Zdroj: Archiv

[quote]Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal 13.10. 2016 devátým rokem po sobě kladné hodnocení účetní uzávěrky EU. Shledal, že zejména u politik soudržnosti a zemědělství dále klesla celková odhadovaná míra chyb plateb ze 4,4 % v roce 2014 na 3,8 % v roce 2015.[/quote]

U prověřených příjmových operací nebyly zjištěny žádné chyby. Oblastí s nejnižší mírou chyb jsou i nadále právní výdaje.

Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgieva uvedla:

Rozpočet EU má sloužit lidem a  mám radost, že jsme v tomto ohledu dosáhli pokroku, který jasně dokládá poslední zpráva EÚD. Peníze jsou lépe směrovány tam, kde jsou třeba, a jsou rovněž efektivněji spravovány. V tom je třeba v ještě větší míře pokračovat. Finanční prostředky EU patří našim občanům a my musíme dostát odpovědnosti za to, že každé euro bude vynaloženo podle pravidel.“

Pobídky pro lepší kontrolu toho, jak členské státy vynakládají prostředky EU

Členské státy spravují 80 % rozpočtu EU. Komise vypracovala pobídky, aby ji členské státy podpořily v jejích snahách o další zlepšení řídicích a kontrolních systémů. Cílem je, aby členské státy odhalovaly jakékoli nesrovnalosti včas, informovaly o nich a napravovaly je tak, aby předešly riziku ztráty finančních prostředků, na které by měly nárok. Komise pomáhá členským státům v jejich úsilí šířením osvědčených postupů a tím, že jim poskytuje pokyny a organizuje školení pro vnitrostátní orgány, které v praxi čerpají prostředky z fondů EU.

Středem zájmu je i nadále výkonnost

Evropská komise přijala řadu dalších opatření, která mají zajistit, aby každé euro z rozpočtu EU bylo vynaloženo smysluplně. V roce 2015 Komise zahájila iniciativu „rozpočet EU zaměřený na výsledky“ s cílem zajistit, aby byly zdroje EU řádně využívány ve prospěch občanů a aby projekty financované EU vykazovaly jasné přínosy a efektivitu nákladů. Cílem je využívat rozpočtu EU v zájmu oživení růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti a rychle a účinně reagovat na nové výzvy a mimořádné situace.

V roce 2015 byl spuštěn jednotný portál, kde jsou zveřejňovány informace o výsledcích dosažených prostřednictvím rozpočtu EU.

Navracení prostředků EU zpět, pokud byly vynaloženy nesprávně

V případech, kdy Komise zjistí, že byly prostředky EU vynaloženy nesprávně, přijme opatření k jejich zpětnému získání – v průměru se jedná zhruba o 3 miliardy eur ročně. Komise odhaduje, že v rozpočtovém roce 2015 by opatření na zpětné získání prostředků mohlo přinést 0,8 % až 1,3 %.

Čím jednodušší pravidla – tím méně chyb

V září 2016 předložila Komise svůj přezkum víceletého finančního rámce (2014–2020) v polovině období. Přezkum doprovázel ambiciózní návrh na zjednodušení finančních pravidel. Jednodušší pravidla snižují míru chyb a zvyšují účinnost financování EU.

Další informace:

Schválením účetní uzávěrky za rok 2015 Účetním dvorem se zahajuje každoroční postup udělování absolutoria. Pro usnadnění tohoto postupu Komise v červenci 2016 shromáždila zprávy týkající se příjmů a výdajů, správy a výkonnosti EU v roce 2015. Integrovaný balíček finančních zpráv ukázal, že rozpočet EU přináší výsledky v souladu s prioritami Komise a je náležitě plněn.

Evropský účetní dvůr (ECA) je nezávislý externí auditor Evropské unie. Každoročně zkoumá účty všech orgánů /institucí EU a poskytuje roční prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky (jsou knihy v pořádku?), zákonnosti a správnosti uskutečněných operací (byly všechny platby provedené v souladu s pravidly?). ECA publikuje (obvykle v říjnu nebo listopadu)  prohlášení o věrohodnosti a souvisejících pozorováních ve své výroční zprávě. Evropský parlament bere tuto zprávu v úvahu při rozhodování, zda udělit svůj konečný souhlas k tomu, jak byl realizován schválený rozpočet pro určitý rok.

ECA také často podává zvláštní zprávy o jednotlivých tématech: zaměřuje se na problémy s dosaženými efekty, například posouzením, zda jsou výdaje v souladu s cíli politiky EU.

