Evropská komise zveřejnila výsledky podzimního standardního Eurobarometru 2014. Je prvním průzkumem veřejného mínění v celé EU od nástupu Junckerovy Komise do funkce 1. listopadu 2014.
Výsledky ukazují zlepšení názorů na klíčové politické ukazatele:
stále více občanů vnímá EU pozitivně a má v ní důvěru. Značnou podporu veřejnosti mají také klíčové oblasti politiky, nastíněné v hlavních politických směrech Komise.
Počet občanů EU, kteří vnímají EU pozitivně, se zvýšil z 35 % v červnu na 39 % v listopadu. Pro 37 % je obraz EU neutrální a 22 % obyvatel vnímá EU negativně (pokles oproti červnovým 25 %).
Podíl občanů EU, kteří uvedli, že mají v Evropskou unii důvěru, se zvýšil na 37 % (o 6 procentních bodů oproti předchozímu průzkumu bezprostředně po volbách do Evropského parlamentu). Mírně se zvýšila i průměrná úroveň důvěry v národní vlády, a to na 29 % (o 2 procentní body).
Počet těch, kdož tvrdí, že se s jejich hlasem v EU počítá, se snížil (o 2 procentní body na 40 %), přičemž bezprostředně po volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 dosáhl svého desetiletého maxima.
Hospodářská očekávání a podpora eura zůstávají na setrvalé úrovni:
Ve vnímání ekonomiky zůstávají očekávání občanů EU poměrně stabilní: přibližně každý pátý (22 %, -1 procentní bod) vidí následujících 12 měsíců optimisticky, zatímco 45 % očekává, že situace zůstane stejná. Více než šest z deseti si tedy myslí, že se hospodářská situace nezhorší. Počet těch, kdož se domnívají, že dopad krize na pracovní místa již dosáhl svého vrcholu (44 %, -2 procentní body), je nepatrně nižší než počet těch, kteří si myslí, že „to nejhorší teprve přijde“ (46 %, +2 procentní body).
Pozitivní postoj k euru je na setrvalé úrovni (56 % v EU, 67 % v eurozóně). Podpora jednotné měny vzrostla v 18 členských státech, nejvýrazněji pak v Litvě (63 %, + 13 procentních bodů), která se k eurozóně připojí 1. ledna 2015, a v Lotyšsku (74 %, +6 procentních bodů).
Občany EU nejvíce znepokojuje přistěhovalectví: na žebříčku největších obav na úrovni vnitrostátní EU nadále stoupá. Na úrovni EU jde o čtvrtou položku (24 %, + 3 procentní body), na vnitrostátní úrovni o třetí nejčastěji zmiňovanou obavu (18 %, + 3 procentní body). Na Maltě, ve Spojeném království a v Německu ji občané dokonce uvádějí jako vůbec nejzávažnější problém.
Průzkum Eurobarometr ukázal silnou podporu pro prioritní témata Junckerovy Komise:
• více než 60 % občanů EU se přiklání k názoru, že by veřejné finance měly být využity ke stimulaci investic v soukromém sektoru na úrovni EU.
• 73 % podporuje společnou energetickou politiku členských států EU.
• Většina (52 %) považuje za nejpozitivnější přínosy EU jednotný trh (volný pohyb osob, zboží a služeb v rámci EU) a mír mezi členskými státy (56 %).
• V souvislosti s problematikou migrace 71 % uvádí, že jsou zastánci společné evropské migrační politiky. Většina (52 %) se staví pozitivně k imigraci osob z ostatních zemí EU.
56 % občanů (beze změny) stále vidí budoucnost EU optimisticky, 37 % (-1 procentní bod) ji vidí pesimisticky.
Standardní Eurobarometr z podzimu 2014 byl proveden prostřednictvím osobních rozhovorů ve dnech 8.–17. listopadu 2014. V členských státech a kandidátských zemích bylo osloveno celkem 32 598 osob- v zásadě cca 1000 v každém státě.
Postoj k budoucnosti EU je vidět z grafu odpovědí na výrok: řekli byste, že jste velmi nebo celkem pesimističtí, celkem velmi nebo docela optimističtí, plyne z druhé či třetí části sloupců; nad tím je podíl těch, kdož nevědí.
Podpora eura je vyznačena v dalším grafu: horní část sloupců vyznačuje podíl těch, kdož nevědí, střední část vyznačuje podíl těch, kdož jsou proti, dolní část představuje podíl jeho podporovatelů.
Je smutné, že zatím co optimistů pokud jde o budoucnost EU je názor dotázaných občanů České republiky nad průměrem EU28, (v hodnocení převládla zřejmě potřeba škrtů výdajů rozpočtu na investice nad růstem), je vztah k jednotné měně třetí nejhorší. Jenže bez pevné světové měny by EU nemohla existovat. Z bulvarizující šotů TV plyne v této otázce dosud zatím shoda stanoviska české pravice a levice.
Zdroj:Doc. Ing. Antonín Peltrám CSc.
