[quote]Komise projednávala 28.9. 2016 na kolegiu komisařů mimo jiného zprávu o pokroku dosaženém při přemísťování migrantů v EU, rámci programu přesídlení a prováděním prohlášení EU-Turecko.[/quote]

Zároveň navrhovala kroky, které je třeba ještě udělat v Řecku s ohledem na budoucí obnovení dublinských převodů migrantů mezi členskými státy a projednávala  zprávy o dočasných kontrolních hraničních opatřeních, prováděných na vnitřních hranicích schengenského prostoru na základě doporučení Rady ze dne 12. května 2016.

První místopředseda Evropská komise Frans Timmermans k tomu na tiskové konferenci po zasedání kolegia komisařů řekl:

„Provádění závazků z prohlášení EU-Turecko pokračuje a snížení pokusů přejít přes Egejské moře a snížení počtu úmrtí migrantů na moři  potvrdily jeho základní princip. Vítám úsilí členských států  ke zvýšení přemísťování a přesídlení. Avšak ti, kteří mohou udělat více, by tak měli bezodkladně učinit. Můžeme efektivně řídit azyl a migraci v Evropě a zachovat schengenský prostor jen pokud budeme všichni spolupracovat v duchu solidarity a odpovědnosti.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos řekl:

„Všechna naše opatření v oblasti migrace jsou vzájemně propojena: prohlášení EU-Turecko vedlo ke konkrétním pozitivním výsledkům Zvýšené úsilí členských států během posledních měsíců v případě přemístění, s více než 1200 přemisťování jen v září ukazují, že přemístění lze urychlit, pokud existuje politická vůle a smysl pro zodpovědnost. Úspěch našeho společného přístupu během několika posledních měsíců je zásadní pro úspěch všeho ostatního, včetně postupného návratu k dublinskému systému a normálnímu fungování Schengenu. Přemísťování musí uspět.“

Významný pokroku při přemísťování a přesídlení

Jeden rok po vstupu režimu přemísťování, kdy byly k přemísťování  položeny základy potřebné pro jeho provádění, bylo dosaženo významného pokroku. V letošním září proběhlo 1202 přemisťování, což je dosud nejvyšší měsíční počet, dvakrát vyšší než v předchozím období. Celkem bylo přemístěno 5651 osob, z toho z Řecka 4455 a z Itálie 1196.

Úsilí Itálie a Řecka, členských států s přemístěnými, agentury EU a mezinárodních organizací vedly k téměř 100 % snímání otisků prstů, posílily bezpečnost a dosáhl se také výrazný nárůst počtu žadatelů o přemístění a podstatné zrychlení převodů přemístění, zejména v posledním měsíci z Řecka.

Členské státy by měly pokračovat v těchto povzbudivých výsledcích. Se zvyšující se kapacitou řecké azylové služby, a pokud by také členské státy zvýšily své úsilí, mělo by být možné přemístit zejména zbývající imigranty z těch, kteří jsou v Řecku (okolo 30.000) během příštího roku.

Členské státy by měly i nadále zvyšovat své úsilí o přesídlení – nabízet legální a bezpečné cesty pro 10695 z doposud dohodnutých 22504 lidí v rámci režimu z července 2015. Dalších 1071 syrských uprchlíků bylo přesídleno mezi červnem a 27. září z Turecka, počet přesídlených osob se ztrojnásobil, čímž se celkový počet osob z Turecka na základě opatření z prohlášení EU-Turecko zvýšil na 1614. V uplatňování prohlášení EU-Turecko se dosáhl významný pokrok.

Ostrý a pokračující úbytek lidí překračujících hranice ilegálně, nebo které ztratili své životy v Egejském moři, je i nadále důkazem dosavadní účinnosti závazků. Průměrný denní příchod 85 osob od června do září ve srovnání s více než 1700 za den v měsíci předcházejícímu závazkům a 7000 za den v říjnu 2015 jasně ukazují, že obchodní model pašeráků lze odstranit.

Návratové operace byly i nadále prováděny, podle druhé zprávy se vrátilo 116 osob, čímž se celkový počet vrácených osob v rámci závazků z prohlášení zvýšil na 578, a řecká vláda vyvinula další úsilí ke zvýšení míry návratnosti v plném souladu s právem EU a mezinárodním právem.

Komise se i nadále snaží urychlit zajištění finančních prostředků v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku, které mají již přiděleno celkovou částku 2,239 miliardy € z 3 miliardy € plánovaných na období 2016-2017 na řešení nejnaléhavějších potřeb uprchlíků a hostitelských zemí v Turecku.

Částka ve smlouvě se zvýšila na 1,252 miliardy €. Komise vyvíjí veškeré úsilí potřebné k zajištění  urychlení výplat v rámci tohoto nástroje, které nyní dosáhly 467 milionů €.

Komise i nadále podporuje úsilí Turecka, aby co nejdříve dokončilo splnění všech zbylých sedmi podmínek vízového liberalizačního plánu, a souhlasí pokračovat s Tureckem v dialogu k nalezení praktických řešení pro spolupráci a pokrok k zajištění potřebné legislativní a procedurální změny. Komise předloží svou čtvrtou zprávu o provádění prohlášení EU-Turecko v prosinci 2016.

Zpět k  Schengenu: k návratu schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních  hranicích

Komise oznámila dočasné kontroly, prováděné v Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu, na základě doporučení Rady uvedeného ve zprávě ze dne 12. května 2016.

Komise dospěla k závěru, že dočasně hraniční kontroly na vnitřních hrancích v těchto pěti členských státech schengenského prostoru zůstaly v rámci podmínek stanovených Radou ve svém doporučení. Protože pokračující provádění opatření z prohlášení EU-Turecko vedlo ke značnému snížení příchodu migrantů, Komise v této fázi nevidí potřebu navržení změn v doporučení Rady.

Zpráva Komise nemá v žádném případě úmysl předjímat rozhodnutí, která budou provedena dne 12. listopadu, po uplynutí sjednané šestiměsíční lhůty, stanovené v doporučení, zda se mají prodloužit stávající dočasné kontroly na vnitřních hranicích.

Cílem Komise je i nadále ukončit kontroly na vnitřních hranicích a co nejdříve se vracet k normálně fungujícímu schengenskému prostoru, jak je uvedeno v harmonogramu “Zpátky do Schengenského prostoru“.

Dublin: pokrok v opatřeních k obnově transferů Řecka podle dublinského nařízení

Komise přijala 28. září 2016 její třetí doporučení, týkající se konkrétních opatření, které Řecko potřebuje k tomu, aby mohl mít dobře fungující azylový systém a byly plně uplatněny azylové normy EU, které platí pro všechny členské státy. Cílem je, aby bylo možné v budoucnu postupně obnovit případ od případu převody žadatelů o azyl z jiných členských států podle dublinského nařízení.

Doporučení konstatuje, že i přes obtížnou situaci v Řecku trvalé úsilí přineslo pokrok řeckým orgánům, kterým je nápomocna Komise, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), členské státy a mezinárodní organizace s cílem zlepšit řecký azylový systém od přijetí prvního doporučení v únoru a druhého doporučení v červnu.

Tento postup zahrnuje dokončení provedení rozsáhlé předběžné registrace imigrujících, což zvyšuje celkovou kapacitu příjmu, stejně jako zdvojnásobení kapacity azylové služby, zřízení nových smírčích výborů a právní předpisy o bezplatné právní pomoci a vzdělání pro žadatele o azyl ve  školním věku a uprchlíků. Zde však je třeba dosáhnout další pokrok, zejména pokud jde o přijímací zařízení, přístup k azylovému řízení a struktur pro zranitelné žadatele, před uvažovaným obnovením dublinských převodů pro Řecko.

Budoucí obnovení převodů pro Řecko podle dublinského nařízení  by mělo také brát v úvahu dopad této náročné situace na celkové fungování azylového systému, a proto by se mělo začít postupně, případ od případu. Komise předpokládá zhodnotit pokrok dosažený v této oblasti a vydávání dalšího doporučení ještě před koncem tohoto roku.

Komise se zřejmě zcela nevzdala svého původního záměru přerozdělovat migranty k odlehčení zemím, kde je jejich počet neúnosný. To však velmi pravděpodobně narazí. Pokud by šlo o péči o žadatele o imigraci do  jiného členského státu v detenčních zařízeních, bez možného volného pohybu, než orgán cílového státu rozhodne o jeho přijetí, mohl by takový požadavek projít. S volným pohybem imigrantů, kteří nechtějí v zemi, kde vstoupili do EU, zůstat, by nutně vedl k ilegální migraci do cílového státu, aniž by jeho orgány prověřily oprávněnost azylu, nebo k ochraně vnitřních hranic států EU.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno