Dne 22. února 2017 vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu – nejvýznamnější mnohostranná obchodní dohoda, jakou od svého vzniku v roce 1995 uzavřela Světová obchodní organizace (WTO). Ten den ji ratifikovaly Čad, Jordánsko, Omán a Rwanda, čímž bylo dosaženo předem stanovené hranice 110 členů WTO nutné k jejímu okamžitému vstupu v platnost.
Cílem dohody je zjednodušit a zpřehlednit mezinárodní dovozní a vývozní postupy, celní formality a požadavky na tranzit zboží. Dohoda usnadní a zlevní administrativu související s obchodem, a poskytne tak významný a velmi potřebný impuls k posílení celosvětového hospodářského růstu. Při provádění dohody budou hrát ústřední roli celní orgány EU, které působí jako příklad hodný následování i jako hnací síla dalšího pokroku v usnadnění obchodu v rámci EU i na mezinárodní úrovni.
Dohoda také zlepší transparentnost, nabídne malým a středním podnikům více příležitostí, jak se zapojit do globálních hodnotových řetězců, a omezí prostor ke korupci. Sjednána byla v roce 2013 na zasedání Konference ministrů WTO, které se konalo na Bali.
Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová k tomu uvedla:
„Zdokonalení postupů na hranicích a rychlejší a efektivnější obchodní toky oživí celosvětový obchod a přinesou prospěch lidem i firmám na celém světě. Nejvíce získají malé společnosti, které zatěžuje každodenní byrokracie a složitá pravidla.“
Evropský komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica dodal:
„Obchod je klíčovým motorem udržitelného rozvoje. Nová dohoda pomůže využít ohromný potenciál obchodu, a proto jsem připraven pomoci našim partnerským zemím, aby z ní vytěžily co nejvíce.“
Největší prostor ke zlepšení – a tudíž i největší potenciál k využívání výhod – je v rozvojových zemích. EU chce, aby tato dohoda významně podpořila větší účast těchto zemí v globálních hodnotových řetězcích. Proto pro rozvojové země vyčlenila 400 milionů eur na financování reforem nezbytných ke splnění pravidel, jež dohoda obsahuje.
Vedle rozvojové dimenze této dohody se EU jejím prostřednictvím také snaží pomoci malým a středním evropským podnikům těžit z dosud nevyužitého potenciálu globálních trhů.
EU byla jedním z navrhovatelů této dohody a stála v čele úsilí o její uzavření. Po ratifikaci dohody ze strany Rady a Parlamentu v roce 2015 pracovala EU aktivně na tom, aby ji co nejrychleji schválili ostatní členové WTO. Dohodu právě ratifikoval počet členů potřebný pro její vstup v účinnost, nicméně EU doufá, že v brzké budoucnosti k tomuto kroku přistoupí i zbývající členové WTO.
Souvislosti
Jednání o usnadnění obchodu byla zahájena v rámci rozvojového programu z Dohá. Členové WTO uznali značné potenciální přínosy této dohody pro všechny, zejména pro rozvojové země, a na konci roku 2013 dospěli k závěru, že nejlepší volbou bude samostatná dohoda. Výsledná dohoda se vztahuje na všechny členy WTO.
V prosinci 2013 vyčlenila EU finanční podporu na pomoc nejpotřebnějším zemím s cílem pomoci jim splnit požadavky dohody o usnadnění obchodu a plně využít jejího potenciálu.
Šetření klamného statistického vykazování Komisí v Salcburku
Dne 22. února 2017 oznámila Evropská komise šetření k nekvalitě statistiky v rakouské spolkové zemi Solnohradsko. Zahájení formálního vyšetřování možného zkreslování statistik oznámila Komise 3. května 2016. Podle rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci 2012/678 o vyšetřování a pokutách souvisejících s manipulací se statistikami Komise musí přijmout zprávu s závěry a připomínkami do 10 měsíců od rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Dotyčný členský stát má právo vyjádřit se ke všem zjištěním před zveřejněním závěrečné zprávu o vyšetřování; vyjádření předložená Rakouskem jsou připojena ke zprávě. Zpráva je základem pro rozhodnutí o doporučení Komise Radě uložit pokutu.
Šetření ukázalo, že se vyskytují po několik let závažné nesrovnalosti v oblasti kompilace, řízení a vykazování finančních i nefinančních transakcí ve spolkové zemi Solnohradsko. Hrubé nedbalosti, nedodržování účetních pravidel veřejného sektoru, chybějící kontrola, finanční a nefinanční transakce nebyly oznamovány odpovídajícím způsobem, doporučení rakouského Spolkového účetního dvora (Rechnungshof) byla ignorována.
Zpráva proto došla k závěru, že postup při nadměrném schodku (EDP) při předání údajů Eurostatu v roce 2012 a 2013 nezahrnuje část dluhů, které vznikly spolkové zemi Salcbursko ve výši zkreslování údajů o dluhu.
Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci 2012/678/EU ze dne 29. června 2012 o vyšetřování a pokutách souvisejících s manipulací se statistikami, jak je uvedeno v nařízení (EU) č 1173/2011 Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně [1], stanoví podrobná pravidla týkající se postupů pro vyšetřování překroucení vládního schodku a zadlužení, které jsou výsledkem úmyslné nebo hrubé nedbalosti, podrobná pravidla týkající se práva na obhajobu a důvěrnost a podrobná kritéria stanovení výše pokuty.
Článek 7 (4) Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci stanoví, že jakákoli doporučení Komise Radě, aby uložila pokutu dotyčnému státu, musí vycházet ze zprávy k členskému státu.
Zpráva o vyšetřování v souvislosti se zkreslováním statistik v Rakousku došla k závěru, že účetní dvůr, státní úřady a vláda spolkové země Salcbursko, tj subjekty v rámci vládního sektoru Rakouské republiky, vážnou nedbalosti nezajistily náležitou kompilaci ovládacích prvků a postupů podávání zpráv, což vedlo k nesprávnému vykazování dluhu Eurostatem v letech 2012 a 2013.
Dále zpráva uvádí, že vzhledem k tomu, že Komise (Eurostat) byla informována o tomto případu dne 10. října 2013, rakouské statistické úřady si byly vědomy o možnosti zkreslování účetních uzávěrek solnohradského země přinejmenším 06.12.2012.
Na tomto základě Komise doporučuje, aby Rada uložila Rakousku pokutu.
Pokuta byla stanovena na základě dvoustupňové metodiky v souladu s rozhodnutím Komise v přenesené působnosti 2012/678 / EU.
Zpočátku Komise určí referenční částky. V druhém kroku může modulovat tuto referenční částku směrem nahoru nebo dolů s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. V tomto případě při stanovení výše pokuty Komise vzala v úvahu jednu přitěžující okolnost; skutečnost, že dotčené překroucení bylo oznámeno EDP v říjnu 2013 EDP za dva roky (2011 a 2012).
Komise rovněž vzala v úvahu řadu polehčujících faktorů, jako je například skutečnost, že překroucení údajů nemělo významný vliv na fungování posílené správy ekonomických záležitostí Evropské unie, vzhledem k omezenému vlivu na dluh Rakouské republiky jako celku a že i když překroucení bylo dílem tří subjektů, nelze se domnívat, že tyto subjekty jednaly koordinovaně. Rakouské orgány plně spolupracovaly při vyšetřování a překrucování dat skončila. S přihlédnutím k těmto zvláštním okolnostem, pokuta navržená Komisí byla proto snížena na 25 % referenční částky (119,2 milionu EUR).
Od roku 2011 Komise (Eurostat) má pravomoc dohlédnout podrobněji na kvalitu statistických údajů členských států pro účely postupu při nadměrném schodku. Může provádět kontroly na místě a kontrolovat účty vládních institucí na ústřední, národní, regionální a místní úrovni, včetně účetních informací a jiných významných zdrojů. Činí tak prostřednictvím „návštěv zaměřených na dialog“, jejichž cílem je ověřit kvalitu toku dat z různých zdrojů do národních statistických úřadů, ve spolupráci s národními účetními dvory.
Pokud existuje podezření, že členský stát zkreslil svůj schodek a údaje o dluhu, ať už úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, Komise může zahájit formální šetření. Pokud šetření ukazuje, že tam bylo zkreslování údajů, může Komise doporučit Radě uložit pokutu členskému státu eurozóny v souladu s článkem 8 nařízení (EU) č 1173 / 2011 (dále jen „šestibalíčku“.
Statistiky jsou páteří správy ekonomických záležitostí EU, a u fiskální politiky v rámci postupu při nadměrném schodku jsou stanoveny na základě údajů o schodku a dluhu členských států. Proto je důležité, aby statistické údaje o hospodářství členských států byly shrnuty konzistentním, srovnatelným, spolehlivým a aktualizovaným způsobem.
Z tohoto důvodu existují jasná a závazná pravidla a postupy, které členské státy musí dodržovat při sestavování, zaznamenávání a podávání zpráv s daty o jejich státním dluhu a schodku. Jsou stanoveny v nařízení (ES) č 479/2009 a v nařízení (EU) č 549/2013 o Evropském systému účtů (v současnosti ESA 2010) a rozpracovány v Manuálu o vládním schodku a dluhu.
Členské státy mají zákonnou povinnost zajistit, že údaje o dluhu a schodku, které předávají Komisi (Eurostatu), jsou v souladu s pravidly EU, a na nejvyšší možné úrovni. Vnitrostátní orgány jsou také zodpovědné za zajištění správného uplatňování pravidel a postupů na všech úrovních veřejné správy (národní, regionální, místní), aby zdrojová data používaná k sestavení obecných vládních statistik byla spolehlivá a přesná.
Každý členský stát je odpovědný za ověřování místních a regionálních účtů, které naplňují jeho vlastní obecné vládní statistiky, mimo jiné prostřednictvím interních a externích auditů. Jsou povinny (podle směrnice Rady 2011/85 / EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států) mit k dispozici účinný systém, který zajistí, že účty, které jsou používány národním statistickým úřadem, jsou řádně kontrolovány.
Vzhledem k tomu, že bylo třeba rozšířit pravomoci v letech 2010 a 2011, Eurostat zesílil svůj program ověřování pro data při postupu při nadměrném schodku. Byla provedena zvláštní inspekce v členských státech, aby ověřila, že budou zavedeny systémy s cílem zajistit, že se přenáší dobrá kvalita dat z místních, regionálních a jiných vládních zdrojů do národních statistických orgánů.
[1] OJ L 306, 6.11.2012, p. 21.
