Uvádíme přípravu summitu Evropskou komisí podle projevu předsedy Komise.
Když jsem se těsně před příštím prosincovým summitem přihlásil zde ke slovu, pak je situace zcela odlišná od situace ve stejnou dobu loni. Tehdy nás to dovedlo k otázce, jak bychom mohli reagovat na krizi uprchlíků. A dokonce již tehdy bylo jasné, že tu nemůže být žádné rychlé řešení, ale je potřeba komplexní evropskou reakce. Jsem rád, že dnes mohu říci, že jsme přijali rozhodující kroky – v neposlední řadě proto, že se stále více prosadil správný názor, že tento požadavek můžeme zvládnout jen společně.
Od loňského prosince jsme dosáhli určitý pokrok. Například – a to se zde prosazovalo, přijmout za naše společné hranice také společnou odpovědnost. Takže máme evropské normy – i pro národní poměry – v rekordním čase – vy i my – evropské hranice a pobřežní stráž, která bude uvedena do provozu v těchto dnech a týdnech
Dovolte mi, abych na tomto místě ještě jednou objasnil, že máme dohodu s Tureckem – Erdogan ctí závazek a svým dílem přispěl k jejímu provádění. Čísla mluví sama za sebe: Od března, od smlouvy, přišlo na řecké ostrovy v průměru 90 uprchlíků za den – ve srovnání s 10000 v jediném dni v říjnu loňského roku. Na trase východního Středomoří od té doby umřelo o 90 % méně lidí než dříve. Otevřeli jsme legální cesty z Turecka do Evropy pro více než 2700 lidí – zdaleka ne dost – k přesunu odtud do Evropské unie. Zároveň jsme pomohli Turecku vytvořit lepší podmínky pro uprchlíky.
Ale nesmíme ignorovat vážné problémy ve Středomoří, a tedy v Itálii. A já opakuji: nesmíme nechal Itálii s následky krize uprchlíků osamocenou. A opakuji: peníze, které přináší Itálie za účelem zmírnění následků krize uprchlíků nespadají do oblasti působnosti Paktu stability. Co Itálie dělá pro uprchlíky – a Itálie dělá mnoho – nesmí pro ni vést k negativním rozpočtovým důsledkům.
Dohoda s Tureckem ukazuje, jak je důležité a správné, chránit hranice s našimi sousedy. Proto budeme na summitu velmi pozorně sledovat, jak pět migračních partnerství, uzavřených s africkými zeměmi funguje. Budeme také muset zvážit, které jiné země původu a a tranzitu se musí zapojit do užší spolupráce s Evropskou unií.
Konečným cílem je vyvinout komplexní přístup, abychom mohli lépe začít v boji proti příčinám uprchlictví. Tomuto cíli slouží také externí investiční plán, který nám umožňuje mobilizovat investice do života a budoucích příležitostí 44 miliard € pro Afriku. 44 miliard € evropských investice v Africe. Z těchto 44 miliard € může být 88 mld.€, pokud členské státy ze své strany udělají svou prácí. Pokud to všechno vyjde a potáhneme dále, umožní to vrátit se k fungujícímu schengenskému a dublinskému systému.
Na pořadu jednání zítřejšího zasedání Evropské rady budou take bezpečnostní a obranné otázky. V souvislosti s pokračující vysokou hrozbou terorismu a v kontextu nestability na našich hranicích, je samozřejmě otázka obrany a bezpečnosti rozhodující pro každou z našich zemí a každého z našich občanů.
První úkolem Evropy je chránit své občany: chránit proti těm, kteří nás okrádají o způsob, jakým žijeme spolu po sedm desetiletí nepřerušeného míru na území EU.
Aby byla ochrana účinná, musí být důvěryhodný, protože důvěryhodnost je zásadní pro boj proti faktorům nejistoty a odradí potenciální útoky. Důvěryhodnost závisí na našich nástrojích, kterými vybavíme námi vytvořený skutečný svaz bezpečnosti.
Naše důvěryhodnost také závisí na naší schopnosti být nejen měkkou sílu. To je důležité, ale to není všechno. Musíme posílit evropskou obranu a vybudovat skutečnou unii obrany. Za prvé větší spoluprácí s NATO, jak jsme to již dělali například ve Středomoří nebo v oblasti kybernetické bezpečnosti. Naše dvě organizace, NATO a Evropská unie, vzájemně nesoutěží, ale doplňují se, potřebují jeden druhého. Musíme spolupracovat. Proto apeluji na úrovni hlav států a vlád prokázat během čtvrtečních diskusí tyto ambice.
Komise bude pomáhat. Musíme posílit evropský obranný průmysl, posílit naší strategickou autonomii. Dnes je více než 80 % investic do obranného vybavení stále výlučně z vnitrostátních zdojů. Roztříštěnost našeho obranného úsilí nás stojí 25 až 100 miliard eur ročně. My Evropané dáme 200 miliard € na obranu, ale máme jen 12 až 15% účinnost proti Američanům, protože máme příliš mnoho zdvojování a příliš málo interoperability.
Takže máme velký zájem na zřízení skutečné průmyslové základny evropské obrany. Proto Komise předložila Evropský obranný plán na podporu výzkumu v oblasti bezpečnosti a povzbuzuje členské státy, aby se podílely a sladily normy. A jak jsem vám řekl ve svém projevu o stavu Unie, navrhli jsme vytvořit evropský obranný fond, který bude i výzkumným fondem a může také usnadnit nákupy běžného materiálu.
Mluvím o obraně, protože obrana je skutečným problémem. Nechci diskusi o evropské obraně, která nás oddělí od bezprostředních obav Evropanů. Někdy mám pocit, že trváme příliš na obraně, a ne dost na dalších významných evropských otázkách, včetně sociální politiky a pilíře sociálních práv, které připravujeme.
Evropská rada tento týden bude rovněž klíčovým mezníkem v našem úsilí o stimulaci našeho trh práce a naší ekonomiky.
Je to jen tři měsíce, co jsem oznámil rozšíření Evropského fondu pro strategické investice ve velkém měřítku a jsem potěšen rychlostí, jakou jsme se pohybovali. Je někdy lákavé zaměřit se na poutavá čísla. Na 154 miliard € investic vyvolaných v 27 členských státech, nebo 19,8 miliard € financování zajištěných na infrastrukturní projekty.
Ale to, co se opravdu počítá nejsou čísla, ale příběhy o tom, jak to ovlivňuje život lidí v celé Evropě. Někdy velké příběhy, někdy menší příběhy, ale přesto důležité.
Jako příběh rodinné indonéské restaurace v městečku Geleenu v Nizozemsku, která díky investičnímu plánu má zajištěný úvěr pro rozšíření podnikání, který byl předtím odmítnut.
Nebo příběh farmy na Krétě, které byl nyní zajištěno financování 15 milionů €, potřebných na novou výrobní linku k chlazení bouraného masa a vytvoření v tomto procesu více než 100 místních pracovních míst.
A mohl bych vyzvednout mnoho dalších příběhů z 377000 malých a středních podniků v celé Evropě, které těží z investičního plánu. Každý, kdo žádá větší podporu pro malé a střední podniky, realizuje Junckerův plán to.
To je důvod, proč vyzývám zákonodárce, aby co nejdříve dosáhli dohody o rozšíření Evropského fondu pro strategické investice. Ale musíme se také zaměřit na vytváření příběhů zítřka investovat do naší mládeže.
Přes pokles o 10 % jen za poslední rok je nezaměstnanost mladých lidí stále příliš vysoká, zejména v části Evropy, kde oživení trvalo déle.
To je důvod, proč mluvíme o další podpoře členských států záruk pro mladé, která byla svědkem přijetí nabídky práce, vzdělávání nebo odborné přípravy 9 miliony mladých lidí.
A to je důvod, proč jsme navrhli zvýšit financování iniciativy zaměstnanosti mládeže celkem o 200 mil. €. Že pomůže sám nosník 1 milion více mladých lidí do roku 2020.
Ale opravdu vytvářet příběhy zítřka, potřebujeme naše mladé lidi, aby měli přístup k různým zkušenostem a různým příležitostem.
V minulém týdnu jsme přesně před týdnem zahájili evropský sbor solidarity, aby mladí lidé dobrovolnictvím nebo prací pomáhali nejvíce zranitelným a marginalizovaným v naší společnosti.
To je 100.000 nových příběhů od roku 2020 a 100.000 mladých lidí vybavených zkušenostmi a dovednostmi, kterým se daří na trhu práce.
EU schválila nová pravidla pro členské státy, která výrazně sníží znečištění ovzduší
Evropský parlament a Rada 14.12. 2016 podepsaly novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě. Směrnice vstoupí v platnost 31. prosince 2016.
Až bude směrnice plně provedena, sníží negativní zdravotní dopady znečištění ovzduší, jako například onemocnění dýchacích cest a předčasná úmrtí, do roku 2030 téměř o 50 %. Přestože látky znečišťující ovzduší jsou neviditelné, lidé si stále více uvědomují význam kvality vzduchu, který dýchají, a jsou znepokojeni možnými následky pro zdraví. Dohoda o přísnějších limitech ve směrnici o národních emisních stropech má proto velký význam.
Přispěje také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a pomůže řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík. Směrnice je ústředním prvkem rozsáhlejšího programu Evropské komise Čisté ovzduší pro Evropu.
Komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella prohlásil:
„Nová evropská pravidla pro kvalitu ovzduší představují zásadní mezník v boji proti „neviditelnému zabijáku“ – znečištění vzduchu. Znečištění ovzduší v Evropě zabíjí přes 450 000 osob ročně. To je více než desetkrát tolik co dopravní nehody. Vlády jednotlivých států nyní musí začít tato pravidla provádět, aby lidé mohli dýchat čistší vzduch. Budeme spolupracovat s členskými státy a podporovat je, aby se jim podařilo takto zlepšit zdraví občanů EU.“
Zavedení nových pravidel do praxe
Členské státy budou hrát při koordinaci a provádění směrnice na vnitrostátní úrovni zásadní roli. Do 30. června 2018 musí směrnici provést ve vnitrostátním právu a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise pěti hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl.
Musí je také koordinovat s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. To si vyžádá investice, ale tyto výdaje budou mnohonásobně vyváženy přínosem v podobě úspor nákladů, zejména pokud jde o zdravotní péči a pracovní neschopnosti.
Návrh nařízení o správě energetické unie, který Komise nedávno zveřejnila, zdůrazňuje význam synergií mezi kvalitou ovzduší, politikou v oblasti klimatu a energetiky a novou směrnicí o národních emisních stropech.
Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, například prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.
Směrnice kromě toho usnadní cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím se sníží znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie, což bude výhodné jak pro tyto státy, tak i pro občany EU, kteří jsou nejvíce vystaveni přeshraničnímu znečištění.
Souvislosti
V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.
Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro pět hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak.
Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení. To pomůže omezit přeshraniční znečištění a koncentrace pozadí v celé Evropě.
Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Bylo vynaloženo veškeré úsilí, aby se zajistila úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.
K účinnému provádění politiky budou muset přispět všechna odvětví, mimo jiné i ta, která se na ní v minulosti podílela méně, jako například zemědělství. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem zajistit příslušné zdravotní a environmentální přínosy.
