[quote]Evropská komise podala 8.12. 2016 zprávu o pokroku dosaženém při provádění plánů EU v oblasti relokace a přesídlování a při realizaci prohlášení EU a Turecka. Současně přijala čtvrté doporučení, které zohledňuje pokrok, jehož dosáhlo Řecko při realizaci plně fungujícího azylového systému, a vymezuje postup pro postupné obnovení dublinských transferů do Řecka.[/quote]
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl:
„Komplexní evropský přístup k migraci přináší pozitivní výsledky. Patří mezi ně například pokračující provádění opatření podle prohlášení EU a Turecka a dramatický pokles počtu nelegálních migrantů přicházejících do Řecka. Pozitivem je také pokrok, který učinily řecké orgány při nápravě nedostatků ve vnitrostátním azylovém systému, díky čemuž jsme mohli navrhnout postupné obnovení dublinských transferů do Řecka od 15. března 2017. Jejich obnovení bude odrazovat od nelegálních vstupů a sekundárních pohybů a představuje důležitý krok k obnovení řádného fungování dublinského a schengenského systému.“
Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos podotkl:
„Itálie i Řecko vyvinuly v posledních měsících při zvládání uprchlické krize heroické úsilí. Nejlépe o tom vypovídá skutečnost, že dnes uzavíráme řízení o porušení povinnosti související se snímáním otisků prstů a registrací migrantů. Listopad letošního roku byl z hlediska relokací rekordní, jelikož bylo přemístěno 1 400 osob, a členské státy by měly na tento pokrok navázat udržením a zintenzivněním svého úsilí.
Naším cílem je relokovat z Itálie a Řecka všechny způsobilé osoby do konce příštího roku. Tyto snahy společně s trvalým snížením počtu nově příchozích z Turecka, za které vděčíme prohlášení EU a Turecka, jsou nezbytným základem pro postupný návrat Řecka k dublinskému systému.“
Plynulý pokrok v provádění prohlášení EU a Turecka
Provádění prohlášení EU a Turecka potvrzuje trend vyznačující se stabilním dosahováním výsledků, řadě problémů navzdory. Počet nelegálních překročení Egejského moře zůstal ve sledovaném období na výrazně nižší úrovni než před uvedeným prohlášením. Od března na území Řecka vstupuje v průměru 92 osob denně oproti 10 000 osob denně v říjnu loňského roku. Pokračovaly návratové operace a od vydání třetí zprávy bylo navráceno dalších 170 osob, čímž celkový počet osob navrácených v rámci prohlášení nebo dvoustranného readmisního protokolu mezi Řeckem a Tureckem dosáhl 1 187.
Stále však přetrvávají významné nedostatky, zejména pak stále příliš pomalé tempo návratů z Řecka do Turecka, což dále zvyšuje tlak na řecké ostrovy. Situaci je třeba nejen pozorně monitorovat, ale hlavně zesílit snahy o zlepšení situace na řeckých ostrovech. Je proto zásadně důležité poskytnout dostatečné prostředky k zajištění efektivního zpracování žádostí o azyl a zaručit, aby členské státy dostatečně reagovaly na výzvy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.
Koordinátor EU Maarten Vewrey zveřejnil společný akční plán vypracovaný ve spolupráci s řeckými orgán, jež by měl přispět k úplnému provedení evropských opatření v rámci prohlášení EU a Turecka a ke zmírnění tlaků na řecké ostrovy.
Pokud jde o provádění plánu uvolnění vízového režimu, musí Turecko splnit ještě sedm zbývajících kritérií. Komise podporuje úsilí Turecka o co nejrychlejší úplné splnění těchto kritérií. Komise a Turecko pokračovaly v dialogu o možných řešeních, mj. v souvislosti s právními a procedurálními změnami, které jsou pro splnění zbývajících kritérií nezbytné.
Evropská komise pokračovala v urychlování přísunu finančních prostředků v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku, z něhož již bylo alokováno celkem 2,2 miliardy eur z částky 3 miliard eur plánované pro období 2016–2017 na pokrytí nejnaléhavějších potřeb uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku. Nasmlouvané částky se zvýšily na 1,3 miliardy eur. Komise vyvíjí veškeré potřebné úsilí, aby se urychlilo tempo výplaty prostředků z tohoto nástroje. Do současnosti bylo vyplaceno 677 milionů eur.
Postupné obnovení dublinských transferů do Řecka
Komise ve svém čtvrté doporučení se znovu zabývala obnovením dublinských transferů do Řecka, kroku nutnému k běžnému fungování pravidel dublinského systému. Komise má za to, že Řecko dosáhlo významného pokroku při zavádění základních institucionálních a právních struktur pro řádné fungování azylového systému. Při obnovení transferů je však třeba mít na zřeteli skutečnost, že Řecko stále čelí velkým migračním tlakům a že v řeckém azylovém systému stále existují nedostatky, zejména pokud jde o podmínky přijímání a zacházení se zranitelnými žadateli a o rychlost registrace, podávání a přezkoumání žádostí o azyl.
Komise proto doporučuje, aby byly transfery do Řecka obnovovány postupně, na základě individuálních záruk řeckých orgánů pro každou navrácenou osobu, aby se zajistilo, že budou tyto osoby přijímány důstojným způsobem. Aby nebylo Řecko vystaveno neudržitelné zátěži, nebude obnovení transferů uplatňováno se zpětnou působností a bude se vztahovat pouze na žadatele o azyl, kteří do Řecka vstoupí nelegálně po 15. březnu 2017 nebo za něž je Řecko od uvedeného data odpovědné podle dublinských kritérií. Komise v zájmu podpory řeckého úsilí vyzývá všechny členské státy, aby beze zbytku splnily své závazky v oblasti relokace a zajistily vyslání dostatečného počtu odborníků na azyl do Řecka.
Žadatelé by měli být přemístěni pouze tehdy, poskytnou-li řecké orgány v každém případě individuální záruku, že s žadatelem bude zacházeno v souladu s právem EU. Zranitelní žadatelé o azyl, včetně nezletilých osob bez doprovodu, by prozatím do Řecka neměli být přemísťováni. Měl by být vytvořen tým Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu složený z odborníků z členských států, který bude napomáhat spolupráci mezi členskými státy a informovat o tom, zda se s osobami přemístěnými zpět do Řecka zachází v souladu se zárukami, jež poskytly řecké orgány.
Komise bude pravidelně podávat zprávy o výsledcích, jichž bylo při provádění uvedených doporučení dosaženo, a v případě potřeby bude svá doporučení aktualizovat.
Pokrok v oblasti relokace a přesídlování
V listopadu došlo k 1 406 relokacím, což je doposud nejvyšší počet za jeden měsíc; potvrzuje to trvalý pozitivní trend: počet relokací z Řecka se stabilizoval na 1 000 měsíčně a počet relokací z Itálie se významně zvýšil. Celkem bylo doposud relokalizováno 8 162 osob, z toho 6 212 z Řecka a 1 950 z Itálie.
Komise se domnívá, že je v současnosti proveditelné, aby byli všichni způsobilí žadatelé v Řecku a Itálii relokováni do jiného členského státu do září 2017. Pro dosažení tohoto cíle by měly členské státy od nynějška provádět každý měsíc alespoň 2 000 relokací z Řecka a 1 000 relokací z Itálie. Od dubna 2017 by pak mělo být měsíčně relokováno alespoň 3 000 osob z Řecka a 1 500 z Itálie.
Komise i nadále s řeckými a italskými orgány a také s členskými státy úzce spolupracuje na odstranění konkrétních překážek bránících rychlejší relokaci. Komise se dnes rozhodla ukončit řízení o nesplnění povinnosti vedené proti Itálii a Řecku za neprovedení nařízení o Eurodacu, protože oba členské státy již snímají otisky prstů takřka všem státním příslušníkům třetích zemí, jimž mají být otisky sejmuty a kteří vstoupili do EU nelegálně na jejich vnějších hranicích.
Členské státy také zintenzivňovaly své úsilí v oblasti přesídlování a doposud nabídly legální a bezpečnou cestu 13 887 osobám z celkového počtu 22 504 osob, který byl schválen v červenci 2015. Od zveřejnění předchozí zprávy bylo zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu přesídleno 2 035 osob, což představuje nový měsíční rekord. Z Turecka bylo přesídleno dalších 544 syrských uprchlíků, čímž se celkový počet osob přesídlených z Turecka v rámci prohlášení EU a Turecka zvýšil na 2 761.
Bude patrně trvat ještě určitou dobu, než se dojde k logickému závěru, že uprchlíci tíhnoucí do Německa mohou čekat v internačních táborech, než o nich německé orgány rozhodnou, zda je přijmou. Protože při volném pohybu se s vysokou pravděpodobností dopustí nelegálního přechodu německých hranic a Německo je pak bude vracet zemi, z níž přešli hranice..
Bezpečnostní unie: Komise představuje akční plán, který má Evropě pomoci v boji s falešnými cestovními doklady
Komise přijala 8.12. 2016 akční plán konkrétních opatření, zvyšujících zabezpečení cestovních dokladů. Oznámila to již ve sdělení „Posilování bezpečnosti ve světě mobility“, které bylo přijato u příležitosti projevu předsedy Junckera o stavu Unie v roce 2016. Zmíněný akční plán stanoví jasná doporučení, jak mohou členské státy potírat podvody související s cestovními doklady, a uvádí souhrnný soubor kroků, jež má Komise přijmout. Zabezpečení cestovních dokladů je významným faktorem boje proti terorismu a organizovanému zločinu a pomáhá zlepšit ochranu hranic a řízení migrace. Připravuje tak cestu k účinné a skutečné bezpečnostní unii.
Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl:
„Zabezpečení cestovních dokladů a průkazů totožnosti je významným faktorem boje proti terorismu a organizovanému zločinu. Dnes zveřejněný akční plán navrhuje konkrétní provozní opatření, která členským státům umožní účinněji proti podvodům souvisejícím s cestovními doklady bojovat, čímž dojde k lepšímu zabezpečení našich hranic, zajistí se vnitřní bezpečnost a migrace bude lépe řízena.“
Komisař odpovědný za bezpečnostní unii Julian King uvedl:
„Víme, že teroristé cestovali po EU, aniž by byli odhaleni, za pomoci falešných cestovních dokumentů. Řada našich bezpečnostních opatření – např. kontrola na vnějších hranicích podle Schengenského hraničního kodexu nebo kontrola za hranicí pomocí Schengenského informačního systému – spoléhá na zabezpečení průkazů totožnosti a cestovních dokladů. Proto musí členské státy a agentury EU spolupracovat na lepším zabezpečení cestovních dokumentů a odhalování podvodů v souvislosti s těmito dokumenty. Uplatníme-li všechna tato opatření společně, podaří se nám vypořádat se se stávajícími nedostatky v oblasti bezpečnosti.“
Akční plán se zaměřuje na cestovní doklady, jež vydaly členské státy EU občanům EU a státním příslušníkům třetích zemí a které se používají ke zjištění totožnosti a při přechodu hranic. Členské státy mají i nadále plnou odpovědnost za vydávání dokladů, které se používají ke zjištění totožnosti osoby (jedná se o dokumenty dokládající totožnost, jako jsou rodné, oddací a úmrtní listy) před vydáním cestovního dokladu, a za faktické zpracování a vydání cestovních dokladů.
Bezpečnostní normy pro cestovní doklady vydané členskými státy i požadavky na hraniční kontroly jsou však stanoveny na úrovni EU. Dnešní akční plán se týká všech aspektů zabezpečení cestovních dokladů a jeho cílem je odstranit všechny případné nedostatky v této oblasti, a to ve spolupráci s členskými státy a s podporou Komise a agentur EU.
Akční plán plně respektuje jak základní práva a pravidla na ochranu údajů, tak rozdělení kompetencí mezi členské státy a Komisi.
Uvádí opatření ve čtyřech hlavních oblastech:
- Registrace totožnosti: Členské státy by měly s podporou Komise zvážit, jak se nejlépe vyhnout vydávání pravých dokladů na základě falešné totožnosti, promyslet, jak proti falšování lépe zabezpečit dokumenty dokládající totožnost, a podporovat využití příručky Europolu o dokumentech dokládajících totožnost.
- Vydávání dokumentů: Členské státy by měly zlepšit výměnu informací o osvědčených postupech, pokud jde o registraci biometrických údajů a postupy vydávání dokumentů, a posílit dohled nad vydáváním průkazů totožnosti a cestovních dokladů, aby se předcházelo krádeži nevyplněných dokladů. Komise podpoří výměnu osvědčených postupů prostřednictvím seminářů uspořádaných během roku 2017.
- Zpracování dokumentů: Akční plán vyzývá Evropský parlament a Radu, aby co nejdříve přijaly návrhy na lépe zabezpečený jednotný formát pro víza a povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, který zamezí dalším podvodům s těmito dokumenty. Komise do konce roku 2017 dokončí s ohledem na legislativní podnět studii o možnostech politiky EU, jak zvýšit zabezpečení občanských průkazů občanů EU a povolení k pobytu proti podvodům a padělání a jak monitorovat dodržování bezpečnostních prvků.
- Kontrola dokumentů: Členské státy by měly systematicky registrovat veškeré ukradené, ztracené, neoprávněně užívané nebo znehodnocené dokumenty do Schengenského informačního systému (SIS) a databáze Interpolu odcizených a ztracených cestovních dokladů, zajistit lepší přístup příslušníků pohraniční stráže do příslušných systémů a urychlit zavádění funkce vyhledávání otisků prstů v SIS. Odborná skupina na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu se zabývá otázkou, jak by mohla interoperabilita napomoci lepším kontrolám dokumentů a totožnosti. Svá zjištění tato skupina předloží do poloviny roku 2017. V prosinci 2016 Komise přezkoumá právní rámec SIS, aby se rozšířily funkce tohoto systému, a v roce 2017 zavede funkci vyhledávání otisků prstů na ústřední úrovni v Schengenském informačním systému. Komise bude rovněž spolupracovat s členskými státy a agenturami EU na podpoře školení o nových oblastech, v nichž dochází k podvodům souvisejícím s doklady.
Komise posoudí pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění akčního plánu, a do konce prvního čtvrtletí 2018 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosaženém pokroku.
Souvislosti
Bezpečnost je zásadní oblastí zájmu již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a je tematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze září 2016.
Evropská komise dne 28. dubna 2015 přijala Evropský program pro bezpečnost, který stanoví hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii v období 2015–2020. Od přijetí tohoto programu došlo v jeho provádění k významnému pokroku, což připravilo cestu k účinné a skutečné bezpečnostní unii.
Skutečnost, že předseda Juncker vytvořil v srpnu 2016 zvláštní portfolio komisaře pro bezpečnostní unii, ukazuje, jaký význam Komise přikládá posílení reakce na teroristické hrozby.
Jak bylo uvedeno ve sdělení „Silnější a inteligentnější informační systémy pro hranice a bezpečnost“ ze dne 6. dubna 2016 pro posílení hranic a bezpečnosti, vedle dobře fungujících systémů, musí být ověřování cestovních dokladů a dokladů totožnosti snadné a bezpečné.
Problém podvodů týkajících se cestovních dokladů nabývá na významu a do středu pozornosti se dostal v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky v Evropě a současnými migračními toky. Podvody s doklady umožnily fungování terorismu a organizovaného zločinu a mají souvislost s obchodováním s lidmi a nezákonným převaděčstvím.
V této souvislosti je nesmírně důležité, aby EU, a především členské státy zintenzívnily své úsilí k lepšímu zabezpečení cestovních dokladů vydávaných občanům EU i příslušníkům třetích zemí.
Komise za tímto účelem oznámila, že předloží opatření k boji proti podvodům s doklady. Aby byl zahájen proces směrem k interoperabilitě informačních systémů na úrovni EU, rozhodla Komise, že zřídí odbornou skupinu na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu s agenturami EU, odborníky z členských států a zúčastněnými institucemi.
V září Komise zveřejnila „Sdělení o posilování bezpečnosti ve světě mobility“, v němž se zavázala k přijetí akčního plánu v oblasti zabezpečení cestovních dokladů do prosince 2016.
