[quote]Evropská komise 15. listopadu předložila ministrům zemědělství EU závěry studie o kumulativních dopadech 12 budoucích obchodních dohod na zemědělsko-potravinářské odvětví, včetně konkrétních výsledků týkajících se výrobních cen a objemu výroby pro skupinu produktů, které představují 30 % hodnoty vývozu EU v odvětví.[/quote]
Studie ilustruje potenciál evropských zemědělských produktů na světových trzích a zároveň také poukazuje na citlivost zvláštních zemědělských oborů. Podrobná znalost možných dopadů Komisi umožní činit v průběhu procesu vyjednávání informovaná rozhodnutí.
V důsledku omezení týkajících se dostupných metod není škála zemědělských produktů, pro něž studie poskytuje podrobnější analýzu, vyčerpávající. Pro důležité produkty s významným potenciálem pro vývoz, jako je ovoce a zelenina, víno, olivový olej a zpracované výrobky obecně (představující 70 % hodnoty vývozu zemědělských a potravinářských produktů z EU), nelze možné přínosy podrobně vyčíslit. Vyčíslit nelze ani přínosy lepší ochrany zeměpisných označení.
Posouzení se zaměřuje pouze na účinky způsobené vzájemnou liberalizací dovozních cel mezi EU a jejími příslušnými obchodními partnery, a nebere v potaz jiná ustanovení s hospodářským dopadem (například omezení necelních opatření, zejména sanitárních a fytosanitárních opatření). Předmětem tohoto posouzení není ani dopad opatření, která EU v obchodních dohodách používá na ochranu zranitelných odvětví, například systematické využívání omezených celních kvót.
Studie jako taková není předpovědí ani prognózou, nýbrž vysoce teoretickou prácí, která odráží potenciální výsledky úspěšného uzavření příslušných dohod.
Místopředseda Komise Jyrki Katainen ke studii uvedl:
„Vyplývá z ní pozitivní celkový obrázek o vývozu vysoce hodnotných evropských zemědělských produktů. Tato studie poukazuje na to, že existují jisté citlivé obory, avšak zaměřuje se pouze na jednu část zemědělského odvětví a neposuzuje celou řadu zemědělských a potravinářských produktů, které mají významný růstový potenciál pro vývoz. Tato rovnováha je plně zohledněna ve strategii EU pro obchodní jednání, jíž se snažíme chránit naše zranitelná odvětví prostřednictvím opatření, jako jsou celní kvóty, a zároveň co nejvíce prosazujeme své zájmy, kdykoli je to možné.
Zejména růst v oblasti zpracovaných výrobků má také pozitivní řetězový účinek na odvětví prvovýroby. Vývoz zemědělských komodit z EU zaměstnává 1,4 milionu lidí a na naší schopnosti vyvážet je je závislých dalších 650 000 pracovních míst v odvětví zpracovávaných výrobků. Hospodářství EU jako celek má z obchodu značný prospěch, jak se ukázalo v souvislosti s nedávno podepsanou dohodou o volném obchodu s Jižní Koreou.“
Komisař Hogan uvedl:
„Některé členské státy a zúčastněné strany vyjádřily obavy z kumulativních účinků dvoustranných dohod o obchodu, o jejichž uzavření EU nepřestává usilovat. Tato studie je reakcí na tyto obavy a na základě učiněných předpokladů ukazuje, že dopad mezinárodních obchodních dohod na zemědělství a evropské zemědělsko-potravinářské odvětví je obecně pozitivní.“
Zdůraznil rovněž, že:
„Je nutno poznamenat, že závěry studie o kumulativních dopadech nejsou prognózou úspěšného uzavření těchto 12 obchodních dohod, jelikož dohody jsou založeny na velmi specifickém souboru předpokladů, které mohou nebo nemusí, zcela nebo zčásti, odrážet vyjednávací postoj EU v rámci těchto dohod. Studie například nebere v úvahu možné omezení necelních opatření, pro něž v současné době neexistují žádné spolehlivé odhady. Využití celních kvót pro citlivé produkty, které jsou obvykle s obchodními jednáními spojeny, je důležité pro zajištění rovnováhy v zemědělském odvětví EU a rovněž tak pro přírůstky vývozu prostřednictvím ochrany zeměpisných označení EU.“
Očekávají se významné přínosy pro odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví vepřového masa v EU, což jsou dva obory, která byly v posledních letech ve složité situaci a nyní vykazují známky zotavení. Na straně druhé odkrývá studie zranitelnost hovězího masa a rýže, a to jak z hlediska účinků na obchod, tak i poklesu výrobních cen.
Rozsah dopadu na tyto různé produkty se liší podle toho, o který ze scénářů studie se jedná: „ambicióznější“ scénář pracuje s úplnou liberalizací 98,5 % všech produktů a částečným snížením cla o 50 % u zbývajících produktů, zatímco „konzervativnější“ scénář pracuje s úplnou liberalizací 97 % všech produktů a 25% snížením cla u ostatních produktů.
Výsledky studie rovněž potvrzují, že stávající přístup EU omezit liberalizaci dovozu citlivých zemědělských produktů ve všech obchodních jednáních je správný. V případě nedávno uzavřené dohody s Kanadou (známé jako CETA) zruší EU 92,2 % svých zemědělských cel ode dne vstupu dohody v platnost (93,8 % po sedmi letech). Celní kvóta stanovená v dohodě CETA pro hovězí maso činí 45 838 tun a má se zavádět postupně v průběhu pěti let; jedná se přibližně o 0,6 % celkové spotřeby EU.
Dalším příkladem je rýže: v obchodní dohodě s Vietnamem bude EU liberalizovat dovoz rýže pouze částečně, přičemž celní kvóta pro rýži bude představovat zhruba osm procent celkového dovozu EU, z nichž dvě třetiny budou vyčleněny pro rýži nevyprodukovanou v EU nebo rýži určenou k dalšímu zpracování odvětvím rýže v EU.
Výsledky studie byly předloženy ministrům EU a očekává se, že budou předmětem dalšího jednání v Radě pro zemědělství v rámci maltského předsednictví v lednu.
Studie o kumulativních dopadech na zemědělství nenahrazuje širší a podrobnější posouzení dopadů ani posouzení dopadů na udržitelný rozvoj prováděná pro každé obchodní jednání.
Pracovní skupina pro zemědělské trhy předložila doporučení týkající se zemědělců v rámci potravinového řetězce
Pracovní skupina pro zemědělské trhy, v jejímž čele stojí bývalý nizozemský ministr zemědělství a univerzitní profesor Cees Veerman, evropskému komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova Philu Hoganovi předložila 14.listopadu svou zprávu.
Zřízení pracovní skupiny složené z dvanácti nezávislých odborníků odráží zvýšené obavy ohledně globálního vývoje v potravinovém řetězci, a zejména pak situace producentů v tomto řetězci. Pracovní skupina byla proto požádána, aby projednala řadu důležitých otázek s cílem zlepšit postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce.
Během přejímání zprávy, která je výsledkem desetiměsíční práce skupiny, komisař Hogan uvedl:
„S ohledem na nedávné potíže v některých specifických oborech jsme konstatovali, že je třeba úlohu zemědělců v potravinovém řetězci posílit, aby se zajistilo, že za svou produkci obdrží spravedlivou odměnu. Posílení vlivu a postavení zemědělce pro mě představuje jednu z nejdůležitějších priorit. Zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy je velmi vítaným příspěvkem k diskuzi o tom, jak tohoto cíle dosáhnout. Zprávu a její doporučení nyní přednostně posoudíme, abychom zajistili co nejvhodnější politickou reakci. Význam této otázky uznává již pracovní program Komise na rok 2017 a dnešní zpráva bude hrát při plnění tohoto závazku klíčovou úlohu.“
Kvůli obavám, že zemědělci nesou největší břemeno kolísání cen a dlouhotrvajících období nízkých cen, došla pracovní skupina ve své zprávě k závěru, že politický rámec upravující dodavatelský řetězec „lze dále zlepšit a měl by se také nadále zlepšovat“.
Zpráva dále vyzývá k zavedení nových pravidel na úrovni EU, jež by se týkala určitých nekalých obchodních praktik, a také k provádění účinných režimů prosazování předpisů v členských státech, například prostřednictvím využití rozhodce.
Další doporučení se týkají zvýšení průhlednosti trhu, posilování spolupráce mezi zemědělci, usnadnění přístupu zemědělců k finančním prostředkům a lepšího využívání nástrojů pro řízení rizik.
Zpráva pracovní skupiny konkrétně doporučuje:
- Za účelem zlepšení transparentnosti trhu zavést povinné oznamování cen a poskytovat včasné, více standardizované údaje.
- Co se týče nekalých obchodních praktik – i když dobrovolné iniciativy byly užitečné, nedokázaly zavést účinné a nezávislé prosazování předpisů. Na úrovni EU by proto měly být zavedeny rámcové právní předpisy a v členských státech pak související účinné režimy prosazování, například režimy využívající rozhodce. Zpráva rovněž obsahuje doporučení týkající se povinných písemných smluv, které by zemědělcům také pomohly.
- Pokud jde o posílení spolupráce mezi zemědělci, pravidla kolektivní organizace a právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže by měly být jasné a proveditelné, tak aby se příležitosti zemědělců ke spolupráci skutečně zvýšily.
- Co se týče usnadnění přístupu zemědělců k finančním prostředkům, existuje zde potenciál plynoucí z většího využívání finančních nástrojů – zde by měla sehrát hlavní úlohu Evropská investiční banka, jež by se mohla také zapojit do přípravy možné vývozní úvěrové záruky.
- Pokud jde o řízení rizik, měly by se zlepšit stávající nástroje. Jedním z těchto nástrojů pro zemědělce jsou termínové trhy, avšak zde je třeba vyvinout větší úsilí, pokud jde o zvyšování informovanosti a odbornou přípravu zemědělců.
Komise v souladu se svou trvalou podporou zemědělského odvětví zváží doporučení uvedená v této zprávě a také odpovídající politickou reakci.
Pracovní skupina pro zemědělské trhy, která byla zřízena v lednu 2016, se rovněž zabývala řadou otázek, které budou základem pro diskuzi o společné zemědělské politice (SZP) po roce 2020, přičemž zdůraznila výzvy vyplývající ze změny klimatu a nedostatku vody a fosilních zdrojů.
Poukázala take na to, jak je důležité zemědělce za poskytování veřejných statků a služeb odměňovat. Zpráva dále navrhuje možnost zavedení integrovaných politických prvků řízení rizik na úrovni EU. V reakci na budoucí problémy pak v neposlední řadě zdůrazňuje i význam výzkumu a inovací a přilákání mladých zemědělců do tohoto odvětví.
