Zdroj: Archiv

 

[quote]Podle informace Eurostatu z 27.10. 2016 byl průmysl, pokud jde o generované výstupy v roce 2015, stále největší ekonomickou aktivitou v Evropské unii. Podílel se v EU 19,3 % celkové hrubé přidané hodnoty HPH, byl bezprostředně před sekcemi činnosti „veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče“ (s 19,1 %) a „Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytovací a stravovací služby „(18,9 %). Významný podíl na HPH měly i „Činnosti v oblasti nemovitostí“ (11,2 %) a „Profesní, vědecké a technické činnosti“ (10,9 %).[/quote]

Podíly těchto hospodářských činností však sledovaly v průběhu posledních dvaceti let kontrastní trendy. Procento vytvořené HPH vzrostlo v „Profesní, vědecké a technické činnosti“ (z 8,5 % v roce 1995 na 10,9 % v roce 2015, o 2,4 %), „Veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální pracovní činnosti“ (1,1 %), „Činnosti v oblasti nemovitostí“ (1,0 %).

Téměř na stabilní úrovni kolem 19 % byl „Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytování a služby stravování“. Naproti tomu se podíl průmyslu pozoruhodně snížil (z 23,3 % v roce 1995 na 19,3 % v roce 2015, – 4 %), tak jako zemědělství, lesnictví a rybolov (o – 1,1 %).

Podobné trendy lze pozorovat v podílech těchto ekonomických činností na celkové zaměstnanosti. Téměř polovina se v EU v oblasti zaměstnanosti koncentrovala v roce 2015 do dvou skupin ekonomických činností: „Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytování a stravovací služby“ (24,6 %) a „Veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče“ (23,6 %), obě činnosti v průběhu posledních dvaceti let mírně zvýšily své podíly na celkové zaměstnanosti. Naproti tomu podíl průmyslu na zaměstnanosti v EU klesl z 20,9 % v roce 1995 na 15,4 % v roce 2015.

vystrizek3

Podíl průmyslu na celkové HPH nejvyšší v Irsku a České republice

Ve dvanácti členských státech EU byl „Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytovací a stravovací služby“ v roce 2015 z hlediska vytvořené hrubé přidané hodnoty první ekonomickou aktivitou, přičemž nejvyšší podíl byl v Litvě (31,4 % z celkové HPH), Kypru a Lotyšsku (po 25,2 %), v Polsku (25,0 %), Portugalsku (24,7 %) a Řecku (24,4 %).

V devíti členských státech byl „Průmysl“ první, s cca čtvrtinou celkové HPH. Bylo to zejména v Irsku (39,1 %) a v České republice (32,1 %), Maďarsku (27,8 %), Slovinsku (27,3 %) a Slovensku (27,0 %). „Veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče“ byly hlavní ekonomické aktivity z hlediska HPH ve třech severských členských státech EU – Švédsku (23,8 %), Dánsku (23,1 %) a Finsku (21,8 %) – stejně jako Francie (23,0 %), Belgie (22,5 %),  Nizozemsko (21,8 %) a Spojené království (18,5 %, kde se rovná skupině aktivit „Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytování a služby potravin“). Lucembursko má hlavní aktivitu v „Peněžnictví a pojišťovnictví s 27,5 % celkové hrubé přidané hodnoty.

vystrizek4

HPH v průmyslu klesla nejvíce na Maltě, v Lotyšsku a ve Spojeném království

Analýza za posledních 20 let ukazuje, že došlo k významným změnám především ve třech skupinách aktivit: průmyslu, veřejné správě a zemědělství. Ve srovnání s rokem 1995 se podíl průmyslu na celkové hrubé přidané hodnoty snížil z 23,1 % v roce 1995 na 11,4 % v roce 2015, tedy o -11,7 %) ve velké většině členských států, největší pokles byl na Maltě, v Lotyšsku a Spojeném království (shodně -8,9 %), ve Finsku (-8,2 %), v Lucembursku (-7,8 %) a Belgii (-7,0 %). Podíl průmyslu se zvýšil mezi lety 1995 a 2015 pouze v Irsku (z 26,2 % na 39,1%, + -12,9 %- viz poznámky k zemím), s odstupem v Maďarsku (2,4 %), Bulharsku (2,3 %) a České republice (0,7 %), zůstala téměř beze změny v Německu.

Podíl „Veřejná správa, obrana, vzdělávání, lidské zdraví a sociální péče“ ve většině členských států v posledních dvaceti letech vzrostl, zejména v Rumunsku (z 6,1 % na 11,7 %, tj o 5,6 %), v Řecku (+ 4,5 %) a Bulharsku (4,2 %). Poklesl v Irsku (-4,9 %), ve třech členských státech EU v oblasti Baltu (Estonsko -3,8 %), Lotyšsko -2,5 % a Litva (1,8 %), pak Maďarsko (-1,4 %), Slovensko (-0,7%) a Rakousko (-0,5 %).

Pokud jde o „Zemědělství, lesnictví a rybolov“, jeho podíl na ekonomice se snížil mezi lety 1995 a 2015 v každém členském státě EU, přičemž největší pokles byl v Rumunsku (z 19,2 % na 4,8 %, – 14,4 %), v Bulharsku ( -8,6 %), v Litvě (-7,5 %), v Lotyšsku (-5,7 %) a Irsku (-5,4 %).

Na úrovni EU se podíl na celkové HPH snížil mezi roky 1995 a 2015 v průmyslu o -4,0 % a zemědělství o -1,1 %, zatím co se veřejné správy mírně zvýšily (+1,1 %).

Průmysl jako první zaměstnavatel zůstal pouze v České republice, Polsku a Slovinsku

Ve většině členských států, „Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytovací a stravovací služby“ byly v roce 2015 prvním zaměstnavatelem, přičemž nejvyšší podíl byl v Řecku (32,4 % celkové zaměstnanosti), na Kypru (32,0 %), Španělsku (30,2 %) a Irsku (28,4 %).

V sedmi členských státech byla na prvním místě „Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče“, zejména ve Švédsku (33,5 %), Belgii (30,6 %), Dánsku (30,5 %) a Francii (29,7 %).

Průmysl byl hlavní zaměstnavatel v České republice (28,9 %), v Polsku (22,9 %) a ve Slovinsku (22,5 %), zatímco zemědělská činnost zůstala první v Rumunsku (26,6 %). Na úrovni EU byla téměř 1 z každých 4 osob (24,6 %) zaměstnána v sektoru „Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytování a stravovací služby“, stejně jako “Veřejná správa, obrana, vzdělávání, lidské zdraví a sociální péče“ (23,6 %), zatímco průmysl představoval 15,4 % pracovních míst a „Profesní, vědecké a technické činnosti“ 12,5 %.

vystrizek5

Podíl na zaměstnanosti v průmyslu a zemědělství klesl ve všech členských státech

V zaměstnanosti došlo také v posledních dvaceti letech k významné změně hlavně v průmyslu, veřejné správě a zemědělství. Ve srovnání s rokem 1995 se podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti snížil v roce 2015 ve všech členských státech EU; největší pokles byl na Maltě (ze 27,5 % v roce 1995 na 12,6 % v roce 2015, -14,9 %), ve Slovinsku (-10,2 %), Lucembursku a Estonsku (po -7,6 %), Spojeném království (-7,5 %).

Podíl skupiny „Veřejná správa, obrana, vzdělávání, lidské zdraví a sociální péče“ ve většině členských států za posledních dvacet let vzrostl, nejsilněji v Rumunsku (ze 7,3 % na 13,6 %, +6,3 %), Slovinsku (5,1 %), Lucembursku (4,2 %, v Řecku (4,1%) a Belgii (4,0 %). Poklesla v Bulharsku (- 3,0 %), v Lotyšsku (-2,2%), Slovensku (-2,1 %), Švédsku (-1,4 %), Itálii a Litvě (po 1,2 %) a České republice (-0,3 %).

Pokud jde o „Zemědělství, lesnictví a rybolov“, podíl na zaměstnanosti klesl mezi lety 1995 a 2015 v každém členském státě EU; největší pokles byl v Rumunsku (z 42,4 % na 26,6 %, -15.8 %), Litvě (-9,5 %) a Maďarsku (-8,1 %).

Na úrovni EU podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti mezi léty 1995 a 2015 klesl o -5,5 % a v zemědělství -3,9 %, zatímco podíl veřejné správy se zvýšil o 1,6 %. V zaměstnanosti také došlo v posledních dvaceti letech k velkým změnám: hlavně v průmyslu, veřejné správě a zemědělství.

Ve srovnání s rokem 1995 se podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti snížil 2015 ve všech členských státech EU, přičemž největší pokles byl na Maltě (ze 27,5 % v roce 1995 na 12,6 % v roce 2015,-14,9 %), Slovinsku (-10,2 %), Lucembursku a Estonsku (po -7,6 %), ve Spojeném království (-7,5 %).

Podíl „veřejná správa, obrana, vzdělávání, lidské zdraví a sociální péče“ ve většině členských států za posledních dvacet let vzrostl; nejvíce v Rumunsku (ze 7,3 % na 13,6 %, +6,3 %), ve Slovinsku (5,1 %), Lucembursku (+4,2 %), Řecku (+4,1 %) a Belgii (4,0 %). Poklesl v Bulharsku (-3,0 %), v Lotyšsku (-2,2 %), Slovensku (-2,1 %), ve Švédsku (-1,4 %), Itálii a Litvě (po 1,2 %) a Česká republice (-0,3 %).

Pokud jde o „Zemědělství, lesnictví a rybolovu“, podíl na zaměstnanosti klesl mezi lety 1995 a 2015 v každém členském státě EU, přičemž největší pokles byl v Rumunsku (z 42,4 % na 26,6 %, -15.8 %), Litvě (-9,5 %) a v Maďarsku (-8,1 %).

Na úrovni EU klesl podíl na celkové zaměstnanosti mezi lety 1995 a 2015 v průmyslu -5,5 % a zemědělství (-3,9 %), podíl skupiny s veřejnou správou se zvýšil o 1,6 %.

Metody a definice

Údaje uvedené v této tiskové zprávě pocházejí z ročních národních účtů, které jsou sestaveny v souladu s Evropským systémem účtů (ESA 2010).

Od hrubé přidané hodnoty HPH se na výstupu odečítá mezispotřeba. Jedná se o vyrovnávací položku účtu výroby národních účtů – hrubá přidaná hodnota celého národního hospodářství obvykle představuje více než 90 % HDP.

Zaměstnanost se vztahuje na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné pracující v rezidentských výrobních jednotek (tj domácí koncept zaměstnanosti). Není-li uvedeno jinak, všechny podíly zaměstnanosti v této tiskové zprávě mají jako měrné jednotky pouze osoby.

Údaje obsažené v této tiskové zprávě jsou rozděleny podle 10 hlavních ekonomických činností podle klasifikace NACE Rev. 2.

„Průmysl (kromě stavebnictví)“ zahrnuje „Těžbu a dobývání“, „Výrobu“, „Rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ a „Zásobování vodou; odpadní vody, odpady a sanace“.

Poznámka podle zemí:

Irsko: zvýšení hrubé přidané hodnoty průmyslu je především vázáno na nedávné irské revize HDP, patrně jako efekt rostoucí globalizace.

vystrizek6

vystrizek7

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno