[quote]Evropská investiční banka 22.4 oznámila, že schválila 300 milionů € na financování prvních 4 projektů v rámci investičního plánu pro Evropu, v níž je strategickým partnerem Komise. Projekty jsou v různých odvětvích (výzkum a vývoj, zdravotní péče, průmyslové inovace, doprava) a zemích (Španělsko, Itálie, Irsko a Chorvatsko). Slouží jako příklady investic, které nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI) může podporovat v blízké budoucnosti.[/quote]

Ještě, než bude EFSI plně funkční, EIB již poskytuje na tyto projekty finanční prostředky, umožňující financování soukromého sektoru. EFSI jako jádro investičního plánu by měl být v provozu do září roku 2015. Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen uvedl, že EIB již v dubnu EIB splnila svůj závazek k předfinancování projektů až do doby plného fungování EFSI. Po pondělním hlasování ve výborech Evropského parlamentu a úterním oznámení Polska o jeho příspěvku 8 miliard € do investičního plánu je to velmi dobrý týden pro investice do růstu a zaměstnanosti v Evropě.

Komise vítá, že 6 členských států řeklo, že přispěje penězi do Investičního plánu pro Evropu prostřednictvím svých národních propagačních (promotional) bank.

Škoda, že se vláda zatím musí zabývat cca 3 letými nedodělky v přípravě investování, zejména nepřipravenými projekty.Jaké štěstí že nyní pachatelé této situace mohou vykřikovat, proč že už vláda s minulými letitými kostlivci ve skříni zhruba  za třetinu dobu z délky prodlev už nevypořádala.

Na investiční plán pro Evropu přispěje Polsko  8 mld. €

Polsko oznámilo 21.4., že přispěje 8 milionů € na projekty, využívající financování z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je jádrem 315 mld. € investičního plánu pro Evropu. Příspěvek přijde prostřednictvím Bank Gospodarstwa Krajowego („BGK“). Polsko je šestou zemí, která přispěla ještě před formálním ustavením  EFSI, po Německu, Španělsku, Francii, Itálii a Lucembursku.

Dne 10. března si ministři financí EU dohodli společný postoj k návrhu Komise na nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI). Po hlasování o nařízení ze strany odpovědných výborů v Evropském parlamentu dne 20. dubna, může nyní jednání mezi zákonodárci vstoupit do závěrečné fáze, s cílem nalézt dohodu o právním textu v červnu. Již v létě by malé a střední podniky a některé projekty v oblasti infrastruktury mohly mít prospěch z předběžného financování Evropskou investiční bankou, jak bylo oznámeno dne 17. února. Cílem je, aby byl nový fond plně funkční nejpozději od září.

Národní propagační banky mají klíčovou roli při získávání Evropy opět investovat. Mají odborné znalosti k provádění investičního plánu a často zajistí co nejefektivnější využívání veřejných zdrojů. Polsko je nyní šestá země, která vyhlásila příspěvek prostřednictvím své národní propagační banky: Německo oznámila v únoru, že by to přispělo 8 milionů € do investičního plánu přes KfW. V únoru také Španělsko oznámilo příspěvek 1,5 mld. € přes Instituto de Crédito Oficial (ICO). V březnu Francie oznámila závazek 8 mld. € přes Caisse des hmot (CDC) a Bpifrance (BPI) a Itálie oznámila, že přispěje 8 mld.€ přes státní depozitní pokladny (CDP). V dubnu Lucembursko oznámila, že přispěje 80 miliony € ze Société Nationale de Crédit et d’investissement (SNCI).

Hospodářská krize přinesla výrazné snížení investic v celé Evropě. Proto je zapotřebí kolektivní a koordinované úsilí na evropské úrovni s cílem zvrátit tento klesající trend a dostat Evropu na cestu hospodářského oživení. Přiměřená úroveň zdrojů je k dispozici; je třeba mobilizovat je v celé EU na podporu investic. Neexistuje jediná, jednoduchá odpověď, žádné tlačítko růstu, které lze stisknout, nikdo nemá společné typové řešení. Komise založila přístup na třech pilířích: strukturální reformy, aby dostala Evropu na novou růstovou trajektorii; fiskální odpovědnosti k obnově zdraví veřejných financí a cementu finanční stability; a investic do nastartování a udržení růstu. Investiční plán pro Evropu se nachází v centru této strategie.

Evropská komise a Gazprom

Evropská komise zaslala na základě šetření předběžné stanovisko společnosti Gazprom v prohlášení o námitkách: Gazprom mohl svými obchodními praktikami na trzích se zemním plynem ve střední a východní Evropě zneužít dominantního postavení a porušit antimonopolní pravidla EU tím, že sleduje celkovou strategii rozdělení trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě. V jejím rámci například omezuje své zákazníky, aby dále prodávali plyn přes hranice. Je možné, že Gazprom díky tomu účtuje v některých členských státech nepřiměřeně vysoké ceny.

Společnost může rovněž zneužívat dominantní postavení tím, že dodávky plynu podmiňuje získáním nesouvisejících závazků od velkoobchodníků, které se týkají infrastruktury pro přepravu plynu.

Gazprom má 12 týdnů na zaslání odpovědi na prohlášení o námitkách a může rovněž požádat o slyšení, na němž přednese své argumenty. Komise bude plně respektovat právo společnosti Gazprom na obhajobu, a než přijme rozhodnutí, pečlivě její připomínky zváží. Svými námitkami tedy Komise nepředjímá konečný výsledek vyšetřování.

Předběžná zjištění Komise uvedená v prohlášení o námitkách

Gazprom je dominantním dodavatelem zemního plynu v řadě zemí střední a východní Evropy. Během šetření došla Komise k předběžnému názoru, že Gazprom brání hospodářské soutěži na trzích s plynem v osmi členských státech (v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě). Komise má za to, že Gazprom celkově sleduje na těchto trzích s plynem zneužívající strategii, jež spočívá zejména v následujících postupech:

  • ve svých dohodách o dodávkách ukládá velkoobchodníkům a některým průmyslovým odběratelům v uvedených zemích územní omezení. K takovým omezením patří zákazy vývozu a ustanovení, jež vyžadují, aby se zakoupený zemní plyn spotřeboval na vymezeném území (doložky o místě určení). Gazprom brání přeshraničnímu toku plynu také dalšími opatřeními. Nutí například velkoobchodníky, aby k vývozu plynu získali jeho souhlas, či za jistých okolností odmítá změnit místo, kam by měl být plyn dodán. Komise se domnívá, že tato opatření brání volnému obchodu s plynem v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).[gap height=“10″]
  • Tato územní omezení mohou vést k vyšším cenám plynu a společnosti Gazprom umožňovat, aby v pěti členských státech (Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku) uplatňovala nekalou cenovou politiku tím že velkoobchodníkům účtuje ceny, které jsou ve srovnání s náklady Gazpromu a s referenčními cenami výrazně vyšší. Nepřiměřené ceny existují částečně v důsledku cenových kalkulací Gazpromu, které ceny plynu v dodavatelských smlouvách vážou na koš cen ropných produktů, a Gazprom oproti jeho zákazníkům nepřiměřeně zvýhodňují.[gap height=“10″]
  • Zdá se, že Gazprom využívá svého dominantního postavení na trhu i tak, že dodávky plynu do Bulharska a Polska podmiňuje získáním závazků týkajících se infrastruktury pro přepravu plynu, které s těmito dodávkami nijak nesouvisejí. Velkoobchodníci se například musí zavázat, že budou investovat do projektu výstavby plynovodu propagovaného touto společností nebo musí souhlasit s tím, že Gazprom posílí svou kontrolu nad

Uvedená zjištění vedla Komisi k předběžnému závěru, že tyto praktiky Gazpromu představují zneužití dominantního postavení zakázané podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Takové chování, pokud by bylo potvrzeno, brání prodeji plynu do jiných členských států v rámci jednotného trhu, čímž snižuje likviditu a efektivitu trhů s plynem. Zvyšuje umělé překážky obchodu mezi členskými státy a má za následek vyšší ceny plynu.

Komise formální řízení proti Gazprom zahájila 31. srpna 2012.

Gazprom je dominantním dodavatelem zemního plynu ve všech zemích střední a východní Evropy. Jeho podíly na těchto trzích většinou značně převyšují 50 % a v některých zemích dosahují až 100 %.

Článek 102 Smlouvy o fungování EU zakazuje zneužívání dominantního postavení, které může nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy. Provádění tohoto ustanovení je vymezeno v antimonopolním nařízení (nařízení Rady (ES) č. 1/2003), které může uplatňovat Komise a orgány pro hospodářskou soutěž členských států EU.

Prohlášení o námitkách představuje formální krok Komise při vyšetřování údajného porušování antimonopolních pravidel EU. Komise písemně informuje dotčené strany o námitkách, které byly proti nim vzneseny, a strany mohou na tyto námitky písemně odpovědět. Adresáti mohou přezkoumat dokumenty obsažené ve spisu Komise, písemně na ně reagovat a vyžádat si slyšení, v rámci něhož sdělí své připomínky zástupcům Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž. Komise přijme konečné rozhodnutí teprve poté, co strany uplatní své právo na obhajobu.

Pro dokončení antimonopolních šetření protisoutěžního jednání nejsou Komisi stanoveny žádné lhůty. Délka antimonopolního šetření záleží na mnoha faktorech, včetně složitosti případu, míry, do jaké podnik s Komisí spolupracuje, a na uplatnění práv na obhajobu.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno