[quote]V rámci příprav na schůzku hlav států a předsedů vlád na Maltě, která se uskuteční 3. února 2017, Komise a vysoká představitelka 25.ledna 2017 přispěly k diskusi o tom, jak lépe řídit migraci a zachraňovat životy na trase přes centrální Středomoří.[/quote]
Komise a vysoká představitelka představují řadu dalších opatření, která posílí činnosti EU na této trase, zejména pokud jde o Libyi a její okolí. Tato opatření jsou zaměřena na boj proti sítím převaděčů a obchodníků s lidmi, pomoc s účinnějším řízením migračních toků, pokračování v záchraně životů na moři a zlepšování životních podmínek migrantů a uprchlíků v Libyi a sousedních zemích.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl:
„Ve Středomoří stále umírá příliš mnoho lidí. K řešení této situace jsme již přijali určitá opatření, musíme však podniknout další kroky. Dnes představujeme možná krátkodobá a střednědobá opatření k řešení migračních toků do a ze severní Afriky. V první řadě je nezbytná stabilita v Libyi a v celém regionu. Tento proces budeme podporovat i nadále a přitom můžeme rozvíjet činnosti, které výrazně pomáhají, zachraňují životy a rozbíjejí obchodní model převaděčů a obchodníků s lidmi, což bude mít rovněž dopad na toky směřující do Evropy.“
Od roku 2015 se zdroje a prostředky EU pro operace na moři ztrojnásobily, což přispělo k záchraně více než 400 000 lidí ve Středomoří.
Zvýšení migrace na trase přes centrální Středomoří, po které do EU přicestovalo v roce 2016 více než 181 000 uprchlíků a migrantů, však také vedlo k rekordnímu počtu úmrtí na moři. Aby se pomohlo zabránit pokračování této lidské tragédie v roce 2017, stanoví dnes Komise a vysoká představitelka operativní krátkodobá opatření, která mají být přijata na trase přes centrální Středomoří ve spolupráci s členskými státy.
Navrhovaná opatření, která jsou součástí komplexní strategie, zohledňují širší regionální kontext (zejména jižní hranici Libye a také Tunisko, Egypt a Alžírsko) a současně kladou velký důraz na Libyi, která představuje výchozí bod pro 90 % těch, kteří chtějí cestovat do Evropy.
V návaznosti na Evropský program pro migraci a činnost vyvíjenou v souvislosti s rámcem pro migrační partnerství zaměřeným na posílení spolupráce v oblasti migrace s partnerskými zeměmi byly vytyčeny mimo jiné tyto hlavní cíle:
- snížení počtu přeplutí a záchrana životů posílením neustálé podpory libyjské pobřežní stráže a libyjského námořnictva, též prostřednictvím operace EUNAVFOR SOPHIA, včetně rozšíření odborné přípravy okamžitým poskytnutím dalších prostředků ve výši 1 milionu eur na program Seahorse, vyčleněním 2,2 milionu eur v rámci regionálního programu rozvoje a ochrany v severní Africe a zřízením centra pro koordinaci záchranných akcí na moři,
- posílení boje proti převaděčům a obchodníkům s lidmi zajištěním provozu středomořské sítě Seahorse do jara 2017, aby byly posíleny pohraniční orgány severoafrických zemí a umožněna jejich lepší vzájemná operativní spolupráce,
- ochrana migrantů, zvýšení počtu přesídlení a podpora asistovaných dobrovolných návratů prostřednictvím podpory spolupráce UNHCR s libyjskými orgány za účelem řešení situace osob, které potřebují mezinárodní ochranu, podpory IOM při zlepšování situace migrantů v Libyi a rozšíření programu asistovaných dobrovolných návratů z Libye do zemí původu,
- řízení migračních toků přes jižní hranici Libye prostřednictvím realizace celé řady misí a projektů EU na podporu libyjských orgánů při správě hranic a ochraně migrantů, podpory dialogu mezi Libyí a sousedními zeměmi a udržení dynamiky výsledků ve spolupráci s Nigerem v souvislosti s rámcem pro partnerství,
- zintenzivnění dialogu s operativní spolupráce v oblasti řízení migrace s partnery v severní Africe,
- navýšení finančních prostředků ze svěřenského fondu EU pro Afriku vyčleněním 200 milionů eur na projekty v roce 2017, které jsou zaměřeny na podporu opatření, jako je odborná příprava a vybavení libyjské pobřežní stráže, zlepšení podmínek migrantů a zvýšení počtu asistovaných dobrovolných návratů.
Toto úsilí vyžaduje společný postup orgánů EU a členských států, příslušných partnerů v severní Africe, jakož i spolupráci s mezinárodními organizacemi činnými v regionu, jako je UNHCR a IOM. Komise a vysoká představitelka doporučily, aby hlavy států nebo předsedové vlád na zasedání na Maltě dne 3. února výše uvedená operativní opatření schválili.
Souvislosti
Evropská unie a její členské státy postupně vypracovaly silnější a konkrétnější politickou reakci zaměřenou na záchranu životů a lepší řízení migračních toků v centrálním Středomoří.
V roce 2015 Komise představila rozsáhlý Evropský program pro migraci. Od té doby je zajištěna stálá přítomnost EU na moři, díky níž byly zachráněny statisíce lidí. V návaznosti na Vallettský summit o migraci v listopadu 2015 EU posílila spolupráci s partnery v Africe, též prostřednictvím rámce pro migrační partnerství vytvořeného v červnu 2016, který posunul spolupráci s hlavními zeměmi původu nebo tranzitu na novou úroveň.
Na podporu tohoto nového přístupu byl rovněž vytvořen plán vnějších investic pro Afriku a země sousedství, který může přinést investice ve výši 44 miliard eur, respektive až 88 miliard eur, pokud přispějí i členské státy.
Podpora Evropské unie ve prospěch řízení migrace, které je založeno na právech, v Libyi zahrnuje vytváření kapacit a odbornou přípravu v rámci libyjské pobřežní stráže, jakož i podporu libyjských orgánů (vlády národní jednoty) při poskytování základních služeb obyvatelům Libye, vysídleným osobám, migrantům a uprchlíkům prostřednictvím probíhajících programů o hodnotě více než 20 milionů eur. Evropská unie dále podporuje Libyi prostřednictvím společných bezpečnostních a obranných misí, jako jsou EUNAVFOR MED SOPHIA a EUBAM Libya.
Návrat k Schengenu: Evropská komise navrhuje, aby Rada členským státům umožnila ponechat dočasné hraniční kontroly v platnosti další tři měsíce
Evropská komise doporučila 25. 1. 2017, aby Rada členským státům umožnila ponechat dočasné kontroly, které jsou v současnosti zavedeny na některých vnitřních schengenských hranicích v Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku, v platnosti další tři měsíce.
I přes postupnou stabilizaci situace a realizaci řady opatření navržených Komisí za účelem lepší správy vnějších hranic a ochrany schengenského prostoru se Komise domnívá, že podmínky Plánu návratu k Schengenu, které umožní obnovu běžného fungování schengenského prostoru, zatím nebyly zcela splněny.
První místopředseda Komise Frans Timmermans řekl:
„Pokud jde o odstranění kontrol na vnitřních hranicích, bylo dosaženo značného pokroku, ale musíme jej ještě upevnit. Proto doporučujeme umožnit dotčeným členským státům, aby ponechaly dočasné hraniční kontroly v platnosti další tři měsíce.“
Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl:
„Schengenský prostor je jedním z největších úspěchů evropské integrace a nesmíme jej považovat za samozřejmost. Evropská komise je i nadále plně odhodlána spolupracovat s členskými státy na postupném ukončování dočasných kontrol na vnitřních hranicích a co nejrychlejším návratu k běžnému fungování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
I když jsme v uplynulých měsících neustále posilovali opatření k řešení bezprecedentního migračního tlaku, kterému Evropa čelí, zatím bohužel nejsme v cíli. Proto doporučujeme, aby Rada členským státům umožnila pokračovat v omezených dočasných kontrolách na vnitřních hranicích další tři měsíce, avšak za přísných podmínek a pouze v krajním případě.“
V uplynulých měsících bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o zabezpečení a lepší správu vnějších hranic a omezení nelegální migrace. S pomocí nové Evropské pohraniční a pobřežní stráže zřízené od 6. října 2016 jsou zaváděna opatření umožňující lépe chránit vnější hranice EU a reagovat na nový vývoj. Zřízením hotspotového systému dosáhla míra registrace a snímání otisků prstů migrantů přicházejících do Řecka a Itálie téměř 100 %.
Nadcházející systematické kontroly na základě příslušných databází týkající se všech osob překračujících vnější hranice, jak je navrhla Komise, rovněž přispějí k posílení ochrany vnějších hranic. Kromě toho prohlášení EU a Turecka vedlo k výraznému snížení počtu nelegálních migrantů a žadatelů o azyl přicházejících do EU.
Avšak v Řecku stále zůstává značný počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl a situace na západobalkánské trase je i nadále nestabilní, což s sebou nese potenciální riziko druhotných pohybů. Kromě toho i přes významné zlepšení ve správě vnějších hranic vyžadují některá opatření obsažená v Plánu návratu k Schengenu více času na to, aby mohla být plně realizována a přinesla očekávané výsledky.
Od února 2017 budou operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže pomáhat Řecku na jeho severní vnější hranici. Je třeba pokračovat v dosavadní kontinuální realizaci prohlášení EU a Turecka a od poloviny března musí být v Řecku postupně obnovována plná aplikace dublinských pravidel. Navzdory značnému pokroku naznačují probíhající aktivity a situace na místě přetrvávání této mimořádné situace.
Komise se proto domnívá, že je opodstatněné umožnit dotčeným členským státům preventivně, po předchozím posouzení alternativních opatření a za přísných podmínek prodloužit stávající omezené kontroly na vnitřních hranicích jako mimořádné opatření na další omezenou dobu tří měsíců. Konkrétně musí být všechny takové kontroly cílené a omezené co do rozsahu, četnosti, místa a doby na to, co je nezbytně nutné.
Tyto kontroly se týkají stejných vnitřních hranic jako kontroly doporučené Radou 11. listopadu 2016:
- Rakousko: na rakousko-maďarské a rakousko-slovinské pozemní hranici,
- Německo: na německo-rakouské pozemní hranici,
- Dánsko: v dánských přístavech, které mají trajektové spojení do Německa, a na dánsko-německé pozemní hranici,
- Švédsko: ve švédských přístavech v policejním okrsku jižního a západního regionu a na mostě přes průliv Öresund,
- Norsko: v norských přístavech, které mají trajektové spojení do Dánska, Německa a Švédska.
Další kroky
Rada musí na základě tohoto návrhu doporučení přijmout rozhodnutí.
Nezbytnost, četnost, místo a doba kontrol by pak měly být každý týden přezkoumávány a kontroly by měly být upraveny podle úrovně příslušné hrozby a postupně ukončeny, pokud to situace dovolí.
Členské státy jsou nadále povinny podávat Komisi o nezbytnosti prováděných kontrol každý měsíc zprávu.
Komise rovněž uznává, že v posledních letech se objevily nové bezpečnostní výzvy, jak dokazuje nedávný teroristický útok v Berlíně. V tomto ohledu, i když současný právní rámec byl k řešení dosavadních situací postačující, se Komise zabývá tím, zda je dostatečně vhodný k reakci na měnící se bezpečnostní výzvy.
Souvislosti
Kombinací závažných nedostatků v řecké správě vnějších hranic v minulosti a značného počtu neregistrovaných migrantů a žadatelů o azyl v Řecku, kteří mohli hledat nezákonné cesty do jiných členských států, nastala mimořádná situace představující závažnou hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost a ohrožující celkové fungování schengenského prostoru.
Kvůli této mimořádné situaci byl zahájen ochranný postup podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu a Rada přijala dne 12. května 2016 doporučení ponechat dočasné přiměřené kontroly na některých vnitřních schengenských hranicích v Německu, Rakousku, Švédsku, Dánsku a Norsku v platnosti na dobu šesti měsíců.
Dne 25. října 2016 Komise navrhla, aby bylo členským státům umožněno zachovat dočasné kontroly na vnitřních hranicích na stejných vnitřních hranicích po dobu dalších tří měsíců, ovšem za přísnějších podmínek a s tím, že dotčené členské státy budou mít povinnost každý měsíc podávat podrobnou zprávu o výsledcích. I přes postupnou stabilizaci situace se Komise domnívá, že podmínky v Plánu návratu k Schengenu, které umožní obnovu běžného fungování schengenského prostoru, zatím nebyly zcela splněny. Dne 11. listopadu 2016 Rada návrh Komise přijala.
Návrhem doporučení, který Komise předložila, nejsou dotčeny další možnosti, které mají všechny členské státy, včetně pěti dotčených členských států, k dispozici podle obecných pravidel pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích v případě jiné závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, která nemá spojitost s vážnými nedostatky ve správě vnějších hranic.
Například během období uplatňování doporučení ze dne 12. května 2016 Francie, jíž se toto doporučení netýkalo, oznámila opětovné zavedení a následné zachování hraničních kontrol na svých vnitřních hranicích z důvodů souvisejících s plánovanými akcemi a teroristickými hrozbami.
