Komisař uvedl na Lisabonské konferenci k energetice 17. 2. bloky problémů, které chce řešit v oblasti jeho působnosti Evropská komise.
1) Výchozí problém je energetická efektivnost. Vysoký podíl energie je z dovozu, včetně z nových nebo přes nové země. Vztahy s partnery nutno konsolidovat.
2) Pak vybudovat přenosy a potrubí tak, aby se energie přivedla k nejpotřebnějším.
3) Problémy zjednoduší vnitřní společný trh energie. Evropa musí nadále udržet postavení světového lídra ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na centra excelence pro rozvoj a výrobu budoucích obnovitelných energetických musejí navázat podněty k investicím do těchto zdrojů, aby 2025 dosáhl podíl obnovitelné energie 27%. Evropa v dosahování cíle 20% podílu do roku 2020 dosáhla výrazný pokrok, také se ale mnoho naučila. Teď jde o to znalosti využít. Je zapotřebí společný vnitřní trh obnovitelné energie, integrovaný do celkového trhu energie, v němž se prosadí inovace a podpoří efektivnost. Bude to významný příspěvek k zlepšení evropské energetické bezpečnosti, motor růstu ekonomiky a růstu pracovních míst. Pomůže zajistit cenově přijatelné a konkurenceschopné zdroje. Komise konzultuje předložení nového balíčku obnovitelné energie.
4) K dosažení energetických cílů Unie je zapotřebí úspěšný výzkum. Bez vedoucí pozice ve výzkumu a technologiích by Unie jako globální lídr neobstála; nebyly by energeticky efektivní domy, inteligentní města, dokonce by se ztratila vedoucí pozice u tradičnějších energetických technologií a efektivních vozidel. Tady je výzkum klíčový.
5) Zásadní determinantou bude na všech úrovních moderace nabídky. Dnes využívaná energie není nejlevnější, nejtrvaleji udržitelná a nejbezpečnější. Rozhodnutí o dovozu nebo výrobě vice energie musí předcházet otázka: můžeme nejdříve přijmout nákladově efektivní opatření? Je nutno dosáhnout na základě tříbodové iniciativy globální zlatý standard energetické efektivnosti:
- novou, aktualizovanou legislativou k revizi eko-konstrukcí a projektů, nálepek, budov plnících normy efektivnosti; nové strategie vytápění, klimatizace, chlazení, efektivních vozidel včetně elektromobility,
- větším a efektivnějším využitím dostupných fondů, včetně investiční iniciativy a regionálních a místních zdrojů financování,
- nového pojetí zvyšování energetické efektivnosti budov. Nejefektivnější jsou dnes pro občany a průmysl investice do izolací. Mnoho se podařilo, je ale nutno pomoci nejchudším, bydlícím v nájmu, nebo bez zdrojů energie.
Energetická efektivnost je jednou z nákladově nejefektivnějších opatření k snížení emise skleníkových plynů, zvýšení energetické bezpečnosti a ekonomické konkurenceschopnosti, aby byla energie pro spotřebitele cenově přístupnější. Důležitou roli bude hrát ve vytváření pracovních míst a růstu. Odhaduje se, že lze investicemi do energetické efektivnosti získat 800 tisíc pracovních míst. Příkladem je stavebnictví, kde lze spojit investice do energetické efektivnosti s růstem a pracovními místy. V průmyslu lze vyrobit ze stejných nebo méně vstupů stejný, nebo větší objem.
Nerovnost v cenách energie má vliv na celkové náklady výroby energeticky náročných sektorů: ceny elektřiny jsou v USA o 20 až 30% nižší, u plynu jsou ceny v EU proti USA dvojnásobné. Podniky EU reagují zvyšováním energetické efektivnosti- 2001 až 2011 se v průmyslu zvýšila intenzita užívání energie o 19% proti 9% v USA.
EU vyvinula iniciativy k převratným technologiím, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru “Trvale udržitelný průmysl prostřednictvím zdrojové a energetické efektivnosti (SPIRE). K inovaci sdružuje 8 sektorů průmyslu, nejvíce závislých ve výrobě na zdrojích energie. Cílem je vyvinout vhodné technologie pro řešení v celém hodnotovém řetězci.
EU musí zajistit dlouhodobě konkurenceschopných cen energie pro průmysl. Současně jde o výzvu podnikání: International Energy Agency (IEA) odhaduje, že investice do klíčových trhů energie dosáhly 2011 až 300 mld. USD a mají velký budoucí růstový potenciál.
Evropské podnikání, zejména zpracovatelská odvětví, již přispělo k tomu, že je Evropa jedním z energeticky nejúčinnějších oblastí světa. Tady ale nutno ekoprojekty a legislativu k označování účinnosti pomáhající průmyslu inovovat a vytvářet hodnotu. Cena uhlíku v systému obchodování s emisemi je další silnou motivací.
Aby se však ještě zlepšily investiční podněty vedoucí k nízkouhlíkaté ekonomice, energetickou politiku EU je třeba reformovat. Komise navrhla stabilizovat rezervací trh, což zajistí lepší soudržnost všech opatření EU v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie včetně obchodování s emisemi. Návrh zřejmě bude Evropským parlamentem a Radou schválen v nadcházejících měsících. Komise pak bude moci rychle navrhnout širší revizi směrnice o obchodování s emisemi (ETS), stanovit pravidla včetně v případě potřeby i k ochraně konkurenceschopnosti průmyslu EU do roku 2030.
Pozitivní zprávou jsou nedávné úspěchy EU v oblasti energetické účinnosti dopravy. Významný pokrok se dosáhl při vytváření právního rámce a nezbytných opatření k oddělení růstu ekonomiky od růstu spotřeby energie na úrovni koncových uživatelů: nové byty postavené dnes spotřebují v průměru o 40% méně energie, než byty postavené před 20 lety, spotřeba automobilů na 100 km je průměrně o 2 l nižší, než před 20 lety. To je do značné míry výsledkem konkrétních opatření, jako třeba požadavků na energetickou účinnost v stavebních předpisech a stanovení norem palivové účinnosti pro osobní automobily.
Zůstává ale stále ještě značný potenciál úspor energie. K jeho využití vyvinula Evropská unie komplexní soubor opatření. Energetická účinnost zůstane jádrem klimatického a energetického rámce po roce 2020. Protože problémy s nejistými dodávkami energie, rostoucí ceny a dosažení energetických systémů s nízkými emisemi uhlíku nelze smysluplně řešit bez zvyšování energetické účinnosti naší ekonomiky.
Pomalejší růst, než se původně odhadovalo, přispívá k dosažení cíle absolutní spotřeby pro rok 2020. Vliv tohoto faktoru však nelze přeceňovat. Analýza ukazuje, že dopad opatření je proti zpomalení hospodářského růstu dvakrát větší.
Evropská unie může podle současných odhadů dosáhnout 18-19% úspory energie v roce 2020, rozdíl proti 20 % cíli EU bude jen 1 až 2 %. K dalšímu pokroku je třeba dokončit transpozici dohodnutých opatření do práva států.
Ve sdělení o podnebním a energetickém rámci 2030 Komise uvedla, že nákladově efektivní dodávky zdrojů snižujících emise skleníkových plynů o 40% by současně mělo vést k cca 25% úsporám energie. Nedávné události na Ukrajině prokázaly strategickou hodnotu energie.
Analýza ukazuje, že by se dovoz zemního plynu s 1 % úsporami energie mohl snížit o 2,6%. Tím se uvolní peníze, které pak mohou být převedeny na jiné důležité oblasti. Například, utrácet peníze na rekonstrukci budov než na dovoz plynu má efekt i pro komunity, neboť vytváří místní pracovní místa a zlepšuje životní podmínky.
Komise navrhla za cíl EU do roku 2030 uspořit 30%. Evropská rada snížila předběžně cíl na 27%, požádala ale Komisi, aby přezkoumala znovu možnost 30% do roku 2020. Ale jen 27% snížení vyžaduje v případě bydlení 5x rychlejší zlepšení v období 2020 až 2030, než tomu bylo mezi roky 2000 a 2010.
Dosažení úspor v tomto rozsahu bude vyžadovat mobilizaci významných investic.
Většina potenciálních úspor energie ve stavebnictví připadne na téměř 90% podlahových ploch v soukromém vlastnictví. Z toho plyne potřeba významného soukromého financování. Je proto nezbytné působit veřejnými prostředky na mobilizaci soukromého kapitálu. V posledních letech se EU vyvíjí pilotní projekty inovativních nástrojů financování; vyčlenilo se 38 miliard € na investice do nízkouhlíkaté ekonomiky v rámci strukturálních a investičních fondů (ESIF) 2014-2020 – a tuto částku lze znásobit přilákáním soukromého kapitálu.
Komise bude i nadále spolupracovat s finančními institucemi a členskými státy, aby zavedly potřebný rámec financování.
EU je světovým lídrem v oblasti energetické účinnosti. Před námi je konference o klimatu v Paříži na konci letošního roku; hlavním cílem EU je přijmout jednotnou globální právně závaznou dohodu ve formě nového protokolu, vztahujícími se na všechny, s kolektivními příspěvky, jejichž cílem je zajistit zvýšení globální teploty pod 2 ° C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.
EU prokázala svou schopnost plnit ambiciózní cíle. Opatření v oblasti energetické účinnosti hrály při jejich dosahování klíčovou roli.
Totéž bude platit pro cíl EU2030; energetická účinnost bude také klíčovým prvkem na celém světě.
Některá opatření v oblasti energetické účinnosti mohou přinést rychlé výsledky. To je velmi důležité, protože smlouva 2015 přinese hlavní efekty po roce 2020, ale je stále ještě velký rozdíl ve zmírnění emisí do roku 2020, pokud má zůstat šance na dosažení cíle 2 C °.
Proto by cíle a opatření k energetické účinnosti měly hrát klíčovou roli nejen v emisních cílech zemí pro rok 2020 a na další období, ale také v současných opatřeních. I když bezprostřední přínosy, pokud jde o úspory a zabezpečení dodávek opatření v oblasti energetické účinnosti, nelze přeceňovat, jsou platné pro všechny země; rozvinuté, rozvíjející se ekonomiky či méně rozvinuté. Všichni mohou jen získat.
To je důvod, proč je dnes předkládaná zpráva velmi aktuální a užitečná; ukazuje vládám jasnou představu o potenciálu, příležitostech a opatřeních potřebných ke zvýšení energetické účinnosti.
