O třetinu více chtějí státy EU v příštích pěti letech vybrat na silničním mýtném. „V rozmezí let 2012 až 2016 se roční výběr mýtného v Evropě zvýší z 25,1 miliardy eur na 32,4 miliardy eur,“ říká Jürgen Steinmeyer, ředitel pro mýtné evropské centrály DKV Euro Service, předního evropského poskytovatele služeb pro dopravce.
Pro provozovatele těžké nákladní dopravy, která se na výběru mýta podílí zhruba dvěma třetinami, to bude znamenat další zásadní zvýšení nákladů. Již dnes přitom představuje mýto v nákladové struktuře dopravců 10 až 25 procent a vzhledem k tomu, že se jejich ziskovost pohybuje na minimální úrovni, lze čekat promítnutí dalších nákladů do finálních cen pro spotřebitele.
Tři čtvrtiny zboží jsou přepravovány po silnici, protože je to rychlé, flexibilní a ekonomické. Druhou stranou téže mince jsou vyšší náklady na výstavbu a údržbu silniční a dálniční sítě, negativní vliv dopravy na životní prostředí a plynulost dopravy. Státy se snaží tento fenomén současnosti řešit stále masivnějším zaváděním mýta.
Od roku 2015 bude téměř ve všech zemích EU zavedeno mýtné. „Státy, které mýto ještě nezavedly, se na to chystají, ty, které ho již mají, jej buď budou zvyšovat, nebo rozšiřovat na další úseky dálnic a silnic vyšších tříd,“ říká Ondřej Pavlík, ředitel české a slovenské pobočky DKV Euro Service.
Příkladem může být Maďarsko, kde se od července mění forma mýtného systému. Místo 11 eur za jednodenní vinětu potřebnou k tranzitu přes Maďarsko zaplatí dopravce přes 100 eur, což je desetinásobné navýšení. „To už je pro dopravce obrovské finanční zatížení, zejména ve fázi, kdy ještě zákazník neakceptoval důvodné navýšení ze strany dopravce. Ten pak bude muset umořovat tuto položku ve svých nákladech,“ říká Pavlík. „Je důležité si uvědomit, že jakékoliv zpoplatnění dalších komunikací nebo zvýšení sazeb někdo musí zaplatit. A tím někým je občan, kterému se zvýšené náklady na dopravu promítnou do ceny výrobků, jež kamionová doprava převáží.“
Dalším nákladem pro dopravce bude tzv. Ecotaxe, ekologická daň pro vozidla s hmotností nad 3,5 tuny, kterou od letošního října hodlá zavést Francie a která zpoplatní používání silnic. Na rozdíl od mýtného nemůže Evropská unie její výši nijak ovlivnit, protože daně mohou členské země EU zavádět a zvyšovat na základě vlastního rozhodnutí. „Podle mého názoru to Francií neskončí, ale postupně se tato daň rozšíří i do dalších zemí,“ říká Pavlík. „Dopravci, kteří jezdí do Francie a doposud využívají nezpoplatněné kvalitní státní a okresní silnice, ji ve svých nákladech pocítí opravdu znatelně.“
Zatím je ve Francii zpoplatněno na devět tisíc kilometrů dálnic a nově k nim přibude dalších patnáct tisíc kilometrů komunikací. Francie od tohoto nového zpoplatnění očekává roční výnos 1,2 miliardy eur.
Pokud jde o budoucí vzájemnou propojitelnost mýtných systémů v jednotlivých zemích EU, tedy dobu, kdy kamion nebude potřebovat záplavu „krabiček“ za čelním sklem, aby projel Evropou, je patrné, že se systémy postupně stávají kompatibilní, tzv. hybridní. Technická připravenost pro zavedení „krabičkové unie“ bude v krátké době v podstatě dosažena. Co však chybí, jsou právní a smluvní vztahy a hlavně všeobecné obchodní podmínky. Jedná se často o politická rozhodnutí a o vzájemné uznání si nákladů a podkladů finančními či daňovými úřady. V jedné zemi například mýto podléhá DPH, v jiné se účtuje bez apod. Je proto potřeba nejprve sladit všechna očekávání z jednotlivých zemí a vložit je do souboru shodných prvků, podle kterých se bude mýto účtovat a vzájemně proúčtovávat mezi jednotlivými státy.
Regulační rámec této budoucí interoperability mýtných systémů řeší směrnice EU zřizující European Electronic Toll Service (Evropské služby elektronického mýtného). Jejich hlavními zásadami jsou jedna smlouva na jednoho uživatele, jedna palubní jednotka (OBU) ve vozidle a jedna smlouva na všechny mýtné systémy v Evropě.
Zdroj:čia
