[quote]V Bruselu začala 15. 4. dvouletá celoevropská kampaň Evropské komise a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s nizozemským předsednictvím Rady EU s názvem „Zdravé pracoviště pro všechny věkové skupiny“. Protože se o problému často zdlouhavě diskutuje bez věcných znalostí, vynecháváme opakování myšlenek vedoucích představitelů EU k dané problematice ve zkrácené české zprávě, která je spíše resumé, než věcný popis přidáváme výtah základních faktů charakterizujících vážnost problémů.[/quote]

Kampaň je největší svého druhu na světě. Zaměřuje se na otázky udržitelné práce a zdraví a bezpečnosti na pracovišti, je připomínkou toho, že problémům starších pracovníků se za nějaký čas nevyhnou ani dnešní mladí.

Kampaň je určena především evropským podnikům (ze soukromého i veřejného sektoru) a upozorňuje na nutnost podporovat udržitelnou práci a zdravé stárnutí hned od začátku profesní dráhy pracovníků. Tak podniky zajistí ochranu jejich zdraví až do dosažení důchodového věku i po samotném odchodu do důchodu a zároveň zajistí produktivitu práce.

Z úvodního komentáře VIP: komisařka Marianne Thyssen zdůraznila na nadčasovost tématu kampaně: „V době, kdy se vedou zásadní diskuse o budoucí podobě bezpečnosti a zdraví v EU, má kampaň nebývalý význam. Tím, co budou pracovníci i pracoviště potřebovat za několik let, se musíme začít zabývat už nyní. Pracovištím, která řeší otázky zdraví stárnoucí pracovní síly, vzroste produktivita. A to je pozitivní pro pracovníky i pro samotné podniky.“

Zástupce nizozemského předsednictví Lodewijk Asscher zdůraznil, že je třeba zajistit do budoucna udržitelnost evropského trhu práce. „Musíme podnítit zaměstnavatele i pracovníky, aby do zaměstnatelnosti investovali. Nejdál se dojde vždy, když se do věci vloží lidé sami. Vlastní úsilí a motivace lidi stimuluje bez ohledu na věk. A v oblasti péče o zdraví není nikdy pozdě začít. Čím dříve to bude, tím víc se utuží zdraví, zachová vitalita, zvládnou se lépe změny. To bude velmi důležité, protože dnešní pracovní místa či zaměstnání už v budoucnu nemusejí existovat, nebo budou mít zásadně jinou podobu či náplň. Na to vše je nutno včas řádně připravit.“

Christa Sedlatschek, ředitelka agentury EU-OSHA, uvedla: „ Zaměřením na udržitelnost práce během pracovního života mohou pracovníci lépe zajistit ochranu svého zdraví. Zásadní výhody z toho vyplynou i pro podniky. Pracovníci těšící se dobrému zdraví jsou produktivní a produktivní pracovníci jsou předpokladem efektivity každé organizace: je to tedy výhodné pro všechny strany. Proto si vysoce ceníme spolupráce mezi agenturou EU-OSHA a kontaktními místy, oficiálními partnery naší kampaně a mediálními partnery, kterým bych ráda poděkovala za veškeré jejich úsilí v rámci předešlých kampaní. Těšíme se na další spolupráci během příštích dvou let.“

Cíl kampaně sleduje 4 aspekty:

  • prosazovat udržitelné pracovní činnosti a zdravé stárnutí od začátku pracovního života zdůrazněním významu prevence rizik během celého pracovního života,
  • podporovat zaměstnavatele a pracovníky (včetně malých a středních podniků) informacemi a nástroji pro řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v kontextu stárnoucí pracovní síly a
  •  usnadňovat výměnu informací a osvědčených postupů.

Téma vychází z projektu Evropského parlamentu vedeného agenturou EU-OSHA s názvem „Bezpečnější a zdravější práce v každém věku“ a opírá se i o různé další zprávy agentury EU- OSHA týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v kontextu stárnoucí pracovní síly. Jako součást této nové kampaně agentura EU-OSHA rovněž zveřejnila elektronického průvodce v oblasti řízení bezpečnosti a zdraví stárnoucí pracovní síly.

Souvislosti

Kampaň Zdravé pracoviště pro všechny věkové skupiny 2016–2017 má zvyšovat povědomío významu řádného řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předcházení souvisejícím rizikům během celého pracovního života. Zdůrazňuje nutnost přizpůsobovat práci individuálním schopnostem pracovníků na začátku nebo ke konci kariéry. Stejně jako předchozí kampaně na téma zdravého pracoviště je koordinována na vnitrostátní úrovni prostřednictvím ústředních kontaktních míst agentury EU-OSHA v jednotlivých členských státech. Kampaň podporují oficiální a mediální partneři.

Nejvýznamnějšími událostmi kampaně je Evropský týden pro bezpečnost a ochranu zdraví při

práci (proběhne v říjnu 2016 a 2017) a slavnostní udílení cen za osvědčené postupy v oblasti zdraví na pracovišti (v dubnu 2017). Kampaň bude zakončena summitem na téma zdravá pracoviště (v listopadu 2017), na němž se setkají všichni aktéři kampaně a společně se zástupci EU-OSHA zhodnotí výsledky kampaně a získané zkušenosti.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) usiluje o vyšší bezpečnost na pracovištích, lepší zdraví pracovníků a vyšší produktivitu práce v Evropě. Provádí výzkum a shromažďuje a šíří spolehlivé, objektivní a nestranné informace v oblasti bezpečnosti a zdraví a rovněž organizuje celoevropské osvětové kampaně. Byla zřízena Evropskou unií v roce 1994 a má sídlo ve španělském Bilbau. Pořádá jednání a setkání zástupců Evropské komise, vlád členských států, organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, jakož i předních odborníků ze všech členských států EU i mimo ni. Činnost agentury můžete sledovat na těchto sociálních sítích: Facebook, Twitter, LinkedIn, YouTube. Můžete rovněž odebírat její měsíční zpravodaj OSHmail. Lze se zaregistrovat k odběru pravidelného zpravodajství a informací EU-OSHA prostřednictvím RSS.

Podkladová data

Jsou ze specializovaných šetření, která proběhla v minulých 5 létech pro různé organizace. Kde je to zapotřebí, uvádím v závorce rok šetření.

Demografické stárnutí

Demografické stárnutí v EU se vyskytuje v celé Evropě: populace stárne. Stárnutí se odráží v pracovním procesu. Nízká porodnost a vyšší naděje dožití mění tvar věkové pyramidy EU28; tento vývoj se již začíná projevovat v několika členských státech EU. Povede ke zvýšenému zatížení osob v produktivním věku umožněním sociálních výdajů požadovaných stárnoucí populací pro celou řadu souvisejících služeb.

Očekávaná délka života v zemích EU-28 vzrostla mezi lety 2002 a 2013 o 2,9 let, ze 77,7 na 80,6 let.

  • V roce 2013 byl průměrný věk mužů a žen v populaci EU byl 40 a 43 let, do roku 2060 se podle projekcí zvýší na 45 a 47 let.
  • Podíl nejstarší věkové skupiny (65 let a výše) na celkovém počtu obyvatel EU se podle předpokladu mezi roky 1990 a 2080 zdvojnásobí, bude tvořit téměř 1/3 celkového počtu obyvatel.
  • Více než 60% lidí nad 50 let má pocit, že je stejně fit jako dříve. Kognitivní dovednosti, např. inteligence, poznání, jazyk a komplexní řešení problémů, se pravděpodobně zvýšuje až do věku 60 let.
  • Srovnání věkových pyramid pro roky 2014 a 2080 (viz níže) ukazuje, že se očekává nadále stárnutí populace EU. V nadcházejících desetiletích vysoký počet silných populačních ročníků povede ke zvýšení počtu starších lidí. Nicméně, 2080, tvar pyramidy se změní na více tvaru bloku, mírně zužuje ve středu pyramidy (přibližně ve věku 45-54 let) a výrazně v blízkosti základny.
  • Podle zvláštního průzkumu Eurobarometru 393 o diskriminaci v EU v roce 2012 45% lidí v EU zvažuje o diskriminaci na základě věku.

pyr1

Stárnutí pracovní síly

Demografické stárnutí se zrcadlí ve stárnutí pracovní síly.

– Podíl 55- až 64-letých v celkové populace v produktivním věku v letech 2000 až 2015 výrazně vzrostl (z 16% na 20%) a očekává se, že do roku 2020 dosáhne 21%.

–  Souběžně s tím se podíl mladší populace v produktivním věku (15 až 54 let) sníží na 51% do roku 2020 a 46% do roku 2040 ve srovnání s 56% 1990. 2080 bude tato skupina tvořit méně než polovinu populace.

-V EU-28 21% podniků uvedlo, že zaměstnanci ve věku nad 55 let tvoří více než 1/4 jejich pracovní síly

– Nejvyšší míra zaměstnanosti pracovníků ve věku mezi 55 a 64 lety v EU byla ve Švédsku (74,0%), Německu (65,5%) a Estonsku (64,0%).

– Očekává se zvýšení míry zaměstnanosti starších osob z 50,2% 2013 na 67,1% 2060 v celé EU-28. Nejsilnější nárůst bude v Řecku, Maďarsku, Španělsku, Slovinsku, na Kypru, na Maltě, v Itálii, České republice a na Slovensku.

Práce a zdraví

Reformy důchodů byly provedeny v celé EU (zvyšování důchodového věku, omezení předčasného odchodu do důchodu). Přesto ve většině zemí EU existuje mezera mezi oficiálním věkem odchodu do důchodu a efektivním věkem odchodu do důchodu.

– Zdraví je důležitým faktorem předčasného odchodu z trhu práce. V zemích EU-28 cca 21% ekonomicky neaktivních osob ve věku od 50 do 69 let v důchodu naznačuje, že je jejich zdravotní stav nebo postižení hlavním důvodem pro ukončení práce.

– V Evropské unii si 25% pracovníků myslí, že jejich zdravotní stav je negativně ovlivněn prací (28% mužů a 23% žen); 27% si myslí, že by nebylo schopno dělat stejnou práci až do 60 let (jak lze očekávat, podíl klesá s věkem: uvádí to 38% do 35 let, jen ale 20% nad 50 let. Celkově 14% pracovníků uvádí, že nejsou spokojeni se svými pracovními podmínkami, zejména u těch, kteří pracují v „základních“ typech pracovních míst (23%).

– Cca 11% zaměstnanců mezi 55 a 64 lety oznámilo 2013, že má zdravotní problémy související s prací. Podíl poklesl od roku 2007 (15%).

– Zdravotní problém: nejčastěji hlášenými potížemi pracovníky ve věku 55 až 64 let v roce 2013 byly poruchy pohybového aparátu (MSD). Přibližně 62% pracovníků z této věkové skupiny, kteří uvedli, že mají zdravotní problémy související s prací, trpělo MSD. Podíl se zvýšil od roku 2007 (cca 59%).

– Podíl pracovníků ve věku 55 až 64 let s expozicí rizikovým faktorům, které mohou nepříznivě ovlivnit duševní pohodu, se mírně zvýšil z cca 24,6% v roce 2007 na 25,9% v roce 2013. Podíl pracovníků ve stejné věkové skupině uvádějící stres, deprese nebo úzkost jako zdravotní problémy související s prací se od roku 2007 do roku 2013 mírně snížil z necelých 11,9% 2007 na 11,6% 2013.

– Stárnoucí pracovníci hlásí více zdravotních problémů souvisejících s prací než mladší pracovníci, zejména v případě pohybového ústrojí (2011).

– Aerobní výkon je snížen přibližně o 10% za deset let, ztráta svalové síly a vytrvalosti o 20% až 40% je vidět ve věku 20 a 60 let (2012)

Celoživotní učení, vzdělávání a rozvoj dovednosti

pyr2

Jsou klíčové pro zajištění, že jsou  lidé schopni být i nadále zdraví a produktivní, jak populace stárne. Starší pracovníci mají často zkušeností, odborné znalosti a dovednosti, které jsou obtížně dosažitelné, ikdyž jsou důležitým prvkem organizace lidských zdrojů. Nicméně se staršími pracovníky jsou často spojovány deficity znalostí a zastaralost. U kvalifikace starších pracovníků je větší pravděpodobnost zastaralosti pro delší dobu od jejich formálního vzdělání. Kromě toho zastaralé dovednosti a nedostatek příležitostí ke školení může být pro starší zdroj stresu. Pracovníci nad 50 let hlásí méně příležitostí k učení a přístupu k odbornému vzdělávání (2015).

– V posledních 12 měsících hlásí přibližně 40% evropských pracovníků účast na vzdělávání hrazené zaměstnavatelem (2015).

– EU-28 v průměru nevykazuje ve vzdělávání významné rozdíly podle věku: 38% pro 50+ proti 41% pro všechny (průměr všech věkových kategorií). Nejvyšší podíl mělo Finsko, Česká republika, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, nejnižší Řecko, Kypr, Rumunsko, Bulharsko.

– Při pohledu na stáří jsou zajímavé rozdíly podle zemí – v mnoha zemích jsou podíly zaměstnanců ve věku 50+ u školení nižší než průměrné; největší mezery má Řecko, Kypr, Lotyšsko, Polsko, následuje Irsko, Německo, Malta a Španělsko.

– Rozdíl je velmi malý v Itálii, Bulharsku, České republice, Finsku a Švédsku.

– Některé výjimky – Maďarsko, Francie, Slovinsko a Dánsko vykazují vyšší podíly školení osob ve věku 50+.

– Je důležité mít na paměti příčiny vzdělávacích příležitostí (smluvní vztah, povolání, odvětví činnosti, velikosti), ale věk a země prezentují zajímavý obraz.

Školení placené zaměstnavateli v posledních 12 měsících pro všechny zaměstnance a jejich skupinu nad 50 let

Řízení věku

pyr3

-Problémy související s věkem v práci je třeba řešit pomocí řízení věku. Podle druhého evropského šetření podniků k novým a vznikajícím rizikům cca 23% evropských podniků hodnocení rizik neprovádí (2014).

– Více než polovina (56%) firem v Evropě nabízí nějaký druh uspořádání pružné pracovní doby. Zhruba dvě třetiny zařízení nabízí svým zaměstnancům částečný pracovní úvazek.

Zdravé pracoviště

Podpora zdravého životního stylu pracovníků při práci je důležitá. Označuje se jako podpora zdraví na pracovišti.

– V EU-28 realizuje 58% podniků alespoň jedno opatření na podporu zdraví. K těmto opatřením patří zvyšování povědomí o výživě a prevenci závislostí, podpora sportovních aktivit mimo pracovní dobu, a propagace fyzické aktivity při práci.

– Stárnutí je doprovázeno zvýšeným rizikem vzniku poruch zdraví. 2013 33,4% starší zaměstnané populace (55 až 64 let) v EU-28 trpí dlouholetou nemocí nebo zdravotním problémem ve srovnání s 14,6% mladšími (16 až 44 let). K opatřením patří zvyšování povědomí o výživě a prevenci závislostí, podpora sportovních aktivit mimo pracovní dobu, a propagace fyzické aktivity při práci.

Nejméně 1 opatření na podporu zdraví

Návrat do práce

Přes snahu předcházet rizikům na pracovišti je důležité zavést systémy pro vracející se na trh práce.

– V souvislosti se stárnutím pracovních sil je návrat do práce stále důležitější; počet dlouhodobých zdravotních problémů a postižení významně stoupá s věkem. Podle údajů ESENER, 68% podniků v Evropě má zavedeny postupy pro podporu pracovníků vracejících se do práce po dlouhodobé nemocnosti.

pyr4

Základ: všechny entity s 50 a více zaměstnanci v zemích EU-28.

– Dlouhodobá nemocnost často vede k nezaměstnanosti a pracovníkům opouštějícím trh práce natrvalo. V zemích EU-28, asi 21% lidí ve věku 50 až 69 let v důchodu přestalo pracovat hlavně kvůli špatnému zdravotnímu stavu nebo postižení (2012).

– Pracovníci s předčasným odchodem do důchodu, nebo spoléhající na invalidní důchod znamenají velké finanční zátěže na pracovišti a členských států. Odhady UK ukazují, že nemocnost stojí 9 miliard GBP (přibližně 12,2 miliard €) pro zaměstnavatele na nemocenské a jiných nepřímých nákladů, a 15 miliard GBP (přibližně 20,4 miliard €) pro společnost, zejména ztrátou výkonu (2016).

– V rámci členských států a zemí ESVO se vnitrostátní přístupy k návratu do práce značně liší od komplexního a zralého rámce zaměřeného na všechny pracovníky do systému návratu do zaměstnání, která není podporována státem a je zcela na zaměstnavateli.

– V průměru 68% podniků v Evropě má zavedeny postupy pro podporu pracovníků vracejích se do práce po dlouhodobé nepřítomnosti z důvodu nemoci

Mladí

Mladší pracovníci jsou dnes staršími pracovníky zítřka. Nutno podporovat dobré pracovní postupy během celého pracovního života, určitá rizika mohou být u mladších pracovníků převládající.

– Mladí pracovníci jsou obzvláště náchylní k nehodám na pracovišti a mohou také trpět chorobami z práce (2011).

– U mladších ve věku 18 až 24 let je větší pravděpodobnost vážného úrazu na pracovišti, než u starších, s s 40 % vyšší mírou nikoliv smrtelných zranění než u starších pracovníků ve všech odvětvích (Evropský parlament, 2011).

– Mladí pracovníci jsou nadměrně zastoupeni v určitých odvětvích, jako jsou stravování, kadeřnictví a call center, které jsou spojeny se specifickými bezpečnostními a zdravotními riziky (2011).

– Nadprůměrný výskyt akutních onemocnění je u mladých pracovníků např. u kožních problémů, bolesti hlavy a únavu očí infekčních chorob a plicním onemocněním (Evropský parlament, 2011).

Pohlavní rozdíly

Stejně jako věk je pohlaví pro úvahy důležitým faktorem.

– Podil žen v zaměstnání se zvýšil v EU-28 z 59,4% 2004 na 63,5% 2014, i když účast žen na trhu práce se v EU značně liší.

– Míra zaměstnanosti starších osob (55 až 64 let) vzrostla. Růst byl silnější u žen (z 29,1% na 45,2%), než u mužů (48,2% na 58,9%), snižoval se rozdíl žen a mužů v tomto věkovém rozmezí).

– Práce na částečný úvazek u žen převládá, může omezit jejich přístup k podpůrným službám jako je bezpečnost a ochranu zdraví a řízení lidských zdrojů. Téměř jedna třetina (32,1%) žen zaměstnaných v EU-27 pracovala 2011 na částečný úvazek 2011, mnohem vyšší podíl než u mužů (9%). Práce na částečný úvazek je nejběžnější u starších pracovníků (nad 55 let) a mladých pracovníků (15 až 24 let).

Problémy u starších žen

– Hlavním specifickým problémem souvisejícím se stárnutím obyvatelstva je menopauza. Začíná v průměru ve věku 51 let, s příznaky jako únava, poruchy spánku a návaly horka, trvá v průměru čtyři roky.

– Artróza a osteoporóza je diagnostikována častěji u žen;-souvisejí s věkem. Nad 60 let je podíl osteoartrózy u mužů 9,6% a u žen 18%. U steoporózy jí trpí ve věku 50 let 5% žen ve srovnání s 2,4% u mužů.

– Úloha starších žen v neplacené pečovatelské práci, kromě placené práce, zvyšuje pravděpodobnost vystavení povolání rizikovým faktorům. Ženy stráví v neplacené práci v průměru 26,4 hodin týdně proti 8,8 hodin u mužů.

Kampaň

Evropský týden pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci proběhne v říjnu 2016 a 2017, (konference, semináře a školení),

– Zdravé pracoviště s cenami za správnou praxi (s obřadem) v dubnu 2017, který odmění a upozorní na příklady inovativních postupů BOZP,

– Summit Zdravé pracoviště (11 2017) bude znamenat konec kampaně, s obrácením výsledků na udržitelný vývoj a osvědčené postupy v budoucnosti.

Síť

– EU-OSHA má síť národních kontaktních míst, s jednou v každém členském státě. Každé středisko působí jako oficiální zástupce a koordinuje kampaň v této zemi.

– Oficiálními partnery kampaně EU-OSHA jsou celoevropské či mezinárodní organizace, které aktivně podporují kampaň.

– Mediální partneři EU-OSHA – síť novinářů a redaktorů z celé Evropy se zájmem o oblast BOZP – pomáhající šířit poselství kampaně pro širší publikum.

Příklad Belgie

Belgická populace stárne od roku 1980. V roce 1980 činila střední hodnota věku belgické populace 34 let, 2013 41 let).

Predikuje se pokračování stárnutí populace. Předpokládá se zmenšení velikosti věkové skupiny 20 až 60 let, zatímco podíl osob ve věku 65 let a výše se předpokládá do roku 2050 zvýšit.

pyr5

Oficiální věk odchodu do důchodu v Belgi je u mužů I žen 65 let.

Nicméně je rozdíl mezi úředním a efektivním věkem odchodu do důchodu: průměrná efektivní věk odchodu do důchodu mezi roky 2007 a 2012 bylo kolem 60 let u mužů a kolem 59 let u žen (2014).

To se také odráží v míře zaměstnanosti 55- až 64-letých, které jsou v Belgii relativně nízké v porovnání s průměrem EU. I když míra zaměstnanosti této věkové skupiny roste od roku 2002, jen asi 43% z 55- až 64-letých bylo v roce 2014 stále zaměstnáno ve srovnání s cca 52%.

V Belgii je u žen méně pravděpodobné, že budou využity než muži. Rozdíl mezi pohlavími v míře zaměstnanosti lze vidět ve všech věkových skupinách. Ve skupině 55 až 64 let v roce 2014byla míra zaměstnanosti 37% u žen a 48% u mužů.

Přibližně 17% ekonomicky neaktivních osob ve věku od 50 do 69, které dostávají důchod naznačuje, že je hlavním důvodem pro ukončení práce jejich zdravotní stav nebo postižení (2012).

Přibližně 11% pracovníků ve věku 55 až 64 let v roce 2013oznámilo, že má zdravotní problémy související s prací, což odpovídá průměru EU. Podíl se snížil od roku 2007 (kdy to bylo kolem 14%) (2013).

Zdravotní problémy: nejčastěji hlášeným u pracovníků 55 až 64 let 2013 byl MSD. Uvedlo to přibližně 57% pracovníků z této věkové skupiny. Podíl od roku 2007 neklesl navzdory skutečnosti, že vysoký podíl podniků zavedlo opatření, aby zabránily MSD.

Podíl pracovníků ve věku 55 až 64 let hlásí expozici rizikovým faktorům, které mohou nepříznivě ovlivnit duševní pohodu, se zvýšil z cca 15% v roce 2007 na více než 35% 2013. To je více než průměr EU, s cca 26 %. V důsledku toho se podíl pracovníků ve stejné věkové skupině označující stres, deprese nebo úzkost jako zdravotní problémy související s prací téměř od roku 2007 do roku 2007 v roce 2013 zdvojnásobil z mírně pod 12% na více než 20%.

Kromě toho se podíl pracovníků ve věku 55 až 64 let, vykazující expozici rizikovým faktorům, které mohou nepříznivě ovlivnit fyzické zdraví, výrazně zvýšil z asi 17% v roce 2007 na 51% v roce 2013. Data z ESENER-2 ukazují, že většina podniků přijímá opatření pro zabránění MSD: cca 85% provozoven, kde práce zahrnuje zvedání nebo přemisťování těžkých břemen lidmi poskytla vybavení na pomoc se zvedáním nebo přenášení břemen, asi 77% provozoven poskytují ergonomické zařízení a kolem 62% podporuje pravidelné přestávky pro lidi pracující v nepohodlných nebo statických pozicích. Přibližně 51% podniků, kde práce zahrnuje opakující pohyby ruky nebo paže, pomáhá snížit fyzickou námahu rotací činností.

Podle údajů z ESENER-2 cca 63% (58% v zemích EU-28) provozoven v Belgii realizovalo alespoň jedno opatření na podporu zdraví. K opatřením patří zvyšování povědomí o výživě a prevenci závislostí, podpora sportovních aktivit mimo pracovní dobu a propagace fyzické aktivity při práci. Z těchto zařízení, 22% podporuje sportovní činnosti mimo práci a 20,5% podporuje tělesná cvičení při práci.

V souvislosti se stárnutím pracovních sil je návrat do práce stále důležitějším tématem, neboť podíl dlouhodobých zdravotních problémů a zdravotnch postiženívýznamně stoupá s věkem. Podle údajů ESENER-2, 60% podniků v Belgii má zavedené postupy na podporu pracovníků vracejících se do práce po dlouhodobé nemocnosti. Přibližně 45% podniků provádí rutinní analýzu nepřítomnostu z důvodu nemoci.

Diskriminace na základě věku

Podle průzkumu Eurobarometru kolem 42 % respondentů v Belgii považovalo diskriminaci osob starších 55 let za rozšířenou. To je poněkud nižší než průměr EU s 45 %. (2012).

Iniciativy pro řešení problémů stárnoucí pracovní síly: Národní strategie pro pohodu při práci (2008-2012) zahrnuje pět „programů“, spolu s tematickými projekty. U každého projektu jsou definovány cíle a akce. V preambuli strategie je u starších pracovníků, pracovníků se změněnou pracovní schopností a pracovníků se zdravotním postižením zdůrazněna potřeba věnovat jim zvláštní pozornost.

Strategie si klade za cíl:

– Posílit prevenci nemocí z povolání a pracovních úrazů (zejména MSD, stres)

– projednání nových rizik u starších pracovníků považovat za vznik nové rizikové skupiny

– Posílit pohodu při práci

– Zlepšit léčbu nemocí z povolání a opětovného začlenění pracovníků.

Generační pakt (uzavřený sociálními partnery a přijatý jako zákon v roce 2005) navrhuje řadu opatření pro společnosti k udržení starších pracovníků v práci. Některá z těchto opatření mají být zaměřena na oblasti BOZP nebo pracovní podmínky:

– Převod do méně stresujících pracovních systémů pro starší pracovníky, kteří praktikují noční práci po delší dobu

– Úvěr času pro pracovníky starší 55 let.

– Transfer pracovníků nad 50 let z namáhavé práce na lehčí úkoly.

– Fond profesní zkušenosti (Fonds de l’zkušeností professionnelle), vytvořený podle zákona jako reakce na Lisabonskou strategii 2000) si klade za cíl zvýšení zaměstnanosti pracovníků ve věku 55+, délku kariéry a teprve pak zvýšit věk odchodu do důchodu:

– Podpora firem v projektech, jejichž cílem je zlepšit kvalitu práce svých starších pracovníků (45+)

– Pomáhat projektům, které mají vést nebo zavádějí konkrétní úpravy pracovních podmínek a organizace práce pro osoby ve věku 45+.

– Kolektivní vyjednávání nebo pracovní smlouva (SCS) 104 o provádění akčního plánu pro zaměstnanost starších pracovníků ve společnosti (uzavřené se sociálními partnery v Národní radě práce, 2012) vyžaduje, aby každá společnost s více než 20 zaměstnanci měla plán udržet zaměstnání nebo zvýšit počet pracovníků ve věku 45 a starší.

– Ještě mladý, ale už starý při práci (Federální veřejná služba zaměstnanosti, práce a sociální dialog, 2012) je kampaň proti diskriminaci ke změně mentality k zaměstnávání starších pracovníků (50+).

Legislativa

– – Legislativní změna v září 2014 posiluje integrovanou prevenci psychosociálních rizik v globální politice prevence firem.

– – Psychosociální rizika byla definována v právních předpisech jako „pravděpodobnost, že jeden nebo několik pracovníků budou trpět psychickou újmu (může být i fyzické poškození) kvůli organizaci práce, pracovnímu obsahu, pracovním podmínkám, podmínkám zaměstnání, mezilidským vztahům při práci, s dopadem na zaměstnavatele „.

– – Zaměstnavatelé mají dát provést psychosociální analýzu rizik „a priori“, tedy předtím, než dojde k nějaké události. Kromě toho jsou zaměstnavatelé povinni podle požadavků pracovníků analyzovat psychosociální rizika v určité pracovní situaci, kdy je zjištěno nebezpečí, např. pokud je v určitém oddělení výrazná fluktuace zaměstnanců či absence.

– – Jednotlivé postupy zahrnují nejen obtěžování a násilí v práci, ale i psychosociální rizika při práci obecně. Pracovníci nyní mohou podat žádost o intervenci u psychosociálního rizika pro specializované prevence poradce.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno