Zdroj: Archiv

[quote]Co se v EU v posledních týdnech událo důležitého.[/quote]

Účetní uzávěrka EU 2014

Evropský účetní dvůr po osmé schválil účetní závěrku EU. Na straně příjmů i ve správních výdajích se nevyskytují zásadní chyby. Celková chybovost v platbách se již druhý rok po sobě snížila na 4,4 %. Při správě finančních prostředků EU se zvýšila se transparentost a absorpce

Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgieva uvedla: „Finanční prostředky EU patří občanům, naše povinnost je zajistit, aby bylo každé € smysluplně využito. Nová situace si vyžaduje nová opatření. Komise se snaží rozpočet přizpůsobit novým prioritám, zaměřit jej na výsledky a posílit kontroly.

Chybovost nepředstavuje stejně velký problém jako podvody. Je většinou způsobena složitými správními postupy, které nebyly uplatňovány podle předpokladů. Evropská komise přijala řadu opatření, která mají zajistit, aby každé € z rozpočtu EU bylo vynaloženo smysluplně.

Projekty financované EU musí být přínosné pro společnost. Proto se vytvořil silnější výkonnostní rámec zaměřený na výsledky. Komise zahájila iniciativu “rozpočet zaměřený na výsledky”. Nezabývá se při realizaci projektů jen dodržováním pravidel. Cesta, která nikam nevede, i když je postavena podle pravidel, je stále cestou nikam. Hospodářský a sociální dopad projektů financovaných EU se bude posuzovat před jejich zahájením a v jejich průběhu na základě jasných ukazatelů výkonnosti. Další financování bude záviset na dosažených výsledcích. Lepší hodnoticí kritéria a přesnější ukazatele výkonnosti umožní účinnější kontrolu plnění. Všechny projekty financované EU musí prokázat jednoznačný přínos a efektivitu nákladů.

Ale i když se Komise zaměřuje na výsledky, je i nadále odhodlána zjednodušovat stávající pravidla. Dodržování správních požadavků stojí příjemce příliš mnoho času a úsilí. Postup nutno tedy zjednodušit.

V případech, kdy peníze daňových poplatníků EU byly vynaloženy nesprávně, se přijmou opatření k jejich získání zpět. Mezi lety 2009 a 2014 představovala průměrná výše finančních oprav a zpět získaných prostředků 3,2 miliardy EUR, tj. 2,4 % průměrné výše plateb z rozpočtu EU.

Členské státy v rámci systému sdíleného řízení spravují 80 % rozpočtu EU. Komise vypracovala pobídky, které budou motivovat každý členský stát, aby dále zlepšoval své řídicí a kontrolní systémy. Jejich prostřednictvím se odhalí, ohlásí a napraví nesrovnalosti ještě před auditem EU, jinak členské státy o peníze, na něž mají nárok, přijdou.

Evropská komise pořádá orientační diskusi o tom, jak dokončit bankovní unii

Komise uspořádala 11.11 orientační rozpravu o dalších krocích potřebných k dokončení bankovní unie. Je nezbytnou součástí dosažení plné a hluboké hospodářské a měnové unie (EMU), a také předpokladem předloženého návrhu na Evropský fond pojištění vkladů (EDIS). EDIS by znamenal důležitý krok vpřed, pokud jde o posílení finanční stability snížením vazby mezi bankami a státy, tím by se zvýšila důvěra ochranou vkladů občanů na evropské úrovni, nezávisle na místě jejich banky v Unii. Zvýšení důvěry znamená možnosti získání podstatných částek pro financování dopravních investic.

Návrh Komise bude předložen 24. listopadu spolu se sdělením dalších konkrétních opatření k dalšímu snížení rizika ve finančním systému.

Monitor vzdělávání a odborné přípravy: další investice do vzdělávání nutné ve prospěch celé společnosti

Monitor 2015 (v pořadí čtvrté výroční hodnocení) ukazuje, že míra dosaženého vzdělání v Evropě roste, ale je nutné dále investovat do zvýšení inkluzivity vzdělávání a podpory sociální mobility. Dalším členským státům se podařilo zvýšit počet studentů, kteří ukončí vzdělání vyššího stupně, a snížit počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém. Pokrok je však nevyvážený, rozdíly se projevují mezi jednotlivými státy i uvnitř nich. Pokud jde o dosažení minimálních vzdělávacích standardů, jsou neúspěchem nejvíce ohroženi žáci ze znevýhodněného prostředí a přistěhovaleckých komunit.

Z podkladů pro účely monitoru plyne, že patnáctiletí žáci s nízkým socioekonomickým postavením mají pětkrát větší pravděpodobnost, že nenabudou základních dovedností, než jejich vrstevníci z majetnějších vrstev. Žáci narození v zahraničí s dvakrát vyšší pravděpodobností předčasně ukončí školní docházku, než žáci narození v dané zemi.

Tento stav je třeba chápat v kontextu neustálých škrtů v rozpočtech na vzdělávání, které se od roku 2010 v celé Evropě snížily o 3,2 miliardy EUR, tj. 2,4 % průměrné výše plateb z rozpočtu EU.

edu

Evropská komise zvyšuje humanitární pomoci na vzdělávání dětí v mimořádných situacích

Evropská komise by měla zvýšit v roce 2016 své humanitární finanční prostředky pro vzdělávání v mimořádných událostech na 4% z celkového rozpočtu na humanitární EU. Tento závazek navrhl na začátku tohoto roku komisař EU pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianides; a teď našel silnou podporu ze strany Evropského parlamentu a členských států EU.

„Investice do dětí dnes je investice do budoucnosti zítřka. To je důvod, proč je vzdělávání v mimořádných situacích moje priorita. Rostoucí humanitární finanční prostředky v této oblasti přinesou skutečné výsledky pro děti a jejich rodiny, kteří se ocitly v krizových situacích, od těch v Syrski, v uprchlických táborech dětí postižených Ebola v západní Africe Žádné dítě nesmí zůstat pozadu, vzdělání je klíčem k zajištění toho, aby měli všechny dívky a chlapci šanci na světlou budoucnost.“

Zvýšení finančních prostředků na vzdělávání v nouzových situacích na 4%, bude čtyřnásobek proti současnému přídělu z rozpočtu na humanitární pomoc EU. Navrhované navýšení bylo možné na základě dohody rozpočtových orgánů z minulého týdne k přidání 26 mil. € do rozpočtu na humanitární pomoc v této oblasti.

Souvislosti

Vzdělávání v nouzových situacích je jednou z nejvíce podfinancovaných oblastí humanitární pomoci po celém světě, s téměř dvěma třetinami nefinancovanými potřebami.

V současné době Komise podporuje projekty na pomoc dívek a chlapců získat přístup ke vzdělání v krizových situacích, v kontextu mírové iniciativy EU pro děti, ta vznikla v roce 2012.

Do dnešního dne, Komise vyčlenila na tyto projekty více než 23 milionů €, včetně příspěvků ve výši 500 tis. € z Lucemburska a 250 tis.€ z Rakouska v roce 2014. Prospěch z toho mělo dosud Více než 1,5 milionu dětí v 26 zemích.

EU investuje 7,6 miliardy eur do klíčových dopravních projektů

Komise zahájila druhou výzvu k podávání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Jde o investice na financování dopravních projektů ve výši více než 7,6 miliardy eur, ze kterých je 6,5 miliardy eur vyčleněno pro země splňující kritéria Fondu soudržnosti.  Spolu s investičním plánem Komise z listopadu 2014 a zejména s novým Evropským fondem pro strategické investice, se Nástroj pro propojení Evropy zaměřuje na překlenutí investiční mezery v Evropě, které by nastartovalo hospodářský růst a vytváření pracovních míst a které je pro předsedu Komise Jeana-Clauda Junckera prioritou. Přispěje k tomu nové poradenské centrum.

V zájmu součinnosti s dalšími prioritami Komise, jako je např. jednotný digitální trh, se letošní výzva k předkládání návrhů soustředí zvláště na inovativní dopravu. Z finančních prostředků 1,1 miliardy eur k dispozici pro 28 členských států) by měly být financovány projekty související s inteligentními dopravními systémy nebo systémy pro uspořádání letového provozu, jako jsou ERTMS (železniční doprava), SESAR (letecká doprava) nebo RIS (vodní doprava). Z finančních prostředků určených pro země využívající Fond soudržnosti (6,5 miliardy eur, které jsou k dispozici pro 15 členských států) se kromě těchto priorit budou podporovat i projekty klíčové infrastruktury v oblasti udržitelných způsobů dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty. Jedná se o nedílnou součást priority Komise, kterou je vytvoření energetické unie, jejíž politika v oblasti klimatu se bude zaměřovat na budoucnost.

Podpora se bude poskytovat po důkladném hodnocení v soutěžním výběrovém řízení, ve formě spolufinancování EU. Žadatelé mohou své návrhy předkládat do 16. února 2016. Výsledky budou zveřejněny do léta 2016.

Evropská komise posiluje kontrolu střelných zbraní v celé EU

Evropská komise navrhla balíček opatření, ztěžující získat střelné zbraně v Evropské unii, lepe sledovat legálně držené střelné zbraně, posílit spolupráci mezi členskými státy, a zajistit, že znehodnocené zbraně nebudou funkční.

Balíček opatření k střelným zbranímh, který přijalo kolegium komisařů, zahrnuje následující hlavní prvky:

– Přísnější pravidla zakazují některé poloautomatické střelné zbraně; ty nebudou za žádných okolností v držení soukromých osob i v případě jejich trvalé deaktivace;

– přísnější pravidla pro on-line nabývání střelných zbraní k zabráně jejich nabývání včetně klíčových částí nebo střeliva prostřednictvím internetu;

– společná pravidla EU pro označování zbraní k zlepšení sledovatelnosti zbraní;

– lepší výměnu informací mezi členskými státy (například o zamítnutí povolení vlastnit střelnou zbraň, o němž rozhodl jiný vnitrostátní orgán) a povinnost propojovat národní registry zbraní;

– společná kritéria týkající se poplašných zbraní (např. rakety pro stav nouze a startovací pistole), aby se zabránilo jejich transformaci na plně funkční střelné zbraně;

– přísnější podmínky pro oběh znehodnocené zbraně;

– přísnější podmínky pro sběratele, aby se omezilo riziko prodeji zločincům.

Nová evropská politika sousedství: pevnější partnerství pro lepší vztahy

Jde o přezkum dosavadní evropské politiky sousedství. Vychází z intenzivních konzultací s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi, sociálními partnery, občanskou společností a akademickou obcí. Evropská politika sousedství si za hlavní politickou prioritu v tomto smyslu určila stabilizaci. Zmobilizuje veškeré úsilí na podporu inkluzivního hospodářského a sociálního rozvoje, zejména vytvořením pracovních příležitostí pro mladé lidi jako jednoho ze základů hospodářské stabilizace. Politika sousedství se nově soustředí na intenzivnější spolupráci s partnerskými zeměmi v oblasti bezpečnosti, zejména pokud jde o předcházení konfliktům a strategie proti terorismu a proti radikalizaci. Další prioritou je bezpečná a legální mobilita na jedné straně a řešení nelegální migrace, obchodování s lidmi a převaděčství na straně druhé. Větší pozornost bude také věnována spolupráci s partnery v oblasti energetické bezpečnosti a změny klimatu.

Nová politika sousedství se zaměří na pružnější využívání finančních prostředků, aby EU mohla rychleji reagovat na nové problémy v sousedních zemích. Počítá se s intenzivnějším zapojením občanské společnosti.

Johannes Hahn, Vytenis Andriukaitis, Helga Schmid k východnímu partnerství v  Tbilisi.

Johannes Hahn, komisař EU pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, Vytenis Andriukaitis, komisař EU pro zdraví a bezpečnost potravin a Helga Schmid, zástupce generálního tajemníka Evropské služby pro vnější činnost se zapojí do diskuse se svými protějšky ze zemí Východního partnerství v rámci šestého neformálního dialogu tohotopartnerství dne 26. listopadu v Tbilisi.

Moderuje Gruzie, setkání sdružuje ministry a úředníky na vysoké úrovni šesti zemí Východního partnerství – Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky, Ukrajiny v oblasti zahraniční politiky a spolupráci ve zdravotnictví.

Diskuse v rámci Východního partnerství dává účastníkům příležitost k zamyšlení o pokroku, dosaženém v oblastech spolupráce dohodnuté na summitu v Rize a diskusi k svému předběžnému stanoviskuo k výsledkům novelizované evropské politiky sousedství zveřejněné 18. listopadu. Umožní rovněž výměnu názorů na nejnovější vývoj zahraniční politiky společného zájmu, včetně bezpečnostních výzev v regionu. Komisaři a příslušní ministři zdravotnictví ze šesti zemí Východního partnerství budou take jednat o společných úkolech a reakci na zdravotní spolupráci, včetně přeshraničních zdravotních hrozeb.

Neformální dialogy Východního partnerství se konají dvakrát ročně a hostí je střídavě země Východního partnerství. Umožňují otevřenou, neformální výměnu názorů mezi partnerskými zeměmi a vysokými představiteli EU pro zahraniční politiku a oblasti odvětvové spolupráce.

Energetická unie

Souvisí s podnebím. Příspěvky k pařížské dohodě o změnách klimatu dosud předložilo více než 160 zemí s podílem přes 90 % celosvětových emisí. EU v tomto procesu formulovala závazný cíl snížit do roku 2030 emise nejméně o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Aby byl tento přechod úspěšný a sociálně spravedlivý, je třeba, aby občané za něj převzali odpovědnost aktivní účastí na trhu s energií, jelikož právě oni by z něj měl mít v konečném důsledku prospěch. Pro přechod na nové druhy energií existují i pádné ekonomické důvody. Přední evropské společnosti mění svůj obchodní model. Obnovitelné zdroje energie a snahy o zvyšování energetické účinnosti vytvářejí v Evropě lokální pracovní místa, která vyžadují nové dovednosti.

V důsledku geopolitických událostí stojí energetika trvale v popředí politického programu. Rok 2015 byl charakterizován pokračujícím napětím mezi Ruskem a Ukrajinou, přetrvávajícími nízkými cenami ropy, jež ovlivňovaly energetické trhy na celém světě, oznámením nových iniciativ zaměřených na rozšíření infrastruktury pro dodávky zemního plynu z Ruska, nových perspektiv, které se otevřely díky jaderné dohodě s Íránem, stejně jako pokračujícím poklesem domácí produkce fosilních paliv.

Kromě snižování emisí uhlíku (včetně energie z obnovitelných zdrojů) a strategie energetické bezpečnosti unie nadále přináší výsledky v oblasti energetické účinnosti, vnitřního trhu s energií, výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti, neboť všechny tyto priority jsou neoddělitelně propojeny.

Zpráva o stavu energetické unie představuje základní stavební kameny mechanismu správy, která vede k předvídatelnějším, transparentnějším a stabilnějším politikám za účelem dosažení cílů energetické unie.

Evropská komise přijala seznam 195 klíčových projektů v oblasti energetické infrastruktury známých jako projekty společného zájmu, které pomohou splnit evropské cíle v oblasti energetiky a klimatu a budou tvořit základni stavební kameny evropské energetické unie.

Seznam projektů je aktualizací seznamu PCI přijatého v říjnu 2013. Obsahuje 108 projektů elektro, 77 plynu, 7 ropy a 3 projektů inteligentních sítí. Dobrá rovnováha mezi projekty s elektřinou a plynem bylo dosaženo také díky určení jasných prioritních projektů v regionálním kontextu. České republiky se týká zvýšení kapacity úseků přenosové soustavy a připojení vedení a potrubí na Německo a Polsko.

  • větší transparentnost a lepší konzultace veřejnosti,
  • zrychlené postupy udělování povolení (závazný limit tří a půl roku),
  • lepší, rychlejší a racionálnější posouzení dopadů na životní prostředí,
  • jediný příslušný vnitrostátní orgán bude fungovat jako jednotné kontaktní místo pro udělování všech povolení,
  • lepší přístup v oblasti regulace přiřazením nákladů podle čistých zisků, a regulační pobídky,
  • možnost získat finanční podporu z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) ve formě grantů a inovativních finančních nástrojů.

Pro zařazení projektu do seznamu bylo nutné, aby představoval významný přínos pro alespoň dva členské státy,(třeba zvýšením kapacit propojení uvnitř členského státu), napomáhal integraci trhu a větší hospodářské soutěži, zlepšoval zabezpečení dodávek energie a snižoval emise CO2. V zásadě by měla být energetická infrastruktura financována prostřednictvím trhu a ze sazeb hrazených uživateli. Aby však bylo možné reagovat na obrovské investiční výzvy, zřídila EU fondy jako Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI), které umožní mobilizovat potřebné investice. Z Nástroje pro propojení Evropy bylo v letech 2014 a 2015 přiděleno na spolufinancování studií a stavebních prací potřebných pro provádění projektů společného zájmu 797 milionů EUR.

Od přijetí prvního seznamu projektů společného zájmu v roce 2013 bylo do konce roku 2015 dokončeno nebo bude zadáno 13 projektů. Do konce roku 2017 by mělo být dokončeno zhruba 62 projektů.

Komise schvaluje konečný seznam projektů společného zájmu poté, co projekty pečlivě vymezí a vyhodnotí regionální skupiny zřízené na základě nařízení TEN-E. Do činnosti regionálních skupin jsou zapojeni zástupci členských států, Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ETSO-E) a Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (ENTSO-G), vnitrostátní provozovatelé přenosových a přepravních soustav a navrhovatelé projektů, vnitrostátní regulační orgány a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Byla zohledněna také zpětná vazba z veřejné konzultace. Regionální seznamy musejí být přijaty tzv. rozhodovacím orgánem na vysoké úrovni složeným z vysokých úředníků členských států a Komise a až poté může Komise oficiálně přijmout seznam projektů společného zájmu EU prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

Komise schválila investiční balíček 264,8 mil. € na podporu Evropy v oblasti životního prostředí, přírody a “zeleného” růstu. Investice se vztahuje na 96 nových projektů v 21 členských státech, financovaných v rámci programu LIFE pro životní prostředí. V seznamu, který byl zpracován podle nabídek do poloviny 2014, žádný český projekt není.

Evropská komise dnes oznámila nové projekty v rámci Pan- Afrického akčního plánu

Evropská komise oznámila uvolnění téměř 150 mil € pro devět projektů na podporu správy věcí veřejných a lidských práv, inovace a vzdělávání na celém africkém kontinentu. Oznámila je na Mezinárodním dnu za odstranění násilí páchaného na ženách, jako součást „Pan-afrického akčního plánu“. Uvedl je evropský komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica.

9 různé projekty patří 5.000.000 € na podporu mezinárodního úsilí ukončit mrzačení ženských pohlavních orgánů a 10 milionů € na řešení diskriminace a porušování lidských práv, jakož i na projekty podporující orgány Africké unie, podporu organizací občanské společnosti, aby pomohly vypořádat se s organizovaným zločinem, podporovaly udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, přejaly geologické znalosti a dovednosti v těžebním sektoru Afriky, zvýšení bezpečnosti letu a na podporu mobility ve vysokoškolském vzdělávání na africkém kontinentu.

Panafrický program, zřízený na podporu africké integrace, je vůbec prvním nástrojem spolupráce EU, který se vztahuje na celou Afriku. Byl založen v roce 2014, představuje jeden z hlavních finančních nástrojů EU pro provádění společné strategie Afrika-EU. Program je financován v rámci nástroje rozvojové spolupráce EU (DCI) s 845 mil. € pro období 2014-2020.

Oznámené projekty patří mezi priority ve společné strategii Afrika-EU a byly navrženy tak, aby doplňovaly stávající iniciativy financované Evropskou unií napříč Afrikou.

Rada nedávno schválila nový akční plán v oblasti vnějších vztahů EU 2016-2020, který upřednostňuje mezi jiným boj proti násilí páchaného na ženách a dívkách (např. prostřednictvím podpory přístupu ke spravedlnosti a posílení systému ochrany dětí).

EU také uvolnila v rámci imgračních programů podporu pro Čad  a Madagaskar

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno