Zdroj: Archiv

[quote]Podle předběžných údajů zveřejněných 13.4. poskytla Evropská unie se svými členskými státy v loňském roce více než polovinu celkové oficiální rozvojové pomoci (ODA), kterou za rok 2015 vykázali členové Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a udržela si tak pozici předního světového dárce.[/quote]

Z předběžných údajů vyplývá, že hodnota kolektivní oficiální rozvojové pomoci poskytnuté Evropskou unií (orgány a členskými státy EU) se v roce 2015 zvýšila na 68 miliard eur, což představuje nárůst o 15 % oproti částce 59 miliard eur v roce 2014. Objem pomoci roste již třetím rokem v řadě a v loňském roce dosáhl historického maxima. Na oficiální rozvojovou pomoc věnovala EU v loňském roce kolektivně 0,47 % svého hrubého národního důchodu (v roce 2014 to bylo 0,43 %). Jedná se o výrazně vyšší podíl, než jaký připadá na ostatní členy Výboru pro rozvojovou pomoc, kteří na oficiální rozvojovou pomoc dávají v průměru 0.21 % HND.

Skutečnost, že Evropská unie i nadále zůstává předním světovým poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci, jednoznačně prokazuje, že financování rozvoje a podpora nových cílů udržitelného rozvoje pro nás nepřestává být závazným příslibem,“ okomentoval zveřejnění těchto údajů Neven Mimica, evropský komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj. „V roce 2015, jenž s sebou přinesl migrační krizi nebývalých rozměrů, byly Evropská unie a její členské státy schopny navýšit podporu poskytovanou uprchlíkům i rozvojovou pomoc nabízenou rozvojovým zemím.

Hlavním orgánem, který rozhoduje, zda se výdaje vyúčtované ve zprávě rozvojové pomoci  (od členských států OECD nebo jiných dárců) kvalifikují jako oficiální rozvojová pomoc (ODA), je Výbor OECD pro rozvojovou pomoc (DAC).

DAC se v současné době skládá z 29 členů: Austrálie, Kanady, Islandu, Japonska, Koreje, Nového Zélandu, Norska, Švýcarska, USA, 19 členských států EU a EU. Dva členské státy EU (tj. Estonsko a Maďarsko), nejsou ale členy OECD, takže podpory za ně se nepočítají do DAC, zatímco dalších sedm členských států (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta a Rumunsko) nejsou členy ani OECD,  ani  DAC.

V kontextu probíhající uprchlické krize lze z letošních údajů organizace OECD poprvé vyčíst i objem prostředků, které členové Výboru pro rozvojovou pomoc v rámci oficiální rozvojové pomoci vykazují jako náklady na podporu uprchlíků na svém území. Z čísel OECD je patrné, že výrazně vzrostlo vykazování těchto nákladů mezi členskými státy EU. Celkové zvýšení oficiální rozvojové pomoci EU (8,9 miliard eur) však bylo přesto větší, než prudký nárůst nákladů na pomoc uprchlíkům (5,3 miliardy eur). Jinými slovy Evropská unie v roce 2015 posílila jak svou podporu uprchlíkům, tak svou rozvojovou pomoc rozvojovým zemím.

Pět členských států EU poskytlo v roce 2015 oficiální rozvojovou pomoc ve výši přesahující stanovený cíl 0,7 % HND. Jednalo se o Švédsko (1,4 %), Lucembursko (0,93 %), Dánsko (0,85 %), Nizozemsko (0,76 %) a Spojené království (0,71 %). Poměr oficiální rozvojové pomoci k HND se v 15 členských státech zvýšil, v 9 se snížil a ve čtyřech zůstal na stejné úrovni. Celkem 21 členských států zvýšilo nominální hodnotu své oficiální rozvojové pomoci o 9,8 miliardy eur. V šesti dalších státech pak došlo ke snížení o 0,3 miliardy eur.

Souvislosti
V roce 2005 se EU a její členské státy zavázaly navýšit do roku 2015 objem kolektivní oficiální rozvojové pomoci na 0,7 % hrubého národního důchodu EU. Přestože oficiální rozvojová pomoc EU od roku 2002 reálně vzrostla o téměř 40 %, hospodářská krize a silné rozpočtové tlaky ve většině členských států EU vedly k tomu, že EU tento ambiciózní cíl v roce 2015 nesplnila. V květnu 2015, před konáním třetí konference OSN o financování rozvoje v Addis Abebě, však Evropská rada potvrdila závazek, že bude tohoto cíle dosaženo v časovém rámci agendy na období po roce 2015 (tj. před rokem 2030).

Příslib oficiální rozvojové pomoci se zakládá na individuálních cílech. Členské státy, jež přistoupily k EU před rokem 2002, znovu potvrdily svůj závazek dosáhnout cílového poměru oficiální rozvojové pomoci k HND ve výši 0,7 % při zohlednění rozpočtové situace a státy, které tohoto cíle dosáhly, se zavázaly uvedenou výši pomoci udržovat, nebo ji dále posílit. Členské státy, jež do EU přistoupily po roce 2002 pak přislíbily, že se vynasnaží navýšit objem své oficiální rozvojové pomoci na 0,33 % HND. Dnes zveřejněné údaje vycházejí z předběžných informací, které členské státy EU nahlásily organizaci OECD a Evropské komisi. Kolektivní oficiální rozvojovou pomoc EU tvoří celkové výdaje na oficiální rozvojovou pomoc všech 28 členských států EU a oficiální rozvojovou pomoc poskytovanou orgány EU (tedy nikoli jednotlivými členskými státy – jde o vlastní zdroje Evropské investiční banky).

Náklady na pomoc uprchlíkům na území dárců vykázané členskými státy EU se zvýšily z 3,3 miliardy eur (5,6 % kolektivní oficiální rozvojové pomoci EU v roce 2014) na 8,6 miliardy eur (12,5 % kolektivní oficiální rozvojové pomoci EU v roce 2015). Loňské zvýšení oficiální rozvojové pomoci EU, jež byla určena k financování nákladů na pomoc uprchlíkům na území dárců, je odrazem skutečnosti,

že v roce 2015 bylo mnoho členských států EU vystaveno bezprecedentnímu nárůstu počtu uprchlíků a poskytovalo na svém území nezbytnou pomoc v nouzi velkému množství osob. Většinu souvisejících nákladů lze vykázat jako oficiální rozvojovou pomoc pouze v prvním roce uprchlíkova pobytu.

Výbor pro rozvojovou pomoc má 29 členů, včetně Evropské unie, jež vystupuje jako jeho řádný člen.

Příloha

V souhrnné zprávě k rozvojové pomoci jsou obrázky k struktuře darovaných prostředků:

  • jiné zdroje než DAC,
  • humanitární pomoc,
  • pomoc k náhradě nákladů na utečence.

duch1

V dalším obrázku ve zprávě jsou prostředky rozděleny na DAC a další země a vyjádřeny v prvním sloupci jako podíly na hrubém národním důchodu dárcovských států a ve vedlejším sloupci příspěvky v mld. € – oboje za rok 2015.

duch2

Ze zprávy lze odvodit příčinu některých kritických komentářů k postoji ČR, resp. Visegradské 4, pro odmítání některých unijních návrhů na kolektivní pomoc v uprchlické krizi a místo toho jak podpořit země poblíž domovin utečenců, aby  imigrantům s nárokem na azyl podle mezinárodního práva poskytly pobyt na svém území.

Ze struktury donátorů je zřejmé, proč se OSN snaží o navýšení podílu Evropy – zatím to byla nejsnazší cesta.

A zajímavá je i skutečnost, že Rusko pomáhá zřejmě převážně jen vojensky některým příbuzným režimům.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno