[quote]Komise zveřejila tři zprávy o pokroku, v nichž opět vybízí členské státy k tomu, aby urychlily tempo relokací, a pomohly tak snížit tlak na Itálii a Řecko. Své přísliby totiž naplnilo pouze několik z nich.[/quote]

Komise rovněž členské státy vyzývá k tomu, aby splnily daný politický závazek a do konce března poskytly chybějící personál a vybavení pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž.

Prohlášení EU a Turecka i po roce svého trvání pomáhá držet nelegální přechody hranic pod kontrolou, nicméně počet nově příchozích stále překračuje počet návratů, a proto Komise rovněž vyzývá Řecko a všechny členské státy, aby udržely tempo provádění společného akčního plánu a zlepšily situaci na řeckých ostrovech.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl:

„Abychom zlepšili způsob, jakým řídíme migraci, musíme i nadále uplatňovat náš komplexní přístup – od relokace a přesídlování až po zajištění operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže, přičemž je třeba pokračovat ve spolupráci s Tureckem. Základním aspektem všech těchto opatření je zásada solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti, tedy zásada, kterou jsou vázány všechny členské státy. Evropská rada nabízí možnost přezkoumat naše dosavadní výsledky a stanovit, jak bez průtahů naplnit naše společná rozhodnutí a závazky.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos dodal:

„Odpovědnost je možné sdílet pouze na solidárním základě. Všechna naše opatření jsou vzájemně provázána a při jejich provádění si členské státy nemohou vybírat. V této chvíli jsou v Řecku a v Itálii vytvořeny všechny vstupní předpoklady k tomu, aby relokace mohla fungovat. Nyní je na členských státech, aby začaly jednat a naplňovat své závazky, a zajistily tak včasnou relokaci všech způsobilých osob.

Členské státy by měly zároveň pokračovat v plnění svých závazků, pokud jde o přesídlování z Turecka, poskytovat nezbytnou podporu pro zpracování žádostí o azyl v Řecku a zajistit, aby Evropská pohraniční a pobřežní stráž byla plně operativní.“

Je třeba znovu zdůraznit význam relokací a přesídlování

Přestože byl únor s přibližně 1 940 relokacemi rekordním měsícem, zaostává současné tempo relokací stále ještě za očekáváním a je nižší než cíl schválený Evropskou radou, tedy alespoň 3 000 relokací měsíčně z Řecka, i než cíl stanovený Komisí, tedy minimálně 1 500 relokací měsíčně z Itálie. Doposud bylo provedeno celkem 13 546 relokací, z čehož 3 936 jich proběhlo z Itálie a 9 610 z Řecka.

Podstatnější však je, že při současném tempu nebude možné do září 2017 relokovat všechny způsobilé žadatele, kteří se v současné době nacházejí v Řecku a Itálii, ačkoliv to je plně proveditelné. Prozatím se k naplnění svých závazků pro Itálii i Řecko blíží pouze dva členské státy (Malta a Finsko), zatímco některé členské státy (Maďarsko, Rakousko a Polsko) se programu stále odmítají účastnit a zbývající členské státy se na něm podílejí ve velice omezené míře (Česká republika, Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko). Itálie, Řecko, agentury EU a mezinárodní organizace navýšily své kapacity a jsou připraveny zajistit dosažení měsíčních cílů. Nyní je na členských státech, aby obdobným způsobem splnily své závazky.

Komise se obrací na Maltské předsednictví a na členské státy, aby reagovaly na výzvu Komise přijatou na březnovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Pokud členské státy v dohledné době neurychlí tempo relokací, Komise využije svých pravomocí podle Smluv vůči státům, které nesplní své závazky vyplývající z rozhodnutí Rady, přičemž právní závazek relokovat způsobilé žadatele v září nezanikne.

Naopak pokrok dosažený při přesídlování je i nadále slibný. Členské státy doposud legálně a bezpečným způsobem přesídlily 14 422 osob, což je více než polovina z celkového počtu 22 504 dohodnutého v rámci programu EU pro přesídlení. Toto číslo zahrnuje také 3 565 Syřanů přesídlených na základě prohlášení EU a Turecka.

Členské státy výrazně pokročily v přípravě dalších přesídlení a uvedly, že hodlají z Turecka přijmout dalších 34 000 Syřanů, a to prostřednictvím přesídlování „jeden za jednoho“ i vnitrostátních programů. Komise v návaznosti na výše uvedené skutečnosti přezkoumala programy financování pro příslušné členské státy a zapracovala do nich finanční podporu na přesídlování ve výši 213 milionů eur. Navíc by mělo být posouzeno, zda jsou v případě syrských uprchlíků v Turecku splněny podmínky aktivace dobrovolného programu přijímání osob z humanitárních důvodů, což by přispělo ke zvýšení tempa přesídlování.

Provádění prohlášení EU a Turecka postupně přináší výsledky

Prohlášení EU a Turecka z 18. března bylo přijato již téměř před rokem a jeho provádění přináší navzdory složitým okolnostem hmatatelné výsledky. Denní počet migrantů překračujících hranici z Turecka do Řecka klesl z 10 000 osob během jediného dne v říjnu 2015 na současných 43 osob denně. Celkově klesl počet příchozích o 98 %. Počet osob, které zahynuly v Egejském moři, se od vstupu prohlášení v platnost také výrazně snížil, a to z 1 100 (ve stejném období v letech 2015–2016) na 70.

Pokračovaly návratové operace, v jejichž rámci bylo od aktivace prohlášení navráceno celkem 1 487 osob. Počet nově příchozích osob však stále převyšuje počet migrantů navracených z Řecka do Turecka, což dále zvyšuje tlak na řecké ostrovy. K urychlení návratů by měla přispět opatření stanovená ve společném akčním plánu, na němž se dohodlo Řecko s koordinátorem prohlášení EU a Turecka, mezi něž patří zavedení efektivního nástroje pro sledování konkrétních případů, zavedení zeměpisných omezení a vytvoření dostatečné přijímací kapacity.

Komise poprvé zveřejnila podrobnou bodovou zprávu o pokroku zabývající se každým z opatření přijatých v rámci společného akčního plánu.

Jak ukazuje souběžně vydaná první výroční zpráva o nástroji pro uprchlíky v Turecku, k pokroku dochází také v jiných oblastech zahrnutých v prohlášení, k čemuž Komise přispívá rychlejším uvolňováním prostředků v rámci uvedeného nástroje. V rekordně krátkém čase byly nasmlouvány částky ve výši 1,5 miliardy eur z již alokovaných 2,2 miliardy eur na období 2016–2017, což představuje polovinu celkového rozpočtu na období 2016–2017 ve výši 3 miliard eur.

Komise rovněž s Tureckem i nadále spolupracuje na dosažení pokroku při plnění všech sedmi zbývajících kritérií plánu uvolnění vízového režimu a Rada se začala zabývat směrnicí pro jednání v souvislosti s modernizací celní unie.

Pokrok dosažený z hlediska zajištění plné operativnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

Pět měsíců po zahájení fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže jsou i nadále zapotřebí společné investice a nasazení, jež by měly zajistit její úplnou operativnost a jež prakticky demonstrují závazek členských států – sdílet odpovědnost a projevovat solidaritu.

Agentura v současné době členským státům poskytuje na různých úsecích vnějších hranic EU přibližně 1 350 příslušníků pohraniční stráže, jimiž doplňuje stávající národní kapacity členských států, které disponují více než 100 000 příslušníky. Přestože členské státy poskytly významné množství personálu i technického vybavení, i nadále existují nedostatky, a to jak z hlediska lidských zdrojů, tak pokud jde o vybavení.

Konkrétně stále existují závažné nedostatky, pokud jde o hmotné příspěvky do rezervy vybavení pro rychlé nasazení, vysílání personálu do probíhajících operací a do tří nových rezervních týmů pro sledování navracení, pro doprovod navracených osob a specialistů na navracení. Aby mohla agentura členským státům poskytnout nezbytnou podporu na vnější hranici, měly by členské státy tyto nedostatky odstranit do konce března 2017. Je také nezbytné dokončit postup posouzení zranitelnosti, včetně stanovení prioritních zranitelných míst, což by přispělo k odstranění potenciálních problémů na vnějších hranicích ještě předtím, než by mohlo dojít k nové krizi.

Pokroku bylo dosaženo i v dalších oblastech.           .

V příloze je výčet titulů dřívějších informačních zpráv Komisek popisované problematice.

Evropský program pro migraci: Komise předkládá nová opatření pro účinnou a věrohodnou návratovou politiku EU

Poté, co bylo na summitu na Maltě dne 3. února 2017 zdůrazněno, že je třeba přezkoumat návratovou politiku EU, přichází 2. března 2017 Komise s aktualizovaným akčním plánem EU v oblasti navracení a souborem doporučení, jak mohou členské státy při řízeních o navracení postupovat účinněji.

Komise navrhuje praktická opatření, která mohou mít bezprostřední dopad. Jedná se především o odstranění nedostatků a důsledné a realistické uplatňování stávajících pravidel, které je nutné k tomu, aby tato pravidla přinášela hmatatelné výsledky, a to vždy v souladu s požadavky v oblasti základních práv.

Návrh komentovali první místopředseda Komise Frans Timmermans a komisař Dimitris Avramopoulos.

S prováděním opatření v rámci akčního plánu EU v oblasti navracení z roku 2015 se sice pokročilo, ale k dosažení větší míry navracení je třeba postupovat ještě rozhodněji. Výzvy, které v současné době migrace přináší, vyžadují důkladné posouzení toho, jak mohou členské státy lépe využívat stávajících právních, operačních a finančních nástrojů EU v oblasti navracení. Aniž by se omezovala základní práva, může k účinnějšímu provádění politiky navracení pomoci zrychlení postupů, zpřísnění opatření k prevenci útěků, uplatňování multidisciplinárního přístupu vnitrostátními orgány a zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy.

Soubor konkrétních doporučení pro členské státy

Komise vydává jasné pokyny ke konkrétním a okamžitým opatřením, která členské státy mohou při provádění právních předpisů EU v oblasti navracení přijmout, aby navracení osob probíhalo účinněji. Doporučení Komise jsou v naprostém v souladu s mezinárodním právem i lidskými právy a se zásadou nenavracení.

Komise zejména doporučuje, aby členské státy:

  • do června 2017 zlepšily koordinaci mezi všemi svými útvary a orgány zapojenými do procesu navracení, aby bylo zajištěno, že budou k dispozici veškeré požadované dovednosti a odborné znalosti k účinnému navracení osob a budou přitom respektována jejich práva;
  • odstranily nedostatky zkrácením lhůt pro odvolání, systematickým vydáváním časově neomezených rozhodnutí o navrácení a kombinováním rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu s vydáním rozhodnutí o navrácení, aby se předešlo zdvojování práce;
  • zamezily zneužívání systému využitím možnosti posuzovat žádosti o azyl ve zrychleném řízení, nebo ve vhodných případech v řízení na hranicích, existuje-li podezření, že je žádost o azyl podána pouze s cílem odložit výkon rozhodnutí o navrácení;
  • předcházely útěkům zajištěním osob, jimž bylo vydáno rozhodnutí o navrácení a z jejichž chování je patrné, že se mu nehodlají podřídit – například odmítají spolupracovat při procesu zjišťování totožnosti nebo se prudce či podvodně brání návratové operaci;zvýšily účinnost řízení a rozhodnutí o navrácení tím, že dobrovolné opuštění území bude přiznáno pouze v nezbytných případech a na základě žádosti a bude pro něj, s ohledem na individuální okolnosti, stanovena co nejkratší lhůta;
  • do 1. června 2017 připravily operativní programy asistovaného dobrovolného návratu a zajistily náležitou informovanost o dobrovolných návratech a programech asistovaného dobrovolného návratu a

Aktualizovaný akční plán v oblasti navracení

Aktualizovaný akční plán v oblasti navracení stanoví pro každou fázi procesu navracení konkrétní kroky, aby se podařilo vyřešit hlavní problémy týkající se návratu jak na úrovni EU, tak ve spolupráci se zeměmi původu a tranzitu.

Mezi navrhovaná opatření na úrovni EU patří:

  • vyšší finanční podpora členským státům – na vnitrostátní programy v oblasti návratů i na konkrétní společné evropské činnosti související s návraty a reintegrací bude v roce 2017 uvolněno 200 milionů eur;
  • lepší výměna informací za účelem vymáhání navracení tím, že se na vnitrostátní úrovni budou v reálném čase shromažďovat informace, které se budou sdílet v rámci stávající aplikace pro integrované řízení navracení, a dále urychlením práce na přijetí návrhů na reformu schengenského informačního systému a systému Eurodac a na vytvoření unijního systému vstupu/výstupu (EES) a systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS);
  • výměna osvědčených postupů s cílem zajistit, že reintegrační balíčky budou ve všech členských státech konzistentní a rovnocenné, aby země původu nemohly dávat přednost návratům ze států, které nabízejí atraktivnější reintegrační balíčky, nebo aby si nelegální migranti nemohli u asistovaného dobrovolného návratu účelově vybírat mezi jednotlivými státy;
  • komplexní podpora členským státům ze strany Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jejímž úkolem bude zintenzivnit přednávratovou pomoc, navýšit personální stav svého oddělení na podporu navracení, dále do června zřídit mechanismus komerčních letů k financování návratů a do října rozšířit školení o navracení určená orgánům třetích zemí;
  • vyřešení problémů souvisejících se zpětným přebíráním osob tím, že se bude usilovat o urychlené uzavření jednání o dohodách o zpětném přebírání osob s Nigérií, Tuniskem a Jordánskem a pracovat na navázání spolupráce s Marokem a Alžírskem.
  • koordinované a účinné kolektivní působení při jednáních uvnitř rámce pro partnerství takovým způsobem, že se k jednotlivým třetím zemím bude přistupovat podle jejich specifik, aby se společně podařilo řídit migraci a dále zlepšit spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání osob. Zprávu o pokroku při provádění aktualizovaného akčního plánu v oblasti navracení a souvisejícího doporučení vydá Komise do prosince 2017.

Souvislosti

Jak se uvádí v Evropském programu pro migraci z května 2015, je účinná a humánní návratová politika zásadní součástí komplexního přístupu EU k řešení otázek migrace a omezení nelegální migrace.

Směrnice o navracení vstoupila v platnost v roce 2010. Stanoví jasná, transparentní a spravedlivá společná pravidla pro návrat a vyhoštění nelegálně pobývajících migrantů, využívání donucovacích opatření, zajištění a opětovný vstup, a to při plném dodržování základních a lidských práv. Dnes předkládaná opatření se soustředí na pragmatické uplatňování těchto stávajících pravidel, přičemž Komise je v případě potřeby připravena přikročit k revizi směrnice o navracení.

V září 2015 předložila Komise akční plán EU v oblasti navracení, který obsahoval 36 konkrétních opatření, jak může Evropská unie zvýšit účinnost svého systému v této oblasti. Většina z těchto opatření probíhá nebo již byla provedena.

V závěrech Evropské rady ze dne 20. a 21. října 2016 vyzvaly členské státy k posílení vnitrostátních správních postupů týkajících se navracení. V maltském prohlášení hlav států nebo předsedů vlád ze dne 3. února 2017 bylo navíc zdůrazněno, že evropskou návratovou politiku je třeba kriticky zhodnotit a analyzovat, jak se uplatňují nástroje, které jsou k dispozici na vnitrostátní i unijní úrovni. Opatření mají členským státům pomoci při plnění těchto dvou závazků.

Zpětné přebírání osob je zásadním prvkem nového, na výsledky zaměřeného, který Komise předložila v červnu 2016 a Evropská rada schválila v červenci 2016. Má zmobilizovat opatření a zdroje, jež má EU k dispozici pro svou vnější činnost, a zacílit je na řízení migrace.

Komise vybízí k rychlejšímu naplňování rámce pro migrační partnerství a vyzývá k dalším akcím na trase přes centrální Středomoří

Komise a vysoká představitelka/místopředsedkyně Komise před zasedáním Evropské rady, které se uskuteční příští týden, představují třetí zprávu o pokroku dosaženém v rámci pro migrační partnerství a první kroky přijaté k provádění opatření na trase přes centrální Středomoří.

Komise a vysoká představitelka/místopředsedkyně Komise před zasedáním Evropské rady, které se uskuteční příští týden, představují třetí zprávu o pokroku dosaženém v rámci pro migrační partnerství a první kroky přijaté k provádění opatření na trase přes centrální Středomoří, jak bylo stanoveno v maltském prohlášení ze dne 3. února a ve společném sdělení z 25. ledna.

V pěti prioritních zemích Afriky – Etiopii, Nigeru, Nigérii, Mali a Senegalu – byl zaznamenán hmatatelný pokrok, avšak k dosažení konkrétních výsledků je třeba ještě většího úsilí. Podél trasy přes centrální Středomoří probíhají práce, které mají vést k lepšímu řízení migrace, záchraně životů, zintenzivnění boje proti převaděčům a obchodníkům s lidmi a ochraně migrantů v nouzi a také ke zvýšení počtu přesídlení a asistovaných dobrovolných návratů. To vše při plném respektování humanitárního imperativu EU a dodržování lidských práv.

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová k tomu uvedla:

Klíčovým slovem všech politik Evropské unie je partnerství: společně s našimi partnery bojujeme proti nejzávažnějším problémům naší doby. Díky rámci pro partnerství a krokům navrženým v rámci maltského prohlášení se nám podařilo vytvořit vskutku komplexní migrační politiku, která je založena na partnerství a má k dispozici potřebné investice a zdroje a umožní nám i nadále spolupracovat při záchraně životů, rozbíjet zločinecké sítě, nabízet lidem lepší příležitosti, společně řídit migrační toky, a to udržitelným, ohleduplným a humánním způsobem.“

Rychlejší praktické provádění rámce pro partnerství

Od vytvoření rámce pro partnerství v červnu 2016 bylo dosaženo řady významných výsledků. Opatření pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi začínají dostávat konkrétní obrysy, stejně jako poskytování pomoci migrantům. Například v Nigeru se počet migrantů, kteří dostávají pomoc ve střediscích provozovaných Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), v roce 2016 zdvojnásobil na více než 15 000.

Téměř 5 000 lidí využilo možnosti dobrovolného návratu do svých původních komunit a k celkovému rozvoji Nigeru přispívá devět projektů vytvořených v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku. Pokračují jednání s Nigérií o readmisní dohodě, přičemž cílem je uzavřít tuto dohodu do června 2017. Byly přijaty také dodatečné programy pro Senegal a Mali, které by měly podpořit znovuzačleňování a tvorbu pracovních příležitostí. Připravují se další programy na podporu uprchlíků a hostitelských komunit v Etiopii a do všech pěti prioritních zemí byli vysláni evropští styční úředníci pro otázky migrace.

V prosinci 2016 bylo v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku schváleno celkem 42 nových programů v hodnotě 587 milionů eur. Celkem již bylo přijato 106 projektů přesahujících částku 1,5 miliardy eur.

Svěřenský fond EU pro Afriku působí ve 26 zemích a v současné době alokoval více než 2,5 miliardy eur, včetně 152 milionů, které doposud přislíbily členské státy EU a jiní dárci.

Opatření přijatá na trase přes centrální Středomoří

Vedle úsilí vyvíjeného v souvislosti s rámcem pro partnerství se stále větší pozornost soustřeďuje na trasu přes centrální Středomoří. Navrhovaná opatření jsou realizována na základě prováděcího plánu maltského předsednictví Evropské rady v úzké spolupráci s Komisí, vysokou představitelkou a členskými státy.

Prioritou je řízení migračních toků na trase vedoucí přes centrální Středomoří, přičemž v roce 2017 bylo na projekty týkající se migrace uvolněno 200 milionů EUR, zejména v Libyi. Cílem je snížit počet překročení hranic a pokračovat v záchraně životů na moři, intenzivnější boj proti převaděčům  obchodníkům s lidmi, ochrana migrantů, zvýšení počtu přesídlení, podpora asistovaných dobrovolných návratů a řízení migračních toků přes jižní libyjské hranice.

Došlo k zesílení koordinacemezinárodními partnery, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a IOM. Například s IOM byla podepsána smlouva v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku, jejíž náplní je provádění humanitární repatriace a reintegrace, která se zpočátku dotkne 5 000 migrantů v Libyi. Doposud byl v roce 2017 asistovaný návrat nabídnut 560 migrantům, kteří v Libyi uvízli.

Klíčovou úlohu hraje trvalá a posílená spolupráce s Egyptem, Tuniskem a Alžírskem, která probíhá také formou regionálních iniciativ, jako je středomořská síť Seahorse. Při provádění příslušných opatření mají zásadní význam operace a mise společné bezpečnostní a obranné politiky, konkrétně operace EUNAVFOR MED SOPHIA a EUBAM Libye. V rámci operace Sophia byl dokončen první balíček výcvikových kurzů pro 93 členů libyjské pobřežní stráže a příslušníků námořnictva, přičemž již bylo zahájeno provádění druhého balíčku. Komise tyto snahy doplňuje rozšířením specializovaného výcviku pro libyjskou pobřežní stráž a námořnictvo, který zajišťuje operace Seahorse. Do července 2017 je naplánováno 15 nových výcvikových kurzů.

Další kroky

EU bude i nadále spolupracovat se třetími zeměmi prostřednictvím rámce pro partnerství a bude při tom využívat všech dostupných politik a nástrojů, které má k dispozici, jako jsou návratová politika, legální migrace a operační nástroje, včetně většího využívání agentur EU, evropských styčných úředníků pro otázky migrace a finančních nástrojů.

V příštích měsících dojde k dalšímu rozvoji synergií mezi rámcem pro partnerství a novými iniciativami, které souvisejí s maltským prohlášením, zejména v oblasti Sahelu a jižních libyjských hranic, a bude zajištěn hladký průběh asistovaných dobrovolných návratů migrantů, kteří uvízli v Libyi. Červnová zpráva přinese shrnutí prvního roku provádění rámce pro partnerství.

Souvislosti

Od zavedení rámce pro partnerství v červnu 2016 orgány EU a členské státy v úzké spolupráci s partnerskými zeměmi neúnavně pracují na lepším zvládání migrace ve všech jejích formách.

Souběžně probíhají doplňkové činnosti v podobě regionálních iniciativ, jako jsou chartúmský a rabatský proces, a nadále je prováděno Vallettské prohlášení a společný akční plán z Valletty. Zasedání vyšších úředníků ve Vallettě konané 8. února poskytlo příležitost vyhodnotit dosud dosažené výsledky.

Prostřednictvím evropského programu pro migraci zavedla EU komplexní přístup pro lepší řízení migrace a řešení jejích základních příčin a propojila vnitřní dimenzi s prací, která byla v tomto ohledu odvedena ve spolupráci se třetími zeměmi. V tomto kontextu uvedená zpráva úzce souvisí také s aktualizovaným akčním plánem v oblasti účinnější návratové politiky a s doporučením o provádění směrnice o navracení, jež byly souběžně přijaty.