[quote]Většina významných hráčů na poli logistiky a dopravy ráda hovoří o svých ekologických aktivitách. Většinou se environmentální kroky váží k výměně tahačů se starými motory za novějších (které však ne vždy jsou tím, čím by býti měly, jak ukázala společnost VW), či k změně stylu jízdy řidičů z agresivní a bezohledné na bezpečnou a energeticky méně náročnou.[/quote]

Pozitivně je třeba vyzdvihnout již aktivní trh s vozy na plynné pohony. Tyto se sice nedostaly v praxi do mnoha nákladních vozů, ale první testy již jsou za námi a dodávky spolu s vozy osobními, sníženou nákladovost provozu a jeho dopadu na životní prostředí,  již využívají v plné míře, a to i přes některá omezení týkající se například parkování v uzavřených prostorách apod.

Tím však u většiny hráčů v oblasti nákladní přepravy ekologické aktivity končí a i když by někteří uvítali možnost nasazení elektrických tahačů, je pro výrobce toto téma okrajové natolik, že nikdo ze špiček v oboru, reálné produkty nenabízí.

Namísto toho se začali někteří výrobci vézt na vlně dronů a samořiditelných vozidel a „ostrý“ test provedla společnost MERCEDES BENZ se svým tahačem za plného provozu na úseku německé dálnice minulý týden. V zámoří jsou již podstatně dál a například Ian Wright, spoluzakladatel světově známé značky TESLA MOTORS, již úspěšně rozjel společnost doplňující spalovací motory převážně odpadových vozů o plně elektrickou variantu, šetřící nejen prostředky provozovatele, ale opět i životní prostředí.

I přes všechny výše uvedené environmentální aktivity se však zcela opomíjí ekologický přistup, v případě nehody vozidla, úniku provozních kapalin, či dokonce poškození nádrží čerpacích stanic, tankerů, ropovodů a dalších rozvodných sítí, vytvořených právě pro zajištění zásobování firemních flotil kapalným palivem.

Nehody vozidel všech typů jsou na denním pořádku a stejně tak i úniky provozních kapalin, a i přes tento fakt zůstává likvidace stále stejná jako před dekádou a sama o sobě tvoří další ekologickou zátěž. Využíváním chemických sorbentů je sice možné navázat uniklé provozní tekutiny, či zabránit jejich dalšímu šíření, ale tím je proces ukončen, to znamená, že vznikne látka, která je nasycena látkou nebezpečnou a celek si zachovává charakter NEBEZPEČNÉHO ODPADU, a dle toho je s ním nutné i zacházet. Za desítky let nenastala v tomto procesu výrazná změna a v případě velkých úniků na ropných plošinách, vrtech či haváriích tankerů se jasně ukazuje bezzubost a neefektivnost tohoto počínání.

Půjdeme-li však do důsledků například u samotné ropy, tedy přírodního produktu, je nasnadě se zamyslet, proč až do těžby samotné vznikající ropa ekosystému neubližovala a neničila jej, naopak byla schopna v něm koexistovat bez větších následků.

Důvodem je regenerační schopnost ekosystémů, které měly dlouhá tisíciletí a miliony let možnost vytvořit stabilitu a právě z tohoto pohledu přistupuje k tématu čím dále větší množství vědců a společností, které znovuobjevují dávno zapomenuté.

S ohledem na skutečnost, že hovoříme o logistice a navíc logistice tuzemské a Evropské, rád bych na tomto místě zmínil dva výrobky a prostředky, které mohou ekologickou logistiku v čase nehody zcela změnit a hlavně zefektivnit.

Těmito přípravky jsou prostředky BBMPi a BIOSATIVA, oba vyráběné v Evropě. Zatímco první je prášek na bázi včelího vosku, druhým je tekutý koncentrát vytvořený přesnými poměry droždí (enzymů), konopného oleje a vody. Oba mají jedno společné – dokáží okamžitě rozkládat ropné látky a z nebezpečného odpadu, udělat bezpečný produkt pro případné další použití.

Vím, že to zní neuvěřitelně, ale rád bych dodal, že se například v případě BBMPi nejedná o novinku. Je to prostředek, který již v trochu modifikované podobě přes 50 let používá NASA. V současnosti jsou na světě jen dva výrobci. První je v USA a druhý v ČR. S ohledem na strukturu a skupenství BBMPi je tento produkt nejoptimálnější použít při proniknutí ropných látek do vody, a to včetně podzemní. Dokáže totiž na sebe kompletně ropné látky navázat a vytvořit kal či bahno plovoucí na povrchu, jež lze sebrat mechanicky a použít ho beze strachu například pro hnojení – až tak je účinný.

BIOSATIVA je na rozdíl od BBMPi kapalná a jedná se skutečně o nejefektivnější 100% přírodní univerzální čistič současnosti oceněný například v roce 2012 první cenou environmentální soutěže GREEN APPLE jako nejlepší výrobek roku. Jeho působení na oleje, mastnotu, provozní látky vozidel, ale i na koberce, skla, textil, dlaždice, dlažbu, beton či asfalt je tak velký, že je možné jej s dostatečným účinkem možné používat i při ředění až v poměru 1:100.

Závěrem si dovolím předložit srovnání činností související s odstraněním škod vzniklých nehodou a únikem provozních kapalin.

Proces Standardní sorbenty BBMPi a BIOSATIVA
První aplikace Zásyp / Tvorba bariér či stěn Zásyp (BBMPi)
Druhá aplikace Časová prodleva pro absorbci Okamžitý úklid
Třetí aplikace Úklid do nádob a obalů Možné ponechání v příkopu
Čtvrtá aplikace Čištění místa proti šíření a skluzu Ošetření (zástřik) BIOSATIVA
Pátá aplikace Odvoz nebezpečného odpadu na skládku nebezpečného odpadu  

Skutečnost, že nevzniká při použití obou zmiňovaných přípravků nebezpečný odpad, ale výsledek je plně biologicky rozložitelný, je jedním z klíčových, a to nejen z pohledu nákladových, ale i environmentálních hledisek jejich aplikace. Rychlost působení pak umožňuje zvládnutí vyššího počtu zásahů za kratší dobu.

Navíc jsou oba prostředky zdravotně nezávadné a je proto možné je využít i k likvidací starých ekologických zátěží stejně jako například (v případě BIOSATIVA) k očištění zasažených živočichů bez dalších následků

V úplném závěru bych rád vysvětlil, proč jsem zvolil toto téma. Nehody k logistice patří, a i když bychom si přáli, aby jejich objem klesal, opak je pravdou, i z toho důvodu je proto třeba zvážit, zda-li je efektivní i nadále postupovat standardním „chemickým“ způsobem, který je sám o sobě tvorbou nebezpečného odpadu ukládaného na vyřešení dalším generacím, či se pokusit toto zvrátit aplikací výrobků, které toto nečiní.

Věřím, že i pro Vás bude přijatelnější tvorba světa bez odpadu, než život na skládce.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno