Zdroj: Archiv

[quote]Komise podala 20.4 v pořadí 4. zprávu od přijetí společného akčního plánu EU a Turecka z 29. 11. 2015 o provádění dohody mezi EU a Tureckem. Konstatuje, že bylo v realizaci dosaženo pokroku, pro jehož udržení bude třeba pokračovat v úsilí a poskytovat další prostředky umožňující soustavné navracení a přesidlování osob, neboť tento aspekt provádění dohody je stále z velké části před námi. 18. března 2016 se hlavy států a předsedové vlád EU dohodli s Tureckem na ukončení nelegální migrace z Turecka do EU a vytvoření alternativních legálních způsobů přesídlení uprchlíků do Evropské unie. Nový přístup začíná přinášet výsledky: počet osob nelegálně překračujících Egejské moře z Turecka do Řecka prudce poklesl.[/quote]

Zpráva z 20.4 dochází k závěru, že od 18. března došlo k pokroku a že díky společnému úsilí řeckých a tureckých orgánů, Komise, členských států a agentur EU provádění dohody pokročilo v následujících oblastech:

  • 4. dubna začalo navracení nelegálních migrantů do Turecka. Na základě dohody bylo dosud do Turecka vráceno 325 nelegálních migrantů, kteří do Řecka přijeli přes Turecko po 20. březnu. Řecko i Turecko provedly řadu právních změn v zájmu plného respektování práva EU a mezinárodního práva. Frontex nasadil na řeckých ostrovech 318 příslušníků na podporu navracení osob a 21 odborníků v oblasti zpětného přebírání osob na pomoc těmto operacím. V řeckých hotspotech bylo celkem nasazeno 25 tureckých styčných úředníků; pět řeckých styčných úředníků bylo nasazeno v místech příchodu migrantů v Turecku.
  • První relokace osob z Turecka po uzavření dohody se uskutečnily 4. a 5. dubna. V rámci mechanismu „1:1“ bylo do EU dosud přesídleno 103 syrských uprchlíků. Za úzké spolupráce Komise, členských států, úřadu EASO, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Turecka byly vypracovány standardní operační postupy pro přesídlování, které je nyní třeba dokončit.
  • Řecko zavedlo zrychlené procedury pro zpracování všech fází žádostí o azyl podaných na ostrovech od počátečních pohovorů až po odvolání. Řecko již na ostrovech v souladu s požadavky směrnice o azylovém řízení nasadilo úředníky a policisty. Úřad EASO nasadil na řeckých ostrovech na podporu vyřizování žádostí o azyl 60 úředníků a 67 tlumočníků.
  • 4. května představí Komise svou třetí zprávu o pokroku směrem k uvolnění vízového režimu s Tureckem. Pokud Turecko podnikne nezbytná opatření pro splnění zbývajících požadavků, bude ke zprávě připojen legislativní návrh na jeho zařazení na seznam zemí s bezvízovým stykem.
  • Byla urychlena příprava programů a projektů v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku. K částce 1 miliardy € z rozpočtu EU zaslalo zatím 16 členských států osvědčení o poskytnutí příspěvku, která pokrývají 1,61 miliardy € z 2 miliard přislíbených na období 2016–2017. K podpisu prvních smluv v rámci tohoto nástroje77 milionů € došlo 4. března a první platby byly provedeny 18. března. Pokrok v úvodní fázi provádění je třeba v dalších fázích zintenzivnit. Komise zůstane plně zapojena do realizace všech součástí dohody. Členské státy musí zvýšit své úsilí při podpoře Řecka především s ohledem na nutnost věnovat zvláštní pozornost dětem a ohroženým skupinám; pokud jde o přesidlování, relokaci a podporu agenturám EU, je třeba více příslibů a více akceptovaných osob. Ty členské státy, které v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku nezaslaly osvědčení o poskytnutí příspěvku, by tak měly urychleně učinit. Rovněž Turecko musí vynaložit další úsilí a zajistit, aby ti, kdo potřebují mezinárodní  ochranu, obdrželi nezbytnou podporu, a to i z uvedeného nástroje. Turecko také musí do konce dubna přijmout nezbytná opatření pro splnění zbývajících požadavků plánu uvolnění vízového režimu, aby bylo možné nejpozději do konce června 2016 zrušit vízovou povinnost pro turecké občany. Komise předloží svou druhou zprávu o provádění dohody mezi EU a Tureckem začátkem června 2016.

Souvislosti
Podle dohody mezi EU a Tureckem by počínaje 20. březnem 2016 měli být všichni noví nelegální migranti a žadatelé o azyl, přicházející z Turecka na řecké ostrovy a jejichž žádosti o azyl byly prohlášeny za nepřípustné, vráceni do Turecka. Účelem tohoto dočasného a mimořádného opatření je ukončit lidské utrpení tím, že se jasně ukáže, že využití trasy nabízené pašeráky nepřináší žádné výhody.

Dohoda stanoví, že EU za každého Syřana vráceného z řeckých ostrovů do Turecka přesídlí jednoho Syřana z Turecka do EU. Přednost dostávají migranti, kteří do EU dosud nelegálně nevstoupili, ani se o to nepokusili. Přesidlování probíhá v rámci stávajících závazků. Provádění dohody vyžaduje obrovské úsilí všech zúčastněných, zejména Řecka. Za provádění dohody odpovídají vlády Řecka a Turecka. Jejich orgány musí odvést práci v právní a operační oblasti a zajistit, aby bylo ve všech fázích procesu dodržováno právo EU a mezinárodní právo. Komise úzce spolupracuje s řeckými a tureckými orgány, aby zajistila nezbytná zdokonalení praktických a logistických opatření i lidské zdroje pro hladkou realizaci navracení osob. Je Řecku nápomocna poradenstvím, odbornými znalostmi a podporou z rozpočtu EU.

Předseda Komise Juncker okamžitě jmenoval koordinátora EU a posílil existující tým Komise, jenž byl již v Řecku přítomen. Koordinátor EU odpovídá za koordinaci podpory poskytované řeckým orgánům Komisí, agenturami EU a ostatními členskými státy EU a koordinuje činnosti členských států při provádění programu pro přesídlení z Turecka.

Evropská komise navrhuje bezvízový styku pro občany Ukrajiny
Evropská komise 20.4 navrhla Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu zrušit vízovou povinnost pro občany Ukrajiny převedením Ukrajinu na seznam zemí, jejichž občané mohou cestovat bez víza do schengenského prostoru. Návrh navazuje na kladné hodnocení Komise z prosince minulého roku,, že Ukrajina úspěšně splnila všechna kritéria v rámci akčního plánu liberalizace víz (VLAP).
Po přijetí návrhu  Evropským parlamentem a Radou nebudou ukrajinští občané s biometrickými pasy žádat o víza při cestách na krátké pobyty do 90 dnů do schengenského prostoru. Bezvízový cestovní styk se bude vztahovat na všechny členské státy EU s výjimkou Irska a Spojeného království, jakož i čtyři k Schengenu přidružených zemí (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Jde jen o krátkodobá víza platná až po dobu 90 dnů pobytu v jakékoli 180-ti denní lhůtě pro cestovní ruch nebo rodinné účely. Osvobození od vízové povinnosti nezahrnuje  právo na práci v EU.

Ostatní vstupní podmínky pro přístup do schengenského prostoru budou platit i nadále, včetně  schopnosti  prokázat dostatečné finanční prostředky a účel cesty.

Hlavním nástrojem dialogu k vízům je akční plán liberalizace viz šitý na míru pro každou partnerskou zemi Je strukturován do čtyř bloků týkajících se i) zabezpečení dokumentů, včetně biometrických údajů; ii) integrované řízení hranic, řízení migrace, azylu; iii) veřejný pořádek a bezpečnost; a iv) vnější vztahy a základní práva. V rámci dialogu o uvolnění vízového režimu, každá země je posuzována na základě vlastních zásluh a návrh na zrušení vízové ​​povinnosti se předkládá, až jakmile jsou všechna kritéria stanovená v akčním plánu liberalizace splněny. Podobně jako u všech zemí uvedených v příloze II nařízení o udělování víz a jejichž občané mohou cestovat bez víz do Evropy, bude doložka zavedena do začátku roku 2014.

Tyto referenční hodnoty pro Ukrajinu byly stanoveny s ohledem na přijetí legislativních, politických a institucionální rámec (fáze 1) a zajistit jejich účinné a udržitelné provádění (fáze 2).

Obavy z přeměny krátkodobých pobytů ve snahu o imigraci jsou tedy nejen v případě Ukrajiny liché.