[quote]Podíl zaměstnanců s nízkými příjmy byl v roce 2014 v Evropské unii 17,2 %. To znamená dvě třetiny nebo méně z mediánu jejich národní hrubé hodinové mzdy.[/quote]

U podílu s nízkou mzdou existují velké rozdíly mezi pohlavími a věkovými skupinami. V Evropské unii v roce 2014 bylo s nízkými příjmy 21,1 % zaměstnaných žen ve srovnání s 13,5 % mužských zaměstnanců. Kromě toho téměř třetina (30,1 %) zaměstnanců mladších 30 měla nízké mzdové příjmy ve srovnání o 14 % nebo menším podílem u věkové skupiny mezi 30 a 59 léty.

Úroveň vzdělání také hraje důležitou roli: čím nižší úroveň, tím vyšší je pravděpodobnost, že budou živiteli rodiny s nízkými příjmy. V Evropské unii v roce 2014 mělo 28,2 % zaměstnanců s nízkou úrovní vzdělání nízké příjmy, podíl snížil na 20,9 % pro ty se střední úrovní vzdělání a na méně než 7 % (6,4 %) u zaměstnanců s vyšším vzděláním.

Významný dopad má také druh zakázky na trhu práce. V Evropské unii v roce 2014 bylo s nízkými příjmy 31,9 % zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou ve srovnání s 15,3 % se smlouvou na dobu neurčitou.

Tyto údaje, vydané Eurostatem 8.12. 2016, jsou založeny na nejnovějších výsledcích zjištění prováděných každé čtyři roky k struktuře mezd zaměstnanců.

vystrizek

Nejvyšší podíl osob s nízkými příjmy v Lotyšsku, nejnižší ve Švédsku

Podíl osob s nízkými příjmy se v roce 2014 nadále značně liší mezi jednotlivými členskými státy. Nejvyšší % bylo v Lotyšsku (25,5 %), v Rumunsku (24,4 %), v Litvě (24,0 %) a Polsku (23,6 %), dále Estonsku (22,8 %), Německu (22,5 %), Irsku (21,6 %) a Spojeném království (21,3 %). Méně než 10 % zaměstnanců s nízkými mzdami bylo ve Švédsku (2,6 %), Belgii (3,8 %), Finsku (5,3 %), Dánsku (8,6 %), Francii (8,8 %) a Itálii (9,4 %).

 

            Zaměstnanci s nízkými výdělky v členských státech EU, 2014

vystrizek2

Medián hrubého hodinového výdělku se liší po vyjádření v paritě kupní síly mezi členskými státy 1:5

V jednotlivých členských státech byl nejvyšší medián hrubého výdělku 5krát vyšší než nejnižší. Měřeno v říjnu 2014 nejvyšší střední hrubý hodinový výdělek v PPS byl v Dánsku (18,5 PPS) a Irsku (18,4 PPS), následovala Belgie (15,4 PPS), Německo a Lucembursko (po 15,0 PPS), Nizozemsko a Švédsko (po 14,5 PPS). Nejnižší střední hrubý hodinový výdělek ve PPS byl v Bulharsku (3,6 PPS), Rumunsku (4,0 PPS), Lotyšsku (5,0 PPS) a Litvě (5,1 PPS).

A 1:15, pokud jsou vyjádřeny v eurech

Rozdíly mezi členskými státy jsou ještě výraznější, pokud jde o mediány hrubých hodinových výdělků v eurech. Nejvyšší průměrná hrubá hodinová v eurech byla v Dánsku (25,5 €), před Irskem (20,2 €), Švédskem (18,5 €), Lucemburskem (18,4 €), Belgii (17,3 €) a Finskem (17,2 €). Nejnižší střední hrubý hodinový výdělek v eurech byl v Bulharsku (1.7 € ) a Rumunsku (2,0 €), následovala Litva (3,1 €), Lotyšsku ( 3.4 €) a Maďarsko (3.6 €).

vystrizek3

* V národní měně jsou hranice nízkých výdělků podle zemí: Bulharsko: BGN 2,17; Česká republika: 83,62 Kč; Dánsko: DKK 126,83; Maďarsko: HUF 738,96; Polsko: PLN 11,97; Rumunsko: RON 6,01; Švédsko: SEK 112.00; Velká Británie: GBP 7,96; Island: ISK 1473,40; Norsko: NOK 155,92; Švýcarsko: CHF 23.85; Bývalá jugoslávská republika Makedonie: MKD 90,33; Srbsko: RSD 206,02; Turecko: TRY 4,

 : Data nedostupná

 – Nepoužito

Metody a definice

Údaje uvedené v této tiskové zprávě pocházejí ze „Struktury mezd zaměstnanců“, který poskytuje podrobné informace o struktuře a rozdělení výdělků v EU každé 4 roky. Učni jsou vyloučeni.

Struktura mezd zaměstnanců za rok 2014 (SES 2014) se vztahuje na podniky s nejméně 10 zaměstnanci ve všech hospodářských činnostech kromě zemědělství, lesnictví, rybářství, veřejné správy, obrany domácností a zahraničních organizací (NACE Rev. 2 klasifikace: sekce B s výjimkou O).

Medián výdělků je úroveň výdělků, která rozděluje zaměstnance do dvou stejných skupin. Polovina vydělává méně než medián a polovina vice než medián.

Hrubý hodinový výdělek vyjadřuje mzdy a platy vydělané na plný a částečný úvazek, za hodinu zaplacenou ve sledovaném měsíci (obecně říjen 2014). Před výpočty se odečítají daňové a sociální příspěvky. Mzdy a platy zahrnují jakékoliv placení přesčasů, prémií za směny, příspěvky, bonusy, provize atd. Při převodu národních měn (non-EURO) byly použity roční průměry kurzu měn k euru 2014.

Kupní síla (PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v úrovni cen mezi jednotlivými zeměmi. Jeden PPS hradí stejný objem zboží a služeb ve všech zemích. Jednotka umožňuje smysluplné objemové srovnání hospodářských ukazatelů v jednotlivých zemích.

Agregáty jsou vyjádřeny v PPS dělením agregátů v běžných cenách a národní měně příslušnou paritou kupní síly (PPP).

Práh nízké mzdy odpovídá dvěma třetinám mediánu hrubé hodinové mzdy.

Nízká úroveň vzdělání se vztahuje na ISCED 2011 úroveň 0-2: nižší než primární, primární a nižší sekundární vzdělávání.

Střední úroveň vzdělání se vztahuje na ISCED 2011 na úrovni 3-4: vyšší sekundární a postsekundární neterciární vzdělání.

Vyšší úroveň vzdělání znamená terciární úroveň dosaženého vzdělání, v ISCED 2011 na úrovni 5-8: terciárního vzdělávání.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno