[quote]Komise vedla 24.5. 2017 orientační rozpravu o budoucnosti evropské obrany, aby přispěla k diskuzi o budoucnosti EU 27.[/quote]

Posílení Evropy v oblasti bezpečnosti a obrany je pro Junckerovu Komisi prioritou již od začátku jejího mandátu. Předseda Juncker ohlásil vytvoření Evropského obranného fondu ve svém Projevu o stavu Unie v roce 2016, kdy uvedl:

„Evropa už si nemůže dovolit pouze se vést s vojenskou silou jiných. (…) Pokud má být evropská obrana silná, je nutné, aby toto evropské odvětví přicházelo s inovacemi.“

S ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci v evropském sousedství i kvůli pádným ekonomickým důvodům pro větší spolupráci států EU v oblasti výdajů na obranu se Komise domnívá, že je na čase učinit pokrok směrem k bezpečnostní a obranné unii.

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová v této souvislosti prohlásila:

„Bezpečnost a obrana jsou pro Evropskou unii prioritou, protože jsou prioritou pro všechny naše občany. Od minulého roku posilujeme evropskou obranu, abychom dokázali efektivněji zajišťovat bezpečnosti uvnitř našich hranici i za nimi, investujeme více zdrojů, zvyšujeme spolupráci mezi členskými státy a posilujeme spolupráci v rámci NATO. Svět kolem nás se rychle mění a my musíme každý den zvládat nové výzvy, jako Evropská unie neseme odpovědnost za jejich řešení.“

Místopředseda Komise a komisař pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen uvedl:

„Pro posílení evropské bezpečnosti a obrany musíme využívat prostředky, které jsou v rozpočtech k dispozici na obranu, účinnějším způsobem. Investice do obranných schopností zůstávají v rukou členských států a rozpočet EU nemůže v oblasti obrany nahradit vnitrostátní rozpočty. Existují však jasné ekonomické a průmyslové důvody pro větší spolupráci, například ve výzkumu v oblasti obrany a při zadávání veřejných zakázek. Vnitrostátní rozpočty zůstávají pod velkým tlakem, proto musíme lépe využívat jak prostředky na obranu, tak obranné schopnosti.“

Orientační rozprava pomůže řídit práci Komise v příštích týdnech. Před zasedáním evropské konference o obraně a bezpečnosti, která se bude konat na vysoké úrovni v Praze dne 7. června, Komise zahájí fungování Evropského obranného fondu ohlášeného v listopadu 2016 v evropském obranném akčním plánu. Souběžně s tím předloží dlouhodobější diskusní dokument popisující možné scénáře budoucího vývoje v oblasti evropské obrany. Tyto kroky jsou součástí diskusí o budoucnosti EU 27, která byla zahájena Bílou knihou Komise o budoucnosti Evropy dne 1. března 2017.

Pro větší spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany v EU existují pádné důvody. Hrozby, kterým EU čelí, nerespektují státní hranice. Jejich rozsah se zvyšuje. Nejlépe je lze řešit tak, že budeme spolupracovat.

Podmínkou silné evropské obrany je silný evropský obranný průmysl. Vzhledem k tomu, že členské státy začínají zvyšovat své rozpočty na obranu, EU jim může pomoci vynakládat tyto prostředky efektivněji. Odhaduje se, že nedostatek spolupráce mezi členskými státy v této oblasti stojí 25 až 100 miliard eur ročně. 80 % zakázek a více než 90 % výzkumu a technologického rozvoje probíhá na vnitrostátní úrovni. Sdruženým zadáváním veřejných zakázek by se dalo ročně ušetřit až 30 % výdajů na obranu (viz. informační přehled o argumentech pro větší spolupráci EU v oblasti bezpečnosti a obrany).

Souvislosti

V politických směrech v červnu 2014 předseda Evropské komise Juncker uvedl:

„Domnívám se, že potřebujeme pracovat na posílení Evropy v záležitostech bezpečnosti a obrany. Ano, Evropa je hlavně „klidnou mocností“. Ale ani ty největší klidné mocnosti se dlouhodobě neobejdou bez alespoň určitých integrovaných obranných kapacit.“

Předseda Juncker ohlásil vytvoření Evropského obranného fondu ve svém Projevu o stavu Unie v roce 2016 a na bratislavském summitu v září 2016 a vedoucí představitelé 27 členských států dospěli k tomuto závěru:

„Potřebujeme, aby EU byla nejen zárukou míru a demokracie, ale také bezpečnosti pro naše občany.“

Dohodli se, že v komplikovaném geopolitickém prostředí je nutné posílit spolupráci EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany. Na prosincovém zasedání v roce 2016 měla Evropská rada „rozhodnout o konkrétním prováděcím plánu v oblasti bezpečnosti a obrany a o tom, jak lépe využívat možnosti, které skýtají Smlouvy, zejména pokud jde o schopnosti.“

Dne 30. listopadu 2016 Komise představila evropský obranný akční plán, v němž vysvětlila, jakým způsobem mohou Evropský obranný fond a další opatření podpořit efektivnější vynakládání prostředků členských států na společnou obrannou kapacitu, posílit bezpečnost evropských občanů a podnítit konkurenceschopnou a inovativní průmyslovou základnu. Vedoucí představitelé EU na zasedání Evropské rady v prosinci 2016 a v březnu 2017 tuto iniciativu uvítali a Komise obdržela mandát k předložení návrhů do léta 2017.

Evropský obranný akční plán je součástí širšího obranného balíčku, na němž se 27 členských států EU dohodlo v Bratislavě. Doplňuje provádění dvou dalších dokumentů, konkrétně plánu provádění bezpečnostní a obranné politiky v rámci globální strategie, který pro Unii stanovuje novou úroveň ambicí a identifikuje činnosti pro jejich naplnění, a zároveň s provedením Společného prohlášení EU a NATO podepsaného předsedou Evropské rady, předsedou Komise a generálním tajemníkem NATO. V rámci sedmi oblastí vymezených ve varšavské deklaraci se provádí společný soubor 42 návrhů. Patří mezi ně i problematika hybridních hrozeb, která souvisí rovněž se společným rámcem pro boj proti hybridním hrozbám z dubna 2016. Ten sám o sobě vychází z Evropského programu pro bezpečnost, který Komise přijala v dubnu 2015. Provádění těchto dvou dokumentů probíhá rychle. Právě minulý týden přijali ministři obrany EU soubor závěrů, které umožní pokračovat v práci do červnového zasedání Evropské rady.

Římská deklarace, přijatá vedoucími představiteli EU dne 25. března 2017, obsahuje závazek usilovat o vytvoření takové EU 27, která bude přispívat k vytváření konkurenceschopnějšího a integrovanějšího obranného průmyslu a která posílí společnou bezpečnost a obranu ve spolupráci a součinnosti s NATO.

Bílá kniha o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 popisuje hlavní výzvy a příležitosti pro Evropu v příštím desetiletí. Tato bílá kniha je počátkem procesu, v jehož rámci 27 členských států EU rozhodne o budoucnosti své Unie. Evropská komise společně s Evropským parlamentem a zainteresovanými členskými státy tento proces podpoří uspořádáním řady diskusí v evropských městech a regionech pod titulem „Budoucnost Evropy“. Bílou knihu doplňuje řada diskusních dokumentů o:

A dvakrát rozvoj Slovenska

Státní podpora: Komise schválila slovenskou podporu ve výši 36 milionů EUR na výstavbu národního fotbalového stadionu v Bratislavě

Evropská komise 24.5. 2017 schválila podle pravidel EU pro státní podporu podporu výstavby národního fotbalového stadionu v Bratislavě. Komise zjistila, že opatření bude podporovat propagaci sportu a kultury při zachování hospodářské soutěže na jednotném trhu EU.

Slovensko oznámilo Komisi své plány na poskytnutí veřejné podpory na výstavbu národního fotbalového stadionu v Bratislavě ve výši 35,96 mil. EUR, zejména prostřednictvím přímého grantu 27,2 milionů EUR z celkových efektivních investičních nákladů ve výši 75,2 milionů EUR. Slovensko dále poskytne příjemci, NFŠ, a.s., možnost prodeje, která umožňuje příjemci stadión prodat státu po jeho dokončení až do výše 48 milionů EUR, což odpovídá rozdílu mezi efektivními investičními náklady a přímým grantem.

Komise posuzovala opatření podle čl. 107 odst. 3 písm. C) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), která umožňuje státní podporu k usnadnění rozvoje určitých hospodářských činností nebo oblastí.

Bratislavský stadion bude vyhovovat požadavkům kategorie 4 UEFA. Stadion bude k dispozici profesionálním týmům, včetně slovenského národního fotbalového družstva a prvního ligového fotbalového klubu, ale také neprofesionálním klubům, sportovním svazům, školám a občanům pro sportovní, společenské a kulturní akce. Slovensko zajistí, aby byl přístup na stadion udělen na transparentním a nediskriminačním základě. Cenové podmínky pro jeho použití budou veřejně dostupné. Komise rovněž zjistila, že podpora je přiměřená, protože nepřesahuje mezeru na financování.

Komise proto dospěla k závěru, že veřejné financování poskytnuté stadionu je v souladu s pravidly EU pro státní podporu.

Souvislosti

Před rozhodnutím Komise již schválila státní podporu pro řadu sportovních stadionů v Belgii, Francii a ve Velké Británii.

Verze tohoto rozhodnutí, která nemá důvěrný charakter, bude zpřístupněna pod číslem spisu SA.46530 v rejstříku státních podpor na internetových stránkách Komise pro hospodářskou soutěž po vyřešení všech otázek důvěrnosti. Nové publikace rozhodnutí o státní podpoře na internetu a v Úředním věstníku jsou uvedeny v elektronickém zpravodajství Týdenní státní podpory.

Slovensko se snaží rozšířit automobilový průmyslu

Evropská komise oznámila 24.5. 2017 zahájení důkladného šetření s cílem posoudit, zda jsou plány na poskytnutí 125 milionů EUR společnosti Jaguar Land Rover pro investování do automobilového závodu v Nitře (Slovensko) v souladu s pravidly EU o regionální státní podpoře.

Komisařka EU Margrethe Vestagerová, zodpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla:

„Je dobré, pokud by veřejné investice podporovaly hospodářský růst v členských státech, musíme se však vyvarovat škodlivých dotačních závodů mezi členskými státy. Podpora je pro společnost Jaguar Land Rover skutečně nezbytná k umístění investice do Nitry a je na minimu, pokud nenaruší hospodářskou soutěž nebo nepoškodí soudržnost v EU.“

Jaguar Land Rover je velká automobilová společnost, která vlastní společnost Tata Motors Limited India. Jaguar Land Rover investuje 1,4 miliardy eur do automobilového závodu v regionu Nitra (Slovensko), což je oblast způsobilá pro regionální podporu podle pravidel EU pro státní podporu. Závod bude mít výrobní kapacitu 150 000 vozů ročně. V květnu roku 2016 oznámilo Slovensko své plány na poskytnutí veřejné podpory na projekt ve výši 125 milionů EUR, což představuje maximální podporu, kterou lze na takový projekt poskytnout.

Pravidla EU o státní podpoře, zejména pokyny Komise o regionální státní podpoře na rok 2014, umožňují členským státům podporovat hospodářský rozvoj a zaměstnanost v méně rozvinutých regionech EU a podporovat regionální soudržnost na jednotném trhu. Aby mohla být opatření schválena, musí splňovat určité podmínky, aby zajistily, že mají zamýšlený pozitivní účinek. To znamená, že podpora musí podněcovat soukromé investice, musí být omezena na minimum a nesmí nalákat investice z regionu v jiném členském státě, který je ekonomicky nebo méně ekonomicky rozvinutý („účinek proti soudržnosti“).

Komise má v této fázi pochybnosti o tom, že plánovaná podpora ve výši 125 milionů EUR v nitřském opatření splňuje všechna kritéria pokynů k regionální podpoře. Komise zejména v této fázi pochybuje o tom, zda opatření stimuluje soukromé investice. Bude muset dále zkoumat, zda investiční rozhodnutí společnosti Jaguar Land Rover bylo vyvoláno jinými úvahami, než je podmíněná veřejná dotace ve výši 125 milionů EUR.

Slovensko tvrdí, že bez podpory by se investice uskutečnila mimo Evropskou unii v Mexiku. Komise však bude muset prošetřit další náznaky, že dotace ve výši 125 milionů EUR stimulovala společnost Jaguar Land Rover investovat na Slovensku spíše než v jiném členském státě. Pokud bude opatření prokázáno, může mít v EU účinnost anti-koheze, což by podle pokynů nebylo povoleno

Konečně má Komise v této fázi pochybnosti o tom, zda dodatečná opatření plánovaná Slovenskem jsou bez státní podpory. Slovensko převezme pro Jaguar Land Rover půdu pro novou automobilovou továrnu z rozsáhlé průmyslové zástavby, které uděluje výjimku z poplatku splatného podle slovenských zákonů při přeměně zemědělské půdy na průmyslové pozemky. Pokud by se tato dodatečná opatření ukázala jako státní podpora ve prospěch společnosti Jaguar Land Rover, celková částka podpory by překročila maximální částku, která může být poskytnuta pro tento investiční projekt v Nitře podle pokynů pro regionální podporu.

Komise nyní dále prošetří, zda se tyto počáteční obavy potvrdí. Zahájení hloubkového šetření poskytuje všem zúčastněným stranám příležitost vyjádřit se k opatření. V žádném případě nepředjímá výsledek šetření.

Souvislosti

Poznatky ukazují, že velké společnosti rozhodují o investování do daného regionu nejen prostřednictvím státní podpory, ale na základě mnoha faktorů, včetně nákladů a dostupnosti práce a půdy, daňové legislativy, jejich stávajících činností v daném regionu a podnikatelského prostředí. Poskytnutí podpory v kontextu, kdy by velká společnost investovala v každém případě, by pouze snížila běžné podnikání o provozní náklady, které musí jeho (místní) konkurenti splnit bez pomoci. To vede k narušení hospodářské soutěže na úkor daňových poplatníků.

Pokyny Komise o regionální státní podpoře z roku 2014 umožňují členským státům podporovat regionální investice na podporu hospodářského rozvoje a zaměstnanosti v méně rozvinutých regionech EU a podporovat soudržnost na jednotném trhu, pokud opatření respektuje řadu podmínek:

  • Podpora musí mít skutečný „motivační účinek“, jinými slovy musí účinně povzbudit příjemce, aby investoval do určitého regionu.
  • Podpora musí být omezena na minimum, které je nezbytné pro zahájení investičního rozhodnutí společnosti.
  • Podpora nemůže mít nepřiměřené negativní účinky. Příklady takových nepřiměřených negativních účinků jsou vytvoření nadbytečné kapacity podporou investic na klesajícím trhu nebo poskytnutí výše podpory, která by překročila strop regionální podpory platný pro daný region.
  • Podpora nesmí přilákat investice z regionu, který má stejný nebo nižší stupeň hospodářského rozvoje než region, kde se uskutečňuje podporovaná investice (tzv. „Anti-cohesion effect“).

Verze rozhodnutí, která nemá důvěrný charakter, bude zpřístupněna pod číslem spisu SA.45359 v rejstříku státních podpor na internetové stránce Komise pro hospodářskou soutěž, jakmile budou vyřešeny všechny otázky týkající se důvěrnosti. Nové publikace rozhodnutí o státní podpoře na internetu a v Úředním věstníku jsou uvedeny v elektronickém zpravodajství Týdenní státní podpory.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA