Zdroj: Archiv

[quote]Evropská komise zahájila 8. února 2017 novou výzvou inovativní způsob financování infrastrukturních projektů v oblasti dopravy v Evropě. Výzva k předkládání návrhů má spojit granty v hodnotě jedné miliardy eur (Nástroj pro propojení Evropy – Doprava) s financováním od veřejných finančních institucí, ze soukromého sektoru nebo vůbec poprvé i z Evropského fondu pro strategické investice, který je jádrem investičního plánu pro Evropu a významnou prioritou Junckerovy Komise.[/quote]

Takto poprvé použitá kombinace fondů přispěje k dosažení dvou cílů: zvýší investice určené k financování inovativních, udržitelných zlepšení dopravní infrastruktury a zároveň podpoří pracovní místa, která budou k budování infrastruktury zapotřebí. Výzva přispívá k provádění strategie Komise pro nízkoemisní mobilitu v rámci energetické unie a podporuje také investice do „udržitelné dopravy“ v souvislosti s nadcházející iniciativou pro silniční mobilitu, která bude spuštěna v průběhu roku.

Místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič prohlásil:

Mobilita v budoucnosti musí být čistá, propojená a konkurenceschopná a žádá si nové způsoby financování. Dnešní výzva představuje první důležitý krok tímto směrem. V letošním roce na ní budeme dále stavět při provádění strategie pro nízkoemisní mobilitu v Evropě.

Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen k tomu uvedl:

„Evropský fond pro strategické investice byl koncipován jako flexibilní nástroj, který lze využít v kombinaci s jinými zdroji financování EU s cílem maximalizovat jejich dopad a přispět k dosažení širších evropských politických cílů. Jsem rád, že prostřednictvím dnešní iniciativy tento fond doplní Nástroj pro propojení Evropy a pomůže podporovat investice a pracovní místa, která jsou nezbytná pro vybudování inteligentních udržitelných dopravních sítí.“

Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová doplnila:

„Abychom uskutečnili naši vizi plynulé, inteligentní a udržitelné mobility v Evropě, potřebujeme investice, na které samotné státní prostředky nestačí. Proto přinášíme inovativní řešení, které umožní co nejlépe využít naše zdroje a získat nové soukromé investice, a to zvláště v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti. Toto opatření je projevem solidarity v akci.“

Výzva k podávání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy bude poprvé v historii vyžadovat, aby se granty kombinovaly s financováním z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), od Evropské investiční banky, národních podpůrných bank nebo investorů ze soukromého sektoru. Aby žadatelé získali podporu z Nástroje pro propojení Evropy, budou muset prokázat finanční způsobilost projektů pro získání doplňkového financování od veřejných nebo soukromých finančních institucí.

Vybrané projekty musí přispívat k udržitelné, inovativní a plynulé dopravě v transevropské dopravní síti. Zvláštní důraz se bude klást na projekty zaměřené na odstranění problematických míst, zlepšování přeshraničních úseků a urychlení digitalizace dopravy, zejména v oblastech s větším potenciálem a mezerami na trhu, jako jsou země podporované na základě politiky soudržnosti, udržitelné a efektivní dopravní systémy a zvyšování intermodality a interoperability v dopravní síti. Sem patří nové technologie a systémy řízení dopravy, jako například evropský systém řízení železničního provozu, inteligentní dopravní systémy pro silniční dopravu nebo výzkumný projekt řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe.

Podpora se bude poskytovat po důkladném vyhodnocení projektů v soutěžním výběrovém řízení. Ve výzvě budou dvě lhůty pro předkládání návrhů: první dne 14. července 2017 a druhá dne 30. listopadu 2017.

Souvislosti

V rámci Nástroje pro propojení Evropy bude z rozpočtu EU na období 2014–2020 uvolněno 24,05 miliardy eur na spolufinancování projektů společného zájmu sítě TEN-T v členských státech EU. Z toho byly doposud přijaty právní závazky ve výši 19,3 miliardy eur. Informace o projektech, kterým již byla udělena podpora EU, lze získat v databázi projektů EU.

Investiční plán je zaměřen na posílení evropských investic, jež mají vytvářet pracovní místa a růst. Prostředkem k tomu by mělo být inteligentnější využívání stávajících i nových finančních zdrojů, odstranění překážek pro investice, zviditelňování investičních projektů a zajišťování technické pomoci. Již dnes investiční plán přináší výsledky. Projekty a dohody, u nichž bylo doposud schváleno financování z EFSI, mají ve 28 členských státech mobilizovat investice v celkové výši přesahující

168 miliard eur a podpořit více než 387 000 malých a středních podniků. Dne 14. září 2016 navrhla Evropská komise rozšířit EFSI tak, aby byl účinnější, dlouhodobější a silnější. Nejnovější číselné údaje o EFSI podle odvětví a zemí naleznete zde. Pro více informací viz. časté dotazy.

Zkoumání způsobů, jak nalézt synergie a doplnit podporu z EFSI jinými fondy EU, je v tomto ohledu zásadní. Díky takovýmto kombinacím lze přispět k realizaci dalších investičních projektů v EU, zejména v zemích, které doposud využívaly EFSI méně než jiné.

Relokace a přesídlování: Členské státy musí navázat na pozitivní výsledky

Komise přijala 8.2. 2017 svou devátou zprávu o pokroku při provádění evropských programů nouzové relokace a přesídlování, v níž hodnotí opatření přijatá od 8. prosince 2016.

Během sledovaného období členské státy nadále zvyšovaly své úsilí při přesídlování osob: dosud zajistily bezpečnou a legální cestu do Evropy 13 968 lidem. Pokud jde o relokaci, také zde byl zachován celkově pozitivní trend, neboť během sledovaného období bylo relokováno dalších 3 813 osob a v prosinci dokonce dosud nejvyšší počet osob za měsíc (1 926). Členské státy však musí vynaložit další úsilí, aby udržely tempo a dosáhly cílů stanovených Komisí, tzn. každý měsíc relokovat 1 000 osob z Itálie a 2 000 osob z Řecka.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl:

„V posledních měsících jsme v oblasti relokace a přesídlování učinili určitý pokrok. Pro to, aby naše úsilí odpovídalo rozsahu výzev, kterým čelí jak obě země EU v první linii, tak i sousední země EU, však musíme učinit více a musíme si pospíšit. Máme-li relokovat všechny způsobilé osoby z Itálie a Řecka, musí k tomu být politická vůle. Členské státy pak musí dodržet své závazky a na své cestě vytrvat.“

Relokace

Během sledovaného období bylo relokováno dalších 3 813 osob, celkem tedy 11 966 (8 766 z Řecka a 3 200 z Itálie). Zatímco v prosinci byl relokován rekordní počet osob (1 926) jak z Itálie (764), tak z Řecka (1 162), v lednu bylo relokováno 1 682 osob (551 z Itálie a 1 131 z Řecka). V prosinci 2016 Komise vyzvala každý členský stát individuálně, aby zvýšil své úsilí a podle stanoveného cíle měsíčně relokoval 1 000 osob z Itálie a 2 000 z Řecka.

Ty členské státy a přidružené země, které se již programu aktivně účastní, reagovaly na výzvu Komise pozitivně a sdělily, kolik osob hodlají každý měsíc relokovat. Například Finsko je na dobré cestě ke splnění svých povinností: z Řecka relokovalo 560 osob (z 1 299 dosud relokovaných osob) a z Itálie 359 osob (z 779). Avšak ostatní členské státy, především ty, které s relokacemi ještě vůbec nezačaly, musí významně zvýšit svůj závazek a jeho plnění.

Opakované výzvy hlavních představitelů členských států EU k urychlené a plynulé relokaci z Řecka a Itálie se musí odrážet v rozhodných krocích, které podniknou příslušné vnitrostátní útvary. Členské státy by měly dále stavět na dosud dosažených výsledcích a zajistit, že budou plnit své závazky a provádět přesuny na pravidelné měsíční bázi ve výši svých kvót, aby tak dostály svým právním závazkům a předvedly solidaritu v praxi. Komise bude i nadále situaci pečlivě sledovat a v březnu 2017 předloží svoji další zprávu.

Přesídlování

Členské státy nadále zajišťují bezpečnou a legální cestu do Evropy lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu: od července 2015 bylo v rámci tematického programu EU přesídleno 13 968 osob z dohodnutých 22 504 osob. Od vydání předchozí zprávy bylo přesídleno 913 osob, zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu.

Tyto osoby byly přesídleny do 21 států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko). Švédsko, Spojené království, Finsko a Nizozemsko a rovněž přidružené země Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Island již splnily své přísliby.

Počet osob přesídlených z Turecka podle prohlášení EU a Turecka, které jsou zahrnuty do celkového počtu přesídlení, se nadále zvyšuje a členské státy úspěšně pokračují v přípravě na další přesídlování. Od 4. dubna 2016 bylo z Turecka do EU přesídleno 3 098 Syřanů, z toho 487 v období od zveřejnění předcházející zprávy.

Turecké úřady plní svůj slib, že budou usilovněji pracovat na vytvoření rozsáhlejších seznamů kandidátů na přesídlení. Členské státy by měly nadále plnit své závazky v souvislosti s přesídlováním, mimo jiné v rámci provádění prohlášení EU a Turecka.

Souvislosti

Dočasný režim nouzové relokace byl stanoven ve dvou rozhodnutích Rady v září 2015, v nichž se členské státy zavázaly relokovat z Itálie a Řecka osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. Dne 29.září 2016 přijala Rada změnu druhého rozhodnutí Rady o relokacích, aby uvolnila 54 000 míst (celkový závazek podle uvedených rozhodnutí činí 98 255 relokací), která ještě nebyla přidělena, pro účely legálního přijímání Syřanů z Turecka do EU.

Dne 8. června 2015 přijala Komise návrh Evropského programu znovuusídlování a dne 20. července 2015 se členské státy dohodly přesídlit 22 504 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.

Evropská rada dne 7. března 2016 vyzvala k urychlení relokací, aby se zmírnila problematická humanitární situace v Řecku. Ve svých závěrech ze dne 20. a 21. října zopakovala výzvu k urychlení realizace programů pro relokaci a přesídlování, neboť Řecko a Itálie naléhavě potřebují pomoc.

Evropská rada dne 15. prosince přijala společný akční plán o provádění prohlášení EU a Turecka, který zahrnoval relokační cíl pro Řecko v objemu 2 000 přesunů měsíčně, a zopakovala výzvu k urychlení relokací, zvláště nezletilých osob bez doprovodu, a stávajících programů pro přesídlování.

V prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 se stanoví, že za každého Syřana vráceného do Turecka z řeckých ostrovů bude jiný Syřan přesídlen z Turecka do EU. Tato zásada se uplatňuje od 4. dubna 2016. Přednost dostávají migranti, kteří do EU dosud nelegálně nevstoupili, ani se o to nepokusili.

Dne 13. července 2016 navrhla Komise trvalý rámec Unie pro znovuusídlování, aby zavedla společný soubor standardních postupů pro výběr kandidátů na přesídlení a společný status ochrany pro osoby přesídlené do EU. Cílem bylo zjednodušit a lépe zacílit úsilí, které bude v Evropě věnováno problematice přesídlování v budoucnu.

V roce 2016 přijala Komise první zprávu týkající se relokace a přesídlování. Druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá, sedmá a osmá zpráva byly přijaty ve dnech 12. dubna, 18. května, 15. června13. července, 28. září, 9. listopadu a 8. prosince 2016.

Na Českou republiku připadla kvóta několika tisíc skutečně politicky ohrožených utečenců. Jenže celý problém je v tom, že Československo ztratilo v očích světové veřejnosti “glanc” první republiky s významným  podílem na zahraničním obchodu. Také sociální zabezpečení není srovnatelné se špičkovými členskými státy EU. A ještě nejsou Masarykem doporučované Spojené státy evropské. Takže do Ćeska chtělo zatím emigrovat v této vlně velmi málo imigrantů. Většina imigrantů chtěla do Německa.

Pokud se bude dodržovat zásada, že Česká republika umožní v utečeneckých táborech pobyt imigrantů putujících za vizí lepšího života do Německa do doby, než rozhodne německá strana, že je přijme a na mígranty se bude nazírat jako na narušitele hranic již opět samostatného státu, zřejmě bude těžké v rámci solidarity takovou pomoc odmítnout.

Političtí imigranti nadto patřili zpravidla do vyšších a středních vrstev. Ti v době, kdy dochází k zpomalení výroby pro nedostatek pracovních sil v tuzemsku a začíná přelévání části aktivit do zahraničí, kde pracovní síly potřebné pro jejich rozvoj jsou, mohli být malým příspěvkem k pokrytí poptávky na trhu práce.

Československo v tomto směru mělo výtečné zkušenosti: ještě v letech po druhé světové válce přicházeli postupně Italové, kteří pomáhali obnově ekonomiky. Navázali Řekové, pak Vietnamci, občané bývalého Sovětského svazu, byl mezi nimi i určitý podíl mafiánů. Na druhé straně se ale značná část jihoevropských imigrantů vrátila domů. Proč tedy nyní nevybírat tolerantní utečence, kteří chtějí pracovat? Nebo se má nadále zpomalovat rozvoj ekonomiky nedostatkem pracovních sil a čekat na pomalejší jejich náhradu automatizací? 

Samozřejmě v etapě politického výhledu v demokratickém systému u některých politiků I v jiných státech EU jen na volební období se to může zdát málo, zejména když se chce zapomenout, že bohatství jejich předků vzniklo z výbojů, válečné kořisti od těch dnes ještě zčásti nezaviněně chudších. To by však nemělo příliš zkalit výhod evropské integrace.  

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno