Zdroj: Archiv

[quote]Změny byly navrženy za účelem aktualizace nástrojů na ochranu obchodu, aby bylo možno čelit současným problémům, například významnému narušení trhu, k němuž dochází v ekonomikách některých našich obchodních partnerů. Návrh byl přijat 9. listopadu 2016 v kontextu nadcházejících změn v rámci Světové obchodní organizace (WTO).[/quote]

Návrh Komise se týká změny způsobu, jakým se bude vypočítávat dumping v antidumpingových šetřeních, pokud jde o dovoz ze zemí WTO, jejichž ekonomiky jsou narušovány neustálými státními zásahy. Dotčený právní předpis bude neutrální vůči jednotlivým zemím. Vedle nové metodiky pro výpočet dumpingu Komise rovněž navrhuje přechodná ujednání, jež by upravovala v současnosti uplatňovaná opatření a probíhající šetření na ochranu obchodu.

Kromě toho návrh Komise obsahuje změny způsobu, jakým EU vyšetřuje subvence, jež poskytují vlády třetích zemí, které vyvážející výrobce nespravedlivě zvýhodňují, což poškozuje výrobce v EU.

Podle pravidel WTO může EU uložit antidumpingová cla na výrobky pocházející ze třetích zemí, jestliže šetření prokáže, že se tyto výrobky do EU dovážejí za dumpingové ceny, které poškozují výrobní odvětví v EU.

Podle standardních pravidel pro normální tržní podmínky se dumpingové rozpětí vypočítá srovnáním ceny výrobku při vývozu do EU s domácími cenami nebo náklady na tento výrobek v zemi vývozu.

V některých zemích jsou v rozporu s výše uvedeným ceny a náklady v důsledku vlivu státu uměle nízké a jako takové neodpovídají obvyklým tržním silám. Proto se domácí ceny nepoužívají jako měřítko pro srovnání s vývozními cenami. Místo toho antidumpingová pravidla WTO (a EU) v současnosti umožňují používat jako základ pro výpočet cenové údaje z jiné země s tržním hospodářstvím, takzvané „srovnatelné země“. Tento postup se označuje jako metodika pro „netržní hospodářství“.

Pro členy WTO se dumpingové rozpětí obvykle vypočítává podle výše uvedených standardních pravidel. Nicméně v některých zemích, které jsou členy Světové obchodní organizace (WTO), mohou být ceny a náklady na domácím trhu v důsledku státních zásahů zkreslené. Proto často neposkytují vhodný základ pro srovnání s vývozní cenou.

Komise navrhla uvedený přístup změnit tak, aby byly v případě, že existuje narušení trhu, použity jiné referenční hodnoty, které odrážejí nezkreslené výrobní náklady a ceny. V této souvislosti by mohla Komise pro zemi vývozu použít referenční hodnoty nebo odpovídající výrobní náklady a prodejní ceny ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje. Tato metoda by Komisi umožnila zjistit a změřit skutečný rozsah dumpingu.

Pokud jde o země bez tržního hospodářství, které nejsou členy WTO, nebyly navrženy žádné změny. U těchto zemí bude EU i nadále používat metodiku „srovnatelné země“, dokud tyto země neprokážou, že použití této metodiky již není nutné. Je však samozřejmé, že pokud takovéto země vstoupí do WTO, bude se s nimi zacházet stejně jako se členy WTO, včetně uplatnění nové metodiky, kterou zavádí dotčený legislativní návrh.

Zkušenosti ukazují, že v okamžiku zahájení antisubvenčního šetření není vždy zcela zřejmý skutečný rozsah subvencí. Často se zjistí, že vývozci získali subvence, které nemohly být známy před provedením šetření. Přitom tyto subvence zjevně poskytují nespravedlivou výhodu, která vývozcům umožňuje prodávat výrobky za ceny, které poškozují výrobní odvětví v EU. Navržené změny zajistí, aby bylo možné veškeré další subvence zjištěné v průběhu šetření přiměřeně zohlednit při výpočtu antisubvenčního opatření.

K zásahům státu dochází, pokud je trh do značné míry zásobován podniky, které vlastní, ovládají nebo řídí orgány země vývozu. Mohlo by se též jednat o přítomnost státu v podnicích, která umožňuje zásahy do cen nebo nákladů nebo sledování politických cílů. Dalšími příklady jsou diskriminující veřejné politiky, které zvýhodňují přístup domácích dodavatelů nebo vývozců k financování ze strany orgánů provádějících cíle veřejné politiky.

Komise zamýšlí vypracovávat a vydávat zprávy popisující konkrétní situaci na trhu v dané zemi nebo daném odvětví a poukazovat na případy, kdy ceny a náklady v zemi vývozu nejsou vhodné k tomu, aby byly pro účely výpočtu dumpingu srovnávány s vývozní cenou. Tyto zprávy, jakož i důkazy, na nichž jsou založeny, by se staly součástí případného antidumpingového šetření týkajícího se dané země nebo odvětví a byly by veřejně přístupné. Výrobní odvětví EU by informace z těchto zpráv také mohlo využívat při podávání stížností nebo žádostí o přezkum.

Návrh zavádí konkrétní závazná pravidla, která zajistí, že vstup nového systému v platnost proběhne řádně a transparentně a nepovede k právní nejistotě ohledně probíhajících případů ani nebude mít nepřiměřený dopad na stávající opatření.

Z návrhu jasně vyplývá, že se nový systém uplatní pouze na případy zahájené po vstupu pozměněných ustanovení v platnost. Veškerá antidumpingová šetření probíhající v okamžiku vstupu v platnost by se i nadále řídila stávajícími pravidly.

Návrh se zabývá také tím, že by stávající opatření neměla být přezkoumána pouze proto, že byla přijata nová metodika výpočtu.

Návrh přijatý Komisí projde standardním legislativním postupem. Jakákoli změna antidumpingových a antisubvenčních předpisů nabude účinku až po přijetí návrhu Evropským parlamentem a Radou.

Tento návrh nenahrazuje návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu, který Komise přijala v dubnu 2013. Uvedený návrh má odlišný dosah, neboť se týká zlepšení některých aspektů současného systému EU na ochranu obchodu. Nezahrnuje žádné změny metodiky pro výpočet dumpingu ani žádné další dnes navržené změny.

Návrh z roku 2013 by výrazně přispěl ke zjednodušení a urychlení postupů a za určitých okolností ke stanovení vyšších cel. Stávající právní předpisy EU stanoví horní hranice antidumpingových cel, jež brzdí snahu Komise řešit problémy, s nimiž se potýkají průmyslová odvětví – například ocelářství – v důsledku velkého zvýšení objemu dovozu dumpingových výrobků. To je způsobeno systematickým uplatňováním takzvaného pravidla nižšího cla.

V návrhu předloženém v roce 2013 jsou stanoveny nástroje na ochranu obchodu, které se vyznačují větší transparentností, rychlejšími postupy a účinnějším prosazováním, a jsou v něm navrženy změny v uplatňování pravidla nižšího cla za určitých řádně definovaných okolností.

Evropský parlament přijal svou zprávu v prvním čtení. Členským státům se doporučuje, aby se snažily urychlit pokrok při projednávání tohoto návrhu v Radě. Jak bylo uvedeno například ve sdělení Komise o ocelářském průmyslu z března 2016, bude Komise projednávání i nadále podporovat.

V uvedeném sdělení Komise předložila další návrhy, jak zkrátit šetření v oblasti ochrany obchodu o dva měsíce a jak změnit současnou metodiku pro výpočet cílového zisku.

Zamýšlené změny by se týkaly všech členů WTO, jejichž ekonomiky či některá hospodářská odvětví jsou narušovány státními zásahy.

Změny jsou reakcí na skutečnost, že zatímco globální obchodní prostředí se za posledních dvacet let změnilo, nástroje EU na ochranu obchodu nebyly přizpůsobeny nové obchodní realitě.

Působení nekalých obchodních praktik bylo v některých případech ještě zesíleno narušeními v zemích vývozu vyplývajícími z netržních hospodářských postupů a zásahů státu. Výrazně nadměrná kapacita v určitých odvětvích způsobená těmito intervenčními politikami zvyšuje objem dumpingových a subvencovaných výrobků, což zase poškozuje výrobní odvětví EU.

Tento vývoj a skutečnost, že se mění i rámec WTO, vedly Komisi k přezkumu antidumpingových a antisubvenčních nástrojů, aby bylo zajištěno, že EU bude i nadále schopna účinně bojovat proti nekalým obchodním praktikám.

Tyto změny nepovedou k přiznání „statusu tržního hospodářství“ žádné zemi, včetně Číny. Cílem návrhu je zlepšit antidumpingové a antisubvenční nástroje EU tak, aby zohledňovaly změny v prostředí globálního obchodu a také změny v právním rámci WTO a současně zachovaly stejnou úroveň ochrany.

Nadměrné kapacity v současném obchodním prostředí, zejména v ocelářském průmyslu, ukazují, že EU potřebuje více než kdy jindy silné, účinné a aktualizované nástroje na ochranu obchodu. Pokud EU nebude jednat, nemají země jako Čína žádný důvod k reformě či omezení nadměrných kapacit.

Opatření na ochranu obchodu přispívají k řešení tohoto problému. V EU se uplatňuje 39 opatření a probíhá 14 šetření týkajících se výrobků z oceli. Komise rovněž přijala kroky ke sledování dovozu oceli. Je však třeba zajistit skutečné snížení nadměrné kapacity.

Vyvíjí se činnost jak na úrovni mnohostranných, tak i dvoustranných jednání. Na summitu skupiny G20 ve dnech 4.–5. září vyzvali vedoucí představitelé skupiny k založení globálního fóra pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství, které by koordinovala OECD a do něhož by se aktivně zapojili členové skupiny G20 a na dobrovolném základě členové OECD. Jeho cílem je zlepšit sdílení informací a spolupráci. O založení tohoto fóra se v současné době jedná.

Dále se v návaznosti na výsledky summitu konaného 13. července v Pekingu EU a Čína dohodly, že zřídí společnou dvoustrannou platformu pro ocel, v rámci které by bylo možné diskutovat o snížení nadměrné kapacity, a v současné době probíhá jednání o datech konání první schůze této dvoustranné platformy.

Vzhledem k nadměrné kapacitě je nutné zavést novou antidumpingovou metodiku, která Evropské unii umožní účinně chránit její průmysl před nekalými praktikami i v budoucnosti. Právě tento návrh právního předpisu je pro zavedení takové metodiky nezbytný.