky budou mít jednotnou unijní zárukou  100000 € na jeden účet z garančního fondu, odděleného od státních financí. Odhad nezbytných investic do dopravní infrastruktury v nejbližším střednědobém výhledu 2 biliony € bude tedy realizovatelný.

Současná nabídková řízení

Proběhlo 2 kolo nabídkových řízení na dopravní projekty v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Je v něm po první tranši ještě cca  7,6 mld. €, z toho 6,5 mld. je vyčleněno pro země splňující kritéria Fondu soudržnosti. V druhém kole jde o 1,1 mld. €.  Bude se požadovat co nejvyšší efektivnost, tu posuzuje po návrhu Komise skupina evropských špičkových odborníků.

Investice do vzdělání a výzkum

Promítá se do rozšířeného programu ERASMUS +. Komise garantuje na odůvodněné dokončení magisterského studia v zahraničí úvěr bank, spolupracujících s programem Erasmus, na němž se podílí přes 30 států, 12000 € na poslední rok a 18000 € na poslední dva roky. Banky pak mohou o rizika nesplácení snížit úroky a přizpůsobit dlužníkům standardní podmínky. Po Španělsku dostala 30 mil. € Francie. Výše garance úvěru umožňuje stanovit cenu studia a požadovat v případě, že se absolventi úvěru rozhodnou odjet do zahraničí, splacení nákladů- jde přece o investice do vzdělání a každá investice musí mít návratnost!

Podpora na zajištění školní docházky pro děti utečenců v hostitelských zemích je jmenovitá  položka v podporách těmto zemím.

Narůstá podíl nákladů na výzkum, 2014 byl průměr v EU lehce nad 2%, v ČR je 2%, letitě kýžená 3% se odsouvají do roku 2020, i když  3% je méně než v některých nejvyspělejších konkurujících ekonomikách,

Narovnání obchodních vztahů s USA jako základ harmonizace světové ekonomiky

Evropská komise plní další z 10 svých bodů programu uplatňováním požadavků na sociální, pracovně právní a environmentální opatření ve smlouvě o transatlantickém partnerství, navrhuje nezávislý investiční soud, projednávající spory mezi investory a státy aj. Zásadní dokument k vyrovnání znevýhodnění evropských výrobců a investorů, které lze prokázat třeba poklesem podílu vývozu do USA z 20% 2002 na 10% se podařilo vysvětlit veřejnosti jako poškození evropských zájmů. Jen podrobnost k těmto vztahům: urychleně se zajistila ochrana osobních dat cestujících EU do USA, vyžadovaných v důsledku terorizmu a opět na základě reciprocity. 

Do oblasti narovnání mezinárodních vztahů patří úsilí Komise prosadit, že má být zisk zdaňován ve státě, kde je produkován. Česká pravic byla v EU proti,  do konce minulého roku se některých jednání nezúčastnila, nyní bojuje za urychlení. Komise začala řešit hodnocení daňových rozhodnutí finančních úřadů  členských států, povolujících zdanění v cizině, v Lucembursku a Belgii, bude se pokračovat ve všech členských státech, upřesní odhady k úniků, navrhne postihy za nezdanění, je schválena směrnice k automatizované výměně informací o zdanění mezinárodních firem ve všech členských státech.

Výsledky ekonomiky ČR

Zaměstnanost

Po nástupu současné koalice došlo k trvalému růstu ekonomiky růstem zaměstnanosti, kterou stát začal podporovat. ČR má nejnižší nezaměstnanost v EU  u mužů, druhou nejnižší celkovou nezaměstnanost;  horší ukazatele jsou zaměstnanosti u žen a mládeže. Jde o dlouhodobý problém, jehož řešení začalo, lze je ale zrychlit i s podporou kohezních fondů.

Specifickým problémem je produktivita a věk hospodářů v zemědělství. ČR má největší rozlohu zemědělských hospodářství v EU; Británie na druhém místě s tradičními panstvími je na úrovni ¾ rozlohy v ČR, v dalších zemích EU je rozloha nejvýše nadpoloviční. Je to základní předpoklad dosažení vysoké produktivity a konkurenceschopnosti, vyžaduje to však státní agrární politiku srovnatelnou se sousedy. Patří sem zřejmě i využití programů na podporu prodeje zemědělských produktů spolufinancovaných EU. Komise schválila 33 programů otevírání trhů s částkou 108 mil. €. Český projekt však mezi nimi nebyl. Nebyl také u tranše projektů 103 projektů ochrany životního prostředí a zelené ekonomiky.

Komise schválila koncem listopadu nové pokyny pro spoluúčast zemědělců na prodeji olivového oleje, hovězího a telecího masa a plodin pěstovaných na orné půdě. Roční tržní hodnota  EU v je přes 80 mld.€.

Pokyny doplňují reformu společné zemědělské politiky 2013 k zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropských zemědělců a posílení jejich vyjednávací pozice vůči kupujícím, ale se zachováním tržně orientovaného přístupu.

Standardní pravidla hospodářské soutěže EU zakazují dohody, kterými se určují ceny či jiné obchodní podmínky, nebo se rozdělují trhy, pokud nezlepšují výrobu nebo distribuci, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících (článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie). Tato standardní pravidla hospodářské soutěže se vztahují na odvětví zemědělství s výhradou určitých specifických výjimek v nařízení k společné organizaci trhů EU č. 1308/2013). Umožňují výrobcům uvedených komodit společně prodávat a stanovovat ceny, objemy a další podmínky prostřednictvím uznaných organizací, pokud splňují určité podmínky (články 169, 170 a 171 nařízení o společné organizaci trhů). Organizace ale:

-musí práci zemědělců výrazně zefektivnit poskytnutím jiných podpůrných činností než prodeje (např. skladování, přeprava, distribuce),

– množství uváděné danou organizací na trh nesmí překročit určité prahové hodnoty (20 % relevantního trhu s olivovým olejem a 15 % vnitrostátního trhu u hovězího a telecího masa a plodin na orné půdě).

– vysvětlují výpočet objemů,  zohledňují výjimečné okolnosti, např. přírodní katastrofy, a vyjasňují možnosti vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise použít ochrannou doložku stanovenou v nařízení o společné organizaci trhů. (Umožňuje orgánům pro hospodářskou soutěž za výjimečných okolností rozhodnout, že společný prodej v rámci určité organizace zemědělců by měl být buď přehodnocen, nebo by se neměl uskutečnit vůbec, pokud je jím celkový trh nepříznivě ovlivněn).

Agenda bezpečnosti

Evropská komise před několika dny přijala návrh na balíček opatření k posílení boje proti terorismu a akční plán proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi a výbušninami.

Za trestné činy se podle návrhu pokládá:

– cestování pro teroristické účely uvnitř i vně EU, zabraňující fenoménu zahraničních teroristických   bojovníků;

  • financování, organizace a usnadňování takových cest logistickou a materiální podporou, včetně poskytování střelných zbraní a výbušnin, přístřeší, dopravních prostředků, služeb, majetku a zboží;
  • účast na školení pro teroristické účely, možnost vyšetřovat a stíhat vzdělávací aktivity, které mají potenciál vést k páchání teroristických trestných činů;
  • poskytovat finanční prostředky použité ke spáchání teroristických a jiných činů a trestných činů spojených s teroristickými skupinami nebo aktivitami;
  • návrh zpřísňuje ustanovení k zábraně náboru školení pro teroristické účely a šíření teroristické propagandy, včetně internetu.
  • Návrh obsahuje i nová pravidla k doplnění směrnici o právech obětí z roku 2012, aby bylo zajištěno, že oběti terorismu obdrží okamžitý přístup k profesionálním podpůrným službám pro fyzické a psychosociální léčby, stejně jako bezprostřední informace o svých právech, a to nezávisle kde žijí v Evropské unii.

Akční plán proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi a výbušninami má umožnit lepší odhalování, vyšetřování a zachycení střelných zbraní, výbušnin a látek k jejich výrobě, které mají být použity pro trestné a teroristické účely. Doplňuje opatření z 18. listopadu 2015 k zpřísnění kontrol právního nabývání a držení střelných zbraní a společných minimálních norem  pro deaktivaci střelných zbraní. Usiluje o zlepšení operativní spolupráce v této oblasti na úrovni EU a se třetími zeměmi k tomu, aby byl boj proti černému trhu zbraní a výbušnin efektivnější. Jejími klíčovými prvky jsou:

– Omezení nezákonného přístupu k střelným zbraním a výbušninám: akční plán vyzývá všechny členské státy k vytvoření vzájemně propojených národních kontaktních míst pro střelné zbraně k rozvoji odborných znalostí a zlepšení analýzy a podávání strategických zpráv o nedovoleném obchodování se střelnými zbraněmi, zejména prostřednictvím používání kombinace balistického a kriminálního zpravodajství. Předpokládá posílení Europol, pokud jde o on-line obchodování s lidmi a zneužívání legálního obchodu prostřednictvím své nově založené internetové jednotky. Akční plán vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly pravidla EU v oblasti materiálů pro výrobu výbušnin.

– Posílení operativní spolupráce: členské státy mají zřídit nebo rozšířit stávající kyber-hlídkové týmy střelných zbraní, výbušnin a materiálů pro výrobu výbušnin. Kontroly na vnějších hranicích,  policejní a celní spolupráce by měly být posíleny kontrolami při vstupu zboží do komerčního provozu (např. kontejnerů), v osobní dopravě (auta, zavazadla cestujících). Plán navrhuje prioritní celní kontrolní akce členských států k nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi na vnějších hranicích EU.

– Zlepšit sběr a sdílení provozních informací: Akční plán vyzývá členské státy k plnému využívání stávajících nástrojů usnadnění výměny informací a systematického vkládání informace o hledaných střelných zbraních do Schengenského informačního systému a Interpolu iARMS, kde jsou k dispozici. Výměna balistických informací by měla být posílena.

– Silnější spolupráce s třetími zeměmi k snížení nelegálního dovozu střelných zbraní a přístupu k výbušninám Plán navrhuje posílit spolupráci s třetími zeměmi prostřednictvím systematického dialogu s klíčovými partnerskými zeměmi a organizacemi k pašování střelných zbraní a používání výbušnin. Kromě posílení spolupráce s klíčovými zeměmi západního Balkánu navrhuje Evropská komise posílit spolupráci se zeměmi na Blízkém východě a v severní Africe,  Tureckem a Ukrajinou. Zvláštní pozornost je věnována dialogu se zeměmi v oblasti Sahelu, s Arabskou ligou a mezinárodními organizacemi. V některých případech by se mohla zvažovat finanční pomoc EU, pokud jde o konfiskaci a vyřazení střelných zbraní.

Návrh  předpisu, který osobám se zdravotním postižením usnadní přístup ke zboží a službám

Evropská komise předložila návrh Evropského aktu přístupnosti, který vymezuje společné požadavky EU na přístupnost některých klíčových produktů a služeb osobám se zdravotním postižením k jejich plnému zapojení do společnosti.

Produkty a služby v předpisu byly pečlivě vybrány ve spolupráci s občany, organizacemi občanské společnosti a také podniky. Patří mezi ně například bankomaty a bankovní služby, osobní počítače, telefony a televizní vybavení, telefonní a audiovizuální služby, doprava, elektronické knihy a elektronický obchod. Návrh směrnice má zlepšit fungování vnitřního trhu, a usnadnit  společnostem, aby mohly přístupné produkty a služby nabízet i přes hranice. Společné požadavky na přístupnost se budou vztahovat také na pravidla pro zadávání veřejných zakázek EU a využívání peněz z EU. Tím se podnítí inovace a zvýší nabídka přístupných produktů a služeb pro lidi se zdravotním postižením.

Velká pozornost byla k ověření přiměřenosti požadavků na přístupnost zejména u malých podniků a mikropodniků. Doložka zaručuje, aby požadavky na přístupnost neznamenaly neúměrnou zátěž. Zkušenost ukazuje, že ve většině případů má poskytování přístupných produktů z obchodního hlediska smysl, zejména pokud je přístupnost zohledněna již při projektování.

V EU je zdravotně postiženo přibližně 80 milionů osob, při stárnutí populace se očekává nárůst do roku 2020 na 120 milionů. Přístupnost je předpokladem aktivního a rovnocenného zapojení do společnosti, a může přispět k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu.

Závazky k přístupnosti obsahuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Vyžaduje, aby její strany, tedy také EU a její členské státy, podnikly nezbytné kroky, včetně legislativních, k jejímu zajištění. Pokud nebude přijato opatření na úrovni EU, bude každá země EU v zájmu plnění povinností plynoucích z Úmluvy i nadále vyvíjet svou vlastní legislativu, což povede ke stále větší roztříštěnosti jednotného trhu.

Kroky přijaté na úrovni EU mohou této roztříštěnosti předejít, tím snížit náklady na přístupné produkty a služby a v dlouhodobém horizontu mít také příznivý dopad na státní rozpočty. Sníží se tím totiž závislost starších a zdravotně postižených osob na pomoci druhých.

EU ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením v roce 2011. Úmluvu podepsaly všechny členské státy a 25 z nich ji rovněž ratifikovalo. Finsko, Irsko a Nizozemsko její ratifikaci připravují. EU i všechny členské státy jsou stranami Úmluvy a v rámci svých pravomocí odhodlány zajistit a chránit práva osob se zdravotním postižením v ní zakotvená.

Poskytování všeobecných poštovních služeb

Polsko
Evropská komise schválila kompenzaci poskytnutou Polskem ve prospěch Polské pošty pro poskytování všeobecných poštovních služeb od roku 2013 do roku 2015 v souladu s pravidly EU o státní podpoře, protože náhrada vyplacená Polské poště je omezena na dodatečné náklady z jejího poslání veřejné služby (tzv. „povinnosti univerzální služby“). A návrh mechanismu na financování odškodnění nevede k významnému narušení hospodářské soutěže na polském trhu poštovních služeb.

V červnu 2014 polské orgány oznámily plány na financování všeobecných poštovních služeb prováděných Polskou poštou od roku 2013 až do roku 2015. Patří mezi ně základní poštovní služby poskytované v celé zemi za dostupné ceny s určitými minimálními požadavky na kvalitu.

Podle pravidel státní podpory EU pro vyrovnání za veřejné služby, které byly přijaty v roce 2011, mohou být společnosti poskytnuty náhrady za dodatečné náklady za splnění určitých kritérií. Náhrada splatná na úrovni skutečné ztráty vzniklé Polské poště v důsledku poskytování všeobecných služeb byla pro rok 2013  odhadnuta na přibližně 23 mil. €. Na její financování polské orgány zřídily fond pro odškodnění. Možnost vytvořit jej je v 3. poštovní směrnici. Fond bude financován z příspěvků v maximální výši 2% z výnosů získaných všemi poskytovateli poštovních služeb v Polsku, včetně Polské pošty, na všeobecné i ostatní poštovní služby, které jsou z pohledu zákazníka rovnocenné univerzální službě. V případě nutnosti bude  financování doplněno přímými dotacemi ze státního rozpočtu. Komise je přesvědčena, že výše příspěvků požadovaná od různých operátorů do polského vyrovnávacího fondu v období 2013-2015 byla přiměřená a nediskriminační, v souladu s pravidly EU o státní podpoře.

Itálie

Evropská komise potvrdila, že náhrady poskytované Itálií Poste Italiane za její poskytování  veřejné služby („povinnost univerzální služby“) v průběhu období 2012-2015 a 2016-2019 je v  souladu s pravidly EU o státní podpoře. V říjnu 2015 Itálie oznámila plány na vyrovnání Poste Italiane za plnění její povinnost poskytovat univerzální poštovní služby v období 2016-2019. Zahrnují základní poštovní služby poskytované v celé zemi za dostupné ceny, s určitými minimálními požadavky na kvalitu. Na základě smlouvy  mezi Itálií a Poste Italiane obdrží Poste Italiane maximálně 1,05 mld. € na období 2016-2019 (262 mil. € ročně).

Itálie dále informovala Komisi o již schválených, ale dosud nevyplacených náhradách za plnění povinnosti univerzální služby v období 2012-2015 po prodloužení předchozí smlouvy. Náhrady za období 2012-2015 by činily nejvýše 1,34 miliard € (335 mil. € ročně). Komise konstatovala, že je kompenzace pro Poste Italiane  založena na robustní a konzervativní metodice zajišťující, že náhrada nebude vyšší, než náklady na poslání veřejné služby. Byly řádně zahrnuty veškeré nehmotné výhody provozovatele, jako jsou synergie mezi poštovní a finanční službou.

Souvislosti
Poste Italiane je největším poskytovatelem poštovních služeb v Itálii. Od 1999 byl určen jako poskytovatel univerzální poštovní služby pro celé vnitrostátní území Itálie. Až do 12. října 2015 Poste Italiane byla zcela ve vlastnictví státu. Pak byla zahájena počáteční veřejná nabídka prodeje části akcií soukromým investorům. 27. října 2015 začalo být obchodováno na milánské burze cenných papírů 38,2% akcií Poste Italiane, stát si zachoval 61,8%.

Předchozí smlouva na univerzální služby se původně týkala období 2009-2011. Byla základem pro kompenzaci univerzální služby  2009-2011, schválené Komisí 2012. Vzhledem k tomu, že v listopadu nemohla být podepsána nová smlouva na období 2012-2015, byla smlouva 2009-2011 automaticky prodloužena. Smlouva na dobu 2016-2019 již doložku o prodloužení mlčky nemá, protože to by nebylo v souladu s povinností přísně omezit dobu trvání smluv na veřejné služby obsažené v předpisech EU pro státní podporu na vyrovnání za veřejné služby.

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno