Zdroj: Archiv

[quote]Eurostat zveřejnil 16.11. 2016 ke Dnu dětí 20. listopadu údaje o sociálních problémech děti v EU. [/quote]

V roce 2015 bylo v EU cca 25 milionů dětí, (26,9 % populace ve věku od 0 do 17 let) ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. To znamená, že žili v domácnostech alespoň s jednou z následujících tří podmínek: ohrožení chudobou po sociálních transferech (příjmové chudoby), vážně materiálně deprivovaných, nebo s velmi nízkou intenzitou práce.

Od roku 2010 se podíl dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU mírně snížil z 27,5 % v roce 2010 na 26,9 % v roce 2015. Nicméně kontrastní trendy byly pozorovány ve všech členských státech EU.

 

vystrizek1

Podíl dětí ohrožených chudobou nebo míry sociálního vyloučení jsou nejvyšší v Rumunsku a Bulharsku, nejnižší v severských členských státech EU

V roce 2015 byla ohrožena více než třetina dětí chudobou nebo sociálním vyloučením v šesti členských státech: Rumunsku (46,8 %), Bulharsku (43,7 %), Řecku (37,8 %), v Maďarsku (36,1 %), Španělsku (34,4 %) a Itálii (33,5 %). Na opačném konci stupnice byl v roce 2015 nejnižší podíl dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením ve Švédsku (14,0 %), Finsku (14,9 %) a Dánsku (15,7 %), Slovinsku (16,6 %), Nizozemsku (17,2 %), Česku a Německu (18,5 %).

Největší pokles u dětí ohrožených chudobou nebo mírou sociálního vyloučení byl v Lotyšsku, nejvyšší nárůst v Řecku.

Přibližně v polovině členských států EU ohrožení chudobou či sociálním vyloučením od roku 2010 do roku 2015 vzrostlo, přičemž nejvyšší nárůst byl v Řecku (z 28,7 % v roce 2010 na 37,8 % v roce 2015, nebo + 9,1 %), na Kypru (+7,1 %) a Itálii (+4,0 %).

Největší pokles mezi členskými státy EU byl v Lotyšsku (z 42,2 % na 31,3 %, -10,9 %), Bulharsku (-6,1 %) a Polsku (-4,2 %). Na úrovni EU se % celkové populace ve věku pod 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2015 snížilo o 0,6 % z 27,5 % v roce 2010 na 26,9 %.

 

vystrizek2

Nízké úrovně rodičovské výchovy výrazně zvyšují riziko chudoby či sociálního vyloučení dětí ve všech členských státech EU

Podíl dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU klesá s úrovní vzdělání rodičů. V roce 2015, téměř dvě třetiny (65,5 %) všech dětí, jejichž rodiče měli nízkou úroveň vzdělání (nanejvýš nižší sekundární) byly v EU v roce 2015 ohroženy chudobou ve srovnání s 30,3 % dětí s rodiči, kteří měli střední úroveň vzdělání (vyšší sekundární vzdělávání) a 10,6 % dětí s rodiči s úrovní terciárního vzdělávání.

Tento model platil v roce 2015 ve všech členských státech EU. Největší rozdíly mezi podíly dětí ohroženými chudobou nebo sociálním vyloučením rodičů s nízkým vzděláním ve srovnatelné domácnosti s vyšším vzděláním byl na Slovensku (94,4 % dětí v domácnostech rodičů s nízkou úrovní vzdělání ve srovnání s 11,0 % v úrovni domácností vysokoškoláků, rozdíl 83,4 %), v Bulharsku (79,4 %) a České republice (78,6 %). Nejmenší rozdíly byly v Dánsku (34,7 %), Estonsku (35,7 %) a Portugalsku (38,4 %).

 

vystrizek4

 

Metody a definice

Údaje o ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením uvedené v této tiskové zprávě jsou založeny na EU-statistikách v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC). Průzkum EU-SILC je referenčním zdrojem EU pro srovnávací statistiku o rozdělení příjmů, chudoby a životních podmínek.

Referenční populace tvoří děti ve věku 0 až 17, žijící ve všech domácnostech. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích jsou obecně vyloučeny z cílové populace, tak jako malé populace zejména v odlehlých částech území ve výši do 2 % národní populace.

Děti v ohrožení chudobou žijí v domácnostech s vyrovnaným disponibilním příjmem pod hranicí rizika chudoby, která je stanovena na 60 % národního mediánového disponibilního příjmu (po sociálních transferech). Vyrovnaný příjem se vypočítá vydělením celkového příjmu domácnosti podle jeho vážené velikosti: 1,0 na první dospělé, 0,5 pro dalších členy ve věku 14 a více let a 0,3 každého člena domácnosti ve věku do 14 let.

Těžce materiálně deprivované děti žijí v domácnostech s životními podmínkami omezenými nedostatkem zdrojů, které trpí alespoň 4 z 9 následujících položek deprivace: nemohou 1) zaplatit nájemné/hypotéky nebo účty včas, 2) nemají domácnosti přiměřeně vytopeny, 3) nemohou čelit neočekávaným výdajům, 4) nemohou jíst maso, ryby nebo ekvivalent proteinů každý druhý den, 5) nemít týdenní dovolenou mimo domov; nemají 6) automobil, 7) pračku, 8) barevnou TV nebo 9) telefon (včetně mobilního telefonu).