[quote]Zatímco o něco více než tři čtvrtiny (76,0 %) osob ve věku 15 nebo více let žijící v Evropské unii bylo v roce 2014 nekuřáky, 19,2 % kouři denně nějaký druh tabákového výrobku a další 4,7 % kouří příležitostně. Jinými slovy, téměř 1 z každých 4 osob (24,0 %) ve věku 15 let v EU byl současný kuřák v roce 2014. Podíl současných kuřáků se liší mezi pohlavími, s vyšším zastoupením mužů (28,7 %) než ženy kouření (19,5 %) v EU v roce 2014.[/quote]

Kromě toho o něco více než pětina (21,6 %) obyvatel EU ve věku 15 let byla vystavena denně tabákovému kouři v uzavřených prostorách.

Spotřeba tabáku je jedním z největších zdravotních rizik v EU: s užíváním tabáku je spojeno mnoho forem rakoviny, kardiovaskulárních a respiračních nemocí. Tyto informace extrahované z Evropského Health Interview Survey vydal Eurostat 7.12. 2016.

vystrizek

Nejnižší podíl kuřáků ve Švédsku a Spojeném království, nejvyšší v Bulharsku a Řecku

Z členských států EU, za které jsou data k dispozici, byl nejnižší podíl kuřáků v roce 2014 v rámci populace starší 15 let ve Švédsku (16,7 %) a ve Spojeném království (17,2 %), před Finskem (19,3 %), Portugalskem (20,0 %), Lucemburskem (20,4 %), Dánskem (20,9 %) a Německem (21,7 %). Na opačném konci škály cca 1 ze 3 osob ve věku 15 let byla kuřákem v Bulharsku (34,7 %) a Řecku (32,6%), Rakousku (30,0 %), Slovensku (29,6 %) a Lotyšsku (29,5 %).

vystrizek2

Kouření častější u mužů

V každém členském státě EU je podíl kuřáků vyšší u mužů než u žen. Nejvýznamnější rozdíly mezi pohlavími lze pozorovat v Litvě (40,3 % mužů ve srovnání s 12,3 % u žen, 28,0 %), Rumunsku (27,3 %), Kypru (24,7 %), Lotyšsku (24,5 %) a Estonsko (18,4 %). Na úrovni EU byl rozdíl podílu kuřáků 9,2 % ( u mužů (28,7 %), než u žen (19,5 %) v roce 2014.

Nejvyšší podíl pasivních kuřáků v Řecku, nejmenší ve Švédsku a Finsku

Pasivní kouření, tj. nedobrovolné vdechování tabákového kouře někoho jiného, je také zdrojem rozšíření nepříznivých účinků na zdraví. V EU byla zhruba 1 z 5 osob (21,6 %) ve věku 15 let a více v roce 2014 vystavena každý den tabákovému kouři v interiéru, s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Téměř dvě třetiny (64,2 %) populace v Řecku byly vystaveny denně tabákovému kouři v uzavřených prostorách. Vysoké podíly pasivního kouření byly také v Chorvatsku (44,7 %), v Bulharsku (40,5 %) a Rumunsku (37,6 %).

Naopak nejnižší podíl byl ve Švédsku (5,9% ) a ve Finsku (6,3 %), následuje Portugalsko (8,6 %) a Maďarsko (po 9,9 %). V těchto čtyřech členských státech bylo pasivním kouřením postiženo méně než 10 % populace.

vystrizek3

Metody a definice

Údaje uvedené v této tiskové zprávě pocházejí z posledního European Health Interview Survey (EHIS). EHIS se zaměřuje na změření zdravotního stavu mezi členskými státy, zdravotní determinanty a využívání služeb péče o zdraví občanů EU.

První vlna šetření EHIS (EHIS vlna 1 nebo EHIS cca 2008) byla provedena v letech 2006 a 2009. Druhá vlna (EHIS vlna 2 nebo EHIS cca 2014) byla provedena v letech 2013 a 2015.
Údaje uvedené v této tiskové zprávě se vztahují k počtu obyvatel ve věku 15 nebo více žijících v domácnostech s bydlištěm na území země.

Všechny ukazatele jsou vyjádřeny jako % z populace a statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a jedné další dimenzi, jako úrovně dosaženého vzdělání či příjmu podle kvintil.

Údaje o spotřebě tabákových výrobků uvedené v této tiskové zprávě se vztahují k rozdělení obyvatelstva samoregulací podle hlášených kuřáckých návyků na jakýkoliv druh tabákových výrobků (vyráběné cigarety, ručně ubalené cigarety, doutníky, dýmky a další) s použitím následujících způsobů spotřeby: denní kuřák, příležitostný kuřák, nekuřák a současný kuřák (denní + příležitostný kuřák). Použití zařízení, jako jsou elektronické cigarety, není zahrnuto.

vystrizek4

Investice do evropské mládeže: Komise zahajuje činnost evropského sboru solidarity

Evropská komise zahájila 7.12. 2016 činnost evropského sboru solidarity. Bylo to pouhé dva měsíce poté, co o tomto opatření informoval předseda Komise Jean-Claude Juncker. Zároveň se jedná o realizaci první z priorit představených v Bratislavském plánu. Od 7.12. se mohou mladí lidé ve věku 18 až 30 let v tomto sboru registrovat; ten jim poskytne nové příležitosti, aby mohli již na začátku své kariéry významným způsobem přispět společnosti v celé EU a zároveň získat neocenitelné zkušenosti a cenné dovednosti.

Komise rovněž představuje řadu opatření na podporu zaměstnanosti mládeže, zkvalitnění a modernizaci vzdělávání, vyšší investice do kvalifikace mladých lidí a lepší příležitosti k učení a studio v zahraničí.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu uvedl:

„Evropský sbor solidarity vytvoří příležitosti pro mladé lidi, kteří mají zájem významně přispět společnosti a ukázat solidaritu, což je právě to, co svět i naše Evropská unie potřebuje víc než kdy jindy. Pro mě to bylo vždy samotnou podstatou Evropské unie. Nejsou to smlouvy, ani průmyslové či ekonomické zájmy, co nás spojuje, nýbrž naše hodnoty. A všichni, kdo pracují jako dobrovolníci, tyto evropské hodnoty každodenně naplňují.“

Současné návrhy sdružují na úrovni EU poprvé různé druhy opatření s jediným cílem: zlepšit příležitosti pro mladé lidi.

Evropský sbor solidarity

V rámci nového evropského sboru solidarity budou mít účastníci možnost se zapojit do projektu buď v rámci dobrovolnické činnosti, nebo stáží, profesní přípravou či zaměstnáním po dobu 2 až 12 měsíců.

Účastníci se budou moci účastnit celé škály aktivit v oblasti vzdělávání, zdraví, sociální integrace, pomoci při poskytování potravin, budování přístřeší, podpory a integrace přistěhovalců a uprchlíků, ochrany životního prostředí nebo prevence přírodních katastrof. Mladí lidé, kteří se budou v evropském sboru solidarity registrovat, musí souhlasit s jeho mandátem a zásadami. Každá zúčastněná organizace se bude muset připojit k Chartě evropského sboru solidarity, která stanoví práva a povinnosti ve všech fázích sbírání zkušeností.

Od 7.12. 2016 se mohou mladí lidé mezi 17 a 30 lety zaregistrovat internetové stránce evropského sboru solidarity. Minimální věk pro účast na projektu je 18 let. Cílem je, aby se do konce roku 2020 k evropskému sboru solidarity přihlásilo 100 000 mladých lidí.

Záruka pro mladé lidi

Boj proti nezaměstnanosti mladých je pro EU hlavní prioritou. Podpora zaměstnanosti je společným zájmem všech členských států a Komise jejich úsilí podporuje prostřednictvím řady politik a opatření.

K tomu vznikla před třemi lety záruka EU pro mladé lidi a iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí. V porovnání s rokem 2013 se počet nezaměstnané mládeže snížil o 1,6 milionu osob a poklesl počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Tento trend naznačuje, že záruka pro mladé lidi spolu s iniciativou na podporu zaměstnanosti mládeže skutečně přispěla ke změně situace. Přibližně 9 milionů mladých lidí následně přijalo nějakou nabídku, ve velké většině na zaměstnání.

Aby mohla záruka pro mladé lidi fungovat v plné míře a trvale, a to zejména v regionech, které to nejvíce potřebují, navrhla nedávno Komise přispět na její zavádění v celé Evropě a na podporu dalšího milionu mladých lidí do roku 2020 dalšími 2 miliardami eur.

Mobilita v rámci učňovské přípravy

Rovněž nutno zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí. Ukázalo se, že vzdělávání a studium v jiné zemi je pro mladé lidi velmi přínosné, neboť mohou rozvíjet své dovednosti, zvyšovat své profesní vyhlídky posilovat evropské občanství. Z těchto příležitostí by mělo těžit více mladých lidí ze všech vrstev společnosti.

Komise proto zahájí „ErasmusPro“ – novou specializovanou aktivitu v rámci programu Erasmus+ na podporu dlouhodobých učňovských stáží v zahraničí. Komise rovněž navrhne rámec kvality proučňovské vzdělávání, který bude obsahovat hlavní zásady pro koncepci a realizaci učňovské přípravy na všech úrovních. Za tím účelem bude v roce 2017 zřízena služba na podporu učňovské přípravy, jež bude založena na poptávce zemí, které zavádějí nebo reformují systémy učňovské přípravy.

Zajištění vysoce kvalitního vzdělávání

V rámci opatření přijatých 7.12. 2016 předkládá Komise řadu opatření, která mají členským státům pomoci při poskytování vysoce kvalitního vzdělávání všem mladým lidem, aby mohli získat takové znalosti a dovednosti, které jim umožní plné zapojení do společnosti, i při reakci na nové příležitosti a výzvy, jež přináší globalizace a technologické změny.

Souvislosti

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2016 předseda Evropské komise Juncker oznámil svůj záměr zvýšit úsilí na podporu mládeže. Konkrétně ohlásil vytvoření evropského sboru solidarity, který je součástí širší agendy zaměřené na začleňování mladých lidí do společnosti, a zdůraznil:

„Nemohu a nebudu akceptovat, že Evropa je i nadále světadílem, kde jsou nezaměstnaní mladí lidé. Nemohu a nebudu akceptovat, že děti tzv. generace Y mohou být po 70 letech první generací, jež bude chudší než její rodiče.[…] Nadále budeme podporovat záruky pro mladé lidi v celé Evropě, zlepšovat jejich dovednosti a snažit se dostat do nejpotřebnějších regionů a k nejpotřebnějším mladým lidem.“

Na bratislavském summitu EU dne 16. září 2016 hlavy států a předsedové vlád 27 členských států EU rovněž potvrdili svůj závazek bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí a vytvořit pro ně více příležitostí.

Tzv. Bratislavský plán stanoví konkrétní cíle a lhůty s cílem „zajistit perspektivní ekonomickou budoucnost pro všechny, uchránit náš způsob života a nabídnout lepší příležitosti mladým“ .

V souvislosti s tím se Rada zavázala přijmout před koncem roku „rozhodnutí o podpoře EU členským státům v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých a o posílených programech EU zaměřených na mladé lidi“.

Dne 4. října 2016 Komise informovala jakých výsledků záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí od svého zahájení v roce 2013 dosáhly.

 

1 komentář

  1. Je mi 34 – odmalička nám táta doma kouřil v paneláku pod nos – jak já to nesnášela… věděla jsem odjakživa, že kouřit nikdy nebudu a nikdy jsem s tim nezacala -a si bych se po prvním lšluku udusila. 🙁 Manžel je docela silný kuřák – bohužel — chvili se snazil prestt, kvuli me – nakonec jsem ho zkusila presvedcit na elektronickou cigaretu – precetla jsem hodne clanku, hodne nazoru a dle meho to bude o neco malo zdravejsi (doufam – jeden zase nevi, co se lije do te chemie, kterou kurak zase vdechuje, ze jo…?) No a tak uz druhym rokem manzel alespon nesmrdi tabakem a nikotinem. Pro me je to prijatelnejsi a dalo by se rici i levnejsi volba. :/ Když už…

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno