Zdroj: Archiv

[quote]Shrnutí kratších informací z posledního zářijového týdne a první říjnové dekády.[/quote]

Rok poté: Skupina na vysoké úrovni předložila klíčová doporučení s cílem usnadnit podnikům přístup k prostředkům z evropských strukturálních a investičních fondů

V souladu s iniciativou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ a snahou o zlepšení právní úpravy 27.9. 2016 Komise zveřejnila vyhodnocení výsledků práce skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (fondů ESI).

Byrokracie může malé a střední podniky odradit od využívání příležitostí, které jim fondy ESI nabízejí. Plýtvá se tak cenným potenciálem pro rozvoj konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Komise proto zřídila loni skupinu na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení, která má najít způsob, jak podnikům usnadnit přístup k prostředkům z evropských strukturálních a investičních fondů.

Doposud tato skupina vydala soubor doporučení, jež se týkají těchto čtyř oblastí:

  • online postupů snadnějších způsobů proplácení výdajů z financování pro malé a střední podniky širším využíváním finančních nástrojů. Na konci roku 2016 se skupina zaměří na řešení otázky dodatečných administrativních požadavků, které příjemcům prostředků kladou vnitrostátní nebo místní orgány (tzv. „gold-plating“. Návrh uvedla komisařka regionální politiku Corina Crețu a bývalý místopředseda Komise Siim Kallas, který skupině předsedá.

Některé návrhy skupiny již Komise zahrnula do svého přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období. Patří mezi ně:

  • Snadnější způsoby proplácení nákladů: Příjemci například nebudou muset zdůvodňovat každou jednotlivou položku nákladů, ale mohou u určitých nákladových kategorií používat paušální sazby nebo pevné ceny (např. u nákladů na zaměstnance nebo jiných podnikových nákladů, jako je pojištění nebo nájemné).
  • Prosazování tzv. zásady „pouze jednou“: dokumentace, kterou příjemci poskytnou, by se uschovávala v digitální podobě a nebylo by ji třeba předkládat v každé jednotlivé fázi projektu.
  • Podpora synergických účinků a osvědčených postupů, jako jsou jednotné výzvy k předkládání návrhů; to by mohlo vést ke sloučení různých zdrojů financování EU. Malé a střední podniky by pak podávaly žádost v rámci jednoho investičního balíčku, a nikoli účastí na několika výzvách zároveň.
  • Harmonizace podmínek pro podnikatele, kteří získají půjčku z finančních nástrojů podporovaných z fondů ESI, s cílem dosáhnout co největšího souladu s tržní praxí. To by znamenalo požadavky méně přísné než u běžných dotací. Snížil by počet požadovaných dokumentů, zkrátily lhůty jejich uchovávání apod.

Plnění plánů migrace a správy hranic: Komise podává zprávu o pokroku dosaženém v rámci evropského programu pro migraci

Komise projednávala 28.9. 2016 na kolegiu komisařů mimo jiného zprávu o pokroku v programu přemísťování migrantů v EU a prováděním prohlášení EU-Turecko.

Zároveň navrhovala kroky, které je třeba ještě udělat v Řecku s ohledem na budoucí obnovení dublinských převodů migrantů mezi členskými státy a projednávala zprávy o dočasných kontrolních hraničních opatřeních, prováděných na vnitřních hranicích schengenského prostoru na základě doporučení Rady ze dne 12. května 2016.

První místopředseda Evropská komise Frans Timmermans k tomu na tiskové konferenci uvedl:

„Je možno efektivně řídit azyl a migraci v Evropě a zachovat schengenský prostor, jen pokud budeme všichni spolupracovat v duchu solidarity a odpovědnosti. „

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl:

„Všechna naše opatření v oblasti migrace jsou vzájemně propojena: prohlášení EU-Turecko vedlo ke konkrétním pozitivním výsledkům. Jen v září zvýšeným úsilí došlo k více než 1200 přemisťování.“ 

Významný pokrok při přemísťování a přesídlení

Rok po přijetí režimu přemísťování, kdy byly položeny základy potřebné pro jeho provádění, bylo dosaženo významného pokroku. V letošním září proběhlo 1202 přemisťování, dosud nejvyšší měsíční počet, dvakrát vyšší než v předchozím období. Celkem bylo přemístěno 5651 osob – z toho z Řecka 4455 a z Itálie 1196.

Úsilí Itálie a Řecka, členských států s přemístěnými, agentury EU a mezinárodních organizací vedly k téměř 100 % snímání otisků prstů, posílily bezpečnost a dosáhl se také výrazný nárůst počtu žadatelů o přemístění a podstatné zrychlení převodů přemístění, zejména v posledním měsíci z Řecka.

Členské státy by měly pokračovat v těchto povzbudivých výsledcích. Se zvyšující se kapacitou řecké azylové služby, a větším úsilí členských států by mělo být možné přemístit zejména zbývající imigranty, kteří jsou v Řecku (cca 30.000) v příštím roce.

Členské státy by měly i nadále zvyšovat své úsilí – nabízet legální a bezpečné cesty pro 10695 z doposud dohodnutých 22504 lidí v rámci režimu z července 2015. Dalších 1071 syrských uprchlíků bylo přesídleno mezi červnem a 27. září z Turecka, počet přesídlených osob se ztrojnásobil, čímž se celkový počet osob z Turecka na základě opatření z prohlášení EU-Turecko zvýšil na 1614. V uplatňování prohlášení EU-Turecko se dosáhl významný pokrok.

Velký pokračující úbytek lidí překračujících hranice ilegálně, nebo zahynuli v Egejském moři, je důkazem dosavadní účinnosti závazků. Průměrný denní příchod 85 osob od června do září ve srovnání s více než 1700 za den v měsíci předcházejícímu závazkům a 7000 za den v říjnu 2015 ukazují, že obchodní model pašeráků lze odstranit.

Návratové operace byly i nadále prováděny, podle druhé zprávy se vrátilo 116 osob, celkový počet vrácených osob v rámci závazků z prohlášení se zvýšil na 578, a řecká vláda vyvinula další úsilí ke zvýšení míry návratnosti v plném souladu s právem EU a mezinárodním právem.

Komise se i nadále snaží urychlit zajištění finančních prostředků v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku, které mají již přiděleno celkovou částku 2,239 miliardy € z 3 miliardy € plánovaných na období 2016-2017 na řešení nejnaléhavějších potřeb uprchlíků a hostitelských zemí v Turecku. Částka ve smlouvě se zvýšila na 1,252 miliardy €. Komise vyvíjí veškeré úsilí zajištění urychlení výplat v rámci tohoto nástroje, které nyní dosáhly 467 milionů €.

Komise i nadále podporuje úsilí Turecka, aby co nejdříve dokončilo splnění zbylých sedmi podmínek vízového liberalizačního plánu, a souhlasí pokračovat s Tureckem v dialogu k nalezení praktických řešení pro spolupráci a pokrok potřebné legislativní a procedurální změny. Předloží svou čtvrtou zprávu o provádění prohlášení EU-Turecko v prosinci 2016.

Návrat do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích

Komise oznámila dočasné kontroly, prováděné v Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu, na základě doporučení Rady ve zprávě z 12. května 2016. Dospěla k závěru, že dočasně hraniční kontroly na vnitřních hrancích v těchto pěti členských státech schengenského prostoru zůstaly v rámci podmínek stanovených Radou ve svém doporučení. Protože to vedlo k značnému snížení příchodů migrantů, Komise v této fázi nevidí potřebu navržení změn v doporučení Rady.

Zpráva Komise nemá v žádném případě úmysl předjímat rozhodnutí, která budou provedena 12. listopadu, po uplynutí sjednané šestiměsíční lhůty stanovené v doporučení, zda prodloužit stávající dočasné kontroly na vnitřních hranicích.

Cílem je nadále ukončit kontroly na vnitřních hranicích a co nejdříve se vracet k normálně fungujícímu schengenskému prostoru, jak je uvedeno v harmonogramu “Zpátky do Schengenského prostoru“.

Dublin: pokrok v opatřeních k obnově transferů Řecka podle dublinského nařízení

Komise přijala 28. září 2016 své třetí doporučení konkrétních opatření, které Řecko potřebuje k dobře fungujícímu azylovému systému s plným uplatněním azylové normy EU, platné pro všechny členské státy. Cílem je možnost v budoucnu postupně obnovit případ od případu převody žadatelů o azyl z jiných členských států podle dublinského nařízení.

Doporučení konstatuje, že i přes obtížnou situaci trvalé úsilí přineslo pokrok řeckým orgánům, kterým je nápomocna Komise, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), členské státy a mezinárodní organizace s cílem zlepšit řecký azylový systém od přijetí prvního doporučení v únoru a druhého doporučení v červnu.

Postup zahrnuje dokončení provedení rozsáhlé předběžné registrace imigrujících, což zvyšuje celkovou kapacitu příjmu, zdvojnásobení kapacity azylové služby, zřízení nových smírčích výborů a právní předpisy o bezplatné právní pomoci a vzdělání pro žadatele o azyl ve školním věku a uprchlíků. Je však třeba další pokrok, zejména pokud jde o přijímací zařízení, přístup k azylovému řízení a struktur pro zranitelné žadatele, před uvažovaným obnovením dublinských převodů pro Řecko.

Budoucí obnovení převodů pro Řecko podle dublinského nařízení by mělo také brát v úvahu dopad této náročné situace na celkové fungování azylového systému, by se tedy začít postupně, případ od případu. Komise předpokládá zhodnotit dosažený pokrok vydání dalšího doporučení ještě před koncem tohoto roku.

Komise se zřejmě zcela nevzdala původního záměru přerozdělovat migranty k odlehčení zemím, kde je jejich počet neúnosný. To však narazí. Pokud by šlo o péči o žadatele o imigraci do jiného členského státu v detenčních zařízeních, bez volného pohybu, než orgán cílového státu rozhodne o přijetí, mohl by takový požadavek projít.

Volný pohyb migrantů, kteří nechtějí v zemi vstupu do EU zůstat, by nutně vedl k ilegální migraci do cílového státu, aniž by jeho orgány prověřily oprávněnost azylu, nebo k ochraně vnitřních hranic států EU.

EU posiluje obchodní pravidla proti zboží používané pro výkon trestu smrti a mučení

V současné době Evropská unie učinila důležitý krok k dalšímu posílení obchodních pravidel vztahujících se na zboží, které by mohlo být použito pro trest smrti nebo mučení. Evropský parlament 4. října 2016 přijal její návrh nových omezení některých služeb a revidovaná pravidla pro zboží, které by mohla být použita k mučení či trestu smrti. Návrh uvedla místopředsedkyně Federica Mogherini a komisařka EU pro obchod Cecilia Malmström.

Evropská unie přijala nařízení o zákazu obchodování s některými druhy zboží použitelného jen pro trest smrti nebo mučení a zavedla kontrolu jeho vývozu již v roce 2005. V lednu 2014 Evropská komise předložila návrh na změnu této legislativy k dalšímu posílení pravidel. Po jednáních v rámci Rady a Evropského parlamentu bylo dosaženo dohody v rámci trialogu. Po hlasování v Parlamentu by změny měly být schváleny Radou, poté se změní původní nařízení (1236/2005) .

Souvislosti

Respekt k lidským právům je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Je i ezbytným prvkem vztahů Unie s třetími zeměmi, včetně oblasti obchodu. Listina základních práv Unie zakazuje trest smrti, mučení a nelidské či ponižující zacházení nebo trestání.

Nařízení 1236/2005 zakazuje vývoz a dovoz zboží, která mohou být pouze k výkonání trestu smrti, mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení a trestání. Nařízení rovněž ukládá povinnost vývozního povolení na zboží, které by mohlo být k tomu použito.

Posílený text obsahuje specifickou sadu pravidel pro kontroly vývozu. Všeobecné vývozní povolení Unie, osvobození, které lze udělit kterémukoliv vývozce, je plánováno pro vývoz do zemí, které jako členské státy EU zrušily trest smrti. Tato výjimka se vztahuje na řadu podmínek, které zajistí, že zpětný vývoz do jiných zemí požaduje její předchozí schválení. Pokud neplatí obecná výjimka, vývozci žádají o předchozí povolení, které mohou mít podobu globálního povolení nebo individuálního povolení.

V současné době se tyto kontroly vývozu vztahují na určitá anestetika. Evropská komise je zmocněnae Evropskou komisi zařadit do seznamu další schválené zboží, nebo již skutečně použité pro trest smrti jednou nebo více třetími zeměmi. Jako obvykle kontroly ze strany Evropského parlamentu a Rady EU se se mohou zvětšit, jakmile začne fáze zkoumání.

U zboží, jehož vývoz a dovoz je zakázán, jsou zakázány I dodávky zprostředkovatelských služeb, technická pomoc a školení o používání. Prezentace těchto výrobků na mezinárodních veletrzích v Evropské unii, a mezinárodní zásobování a nákup reklamního prostoru nebo času jsou rovněž zakázány.

V případě, že vývoz zboží vyžaduje povolení, ale není zakázán, dodávka zprostředkovatelské služby a technická pomoc ve vztahu k relevantním výrobkům rovněž vyžaduje povolení.

Z projevu předsedy Jean-Claude Junckera na plenárním zasedání Evropského parlamentu – příprava na zasedání Evropské rady 20. a 21. října 2016 5. října 2016

V projevu o stavu Evropské unie před několika týdny, bylo uvedeno jako součást programu Komise několik konkrétních akcí, které chceme spoluzákonodárci přijmout. Je to zásadní, když se snažíme sjednotit Evropskou unii přijmutím legislativy, na kterou se čeká.

Dva dny po projevu o stavu Unie jsem si uvědomil, stejně jako ostatní kolegové v Evropské radě na zasedání v Bratislavě, jak hlavy států a předsedové vlád na tomto setkání poselství o stavu Unie uvítali. Bylo to díky vám poprvé, že členové Evropské rady přivítali projev předsedy Komise, zatímco dříve je ani nebrali na vědomí. Pokrok se nedá zastavit.

Ale já bych si přál, aby Evropská rada uvítala každý projev, který vám předtím přednesu, zvláště když se mu dostane tak laskavé přijetí, jako posledně.

Přijali jsme plán s názvem Bratislavy, krásného slovenského města, ale bratislavské prohlášení nenaplnilo mé očekávání, protože nebylo dostatečně konkrétní. Komise navrhla plán, který by každý měl vzájemně respektovat. Bratislavské prohlášení je však dobrou platformou pro nás posunout se kupředu. Na Slovensku předsednictví, premiér a ministr pro evropské záležitosti Ivan, vynikali v oblasti vzájemného spojování názorů- to je to, co je třeba uvítat.

Letos musíme přijmout interinstitucionální povinnosti – a na základě interinstitucionální dohody – dosáhnout pracovní program mezi třemi orgány před koncem roku. Chtěl bych, abychom dohodu dosáhli rychle. Tato myšlenka spojení sil tři orgánů, aby se dohodly na akčním programu, je skutečným pokrokem.

Rád bych, aby se Evropská rada v Bruselu, která se sejde v průběhu tohoto měsíce, mohla dohodnout na konkrétních výsledcích. Nepotřebujeme poezii, nepotřebujeme místopřísežná prohlášení; budeme vyžadovat přijmout program, který nám umožní posunout se kupředu.

Prezentovali jsme asi třicet iniciativ a rád bych, aby je Rada a Evropský parlament přijaly ještě před koncem roku, neboť návrhy, které jsme dali na stůl, se zdají být maximem toho, co můžeme letos udělat.

To platí pro telekomunikační trh i pro reformu autorského práva, i pro organizaci rádiového spektra, pro nás absolutně je v tom nezbytné pokročit k digitální Evropě. Bude to obtížná debata a chtěl bych, aby Evropská rada sama rozhodla. Necháme-li různým ministrům úkol urovnat rádiová spektra, obávám se, že se to nepovede. Dám vám příklad Německa: Německu existuje nejméně 18 ministrů, kteří mají pravomoc organizovat rádiové sítě. A proto budeme vyžadovat, aby rozhodli o věcech, které se zdají důležité, sami vůdcové.

U migrace Evropská rada prakticky rozhodla, co má platit – bude to platit pro migraci a další oblasti politiky EU – ve kterých aplikujeme rozhodnutí již přijatá. Protože maďarský lid hlasoval ve stejném směru, nevidím žádné nepřekonatelné potíže při provádění rozhodnutí, která jsme již učinili. Pokud jde o po-dublinský režim, o kterém Rada a Evropský parlament diskutují, uvidíte, jak se dostaneme navzájem k vytvoření průsečíku mezi všemi názory.

Výraz „flexibilní solidarita“. Chtěl bych, abychom chtěli najít dohodu, která vyznačuje rozměr solidarity.

Bulharsko: protože dnes bude slavnostně zahájen v Bulharsku mechanismus kontroly vnějších hranic a pobřeží, můžete se na nás spolehnout. Informovali jsme bulharskou vládu, že dostane na podporu 108 milionů eur. Pošleme do Bulharska 130 dalších úředníků, a musíme zajistit, aby Bulharsko mohlo koupit 50 vozidel, která umožní Bulharům lépe kontrolovat jejich hranice.

Uspořádání s Tureckem funguje. Loni v říjnu 2015 přijíždělo do Řecka 10.000 uprchlíků za den. Dnes je to 85. To svědčí o tom, že dohoda s Tureckem se plní. V Itálii to je horší, ta ale nemá společnou hranice s Tureckem. Došli jsme k dohodě s Tureckem, která funguje, což ale neznamená, že vše v Turecku funguje samozřejmě.

Dali jsme si slovo, že se musíme vypořádat s kořeny terorismu, pokud jde o uprchlíky. Proto si myslím, že je důležité, aby se investiční program pro Afriku načrtl co nejdříve. Bude to možné – prostřednictvím našeho EFSI (Evropského fondu pro strategické investice), který se posune směrem k Africe – odstartují tam investice za 44 miliard €.

Pokud členské státy v důsledku toho budou přispívat, mohli bychom investovat v Africe 88 miliard €. Namísto posílání lidi na moře je vhodnější pomoci lidem prostřednictvím ekonomicky odůvodněných investic.

Máme problém, pokud jde o obchod. Nejsem zaslepený volný obchodník, ale vím, že obchod má zásadní význam. Miliarda € více na obchod s okolním světem vede k vytvoření 14.000 pracovních míst.

Dám vám příklad: uzavřeli jsme obchodní dohodu s Jižní Koreou. Celkový objem výměn s ní je 15 miliard €. Díky této dohodě jsme vytvořili v Evropě 210.000 pracovních míst. Takže obchod není neutrální, obchod je tvůrcem práce. A musíme se ujistit, že dohoda s Kanadou po určitém počtu měsíců vstoupí v platnost. Budeme mít summit s Kanadou později v tomto měsíci; jsem zapojen do probíhajících jednání s kanadským premiérem dnes a zítra. A já si myslím, že dosáhneme konečné dohody specifickým prohlášením – v zájmu všech členských států.

Byl jsem vděčný předsedovi Rady, když uváděl nástroje na ochranu obchodu, protože nástroje na ochranu obchodu mají obrovský význam. A musíme se ujistit, že návrhy, které Komise předložila – předtím v roce 2013, tedy Barrosova komise – budou přijaty Radou ministrů. Faktem je, že v Radě ministrů máme 12 států, které jsou ve prospěch posilování obchodu a k tomu potřebných nástrojů na ochranu obchodu, a skupinu 12 členských států, které tuto myšlenku nemají rády.

Mají najít dohodu mezi sebou, protože nemůžete vysvětlit veřejnému mínění – a hlavně těm, kteří pracují – že jsme otevřeli cestu k obchodním dohodám s ostatními národy, aniž bychom posílili nástroje, kterými můžeme bránit náš průmysl, hlavně náš ocelářský průmysl.

Antimonopolní opatření: Komise zaslala prohlášení o námitkách Mezinárodní bruslařské unii o jejích pravidlech způsobilosti

Evropská komise informovala 27.9. 2016 Mezinárodní bruslařskou unii (ISU) o svém předběžném názoru, že jsou pravidla ISU, pro účast jejích členů na akcích rychlobruslení jí nepovolených ISU, za jejichž porušení čelí sportovci tvrdým trestům, v rozporu s antimonopolními pravidly EU. Pravidla ISU umožňují zakázat rychlobruslaři účast na mezinárodních rychlobruslařských akcích jako jsou olympijské hry nebo mistrovství světa, pokud se účastní mezinárodních rychlobruslařských akcí neschválených ISU. Pokud bruslaři poruší tato pravidla, mohou čelit doživotnímu zákazu.

Předběžný názor Komise je, že pravidla omezují obchodní svobodu sportovců neoprávněně a vyústí v situaci, kdy nejsou ochotni podílet se na jiných akcí než organizovaných ISU nebo jejích členů (národních federací). Tím se zabrání vstupu nových účastníků v pořádání alternativních mezinárodních rychlobruslařských akcí, protože nejsou schopni přitáhnout špičkové sportovce.

Komisařka Margrethe Vestager, odpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla:

„Mezinárodní sportovní řídící orgány hrají nezastupitelnou roli při stanovování pravidel hry a zajištění standardů chování. Jsou zodpovědné jak za bezpečnost a ochranu zdraví sportovců, tak za integritu soutěží. Máme ale obavy, že sankce podle pravidel ISU pro rychlobruslaře za účast na jí nepovolených soutěžích nejsou zaměřeny na zachování vysokých standardů v oblasti sportu, ale spíše slouží k udržení možnosti kontroly ISU. ISU má nyní příležitost odpovědět na naše obavy.“

Komise zahájila řízení s ohledem na pravidla způsobilosti ISU v říjnu 2015 v návaznosti na stížnost dvou nizozemských rychlobruslařů, Marka Tuiterta a Niels Kerstholta. Obavy Komise jsou uvedeny v prohlášení o námitkách adresovaných ISU. Zaslání prohlášení o námitkách nepředjímá výsledek šetření.

Obavy Komise

Komise zastává předběžný názor, že sankce v pravidlech ISU omezují obchodní svobody atletů a zabraňují novým organizátorům mezinárodních rychlobruslařských závodů vstup na trh, protože jsou schopny přitáhnout špičkové sportovce. Pokud se sportovec účastní neautorizované události, čelí řadě sankcí vedoucích potenciálně k doživotnímu zákazu účasti na všech klíčových mezinárodních rychlobruslařských soutěžích.

Kariéra profesionální sportovce je značně časově omezena. V důsledku toho sportovci nemohou riskovat možnost neúčastnit se akcí, jako jsou olympijské hry, mistrovství světa nebo mistrovství Evropy, protože to by bylo velmi škodlivé a možná dokonce skoncovalo s jejich rychlobruslařskou kariérou.

Komise se obává, že systém sankcí stanovených podle pravidel ISU ve znění pozdějších předpisů ISU z kongresu v červnu 2016 je stále neúměrně represivní a brání nečlenům ISU účasti v pořádání mezinárodních rychlobruslařských soutěží. Pokud je tato obava prokázaná, pravidla ISU o způsobilosti mohou porušovat článek 101 Smlouvy o fungování Evropská unie (SFEU), který zakazuje protisoutěžní praktiky.

Souvislosti

ISU je jediným orgánem uznaným Mezinárodním olympijským výborem (MOV) spravovat sportovní krasobruslení a rychlobruslení na ledě. Jejími členy jsou národní bruslařská sdružení. Sportovní pravidla podléhají antimonopolním pravidlům EU při ustavování těchto pravidel pro osoby nebo společnosti, kteří jsou zapojeni do hospodářské činnosti. Na základě judikatury

Evropského soudního dvora EU jsou sportovní pravidla v souladu s právními předpisy EU v případě, že sledují legitimní cíl a je-li omezení, že vytvářejí vlastní opatření přiměřená k dosažení tohoto cíle. Toto posouzení mohou provádět vnitrostátní soudy, státní orgány, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, a jako v tomto případě Komise, a to zejména v případě postupů na mezinárodní úrovni.

Mnoho sporů o sportovních pravidlech se týká především otázek, týkajících se řízení tohoto sportu, tj. vztahů mezi různými subjekty, které patří nebo jsou úzce spjaty se strukturami v čele sportovních federací. Takové spory mohou být obvykle nejlépe řešeny spíše vnitrostátními soudy než Evropskou komisí.

Totéž platí pro spory vyplývající z použití sportovních pravidel na jedince, např. postih sportovců za porušení příslušných antidopingových pravidel nebo záznamů zápasů, které mohou být zpracovány příslušnými rozhodčími orgány nebo vnitrostátními soudy.

Článek 101 Smlouvy o fungování EU zakazuje protisoutěžní dohody a jeho implementace je definována v antimonopolním nařízení Rady č 1/2003). Pravidla mohou být aplikována Komisí a vnitrostátními orgány členských států EU pro hospodářskou soutěž.

Sdělení o námitkách je formálním krokem při vyšetřování Komise při podezření z porušování EU antimonopolních pravidel. Komise informuje dotčené písemně o námitkách strany stojící proti nim. Adresáti si mohou prohlédnout dokumenty ve vyšetřovacím spise Komise, odpovědět písemně a požádat o ústní slyšení k vyjádření se k případu před zástupci Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž.

Neexistuje žádný právní termín pro Komisi, aby dokončila antimonopolní šetření týkající se protisoutěžního chování. Doba trvání antimonopolního vyšetřování závisí na řadě faktorů, včetně složitosti případu a do jaké míry dotyčný podnik spolupracuje s Komise a výkonu práva na obhajobu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno