[quote]Kolegium komisařů provedlo poslední únorový týden orientační rozpravu o cestě k lepší DPH v EU. Komise plánuje předložit akční plán na toto téma v březnu. Systém DPH potřebuje reformu: “výpadek příjmů z DPH“, rozdíl mezi očekávaným příjmem z DPH a skutečným výnosem daně v členských státech, byl v roce 2013 téměř 170 miliard €.[/quote]

Odhad ztráty výnosu jen důsledků podvodu přesunem zdanění přes hranice je sám o sobě odhadován v EU ročně na cca 50 miliard € ročně v Evropské unii. Nyní je systém stale roztříštěný a vytváří značnou administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky a internetové společnosti. A konečně je tento systém třeba modernizovat tak, aby odrážel inovativní podnikatelské modely a technologický pokrok v dnešním digitálním prostředí.

Zpráva odkazuje na podkladovou studii k analyze a kvantifikaci ušlé DPH. Uvádíme ji tedy v příloze ke zprávě Komise. 

Studie ke kvantifikaci a analyze výpadku příjmů z DPH v členských státech EU 2015

Studii zadala Evropská komise (DG TAXUD) konsorciu vedenému CPB- centrálním výzkumným pracovištěm Evropské komise. Názory a tvrzení vyjádřená ve zprávě nesdílí nezbytně i Evropská komise, ani zpráva nepředjímá rozhodnutí přijaté Evropskou komisí.

Zprávu zpracoval tým odborníků z Centra pro sociální a ekonomický výzkum Varšava, který vedl Luca Barbone, v týmu byl Michail Bonch- Osmolovsky a Grzegorz Poniatovsky. Projekt koordinovala Irina Shuvalova.

Rozhovory s několika úředníky daňových a statistických úřadů členských států, přinesly i cenné připomínky a návrhy. Veškerá odpovědnost za odhady a interpretace v této zprávě zůstává ale na autorech.

Poznámka k termínům výtahu ze studie

Rozdíl mezi teoretickou výší daně z přidané hodnoty a objemem skutečně vybrané DPH se označuje v originále GAP VAT. Byl by nesmysl nepoužít místo VAT DPH, ale termín GAP místo mezera (trhlina, rozdíl) pro stručnost zachovávám

Kapitola 1. Úvod: Hospodářský a politický kontext v roce 2013

1.1. Úvod

Studie prokázaly, že GAP DPH, možný obnos vybrané DPH podle platných pravidel výběru (VTTL) a aktuální výběr jsou ovlivněny řadou ekonomických veličin  i politických opatření prostřednictvím vlivu na růst teoretických příjmů z DPH na straně jedné a kapacit a ochoty platit daňových poplatníků na straně druhé. GAP DPH je citlivý na ekonomický cyklus (pokles reálného HDP ztíží pro některé daňové poplatníky plnit povinnosti související s DPH), na růst nominální spotřeby (což je nejdůležitější základ DPH), jakož i na hodnocení změny (což odpovídajícím způsobem změní VTTL, ale může také ovlivnit motivaci neplatit) a dalších parametrů (například změn v osvobození od daně nebo posunů v platnosti snížených sazeb). Tyto prvky jsou stručně popsány.

1.2. Ekonomické podmínky v EU v průběhu roku 2013

V průběhu roku 2013 EU-28 zažila minimální tempo růstu HDP (0,1 %), s mnohem diferencovanějším výkonem v jednotlivých zemích.

17 členských států mělo z růst HDPáporný, zbytek pozitivní, ale někdy s ostrým zpomalením tempa růstu. Stejně jako v roce 2012 mělo Lotyšsko nejvyšší tempo růstu v EU 4,2%, zatímco Kypr nejprudší pokles HDP, o -5.4 %.

Růst nominální konečné spotřeby byl pozitivní ve většině zemí s výjimkou Bulharska, Kypru, Řecka, Itálie, Portugalska, Slovinska a Španělska. U těchto zemí má vývoj tendenci k nižšímu odhadu mít za následek nižší odhadovaný závazek DPH, pokud není neutralizován politickými změnami popsánými v oddíle 1.3 níže a v kapitole 3.

Celkově lze říci, že příjmy z DPH jako % HDP zůstaly prakticky konstantní, 7 % HDP v EU-26. Ale v polovině zemí došlo k nárůstu a v polovině k poklesu. V EU-26 se podíl DPH na HDP v roce 2013 pohyboval od 9,6 % v Dánsku do 5,8 % % v Itálii a Španělsku.

dph1

1.3. Změny režimu DPH

V roce 2013 byly jen velmi omezené změny sazeb DPH; provádělo je jen 6 z 28 členských států: Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Finsko, Itálie a Slovinsko. Lucembursko je členský stát s nejnižší základní sazbou (15 %), nejvyšší v Maďarsku má 27 %. Střední standardní sazba je 21 %.

dph2

 

Kapitola 2. GAP DPH  v roce 2013

2.1. Metodické poznatky

Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, výpadek příjmů z DPH je definován jako rozdíl mezi částkou DPH skutečně vybranou a DPH z celkové daňové povinnosti (VTTL) v absolutních hodnotách nebo procentech. VTTL je odhadovaná částka daně z přidané hodnoty, kterou lze teoreticky získat na základě právních předpisů o DPH a pomocných předpisů. VTTL se počítá metodikou „shora dolů“(„top-down“), na základě národního účetnictví. Mapuje informace o standardních snížených sazbách a osvobození od daně na konečnou spotřebu a mezispotřebu, stejně jako údaje o tvorbě hrubého fixního kapitálu z národních účtů a používanývh tabulek. Ke kolonce 2.1 se procházela celá řada metodických námitek, vyjádřených v nedávné minulosti s ohledem na přístup shora dolů využívaný v našich výpočtech.

Postup „shora dolů“, který tvoří základ pro výpočty VTTL, je někdy porovnán (nebo doplněn) přístupem „z dola nahoru“- „bottom-up“, založeném na podrobném zkoumání jednotlivých daňových přiznání a auditů, k zjištění míry nesouladu. Přístup může mít velkou diagnostickou hodnotu pro daňové správy, je ale mnohem časově a zdrojově náročný a není imunní vůči nedostatkům (např. z  neregistrovaných daňových poplatníků). V ideálním případě by oba přístupy  mohly být použity k doplnění.

Během roku 2014 členské státy EU začaly převod svých národních účtů na normy ESA10 (viz Eurostat 2013). Přechod právě probíhá, bude mít za následek několik změn odhadů spotřeby, investic a HDP ve většině nebo všech zemích EU. Není ale dokončen, a užívatelské tabulky dle normy ESA10 dosud pro většinu členských států nebyly zpracovány. Tato aktualizace tedy použila ESA95 založené na národních účtů zveřejněných Eurostat. Zveřejnění údajů ESA 95 se ukončí počínaje daty 2014, případné budoucí aktualizace budou muset sladit databáze ESA95 a ESA10.

Box 2.1  Metodické námitky proti přístupu shora dolů

Řada metodických námitek vznikla k přístupu top-down, použitého v této zprávě i jinde. Společný kořen pramení ze skutečnosti, že údaje z národních účtů nejsou upraveny pro účely monitorování daně, a proto je třeba určitý stupeň přiblížení pro výpočet VTTL. V zásadě jsou trojí námitky: (i) velikost stínové ekonomiky a jejího dopadu na odhadovaný závazek; (Ii) určité druhy konvencí národních účtů vs daňových zákonů, zejména ve stavebnictví; (Iii) přesnost odhadu časově rozlišených příjmů z DPH podle údajů Eurostatu.

Stínové ekonomiky. Koncepčně nesledovatelná ekonomika, která musí být zahrnuta do odhadů HDP v Evropské unii, se skládá ze čtyř samostatných kategorií: podzemní, neformální (včetně prováděné domácnostmi pro vlastní konečné užití), nezákonné a další aktivity, vynechané z důvodu nedostatků v základním programu sběru dat. Podzemní aktivity jsou legální, ale koncipovány, aby se zabránilo danit (včetně DPH). Neformální aktivity jsou legální, ale v malém měřítku a většinou zahrnují málo kapitálu. Nezákonné činnosti jsou výslovně zakázány zákonem (a budou začleněny do národních účtů v ESA 2010). Mezi další aktivity vynechané jsou „zcela neznámé“nedostatky v metodách a postupech odběru vzorků. Všechny členské státy EU přizpůsobují své statistiky národních účtů k zachycení některých prvků neformální ekonomiky, a přijetím ESA normy 2010 v současné době budou plně zahrnuty nezákonné činnosti v oblasti statistiky. Nicméně metodika jednotlivých členských států se liší v závislosti na postupu odhadů používaných, takže není možné striktně zajistit, aby všechny země zachytily všechny v každé zemi neoficiální aktivity ve stejných poměrech. To by mohlo mít vliv na srovnatelnost odhadů GAP DPH. Problém nelze vyřešit v současné době empiricky a máme tendenci považovat kritiku za neopodstatněnou, jinak by země s nejnižší GAP DPH systematicky podhodocovaly stínové ekonomiky,  naopak by to bylo v případě zemí s nejvyššími GAP DPH. Kontrola výsledků v této a jiných zprávách nevede k podpoře takového tvrzení.

Účetní konvence. Vzhledem k tomu, že daňové zákony a statistické konvence nejsou zcela harmonizovány, mohou existovat (významné) nesrovnalosti v zaúčtování tržeb za zboží nebo služby za určité časové období, což vede ke zkreslení odhadu závazku. To se zdá být například ve Španělsku u stavebnictví, kde je povinný moment k DPH odlišný od okamžiku, kdy je stavba zaznamenána v národních účtech. Za normálních okolností by tyto rozdíly dokonce po čase samy zanikly, ale například v průběhu kolapsu výstavby po 2008 by významné rozdíly zůstaly jako zásoby neprodaných bydlení. Španělské odhady se tedy v mezích dostupnosti korekcí upravily. Nelze vyloučit, že by se to mohlo týkat i jiných zemí, případně  jiných důležitých položek.

Výnosy příštích období. Konvence Eurostat k správnému čistému peněžnímu výběru DPH počítá se zpožděním asi 2 měsíce s cílem přiblížit časově rozlišené příjmy v příslušné koncepci národních účtů pro tyto účely. Přesto však je tento postup velmi hrubý a některé země vynakládají úsilí na vybudování lepších časových řad, s přesnějším sbližováním časově rozlišených příjmů. Čistý efekt těchto oprav v průběhu času, je obecně velmi malý nebo nulový, ale rozdělení příjmů na léta může být změněno, což vede k možným různým časovým profilům odhadů GAP DPH. V této aktualizaci jsou provedeny  alternativní odhady pro Itálii a Španělsko, u kterých byl tento jev obzvlášť důležitý.

2.2 DPH Gap: Celkové výsledky za rok 2013

V průběhu roku 2013 celkový DPH VTTL pro EU-26 vzrostl asi o 1,2 %, zatímco vybrané příjmy z DPH vzrostly o 1,1 %. V důsledku toho v EU-26 došlo ke zvýšení celkového výpadku příjmů z DPH v absolutních hodnotách okolo 2,8 miliardy €  na celkem 168 miliard €. Celkový výpadek příjmů z DPH v % zůstal konstantní na 15,2 %. Medián GAP DPH vzrostl o 1,6 % na 13,9 %.

Tento celkové vývoj byl v souladu s obecnými ekonomickými podmínkami. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1, hospodářství EU v podstatě v roce 2013 stagnovalo, nominální konečná spotřeba vzrostla nepatrně o 0,6 %. V nepřítomnosti politiky (a postupů vymáhání právních předpisů) změny, výnosy a VTTL mají tendenci následovat nominální růst ekonomické základny, i když výnosy odrážejí větší citlivost na hospodářský cyklus (reálný růst HDP), jak je popsáno ve zprávě 2013.

V roce 2013 se  GAP DPH  v jednotlivých členských státech pohyboval od 4 % ve Finsku, Nizozemsku a Švédsku, do 41 % v Rumunsku. Tabulka 2.1 poskytuje přehled o odhadu výpadků příjmů z DPH 2012 a 2013.

Odhady 2009-2012 byly revidovány proti zprávě 2014, jak je popsáno v kolonce 2.2.

dph3

 Celkově 15 členských států snížilo své GAP DPH, největší zlepšení dosáhly Lotyšsko, Malta a  Slovensko. 11 členských států GAP DPH zvýšilo, zpravidla ale jen o málo, přičemž nejvyšší zhoršení bylo v Estonsku a Itálii. Trend Gap DPH v období 2009-2013 v členských státech vede k mírnému snižování v porovnání s počátkem období (hluboká recese). Pokud jde o EU-26 jako celek, GAP klesl o 4 %, z 19 na  15 % Podrobnější informace k zemím je  v kapitole 3.

Vysvětlení změn  v VTTL

Tabulka 2.2 uvádí další podrobnosti o změnách v VTTL v roce 2013, které jsou užitečné pro pochopení výkonnosti jednotlivých zemí popsané v kapitole 3. Změna VTTL se rozkládá na změny v jeho základu (konečná spotřeba a další složky) a změny „efektivní sazby“, vážené průměrné sazby DPH podle komoditních skupin. Ta může představovat změny v klasifikaci zboží a služeb pro účely použitelné sazby DPH (např přetřídění od standardních po snížené sazby, nebo naopak), nebo posun ve struktuře spotřeby napříč podkategorií. A konečně, u zemí, kde byla prováděna změna sazby (v roce 2013 nebo v průběhu roku 2012), v posledním sloupci je  zachycen efekt takových zákonných změn pro VTTL.

dph4

Jak možno vidět z tabulky, největší změny v VTTL jsou ze změny základu. V některých případech však změny v komoditní klasifikaci vedly ke znatelnému snížení daňové povinnosti, například v Nizozemsku, Rumunsku, Lotyšsku, Bulharsku a Lucembursku a v opačném směru v Litvě, Slovensku a Španělsku. Změny zákonných sazeb mají samozřejmě velký vliv na odpovědnost (ale nikoliv na výběr), jak je uvedeno v posledním sloupci; velikost účinku závisí mimo jiné na rychlosti  Tak například u Španělska, která realizovalo značný nárůst standardních a snížených sazeb na konci roku 2012 (z 18 na 21 % základní sazby a od 4/8 na 4/10% u snížených sazeb), a jehož efekt se projevil v průběhu roku 2013, což vedlo k nárůstu závazku k platbám o více než 9 %. Na druhém konci spektra Lotyšsko realizovalo snížení sazeb DPH v červenci 2012, plný účinek byl cítit v roce 2013 snížením daňových závazků o 1,6 %.

2.3 Polika GAP

Jak již bylo uvedeno ve výše uvedených zprávách a v literatuře, politika GAP se snaží zachytit účinky diskrečních rozhodnutí týkajících se vlivu různých sazeb a osvobození od daně na příjmy, které mohou být generovány daným systémem DPH. Politika GAP je definována jako poměr mezi VTTL a ideálními“ příjmy ze ze základní sazby DPH na konečnou spotřebu (čímž se eliminují účinky snížených sazeb a osvobození od daně). To znamená, že politika GAP ukazuje dodatečné příjmy z DPH, které by mohl členský stát teoreticky vybrat,  pokud by platilo jednotné zdanění na veškerou spotřebu zboží a služeb. Pojem je statický, protože se nebere v úvahu spotřebitelská reakce na změny cen zvyšováním DPH, byl ale propagován v literatuře.

Míra GAP, GAP z osvobození od daně, „napadnutelné  výjimky z GAP“

Politiku GAP možno rozložit do dvou oddělitelných prvků:, GAP sazeb a osvobození od GAP. Nadto je tu otázka, do jaké míry jsou „ideální základ“, a následně „ideální příjmy z DPH“ relevantní koncepcí pro politické činitele. Bereme na vědomí, že v národním účetnictví patří do konečné spotřeby „vložené“nájemné“ (pomyslná hodnota spotřeby bydlení majitelů domů), protože je významnou částí konečné spotřeby (typicky 10 % nebo více). Zdá se nepravděpodobné, že by i v ideálním světě mohla být nalezena proveditelná metoda pro posouzení a vyběr DPH z takových položek, protože nezahrnují žádnou peněžní transakci (natož politickou proveditelnost takového opatření). Stejně tak poskytování veřejných statků uvolněním zboží vládami také představuje velký problém, protože jakýkoli pokus vnutit DPH  řekněme na policejní služby by bylo nepraktické, pokusy o zdanění služeb, jako jsou základní vzdělávání, které jsou v současné době zdarma, by vyžadovaly změnu povahy veřejného poskytování služby samotné, nebo směrnic EU (např čl. 132 DPH). Do této kategorie jsme zařadili veřejnou správu, obranu a povinné služby sociálního zabezpečení, vzdělávací služby, služby pro lidské zdraví a služby sociální (z nichž většina je osvobozena od daně podle čl. 132 směrnice o DPH (EU 2006). A konečně, pokud jde o služby finančního sektoru, uvalení daně z přidané hodnoty může být nepraktické a/nebo mimo kontrolu národních orgánů, neboť

Box 2,3  Souhrnný přehled právních předpisů EU v oblasti sazeb, výjimek a práva na odpočet

V tomto boxu jsou stručně zmíněny základní prvky právních předpisů EU k sazbám DPH, osvobození od DPH zboží či služeb, a právo na nárok na odpočet daně na vstupu.

Sazby DPH

Zdanitelná plnění jsou zdaňována sazbami a za podmínek stanovených zeměmi EU, kde k nim dochází. Standardní sazba DPH je stanovena jako % podíl ze základu daně, které do 31. prosince 2015, nesmí být nižší než 15%. Země EU mohou uplatňovat jednu či dvě snížené sazby; nesmí být nižší než 5%. Snížené sazby lze uplatňovat pouze na dodání zboží a služeb v kategoriích uvedených v příloze III směrnice k DPH (v posledním znění směrnice 2009/47/ES).

Státy EU mohou také po konzultaci s výborem pro DPH uplatňovat sníženou sazbu na dodání zemního plynu, elektřiny a dálkového vytápění.

A konečně, odchylně od běžných pravidel měly některé země EU povoleno zachovat snížené sazby, včetně nižších než minimálních, nebo v některých oblastech nulovou sazbu.

Některé z těchto odchylek stanovených v aktu o přistoupení 10 zemí, které vstoupily do EU dne 1. května 2004, platily pouze do 31. prosince 2010. Další byly prodlouženy nebo začleněny do obecných pravidel ve směrnici 2009/47/ES.

 Výjimky

Zboží a služby osvobozené od DPH jsou prodávány konečnému spotřebiteli bez DPH na prodej. Je-li však dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně, dodavatel nesmí odpočet DPH při nákupu provést. Osvobození bez nároku na odpočet znamená, že „skrytá“ DPH zůstává zahrnuta v ceně, kterou platí spotřebitel. Tato výjimka by měla být jasně odlišena od nulové sazby DPH, kterou některé země EU mají výjimku ponechat, což znamená, že konečná cena pro spotřebitele neobsahuje žádnou zbytkovou DPH.

Jsou také výjimky s nárokem na odpočet, jejichž hlavním cílem je vzít v úvahu místo, kde jsou zboží nebo služby spotřebovány a zdaněny: Tyto transakce jsou osvobozeny od veškeré DPH ve své zemi původu EU, protože budou být zdaněny v zemi určení.

Výjimky bez nároku na odpočet

Ze socio-ekonomických důvodů jsou osvobozeny:

  • některé činnosti obecného zájmu (například nemocniční a lékařské péče, zboží a služby související se sociální péčí a sociálním zabezpečením, školní a univerzitní vzdělání a určité kulturní služby);
  • některé transakce včetně pojištění, poskytnutí úvěru, některé bankovní služby, dodávky poštovních služeb, loterií a hazardních her a některé dodávky nemovitého majetku. K usnadnění dovozů z některých zemí mimo EU jsou konečné dovozy od DPH také osvobozeny. Konečně jsou osvobozeny směrnicemi 2007/74/ES (zboží přepravované v zavazadlech cestujících), 2009/132 / ES (zboží dovážené pro neobchodní účely) a 2006/79/ ES (drobné zásilky zboží neobchodní povahy).

 Osvobození od daně s nárokem na odpočet

S ohledem na místo, kde se zboží a služby spotřebovávají a tudíž zdaňují, jsou  transakce osvobozeny s nárokem na odpočet pro:

  • dodávky zboží uvnitř EU, včetně nových dopravních prostředků a výrobků podléhajících spotřební dani odeslané z jedné země EU do druhé;
  • vývoz zboží z EU do třetích zemí mimo EU;
  • určité transakce vztahující se k mezinárodní přepravě nebo považované za vývoz;
  • poskytování služeb zprostředkovateli, když se účastní operací týkajících se vývozu;
  • některé transakce související s mezinárodním obchodem, jako jsou ty o celních a dalších skladech.

K odhadu politiky GAP a jejích složek, který bere v úvahu praktické problémy (bez vloženého  nájemného, veřejných statků a finančních služeb došli k novému označení indexace „GAP z napadnutelného osvobození“, což více pravděpodobně představuje skutečná politická rozhodnutí, která by mohla být podchycena zákonodárcem, pokud by se rozhodl tak učinit. Tento index se získá odpočtem GAP tří zmíněných sektorů od celkových výjimek GAP. „Politicky napadnutelné GAP se pak získá přidáním „nedostatečně postihnutelných výjimek GAP“. Ve vzorcích:

Politika GAP = sazba  GAP + GAP z výjimek

Výjimky GAP = GAP z vloženého fiktivního nájemného + GAP veřejných statků + GAP finančních služeb + “ GAP z postihnutelné výjimka “

„Postihnutelná (napadatelná)politika GAP = sazba GAP + „postihnutelná“ výjimka GAP

Výsledky za rok 2013

Výsledné odhady pro různý GAP jsou uvedeny v tabulce 2.3 pro rok 2013. V sloupci B je politika GAP vyčíslená podle klasické definice. Je obvykle obecně vyšší, než výpadek příjmů z DPH. Pro rok 2013 se  pohybuje 27 % na Slovensku a v Bulharsku po 54 % Španělska a Belgie. V EU-26 je v průměru  42 %, medián 43 %. Politika GAP se pak rozloží do sazby GAPa GAP z osvobození od daně (sloupce C a D). Je ve všech zemích větší, od 43 % ve Finsku, k 22 % v Litvě. EU-26 v průměru má GAP i medián 33 %. Sazba GAP se pohybuje v rozmezí od minima 1 % v případě Dánska do 19 % v Portugalsku. Průměr je 10 %, medián 1%.

dph5

Z tabulky lze odvodit, že při jednotné sazbě plyne GAP ve všech zemích spíše z osvobození od daně, než z více sazeb. Pokud bychom ale odečetli GAP daně tří prvků „ideálního“ systému DPH, nebo by bylo velmi obtížné je danit (veřejné statky, finanční služby, fiktivní nájemné, ​​jak je zobrazen ve sloupcích E, G a F), můžeme pozorovat zajímavý zvrat:

  • GAP z výjimky u ​​veřejných statků a finančních služeb mají podobné uspořádání v jednotlivých zemích; u veřejných statků jsou největší položkou (od 29,5 % v Belgii po 10 % v Rumunsku), následovanou fiktivním nájemným a poté finančními službami.
  • GAP z „napadnutelné výjimky“ GAP bez výše uvedených 3 položek je v sloupci H. Ten je tedy mnohem menší než původní GAP z výjimky. V některých případech (Česká republika a Rumunsko), je toto opatření ve skutečnosti negativní, protože součet „nenapadnutelných“ složek je větší než samotné GAP. A „napadnutelné“ výjimky GAP mohou být menší než nula v případě, že tyto složky mají dostatečně velký podíl na tvorbě hrubého fixního kapitálu. Vzhledem k velkému podílu neodpočitatelné DPH z výdajů tvorby hrubého fixního kapitálu v odvětvích osvobozených od daní v daném roce by odstranění výjimek vedlo ke ztrátě příjmů pro státní finance v případě, že výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu jsou větší než přidané hodnoty sektoru (tj. DPH na výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu by se staly odpočitatelné).
  • V důsledku toho „GAP napadnutelné politiky“ GAP (jako součet Gap sazby a GAP „napadnutelných výjimek“ ve sloupci I) je ve skutečnosti v řadě případů menší než GAP DPH. To znamená, že „GAP napadnutelné politiky“ Gap se mění od negativních 2 % v Rumunsku (opět negativní, protože negativní „napadnutelná výjimka“ GAP je větší než sazba GAP), na 3 % Slovenska, 23 % Španělska a je nižší než DPH v případě Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Rumunska a Slovenska.

Výše uvedené výsledky by neměly samozřejmě být vykládány jako znamení toho, že prostor pro zvýšení příjmů z méně rušivého systému daně z přidané hodnoty je zanedbatelný, ale spíše, že v úvahách pro většinu zemí EU-26 lépe fungující system výběru musí zůstat pro veřejné akce prioritou

Tabulka 3.4 Česká republika: příjmy z DPH, VTTL, složení VTTL a GAP 2009-2013 (v milionech €)

dph6

 

GAP DPH v České republice zaznamenal v roce 2013 malý pokles oproti roku 2012, i když ji 22 % zařadilo do horní vrstvy zemí EU-26.VTTL vzrostl o robustní 4,6 %, překročil nominální růst konečné spotřeby pro zvýšení standardních a snížených sazeb (z 20 na 21% a ze 14 na 15%. Růst vyběru daní  byl dokonce výraznější, což vedlo k menší GAP.

Březnový akční plán DPH ovlivní řada dalších podkladů, určitá aktualizace aj. Ale studie by měla ovlivnit dosavadní vršení pojmů místo diskuse, pokud jde o výši daní, výši veřejných rozpočtů jak záruka soukromých investorů aj. Ostuda s indexem digitalizace by se neměla opakovat.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno