Globální standardy vždy reagují na vývoj na trhu.

„GS1 Czech Republic je neziskové zájmové sdružení právnických osob, jediný oprávněný subjekt zastupující zájmy globální standardizační organizace GS1 v České republice. Obdobná lokální zastoupení existují již ve 111 zemích světa, zaměstnávají cca 2500 pracovníků a registrují více než 1,3 milionu uživatelů Systému GS1. Systém GS1 je souborem integrovaných standardů zajišťujících přesnou, celosvětově unikátní identifikaci produktů, zařízení, služeb a obchodních partnerů, jakožto i odpovídající komunikaci mezi nimi. Organizace, jejíž kořeny sahají do sedmdesátých let minulého století, se doposud řídí původním principem “user driven”, tj. její činnost je podřízena potřebám uživatelů. V roce 1973 lídři průmyslu v USA, sdruženi v organizaci UCC, Uniform Code Council, vybrali jednotný standard pro identifikaci výrobků. Strojově čitelný čárový kód se zabudovanou numerickou sekvencí jednoznačně identifikující produkt znamenal revoluci v maloobchodě a logistice a postupně významně ovlivnil další odvětví lidské činnosti.S nedlouhým časovým odstupem vznikl evropský protějšek americké UCC, organizace EAN, European Article Numbering, který fungoval podle stejného klíče – řídili jej opět zástupci trhu, kdy s řadou iniciativ přišel např. její první předseda. Albert Heijn, zakladatel maloobchodního řetězce Ahold.

UCC a EAN se v roce 2005 spojily do celosvětové organizace a přijaly společný název GS1, Global System One. Čtyřicetiletý princip řízení uživateli a trhem zůstal nezměněn, a není to jen hezky znějící prázdná formule; společná tvorba globálních standardů probíhá na reálné platformě zvané Global Standard Management Process, ve které spolupracují mezinárodní pracovní skupiny s výrazným zastoupením klíčových výrobců, obchodníků, logistických operátorů a dalších subjektů.“

 

„Charakteristickým heslem organizace je „The Global Language of Business^®”. Je jím vyjádřeno poslání organizace GS1 vyvíjet, implementovat a spravovat systém standardů, který si můžeme představit jako jednotný, celosvětově srozumitelný jazyk, umožňující bezchybnou a efektivní komunikaci v rámci dodavatelských řetězců, vysokou přesnost a transparentnost procesů ve vazbě na jednoznačnou identifikaci příslušných položek.Od původního požadavku automatického odbavení zakoupených produktů na pokladnách (zavedení kódování výrobků a vývoj řešení pro jejich automatické dekódování na platebních terminálech iniciovali američtí obchodníci na konci šedesátých let, kdy systém manuálního odbavování položek byl již neudržitelný) přinesl vývoj trhu řadu nových výzev. Příkladem takové výzvy může být známé téma zpětné sledovatelnosti položek na úrovni logistické jednotky (nejčastěji palety) s cílem dosažení možnosti rychlého, efektivního a ekonomicky schůdného zajištění defektních šarží. Nebo možnost přesné a rychlé komunikace mezi obchodními partnery pomocí standardů vytvořených pro celou škálu nejčastěji používaných elektronických zpráv. Nejedná se přitom již pouze o maloobchod; příkladem odvětví, kde je standardní automatická identifikace přímo kriticky důležitá, je zdravotnictví.“

„V roce 1979 přivezl ředitel exportu n.p. Čokoládovny, Jaroslav Camplík, z Velké Británie od zákazníka Tesco Stores první čárový kód EAN-13. Pokračování obchodní výměny si zákazník podmínil značením výrobků těmito kódy. Podobná situace v krátké době nastala u dalších podniků, které exportovaly svoji produkci do západních států. Vývozci nejprve opatřovali výrobky kódy s národními prefixy, tj. předčíslími států, kam konkrétní dodávky směřovaly. V roce 1983 byla ČSSR, první stát socialistického bloku, přijata jako 19. člen do organizace EAN. EAN Československo se v roce 1994 rozdělilo na české a slovenské zastoupení. České organizaci zůstal původní prefix 859. Tento prefix nadále charakterizuje každý český subjekt registrovaný v GS1 Czech Republic. Jaroslav Camplík zastupoval zájmy postsocialistických ekonomik jako člen představenstva EAN International (dnes GS1) a v čele českého zastoupení stojí dodnes.“

„Otázka částečně navazuje na jednu z předcházejících. K doplnění mohu uvést několik z technického hlediska důležitých dat:- 1974 – první sejmutí a dekódování standardního čárového kódu v ostrém provozu (proslulý balíček žvýkaček Wrigley‘s)

– 1983 – první sejmutí symbolu ITF-14 představuje počátek masivní identifikace obchodních jednotek

– 1984 – UN/EDIFACT vydává první standardy pro elektronickou výměnu dat

– 1989 – zahájeno využívání symboliky GS1-128 pro identifikaci zejména logistických jednotek a možnosti pozdějšího kódování celé řady důležitých atributivních informací s využitím standardu GS1 AI – Aplikační identifikátory

– 1999 – vyvinut standard EPC, Electronic Product Code, pro oblast RFID technologie

– 2004 – EAN International vydává standardy pro obchodní komunikaci na bázi XML

– 2004 – spuštěna síť pro globální datovou synchronizaci, GDSN

– 2011 – GS1 QR Code obohatil portfolio datových nosičů strukturovaných dat.“

„Jako jediné autorizované pracoviště pro registraci do Systému GS1 na území ČR se zabýváme evidencí nových členů a podporou implementace standardů GS1 do obchodní praxe. Provádíme výukovou a poradenskou činnost pro registrované uživatele, tvorbu manuálů a implementačních příruček, což je se stále rostoucí komplexností systému velmi důležité. Nabízíme pestrou škálu školení od základních, která jsou povinná pro všechny nováčky registrované v Systému GS1, po specializovaná školení zaměřená na úzkou problematiku – jako například standard pro logistickou etiketu GS1 LL.Nikdo nemá rád fronty na kasách. S cílem minimalizovat poměr chybně provedených čárových kódů na spotřebitelských baleních rychloobrátkového zboží, které vedou k jejich nesnímatelnosti pokladními skenery, GS1 Czech Republic ve spolupráci s maloobchodními řetězci provádí pravidelné verifikace kvality čárových kódů. Dodavatele nesnímatelných symbolů upozorňujeme na nedostatky, iniciujeme jejich nápravu a nabízíme jim resp. jejich grafickým studiím pomocnou ruku již v době přípravy grafického návrhu obalů. Další služby nabízíme v oblasti kvality dat a elektronické komunikace EDI. Drtivou většinu služeb mají uživatelé registrovaní v Systému GS1 zdarma v rámci ročních členských poplatků.“

„Příkladem může být poměrně nová oblast automatické identifikace na bázi technologie RFID. Organizace GS1 pro tuto oblast vyvinula globálně platný standard EPC, Electronic Product Code, elektronický kód produktu. Namísto toho, aby byl RFID tag jakousi mobilní databází objemných produktových dat doprovázející výrobek na jeho cestě dodavatelským řetězcem, vývojáři zvolili opačný koncept: RFID tag může nést kromě základní identifikace položky pouze unikátní sériové číslo konkrétního produktu zanesené v online databázi. Aby byl však RFID tag čitelný, je nutné splnit řadu provozně-technických podmínek. Proto jsme zřídili testovací centrum pro RFID technologii, jehož pracovníci ověřují různé koncepty, vyhledávají optimální RFID tagy pro konkrétní řešení popřípadě realizují analýzy proveditelnosti a návratnosti investice. Pražské EPC/RFID centrum je členem sítě 14 evropských RFID laboratoří, které sdílejí dosažené poznatky. GS1 Czech Republic rovněž podporuje osvětu v oblasti RFID: provozuje web RFID-EPC.cz, jediný tuzemský portál zaměřený na technologii radiofrekvenční identifikace a standard EPC.“

„Za velmi důležité pozitivum považuji postupný nárůst důvěry tuzemských uživatelů Systému GS1 v naše centrum, které se jednoznačně vyprofilovalo jako neutrální prostor vhodný pro setkávání partnerů, a to i z oblastí na trhu typicky konkurenčních. Jednoznačná neutralita a bezproblémové sdílení informací, mnohdy zásadních pro obchodní úspěch uživatelů, nastartovalo vnímání naší organizace jako nezastupitelného partnera při řešení příslušné problematiky. K souvisejícímu zviditelnění naší organizace zajisté přispěla intenzivní práce na existujících webových stránkách www.gs1cz.org, www.rfid-epc.cz a uvedení nového výukového portálu www.gs1akademie.cz v minulém roce. Za důkaz uvedené změny ve vnímání postavení GS1 Czech Republic na trhu vidím výrazný nárůst počtu partnerů, kteří nás kontaktují, osobně navštěvují za účelem získání potřebných informací, sdílení zkušeností či konkrétního poradenství. Velmi častým důvodem návštěvy uživatelů Systému GS1 bývá ověření kvality symbolů, jejich oficiální verifikace apod. Věřím, že tento pozitivní trend bude dále pokračovat.“

„V nadcházejících obdobích se budeme kromě snahy o další zintenzivnění komunikace s partnery věnovat zejména dvěma oblastem.První oblastí bude téma kvalitních kmenových dat.
Toto staronové téma doposud představuje pro GS1 Czech Republic nenaplněnou výzvu, a to i přes dlouhodobou snahu o jeho řešení. Je všeobecně známo, že kmenová data představující pro obchodní partnery nezastupitelné, neměnné informace, nejsou na dostatečné úrovni. Využívání nepřesných informací způsobuje množství nedorozumění, obchodních komplikací a zpravidla vyúsťuje ve zvýšené náklady. Řešení této problematiky ve formě GDSN, Globální datové synchronizace, bylo na úrovni organizace GS1 připraveno, je reálné, v některých zemích v praxi již výrazně uplatňované, a to s jednoznačnými, ověřenými přínosy. Není však obecně tak jednoduché a tak snadno dosažitelné jako například práce s vlastním databázovým polem vedoucí k jednoznačné identifikaci produktů. V této souvislosti je předpokládán relativně sofistikovaný přístup uživatelů, využívání globálního online řešení umožňujícího obchodním partnerům efektivní sdílení kmenových produktových dat. S rozvojem mobilních technologií, e-commerce, ale hlavně se zpřísňováním legislativy o poskytování spotřebitelských informací zákazníkům (Nařízení EU 1169/2011, které vstupuje v platnost v prosinci t.r.), je téma kvalitních kmenových dat ještě více zdůrazněno. Okolní trhy na nové podmínky reagují agilněji, například v Rakousku vznikla platforma GS1 Sync za účasti všech retailových hráčů a klíčových výrobců a celému trhu přináší nesmírné výhody. Rádi bychom dosáhli podobného úspěchu.

Druhou oblastí našeho intenzivního zájmu je sektor zdravotnictví.
Je známo, že EU připravuje významné legislativní úpravy pro farmaceutický sektor týkající se mj. značení obalů léčivých přípravků tak, aby byla možná jejich sledovatelnost až na úroveň jednotlivých balení. S využitím sériových čísel a datových nosičů, které to umožňují (doporučen dvojdimenzionální kód GS1 DataMatrix) bude identifikace léčiv prováděna až na úroveň jednotlivých dávek, což představuje velmi reálnou možnost zabránění chybné medikace a současně efektivní způsob boje proti rostoucímu objemu padělaných léčiv na trhu.

V některých státech, jako je např. Turecko nebo Francie, je jedinečná identifikace léčivých přípravků unikátním sériovým číslem povinná již dnes. Někteří tuzemští výrobci farmaceutických přípravků, jako např. Teva, Zentiva či Ferring, s cílem splnit požadavky nové legislativy, už nyní realizují projekty identifikace obalů léčivých přípravků s využitím doporučených nosičů GS1 DataMatrix. Naší snahou bude posílit podporu v této oblasti.“

 

„Za nejdůležitější, s půlročním předstihem plánované akce, zveřejňované na portálu www.gs1akademie.cz a současně v rámci periodika INFO 859, považujeme profesionální školení, o kterých byla řeč výše. GS1 Czech Republic je v osvětové činnosti velmi aktivní i mimo vlastní školicí prostory; ve spolupráci s příslušnými organizátory připravujeme části odborných programů na celé řadě akcí českého konferenčního kalendáře. Naši produktoví manažeři vystupují až na třech logistických akcích ročně, přednášíme na kongresu věnovaném retailu, dále na zdravotnických a dalších oborových konferencích. Nově připravujeme program pro veletrhy módy Styl a Kabo, které se budou konat na konci února v Brně. Značnou pozornost věnujeme vzdělávání členů asociací a profesních svazů, rádi se podělíme o zkušenosti na středních odborných školách a univerzitách s cílem obecného zvýšení hladiny povědomí o působení standardů v praxi.Při přípravě odborného programu či panelových diskuzí vždy klademe důraz na praxi. Za řečnický pult zveme uživatele z reálných provozů, snažíme se zapojit hosty ze zahraničí, kde mají v konkrétním směru bohatší zkušenosti. Jako neutrálnímu, neziskovému subjektu se nám často daří na různých akcích sezvat zástupce společností, které jsou za normálních okolností konkurenty, a společně sdílet určité zkušenosti.“

„EU implementaci standardů zpravidla nenařizuje. Její vliv spočívá spíše v konkrétních doporučeních. Tato doporučení však bývají pro rozšiřování standardů klíčová, ať jde například o oblast elektronické fakturace ve veřejných zakázkách nebo zmíněných standardech ve zdravotnictví. Důležitým momentem bylo také například doporučení globálních standardů pro sledovatelnost GS1 GTS (Global Traceability Standard). EU je vydala na počátku letošního roku.“

„Obecným trendem je zejména možnost kódování většího množství strukturovaných dat do vhodného datového nosiče, než je pouze základní identifikace produktu. Možnost jeho dekódování a rychlého získání potřebných informací je směr, který bude využívat ve stále vyšší míře i koncový zákazník.Globální standardy vždy reagují na vývoj na trhu. Například ve zmíněném zdravotnictví jako hlavní impuls pro intenzivní vývoj standardů posloužilo reálné ohrožení bezpečnosti pacientů padělky léků, které zaplavují trh ve stále větší míře. WHO, World Health Organisation, v roce 2012 odhadla objem světového trhu padělaných medikamentů na 100 mld. USD. Problém se zdaleka netýká pouze rozvojových zemí. Např. loni bylo ve Francii zadrženo 1,2 mil. dávek Aspirinu, který místo účinné látky obsahoval glukózu. Jediným účinným prostředkem boje proti padělkům je standardní automatická identifikace sériovými, tj. jedinečnými čísly na úrovni jednotlivých balení léčivých přípravků. Informace o každém vyrobeném balení budou dle návrhu evidovány v jednotné evropské databázi, na niž budou napojeni distributoři a koneční prodejci. Informační systém v místě prodeje či výdeje léku bude kontrolovat původ každého jedinečného balení označeného sériovým číslem a upozorní na případný konflikt s údaji v centrální databázi, který může signalizovat přítomnost padělku.“

„Standardy pro zvýšení účinnosti dodavatelských řetězců primárně sledují ekonomické cíle a – hlavně v poslední době – cíle bezpečnosti spotřebitelů či pacientů. Tyto strategie se ovšem často prolínají s cíli ochrany životního prostředí. Například poměrně nová standardní symbolika GS1 DataBar kromě globálního čísla obchodní položky mj. umožňuje zakódovat informaci o datu minimální trvanlivosti. Obchodník může zboží, jehož datum minimální trvanlivosti či datum exspirace se blíží ke konci, automaticky přecenit a nabídnout k prodeji se slevou. Jak ukázala praxe např. v Belgii nebo Jižní Koreji, tento postup pomohl radikálně zredukovat objem potravin, které bylo nutné zlikvidovat. Likvidace potravin přitom představuje významnou ekologickou zátěž a současně gigantickou ekonomickou ztrátu nemluvě o dopadech morálních.“

„V organizaci pracuji devátým rokem. Dění v oblasti standardů jsem však jako člen Výboru EAN Česká republika (předchůdce GS1 Czech Republic) sledoval již od r. 1993.“

„Součástí této profese je vzhledem k soustavně se zrychlujícímu proudu nového know-how nutnost neustálého rozšiřování profesionálního rozhledu.Domnívám se, že výstižnou odpovědí na otázku může být ohromná variabilita. Systém GS1 je v současnosti nesmírně komplexní, jednotlivé standardy se v praxi prolínají a doplňují. Právě proto je velmi důležitá mezinárodní spolupráce, neboť každé lokální zastoupení pracuje v odlišných podmínkách místního trhu, a tudíž má i jiné zkušenosti s praktickými implementacemi. Je důležité mít možnost tyto zkušenosti sdílet. Tím byl vlastně vyřčen i druhý aspekt – neustálý kontakt s lidmi, ať už z prostředí GS1 nebo, a to hlavně, z prostředí uživatelů Systému GS1 v České republice.“