Zprávy ECA poukazují na chyby. Chyby nejsou měřítkem podvodu, nebo neefektivnosti výstupu. Jedná se o odhad peněz, které neměly být vyplaceny, protože nebyly plně využity v souladu s pravidly EU. Tyto nesrovnalosti jsou často administrativního charakteru; například, když chybí dokumenty, nebo vyžadují se náhrady za položky, které jsou pro spolufinancování EU nezpůsobilé. Takové chyby  ale obvykle nenaruší konečný výsledek projektu.

Podvod je úmyslná chyba a je to  trestný čin. Komise má k podvodům nulovou toleranci a důsledně proti nim bojuje. Komise a ECA nahlásí případné podezření podvodu s penězi EU Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Jde v rámci ECA ročně jen o něco vice než tisíc podezřelých  případů,  které OLAF prověřuje.

ECA sleduje projekty a další aktivity placené z rozpočtu EU v průběhu celého roku. Identifikuje platby, které nebyly v souladu s příslušnými pravidly a klasifikuje tyto chyby buď jako vyčíslitelné (tj. s možným finančním dopadem) nebo ne. Dopad vyčíslitelných chyb se poté extrapoluje pro určení „odhadované míry chyb“ v celé  řadě oblastí rozpočtových výdajů a rozpočtu EU jako celku.

Míra chyb podle odhadu Evropského účetního dvora se liší podle výdajových oblastí. Ve finančním roce 2015 odhadovaná míra chyb byla 3,8% rozpočtu EU jako celku. To je o 0,6% bodu méně než v roce 2014, což potvrzuje klesající trend. Výnosy byly úplně bez chyby.

Komise a vnitrostátní orgány v návaznosti na konstatované skutečné chyby ECA peníze vymáhají.

Řízení prevence chyb

  1. Projekty financované EU musí mít přidanou hodnotu pro společnost. Proto byl zaveden zesílený výkonnostní rámec zaměřený na výsledky. Na začátku svého funkčního období zahájila Komise nadále jen „rozpočet EU zaměřený na výsledky”, iniciativu zajišťující, že budou nadále prostředky EU efektivně využívány k přímému prospěchu občanů.
  2. I se zaměřením na výsledky je Komise nadále odhodlána zjednodušovat stávající pravidla. Jednodušší pravidla snižují riziko vzniku chyb. V roce 2015 zahájila iniciativu ke zjednodušení přístupu příjemců k využití fondů EU, včetně zřízení skupiny na vysoké úrovni pro příjemce finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI). V září 2016 Komise předložila návrh na přezkoumání víceletého finančního rámce (VFR) 2014-2020 v polovině období, doprovázené ambiciózními návrhy na všeobecná a odvětvová pravidla.
  3. Výdaje EU členskými států lépe kontrolovat. Členské státy spravují v rámci systému sdíleného řízení 80 % rozpočtu EU. Komise vyvinula pobídky, které podporují všechny členské státy, aby dále zlepšovaly své řídící a kontrolní systémy. Cílem je odhalit všechny nesrovnalosti předtím, než EU provede své audity.
  4. Přísné finanční opravy a náhrady budou důsledně realizovány: pokud je zjištěna chyba, musí být peníze vráceny. Mezi lety 2009 a 2015 průměrná výše finančních oprav a zpětného získávání peněz činily 3 miliardy €, tedy 2,2 % z průměrné výše plateb z rozpočtu EU. V roce 2015 dosáhly 3,9 miliardy €, tedy 2,7 % provedených plateb.
  5. Finanční nástroje jsou důležitým nástrojem, jak získat co nejvíce z rozpočtu EU a přilákat soukromé peníze investovat do reálné ekonomiky. Je dobře nebát se nových způsobů práce, které by mohly přinést přímý prospěch pro občany EU. Samozřejmě jako u každé inovace je nutno  zajistit odpovídající úroveň a kvalitu kontrol. (Především států, nadto Komise ve spoluprácí s Evropským účetním dvorem a parlamentem).

Souběžně s tím Komise pomáhá členským států co nejvíce z těchto příležitostí využít. Například uplatnění pravidel pro investice ESI fondů prostřednictvím finančních nástrojů v období 2014-2020 a současně podpor kombinací ESI fondů s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), v souladu s cíli investičního plánu.

Státní podpora: Komise vyzývá k zaslání připomínek revidovaných kritérií pro realizaci bezproblémové státní podpory pro přístavy a na letiště

Evropská komise vyzývá k zaslání připomínek k jejímu návrhu na revizi kritérií pro vyjmutí některých investičních podpor pro přístavy a letiště z předchozích kontrol Komise v rámci pravidel státní podpory EU. Jeho cílem je usnadnit veřejné investice, které mohou vytvářet pracovní místa a růst a zároveň i konkurenci.

První veřejná konzultace k návrhům právních předpisů k rozšíření nařízení v roce 2014 o obecné blokové výjimce (GBER) do přístavů a letišť se konala od března do května 2016. S ohledem na názory a obdržené připomínky Komise předložila aktualizovaný návrh.

Komisařka Margrethe Vestager, odpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla:

„Obdrželi jsme  cenné zdroje informací pro návrh pravidel, které zajistí, že veřejné investice budou probíhat tak rychle, jak je to možné, aniž by byla narušena hospodářská soutěž na jednotném trhu Je to důležité pro přístavy a letiště, které hrají ústřední úlohu pro hospodářský růst a regionální rozvoj. „

Obecné nařízení 2014 umožnilo členským státům zavést širokou škálu opatření státní podpory bez předchozího souhlasu Komise, protože je nepravděpodobné narušení hospodářské soutěže. Výsledkem je, že 90 % všech opatření státní podpory (s kombinovaným ročními výdaji více než 33 miliard €) jsou prováděna podle tohoto nařízení členskými státy, a celkový počet opatření státní podpory oznámený členskými státy ke schválení klesl z 578 v roce 2013 na 332 v roce 2014 a 192 v roce 2015.

Komise nyní navrhuje dále rozšířit oblast působnosti obecného nařízení s cílem usnadnit bezproblémové státní podpory přístavů a letišť.

V důsledku první veřejné konzultace týkající se této iniciativy Komise vložila další zjednodušení pro malé investice v přístavech (do 5 milionů € pro námořní přístavy, do 2 milionů € pro vnitrozemské přístavy). Revidovaný návrh rovněž poskytuje větší flexibilitu, pokud jde o dobu trvání koncese v přístavech, tedy čas potřebný pro koncesionáře získat zpět své investice.

Kromě toho Komise rozšířila působnost ustanovení o velmi malá letiště. Mohou získat investiční podporu na základě pružnějších kritérií; je méně pravděpodobné, že podpora těmto letištím naruší hospodářskou soutěž. Komise nyní hodlá krýt letiště s až 150 000 cestujících ročně (ve srovnání s 50 000 v prvním návrhu). Navrhuje také, aby se usnadnily veřejné investice do těchto letišť dalším zjednodušením kritérií, která musí být splněna, například pokud jde o maximální výši státní podpory, která může být poskytnuta.

Komise rovněž hodlá řešit některé technické problémy, s nimiž se setkávají žadatelé v běžném obecném nařízení s cílem dále usnadnit využívání podpor. Komise zejména chce, aby bylo jednodušší pro orgány veřejné správy vyrovnat společnostem zvýšené náklady, s nimiž se setkávají v nejvzdálenějších regionech EU tak, aby podpůrná opatření mohla brát větší ohled na výzvy a specifika těchto společností.

V důsledku první veřejné konzultace Komise dále zjednodušila pravidla pro podporu těchto firem. A konečně vzhledem k omezeným negativním účinkům na hospodářskou soutěž u podpor pro kulturu Komise plánuje dále zvýšit prahové hodnoty pro výjimku pro tento typ podpory.

Iniciativa si klade za cíl snížit administrativní zátěž pro veřejné orgány a další zúčastněné strany v rámci dodržení regulačních požadavků a výkon právních předpisů EU zjednodušit. Tvoří součást úsilí Komise zaměřit kontrolu státní podpory na větší případy, které budou mít dopad na hospodářské soutěže na jednotném trhu, k největšímu prospěchu spotřebitelů. Doplňuje několik iniciativ Komise dosud provedených v průběhu posledních dvou let.

Souvislosti

Komise má v úmyslu zahrnout výjimky pro podpory investic do přístavů a letišť v obecném nařízení. Toto rozšíření působnosti bylo již oznámeno v platném obecném nařízení, jakmile Komise získala  dostatečné zkušenosti navrhnout komplexní kritéria pro udělení výjimky.

Po více než 30 rozhodnutích o státní podpoře přístavům  a více než 50 rozhodnutím o státní podpoře letišť je Komise nyní připravena taková kritéria navrhnout. Návrhy opatření ve veřejné konzultaci se  snaží zajistit například poskytnutí podpory pouze na investice související s dopravou a s nepřekročením  rámce toho, co je nezbytné, aby se investice realizovala  se zohledněním budoucích příjmů z investice.

Veřejnost i zúčastněné strany se vyzývají, aby předložily připomínky k současné  úpravě do 8. prosince 2016. Komise si klade za cíl přijmout konečné nařízení v prvním čtvrtletí roku 2017.

Další podrobnosti o cílech a řízení dnešního iniciativy jsou vysvětleny v tomto plánu.

Návrh, kterým se mění nařízení a veškeré informace o veřejné konzultaci, jsou k dispozici zde.