Zdroj: Archiv

[quote]Chudák liberál Jean-Claude Juncker se stal podle části české pravice rojící se koncem minulého týdne propagátorem socialismu. Ten od září několikrát vystoupil s potřebou rozvíjení sociální složky sociální tržní ekonomiky. Mohl si to dovolit; nebyl jen politicky odpovědný; jeho Lucembursko se pohybovalo často na hraně práva EU, pokud jde o státní rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti. [/quote]

Nepronásledovaly ho obavy z velkých kiksů, jako například desetimiliardových investic do výstavy a modernizace vědeckých pracovišť při současném omezování počtu asistentů a odborných asistentů, kteří by mohli nejmodernější techniku využívat. A protože v pravidlech EU je zajistit pro první léta využití nejmodernější techniky ve prospěch rozvoje ekonomiky, bude Komise požadovat buď vrácení částek z nedodržených závazků, nebo se budou muset najít školní projekty bez ohledu na ekonomické přínosy.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jmenoval Allana Larssona zvláštním poradcem pro evropský pilíř sociálních práv.

Uvedl k tomu: „Jak jsem oznámil v projevu o stavu Unie, chci rozvíjet evropský pilíř sociálních práv, který bere v úvahu měnící se realitu světa práce. Pilíř by měl doplňovat to, co jsme již společně dosáhli, pokud jde o ochranu pracovníků v rámci EU. A věřím, že děláme dobře začít s touto iniciativou v rámci eurozóny, a zároveň umožňujeme dalším členským státům EU, aby se připojily, pokud to chtějí. Allan Larsson má jedinečné zkušenosti a znalosti v této oblasti, a to jak na evropské, tak i mezinárodní úrovni. Jsem velmi rád, že mohu počítat s jeho odbornými znalostmi a mít ho jako vyslance pro tuto klíčovou iniciativu.“

Pan Larsson, protože má rozsáhlé zkušenosti s politikou na národní, evropské a mezinárodní úrovni, stejně jako v akademickém světě, pomůže předsedovi Komise a kolegiu komisařů při vypracovávání a zahájení rozsáhlé konzultace o evropském pilíři sociálních práv. Očekává se, že bude jako samostatně postavený pilíř referenční dokument právní povahy, které stanoví hlavní zásady a hodnoty, sdílené na úrovni EU. Na druhé straně by měl sloužit jako rámec pro screening zaměstnanosti a sociální výkonnosti s ohledem na měnící se pracovní modely a společnosti.

Pan Larsson byl první švédský generální ředitel Evropské komise, zodpovědný za řízení generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování od okamžiku přistoupení Švédska k Evropské unii v roce 1995 do roku 2000, kde se podílel mimo jiné na zahájení evropské strategie zaměstnanosti. Stal se členem Evropské komise po kariéře v národní politice, kde byl jako ministr financí Švédska (1990 a 1991) a člen švédského parlamentu (1991-1995). Předtím byl generálním ředitelem švédské Správy trhu práce.

Po odchodu z Komise v roce 2000 pan Larsson organizoval několik mezinárodních akcí,  včetně kulatého stolu OECD o udržitelném rozvoji, Mezinárodní organizace práce (ILO) a panelu na vysoké úrovni generálního tajemníka OSN pro zaměstnávání mladých. Nebude za svou úlohu placen.

Energie: EU investuje 217 mil. € do energetické infrastruktury

Členské státy se současné době dohodly na návrhu Komise investovat 217 mil. € do klíčových projektů trans-evropské energetické infrastruktury, a to především ve střední a jihovýchodní Evropě. Celkem bylo vybráno na základě výzvy k předkládání návrhů v rámci nástroje pro propojení Evropy (CEF) 15 projektů programů s podporou finančních prostředků EU na infrastrukturu. Vybrané projekty zvýší energetickou bezpečnost a pomohou ukončit izolaci členských států na propojených energetických sítích EU. Zároveň přispějí k dokončení evropského trhu s energiemi a integrací obnovitelných zdrojů energie do elektrické rozvodné sítě.

Evropský komisař pro oblast klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete řekl: „Zaměřili jsme se na regiony v Evropě, které to nejvíce potřebují. Financováním pomůžeme k bezpečným dodávkám i plné integraci evropského trhu energie propojením sítí v celé Evropě. Současně tím prosazujeme modernizaci našich energetických sítí, což má zásadní význam pro zajištění účinného využívání energetických zdrojů, je proto rozhodujícím faktorem pro dosažení našich cílů v oblasti klimatu. „

V odvětví zemního plynu zahrnou přidělené dotace mimo jiné studie modernizace rozvodné soustavy bulharského plynu, která zlepší možnosti přepravy plynu v tomto regionu, a to zejména ve prospěch Řecka, Rumunska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Turecka.

Financována bude rovněž studie k projektu Midcat, která pomůže odstranit problémová místa v infrastruktuře mezi Pyrenejským poloostrovem a Francii a připojit dodávky plynu z Alžírska a španělských terminálů LNG zbytku Evropy. Finančními prostředky EU budou také dotována py EU propojovací vedení spojující plynárenské sítě v Rumunsku, Bulharsku, Rakousku a Maďarsku. To je důležitý vývoj na trhu s plynem v EU, protože umožní, aby se plyn z oblasti Kaspického moře a dalších potenciálních zdrojů, včetně LNG, dostal do střední Evropy.

Z 15 návrhů projektů vybraných pro financování:

– 9 je v plynárenství (finanční pomoc 207 mil. €) a 6 v odvětví elektrické energie (10 milionů €);

– 13 připadá na studie, jako posouzení dopadu na životní prostředí (29 milionů €) a 2 na stavební práce (188 milionů  €).

Návrh Evropské komise pro výběr těchto projektů byl podpořen Koordinačním výborem CEF, který se skládá ze zástupců všech členských států. Koncem tohoto měsíce Komise formálně schválí seznam návrhů, které obdrží finanční pomoc podle CEF- Energie.

Souvislosti
V rámci nástroje pro propojení Evropy bylo celkem vyčleněno na trans-evropské energetické infrastruktury pro období 2014-2020 5,35 mld. €.

Aby byl způsobilý pro přidělení grantu, návrh se musí vztahovat k projektům zahrnutým do seznamu „projektů společného zájmu“. V současné době existuje seznam 195 projektů  energetické infrastruktury. Po dokončení projektů má každý zajistit výrazné přínosy pro alespoň dva členské státy a zvýšil bezpečnost dodávek.

V rámci první výzvy pro CEF-energie v roce 2014 obdrželo 34 projektů 647 mil.€ na finanční podporu. V roce 2015 byly zahájeny dvě CEF energetické výzvy k předkládání návrhů. V rámci první výzvy k předkládání návrhů, bylo na projekty v oblasti energetické infrastruktury přiděleno 150 mil. €.  V rámci druhé výzvy bylo vybráno 15 projektů z 24 způsobilých žádostí. Návrhy, které nebyly vybrány v rámci této výzvy, mohou požádat o finanční prostředky opět v rámci příštího výzvy k předkládání návrhů plánované na konec tohoto roku.

V rámci poslední výzvy nebyl žádný český návrh. Je tedy nejvyšší čas připravit vhodné projekty pro výzvu koncem roku. Vyžaduje to především odvrátit se od fikce, vedené obvykle neschopností mocichtivých vedoucích pracovníků, že trh rozhodne vše. Hlásá se znevýhodnění podmínek proti situaci proti roku 2015, kdy se muselo dočerpat co nejvíce s více než 30%  financování z EU za celé období od roku 2007. Jenomže pro nedostatek projektů léta nepřipravovaných již nyní může mít Česká republika dokonce o cca 1/3 prostředků více, protože se téměř nečerpaly dosud prostředky ze střednědobého finančního výhledu 2014-2020 (fondy soudržnosti, nástroj propojení Evropy a další).

Roční míra inflace byla v prosinci 2015 v eurozóně i EU28 0,2%
Tradičně byla záměrem centrálních bank ročně 2 % inflace, aby se získala důvěra soukromých investorů v budoucí výnosy.  Předseda Juncker prosadil myšlenku primárního nasazení podílu veřejných prostředků,  který zvýší při dostatku soukromého kapitálu důvěru soukromých investorů v zisk z účasti na investicích. Zdá se, že 2% inflace není k zabezpečení růstu tolik  potřebná.

Podle Eurostat byla v eurozóně roční míra inflace 0,2%,  v listopadu 0,1%, v prosince 2014 byla – 0,2%.  V EU dosáhla meziroční inflace  v prosinci 2015 také 0,2% po  0,1% v listopadu 2015. V prosince 2014 byla 0,1%.
V prosinci 2015 byl  negativní růst cen ve 12 členských státech. Nejnižší roční sazby byly v Bulharsku (-0,9%), v Rumunsku (-0,7%), na Kypru a ve Slovinsku (po –  0,6%). Nejvíce vzrostly ceny v Belgii (1,4%), na Maltě (1,2%) a Rakousku (1,1%). Ve srovnání s listopadem 2015 klesla  meziroční míra inflace v 9 členských státech, zůstala stabilní ve 3 a vzrostla v 15.
Největší vliv na růst meziroční inflace eurozóně měly z restaurace & kavárny (+0,1%), tabák a zelenina (+0.06 %), zatímco pohonných hmot v dopravě  byl pokles (-0,40%), topného oleje (-0,19 %) a zemního plynu (-0,10 %).

Roční míra inflace (%), v prosinci 2015, ve vzestupném pořadí


im1

Míry inflace v %, měřené HICP

im2

p = prozatímní              r = revidováno     nedostupné

Roční inflace (%) v oblasti euro a EU
im3

Postavení ČR je, jak je tradicí od počátku 2015, vesměs dobré, pokud nedošlo k dlouhodobým excesům minulých vlád. Výjimkou je třeba stavebnictví, kde je z přehledu za listopad zřejmé, že v ČR nebyla ještě překonána úroveň roku 2010, která již byla proti předkrizovému období podstatně nižší.

Míry inflace (%) v oblasti euro za vybrané agregáty

im4

Podindexy s nejvyšším vlivem na roční inflaci v oblasti euro

im5

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno