Zdroj: Archiv

[quote]Podle výtahu z informací Eurostatu z 25. října bylo v roce 2015 více než 11 milionů hektarů v certifikovaných nebo konvertujících oblastech. Ekologické zemědělství tvořilo 6,2 % z celkové zemědělsky využívané plochy (ZVP) Evropské unie.[/quote]

Od roku 2010 se plocha ekologického zemědělství rozrostla o téměř dva miliony hektarů. Stejný vzestupný trend lze pozorovat na počtu registrovaných ekologických výrobců. Na konci roku 2015 bylo registrováno v EU 271 500 bio zemědělských výrobců, což představuje nárůst o 5,4 % ve srovnání s rokem 2014.

Největší rozlohu mělo bio zemědělství v EU Španělsko, Itálie, Francie a Německo; měly v roce 2015 i největší počet ekologických producentů, přesahovaly polovinu (52%) celkové rozlohy EU i počtu ekologických producentů v EU.

Tento výtah informací je pouze malý výběr ze široké škály údajů o ekologickém zemědělství. Ekologické zemědělství v sobě spojuje nejlepší environmentální postupy, vysokou úroveň biologické rozmanitosti, zachování přírodních zdrojů a vysokých výrobních norem vycházejících z přírodních látek a procesů.

To zajišťuje zvláštní trh reagující na konkrétní spotřebitelskou poptávku, spolu s poskytováním veřejných statků, pokud jde o ochranu životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a rozvoj venkova.

vystrizek1

Rakousko, Švédsko a Estonsko v čele ekologického zemědělství

Část zemědělské půdy obhospodařované ekologicky se značně liší mezi jednotlivými členskými státy EU. Nejvyšší podíl osevních ploch věnovaný ekologickému zemědělství byl v Rakousku, mělo jednu pětinu (20 %, 552 tisíc hektarů) jeho celkové zemědělské plochy; Švédsko mělo 17 %, 519 tisíc hektarů, Estonsko 16 %, 156 tisíc hektarů. Nad 10 % půdy měla  Česká republika s 14 %, 478 tisíc hektarů, Itálie 12 %, 1 493.000 ha a Lotyšsko 12 %, 232 tisíc hektarů)

Nejmenší rozloha (pod 2 %) byla na Maltě (0,3 %, 30 ha), v Irsku (1,6 %, 73 tisíc hektarů) a Rumunsku ( 1,8 %, 246 tisíc hektarů). Je třeba poznamenat, že důležitost odvětví ekologického zemědělství je v regionech s pláněmi, kde převažují více intenzivní produkční systémy.

vystrizek2

Plochy pro organické zemědělství se zvětšovaly ve všech členských státech s výjimkou Velké Británie a  Nizozemí

Na úrovni EU se oblast věnovaná výrobě organických plodin v roce 2015 zvýšila od roku 2010 o 21 %, mírně nad 11 milionů hektarů, s dominantou 10 milionů hektarů, která byla dosažena v roce 2012.

Zvýšila se v tomto období ve všech členských státech, s výjimkou Spojeného království (-29 %) a v menší míře, v Nizozemsku (-4 %). Naopak Chorvatsko ze 16 tisíc hektarů ekologicky obdělávané půdy v roce 2010 zvýšilo plochy v roce 2015 na téměř 76.000 hektarů, + 377 % a Bulharsko s + 362 % zaznamenaly téměř čtyřnásobný nárůst půdy vyhrazené pro ekologické zemědělství. Následovala Francie (+ 61 %), Irsko (+ 53 %), Litva (+ 49 %) a Kypr (+ 48 %).

vystrizek3

Metody a definice

Chov je považován za ekologický, pokud je v souladu s nařízením Rady (ES) č 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů.

Ekologické zemědělství lze definovat jako způsob výroby, která klade nejvyšší důraz na ochranu životního prostředí a s ohledem na živočišnou výrobou dobré životní podmínky zvířat. To zabraňuje nebo alespoň do značné míry omezuje používání syntetických chemických jednotek, jako jsou hnojiva, pesticidy, přídatné látky a léčivé přípravky.

Ekologické zemědělství se liší od jiných způsobů zemědělské produkce v uplatňování regulovaných standardů (výrobní pravidla), povinných kontrolních systémů a konkrétního systému označování.

Digitální kvalifikace: téměř 1,5 milionu dalších specialist ICT v EU během 5 let. Velmi úzkoprofilová profese

V EU pracovalo v roce 2015 téměř 8 milionů osob v informační a komunikační technologii (ICT). Představuje to 3,5 % celkové zaměstnanosti. V posledních letech počet i podíl ICT specialistů na celkové zaměstnanosti neustále rostl, lépe se přizpůsobil stále vice digitalizovanému světu.

Tyto údaje pocházejí z článku vydaného Eurostatem. S ohledem na konkurenceschopnost evropského hospodářství a strategie EU v oblasti zaměstnanosti, politici a vědci cítí přirozený zájem o zaměstnávání ICT profesionály, malého, ale strategicky významného segmentu zaměstnání.

vystrizek4

Podíl ICT specialistů na celkové zaměstnanosti nejvyšší ve Finsku a Švédsku, nejnižší v Řecku

V roce 2015 byli ICT specialisté v EU využívaní hlavně ve Velké Británii (1,54 milionu osob), Německu (1,47 milionu) a ve Francii (0,95 milionu). Tyto tři členské státy představovaly o něco málo více než polovinu všech ICT specialistů pracujících v Evropské unii v roce 2015.

V relativním vyjádření byl největší podíl ICT specialistů na celkové zaměstnanosti v roce 2015 ve Finsku (6,5 %) a Švédsku (6,1 %), následovalo Nizozemí a pojené království (shodně 5,0 %), Lucembursko (4,6 %) a Estonsko (4,4 %). Na opačném konci stupnice bylo Řecko (1,2 %), Rumunsko (1,9 %), Litva (2,1 %), Kypr a Lotyšsko (po 2,2 %), Bulharsko a Portugalsko (po 2,3 %), Španělsko (2,4 %) a Itálie (2,5 %).

Ve srovnání s 2011 absolutní počet a podíl ICT specialistů na celkové zaměstnanosti vzrostl do roku 2015 téměř ve všech členských státech, zejména v Německu, Francii, Estonsku, Maďarsku, Portugalsku a Finsku. Na úrovni EU počet ICT specialistů vzrostl v letech 2011 a 2015 o téměř 1,5 milionu osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl z 3,0 % na 3,5 %.

vystrizek5

Nejvyšší podíl mužských ICT specialistů v České republice

V roce 2015 byla drtivá většina (83,9 %) ICT specialistů pracujících v EU jmuži. To bylo v každém členském státě EU, přičemž podíly byly v rozmezí od méně než 75 % v Bulharsku (72,3 %) a Rumunsku (72,8 %) po cca 90 % v České republice (90,1 %), Slovensku (88,6 %), Maďarsku (88,1 %), Lucembursku (87,4 %) a Nizozemsko (87,0 %).

Výše uvedená čísla ukazují, že ženy jsou mezi ICT specialistů ve všech členských státech EU nedostatečně zastoupeny, především v České republice, na Slovensku, v Nizozemsku, Maďarsku, Lucembursku, Rakousku, Polsku a Portugalsku. To je nápadný kontrast s celkovou zaměstnaností, kde je podíl pohlaví víceméně vyrovnaný.

Nejvíce ICT specialistů s terciárním vzděláním v Litvě

V Evropské unii v roce 2015 měla více než polovina (60,5 %) ICT specialistů vzdělání na terciární úrovni. Tak to bylo ve většině členských států. Nejvyšší podíl byl v Litvě (79,8 %), před Španělskem (78,7 %), Irskem (77,5 %), Francií (76,9 %) a Belgií (76,2 %). Nejnižší podíl ICT specialistů s ukončeným terciárním vzděláváním byl v Itálii (33,1 %), s odstupem Německo (48,1 %), Portugalsko (51,4 %), Dánsko (52,1 %) a Švédsko (52,6 %).

Vyšší podíl mezi specialisty v oblasti ICT než na celkové zaměstnanosti ve všech členských státech EU, ale zejména v Rumunsku, Slovensku, České republice, Polsku a Bulharsku.

ICT specialistů ve věku méně než 35 let bylo nejvíce na Maltě, Litvě a Bulharsku

V roce 2015 byl v EU více než 1 ICT specialista z 3 (36,4 %) ve věku méně než 35 let. V jednotlivých členských státech byla více než polovina všech ICT specialistů ve věku méně než 35 let na Maltě (58,0 %), v Litvě (55,3 %), v Bulharsku (54,6 %), v Lotyšsku ( 52,2 %), Estonsku (52,0 %) a Rumunsku ( 51,4 %). Naproti tomu počet osob ve věku méně než 35 představoval méně než třetinu všech ICT specialistů v Itálii (25,4 %), Dánsku (28,6 %), Švédsku (30,1 %), Finsku (30,3 %), Nizozemsku (32,5 %) , Irsku (32,8 %) a Lucembursku (33,0 %).

V roce 2015 bylo úměrně více osob mladších 35 let mezi ICT specialisty, než na celkové zaměstnanosti ve většině členských států. Jedinou výjimku tvořilo Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království, Finsko, Lucembursko a Irsko.

vystrizek6

Metody a definice

Údaje použité v tomto článku pocházejí hlavně ze sekundárních statistik o ICT specialistech, které jsou odvozeny z EU Labour Force Survey (LFS) údaje o zaměstnanosti.

Údaje k „ICT specialistům“ se vztahuje na osoby ve věku 15 až 74 let zaměstnaných ve všech odvětvích hospodářské činnosti. Agregáty pro ICT specialisty jsou konstruovány na základě statistických definic Eurostat-OECD, podle Mezinárodní klasifikace zaměstnání (ISCO). Data jsou k dispozici od roku 2004. Nicméně vzhledem ke změně klasifikace, k níž došlo v roce 2011, údaje za období předcházející roku 2011 nejsou plně srovnatelné s těmi nejnovějšími.

ICT specialisté jsou definováni jako ti, kteří mají schopnost rozvíjet, provozovat a udržovat systémy ICT a pro něž informační a komunikační technologie představují hlavní část jejich práce (viz. OECD Information Technology Outlook, 2004).

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno