Zdroj: Archiv

[quote]Cílem článku není historizovat, ale poukázat na ty citované minulé kroky, které se ukázaly jako bludné a neměly by se tedy nadále prosazovat. Data jsou zaokrouhlená, přibližná, protože se často měnila podle změn kurzu €/Kč.[/quote]

Charakteristika rozvoje ekonomiky

Orgány Evropské unie – zejména Evropská komise – jsou názoru, že je vyváženost současné ekonomiky členských států EU stále křehká a růst zatím pomalý. Vztahuje se to i na českou ekonomiku. Klíčem k rozvoji je zejména investicemi urychlit růst ekonomiky a zaměstnanosti.

V Česku se šíří ekonomickými ukazateli zcela nepodložený názor, že je růst rychlý a pokud nejsou připravené investice, je nutno potlačit i standardní spotřebu a rychleji snížit relativně rychleji narostlý vládní dluh.

Investice

Současná vláda udělala vše pro to, aby maximálně využila možností kvóty spolufinancování z EU pro střednědobý výhled 2007-2013/15. Ještě v dubnu 2015 zbývalo dočerpat či vyfakturovat do konce roku 2015 značné prostředky, které by jinak propadly. Šlo o cca 30 % celkové částky, přes 220 mld. Kč. Za 8 měsíců se téměř dočerpalo to, co se nedokázalo plynule čerpat za 8 předchozích let; v průměru se předtím čerpalo za rok necelých 8,75 %.

Spolufinancování bylo dokonce po několik čtvrtletí po předchozích varováních zastaveno pro zásadní nedostatky, které nalezla mimo jiné i pracovní skupina Evropského parlamentu, protože Česká republika byla ve financování z EU nejhorší.

Argumenty nečerpání byly různé. Mezi priority zřejmě patřilo, že trh rozhodne vše lépe než politici. Vyvinul se VIP neznalý věci, „odpovědný jen politicky“. Nejbanálnější globální argument z nejvyšších míst byl, že velké čerpání prostředků nezískaných vlastní prací je neetické.

Byly i prostší argumenty: pokud stavaři nesníží v připravených smlouvám ceny projektů na polovinu, projekty se nezadají. Využití českých stavebních firem není podmínkou; jsou tu přece možnosti zadat projekty společnostem z Asie jako u souseda (to ale záhy zkrachovalo). Zastavila se příprava investic a české stavebnictví se dosud z toho nevzpamatovalo. A také chyběla kontrola!

Dal se při tehdejší celkové době od záměru po realizaci projektu cca 20 let proces urychlit? Určitě ne vyhnutím se vyvlastnění a nabídkou zprvu až 16násobné ceny pozemku, upravené na 8minásobek, protože se takový projekt mimo národní kvóty z kohezních fondů dá vysoutěžit jen výjimečně (třeba z nástroje pro propojení Evropy, o jehož vznik se ČR neschopností včasného čerpání kohezních fondů zasloužila). A také s aparátem, který stále věří jen v sílu trhu, nebo externí dodavatele.

Důsledkem dočerpání byl ojedinělý 4% růst HDP v roce 2015; vyšší růst ve třech 3. Q roku 2015 nahradila ve 4.Q 2015 stagnace. Ale růst výroby průmyslu byl v průměru od roku 2010 o cca 2 % ročně; při jeho podílu pod 19 % HDP znamená roční tempo růstu HDP jako celku z růstu průmyslu jen něco více než 1/3 %. Takže ojediněle vysoký růst v roce 2015 není hned tak opakovatelný.

Evropská komise ve stanovisku k růstu v rámci Evropského semestru pro ECOFIN a posléze summit sleduje zejména zlepšování pokrizové ekonomické situace podle vlastních závazků členských států. 4% růst samozřejmě vyzdvihla, naznačila však jeho neopakovatelnost a vytkla pokles investic.

Vláda si je zřejmě vědoma nutnosti zajistit investice alespoň v rozsahu kvót kohezních fondů, urychluje vše, co je možné bez úpravy podmínek pro zkrácení investičního cyklu na dobu kratší 5 let, jak se děje u sousedů. Kolik se toho podaří, je otázka. Ale předpokládaný schodek rozpočtu na příští rok ve výši 60 mld. Kč určitě vlastní spolufinancování pokryje. Takže odpadnou výhrady Komise k možnému nesplnění záměrů České republiky ve fiskální politice.

Spotřeba

Základní vadný krok pravicové koalice, který vydává za přednost, je v roce 2009 nepodpoření podniků, jejichž úpadku se dalo zabránit, nebo nevyužití Evropského fondu globalizace EGF pro individuální rekvalifikaci hromadně propouštěných a k tomu po 2 roky téměř stagnace jinak ročně rostoucích výdajů státu na sociální ochranu. Tím došlo k výraznému potlačení základní spotřeby.

(EGF v prvotní podobě z roku 2006 spolufinancoval individuální rekvalifikaci nad 1000 potenciálních či reálně propouštěných v jednom oboru až 70 % příspěvkem po dobu nejprve do 1 roku, nyní při propuštěných více než 500 pracovníků až 60 % a až na dva roky).       

Z té doby se traduje počátek systémové chyby ze záměny nezaměstnaných za neaktivní na trhu práce, oblíbené v TV; možná k zakrytí skupiny práceschopných lidí, žijících na podpoře z 8 zbylých segmentů výdajů státu na sociální ochranu, protože se je nedaří dostat na trh práce.

Zásadní pro stagnaci HDP místo recese však bylo zachování spotřeby základních životních potřeb. Chybou současné vlády bylo nezajištění analýzy důsledků téměř 18% nárůstu dluhu veřejných financí v létech 2009-2012 (pokud se zahrne stagnace výdajů na sociální ochranu). Bude proto bezostyšně kritizována za hříchy předchůdců.

Komise stále častěji zdůrazňuje udržení základní spotřeby jako významného kroku k stabilizaci HDP. V případě České republiky dosáhl koeficient závislosti dlouhodobých trendů růstu HDP na dlouhodobých trendech růstu spotřeby domácností 0,95 – byl zhruba stejně velký, jako na trendech tvorby hrubého fixního kapitálu. Je to tedy téměř funkční lineární závislost!

Jakmile se v Junckerově rozvojové koncepci již na počátku v rekordní době měsíců prosadil Evropský fond strategických investic, v němž jsou vlastní zdroje státu a spolufinancování EU nástrojem podnícení přílivu v Evropě dostatečného a levného soukromého kapitálu, je podmínkou „neblbá“ nálada ve společnosti. Pak se růst ekonomiky znásobí.

Digitalizace

Komise pokládá digitalizaci za zásadní pro společenský rozvoj včetně ekonomiky. Česká republika významně zaostává. Zejména duševně, jinak by se nemohl redukovat problém digitalizace jen na jeho malý segment – na elektronickou fakturaci výběru a správy daní. Digitalizace podniků je podmínkou konkurenceschopnosti na trhu, v případě veřejné správy jejího efektivního fungování.

Samozřejmě lze přijmout z hlediska daní určitá zjednodušení přesunutím části výkaznictví pro malé odběratele na dodavatele a paušální platbu. Ale i při rozvoji digitalizace v EU – mimo nás – došlo k nárůstu správních výdajů ve státech EU o 3 %; digitalizace zabrání vyššímu růstu. Výhrady opozice jsou také zřejmě nepodložené.

Z probíhajících vyšetřování a soudních procesů a jejich revize je zřejmé, že výhod digitalizace zatím využívali převážně zadavatelé projektů a jejich dodavatelé – jsme opět na jednom z posledních míst v EU.

Co po volbách

Předvolební guláš řadu zásadních změn neumožní. Nadto mají strany tendenci požadovat od členů ne nápady, ale souhlas se zjevenou pravdou. Soustředíme se tedy jen na několik vybraných témat. Výklad je složitější, protože se i veřejnoprávní TV soustřeďuje více na hodnocení a komentáře, než na hlubší seznámení se s fakty; ty by mohly zpochybňovat předchozí komentáře.

Dlouhodobý rozvoj ekonomiky

Především by měly začít práce na projekcích možné optimalizace dlouhodobého rozvoje ekonomických zdrojů České republiky. Určitě do roku 2030, podle stavu prací v EU i projekce 2050 a dále. A v návaznosti na odhadech zdrojů řešit klíčové proporce:

  • struktury zaměstnanosti podle koncepce růstu ekonomiky a zaměstnanosti,
  • podle toho úprava systému vzdělávání,
  • proporce průměrných mezd a důchodů (pokles z více než 60 % na 40 % je zřejmě pro sociální tržní ekonomiku nepřijatelný),
  • podíl výše platů pracujících podle služebního zákona, až prokáží zvýšení kvalifikace v péči o rozvoj svěřených úseků (protože trh sám rozvoj nevyřeší a nezdá se přijatelné zadání koncepci určitých opatření zadávat soukromým firmám).
  • Pokud zůstane správná zásada studia potřebných oborů bez školného, tak ve formě zajišťující státu, že absolvent studia neodejde pracovat do státu, kde jsou vyšší platy už jen proto, že si na školné domácí studenti musejí půjčit a splácet dluh, dokud náklady ve formě úvěru neuhradí.

Zdanění

Samozřejmě nutno počítat s prosazením zásady placení daní z produktů a služeb ve státě jejich produkce, ČR by však neměla předbíhat. Evropská komise zadala první práce k daňovým únikům v roce 2011, ale až do konce konzervativní vlády byla Česká republika zásadně proti, a ještě na počátku této koalice český představitel na ECOFIN zastupující ministra na tento bod jednání odcházel z jednací síně.

Nyní je nutno mimo předvolební guláš spolehnout na prohlášení dosluhujícího předsedy ECOFIN k bodu jednání 8. prosince: „Vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků: hybridní nesoulady“.

Rada učinila další pokrok v prevenci vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků, neboť dosáhla širokého konsensu k návrhu směrnice, jejímž cílem je odstranit hybridní nesoulady s daňovými systémy třetích zemí.

Po intenzivních diskusích se Rada dohodla na stabilním znění většiny ustanovení.  K dořešení v nadcházejících týdnech zbývají pouze dvě otázky: pravidla umožňující členským státům uplatňovat omezené výjimky a datum, kdy má být směrnice zavedena.

„Tato směrnice bude daňovým poplatníkům z řad korporací bránit ve využívání rozdílů mezi daňovými jurisdikcemi ke snižování celkové daňové povinnosti,“ uvedl slovenský ministr financí a předseda Rady Peter Kažimír.

„Takováto uspořádání jsou velmi rozšířená a vedou ke značné erozi základu daně z příjmů právnických osob v EU. Práce, kterou jsme vykonali dokazuje, že boj proti nedovoleným daňovým praktikám na úrovni EU i na úrovni celosvětové bereme vážně a že spolupracujeme a své úsilí koordinujeme se skupinou G20 i OECD“.

A již od příštího roku mají se zpětnou platností multinacionální korporace překládat data o výnosech svých podniků a jejich zdanění daňové správě státu, kde podnikají; zřejmě s možností dodanění.

  • Digitalizace nabídkových řízení a jejich průběhu umožní větší účast podnikatelů v politickém životě, což tu za 1. republiky bylo. Předností podnikatelů jsou neotřelé pohledy na ekonomiku i záruka, že nebudou dělat ze své účasti v politice doživotní živnost, protože bude méně výhodná než podnikání.
  • Velmi nebezpečné pro zaměstnanost může být vytěsnění podnikatelů z možnosti některých dodávek. Je pravděpodobné, že v tom případě využijí vývoz jejich zdaněného kapitálu s podporou a ochranou EU v chráněném podnikání zejména v Africe a Asii k zábraně imigrantů do Evropy.
  • Pro zvýšení rozpočtových příjmů může přispět progresivní zdanění osobních příjmů; důchodci je se zvláštní sympatií přijmou v případě platu politiků s ohledem na jejich výkony. Jenomže ti velmi pravděpodobně nemají při volném trhu práce kam emigrovat. Volný pohyb zdaněného kapitálu a osobních příjmů, kontrolovatelný jen prostřednictvím digitalizace, vytváří ale překážky i nadproporcionálnímu zdanění.

Další zdroje růstu, o nichž nutno uvažovat

  • Zemědělství

Podle letošní zprávy Eurostat má Česko největší rozlohu zemědělských podniků v EU, (významně nad 100 ha), jsou tedy předpoklady úspor z rozsahu. Proč se nedokázaly čerpat, jak souvisí omezování zemědělské výroby s Agendou 2030 OSN, kterou podněcovala EU, dosáhnout lepší životní podmínky pro všechny?

  • Energie a suroviny

V Česku zůstaly pod zemí stamiliony tun uhlí, miliony t různých jiných surovin, jejich těžba je nyní neefektivní nebo ekologicky nevhodná. Až po desetiletích už levnější suroviny už nebudou a nová technologie bude přijatelnější pro životní prostředí, stálo by možná za to těžbu obnovy.

Proč by se zdroje nepokládaly za možné územní rezervy s povolenou údržbou současných objektů, ale zákazem omezením nových investic? Podle sdělení Evropské komise Čína vykupuje ložiska strategických surovin neefektivním pro současnou těžbu, chrání však i dovezený šrot strategických surovin.

Mimořádně malá pozornost se věnuje projektu ITER – Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru s jadernou fúzí místo štěpením, kde by se měl ukončit výzkum do roku 2030 a do roku 2050 by měl být bezpečný energetický systém připraven k uvedení do komerčního provozu.

  • Veřejné služby v obecném zájmu a privatizace

V sociální tržní ekonomice je mnoho služeb, které mají být dostupné všem občanům bez ohledu na jejich příjmy či fyzickou dostupnost. Jaký bude jejich budoucí rozsah? Bude se podněcovat zvyšování jejich podílu? Pak je možná účinná privatizace, kdy spontánnější růst zajistí honba za ziskem. Jsou-li však služby dotovány, pak při jejich stagnaci nebo poklesu podílu porostou jen podle možnosti jejich státní podpory.

Zprivatizuje se jen část nejefektivnějších služeb, ty ale na rozvoj nepotřebují podíl přes 40 % hrubého zisku a 25 % investic, když bude objem dotovaných služeb stejně závislý na podpoře z rozpočtů a státu vzrostou dotace na společensky nutné, ale neefektivní služby.

Potřebuje stát služby, nebo dotovat rozvoj jejich provozovatelů? Platí soukromý provozovatel svůj podíl nákladů na společensky potřebné, ale neefektivní služby? Jinak jde o tzv. „cherry picking“ –„vybírání třešniček“.