[quote]Evropská komise předložila plán plnění politického závazku předsedy Jeana-Clauda Junckera plně rozvinout potenciál jednotného trhu a jeho využití jako odrazového můstku Evropy na cestě k úspěchům ve světové ekonomice.[/quote]

Plán spočívá v hodnocení současných právních norem EU s cílem ne je šmahem měnit, ale upravit, doplnit, případně uvolnit příliš svazující ustanovení s primárním cílem jednotného trhu, jehož účelem je umožnit volnější férový pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu.

Předseda Komise Juncker pokládá společný trh, i když má zatím nedostatky, za jeden z největších úspěchů Evropy. Odborníkům a podnikům nabízí příležitosti a spotřebitelům širší výběr a nižší ceny. Občanům umožňuje cestovat, žít, pracovat a studovat tam, kde si to přejí. Ne vždy jsou ale uvedené příležitosti využívány, neboť pravidla jednotného trhu nejsou v povědomí lidí, nejsou prováděna, nebo jim jednoduše stojí v cestě různé neopodstatněné překážky. Jednotný trh se musí navíc přizpůsobovat tak, aby zohledňoval současnou realitu: své místo v něm musí najít také inovativní myšlenky a nové obchodní modely.

V souladu s jeho programovým prohlášením, na jehož základě byl zvolen Evropským parlamentem předsedou Evropské komise a jehož 10 bodový rámcový program Evropský parlament schválil, navrhuje posouzení prakticky celé legislativy z pohledu dokončení spravedlivého, chytře kontrolovaného společného trhu, dosažitelného kroky, které již načrtnul ve společném dopisu s 1. místopředsedou Timmermansem předsedovi Evropského parlamentu a lucemburskému premiérovi, předsedajícímu v tomto pololetí EU. (Viz první část článku “ K dosažení skutečné hospodářské a měnové unie“ v eLogistice.info z 27.10.)

Prakticky pokud možno v roce 2016, nejpozději však do konce 2017 se má přehodnotit celá předchozí legislativa EU, která se týká titulku článku. Cílem nejsou zcela nové právní normy, ale doplnění a úprava těch současných, možná příliš ovlivněných potřebou okamžité reakce na krizi.

Široce pojatý dokument Evropské komise se v jednotlivých otitulkovaných částech zabývá cíli hodnocení a případných úprav jmenovitě přiložených současných směrnic a nařízení, zda podporují prohloubení fér fungujícího trhu, samozřejmě s chytrou regulací a její kontrolu, spočívající na maximální digitalizaci, či jak je pro tyto účely doplnit, opravit, současně zjednodušit.

Je tedy velmi těžké širší situaci popsat jinak než odkazem na MEMO-15-5910 z 28.10; namísto obecného formulování záměru Jyrki Katainenem, místopředsedou Evropské komise odpovědným za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost a Elżbietou Bieńkowskou, komisařkou odpovědnou za vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, uvádíme názvy kapitol dokumentu  MEMO-15-5910.

Část I. Vytváření příležitostí pro spotřebitele a podnikání

  1. Umožnění rozvoje kooperativní ekonomiky (sdílená ekonomika rychle rostoucích ekosystémů s reakcí na poptávané služby a včasné využití aktiv. Využití inovačních podnikatelských modelů přinášejících větší nabídku výrobků a služeb za nižší náklady
  2. Pomoc odstartování a růstu malých a středních podniků poskytnutím nástrojů financování EU: prostřednictvím Evropského investičního plánu a Unie kapitálových trhů vyžití nedostatečně využívaných volných finančních zdrojů, které jsou mimo zdroje bank a jsou závislé na víře jejich majitelů, že ekonomika poroste a investice se vyplatí. Proces se neobejde bez záruk a účasti veřejných financí, jejichž objem proto nemůže ani klesat, ani ale vynakládat na méně efektivní projekty. Další soukromé finance – kdyby byly trhy s levnějším i rizikovým kapitálem jako v USA, by uvolnily v období odcházející krize pro investice 90 mld. €.
  3. Realizovat v praxi trh bez hranic. Klade se důraz zejména na realizaci k tomu přijatých směrnic. Zdůrazňují se především pro podnikatele nezbytné účetní a inženýrské služby. Podílejí se 11% na HDP EU. Mají ale na trhu se soutěží nízkou úroveň konkurence schopnosti a produktivity, nevyužívají výhody společného trhu, jsou drahé. Jde také o sektor stavebnictví, který zaměstnává v EU cca 15 mil. lidí a vytváří téměř 6% HDP.
  4. Soustředit se na zbytečná a nespravedlivá omezení ve spotřebitelském sektoru.
  5. Prevence diskriminace spotřebitelů a podnikatelů na jednotném trhu, přičemž odlišné zdanění a různé ceny zboží na různých trzích by neměly být na závadu, protože je konkurence vyrovná.

Část II. Podněcování modernizace a inovací

  1. Modernizace systémů normalizace, který je a bude nadále velmi široký, protože musí zahrnout i detaily, narušující kompatibilitu produktů.
  2. Průhlednější, efektivnější a odpovědnější veřejná nabídková řízení, jimiž lze dosáhnout podle řady rozborů významné úspory tolik potřebných veřejných prostředků.
  3. Konsolidace unijního rámce ochrany evropského duševního vlastnictví.
  4. Vytváření kultury souladu a chytrého vynucování při posilování jednotného férového trhu výrobků a služeb.

 

Efekty by podle užšího sdělení Komise k hlubšímu a spravedlivějšímu jednotnému trhu měli získat:

  • Spotřebitelé: Komise přijme opatření, aby se zajistilo, že se spotřebitelé, kteří chtějí kupovat služby nebo výrobky v jiném členském státě, ať již přes internet, nebo tak, že se osobně dostaví do provozovny prodejce, nebudou muset potýkat s rozdílnými cenami, prodejními podmínkami nebo možnostmi doručení, pokud k tomu ovšem neexistují objektivní a ověřitelné důvody. Evropská komise a evropská spotřebitelská centra od spotřebitelů často dostávají stížnosti, týkající se neodůvodněných rozdílů v zacházení na základě státní příslušnosti nebo bydliště.
  • Malé a střední podniky (MSP) a začínající podniky: i malé podniky jako začínající jsou pro ekonomiku velkým přínosem. Řada podnikatelů Evropu nicméně opouští, neboť své inovativní nápady na trhu nemohou uplatnit. V rámci investičního plánu a unie kapitálových trhů je vynakládáno úsilí, aby byl malým a středním podnikům umožněn snadnější přístup k financování. Kromě toho Komise hodlá zjednodušit právní předpis o DPH, snížit náklady na registraci společnosti, předložit návrh týkající se platební neschopnosti společností a zpřístupnit veškeré informace o regulatorních požadavcích v rámci jednotného digitálního portálu. Komise bude rovněž pracovat na jasných pravidlech duševního vlastnictví, která budou pro MSP příznivá, a přijme konečná opatření, jež budou nutná pro to, aby se jednotný patent stal pro evropské společnosti včetně MSP atraktivním a dostupným prostředkem k využití jejich nápadů.
  • Inovativní služby: Komise vytvoří evropskou agendu pro kooperativní ekonomiku. Nové obchodní modely jsou přínosné jak pro občany, tak i pro společnosti, a přispívají k optimalizaci využívání stávajících zdrojů. Vyvstávají nicméně otázky, zda stávající právní předpisy stále plní svůj účel, nebo zda je třeba přijmout nová pravidla. Současně je třeba se ujistit, že jsou dodržovány cíle veřejné politiky, jako je například ochrana spotřebitele, a že jsou tyto cíle v souladu s daňovými a pracovněprávními předpisy.
  • Odborníci: v oblasti přeshraniční mobility nabídne Komise podnikům a odborníkům lepší příležitosti. Zlepší také uznávání odborných kvalifikací a usnadní přeshraniční poskytování podnikatelských, stavebních a dalších služeb podněcujících růst. Všechna tato opatření usnadní společnostem a odborníkům přístup na nové trhy a zároveň jim umožní posunout se z pozice malých vnitrostátních subjektů do pozice větších evropských hráčů.

Komise bude výše uvedená opatření podporovat a zároveň bude s členskými státy a účastníky trhu ruku v ruce spolupracovat na vytvoření skutečné kultury dodržování pravidel jednotného trhu. V zájmu účinného vynakládání peněz získaných od daňových poplatníků bude zvláštní pozornost věnována odvětví služeb a zadávání veřejných zakázek. Aby Komise mohla společnostem, které si přejí rozšiřovat svou činnost do zahraničí, nabídnout více příležitostí, posílí vzájemné uznávání. Pokud jde o zboží, zintenzivní rovněž dozor nad trhem pro účely odstranění nevyhovujících produktů z trhu EU. Dále navrhne vytvoření nástroje k opatřování informací z trhu, který Komisi umožní shromažďovat ucelené, spolehlivé a objektivní informace od vybraných účastníků trhu s cílem zlepšit její schopnost monitorovat a prosazovat pravidla EU v prioritních oblastech.

Jak zdroje zvýšit

Evropská komise uvítala rychlé usnesení Evropského parlamentu k nařízení o transparentnosti finančních transakcí s cennými papíry (sekuritizace, SFTR). Novou normu, která výrazně zlepšuje transparentnost finančních transakcí, navrhla Evropská komise v lednu 2014. Upravený návrh předložila Junckerova Komise. Nová pravidla pomohou identifikovat rizika, spojená s těmito finančními transakcemi, jakož i jejich objemy. Je v souladu se závazkem lídrů G20 zajistit větší průhlednost finančních trhů.

Financování cenných papírů při sekuritizaci umožní účastníkům trhu přístup k zabezpečenému financování, tj. užívání aktiv, jako jsou vlastní akcie nebo dluhopisy, k zajištění financování svých aktivit. Jedná se o dočasné výměny aktiv k zajištění financování transakce (např půjčky nebo výpůjčky cenných papírů, odkupu nebo reverzních repo operací, zpětný nákup nebo prodej, odkoupení transakce, nebo úvěry s marží.

Komisař Jonathan Hill, který je zodpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy unii, zdůraznil, že „pravidla zvýší transparentnost financování cenných papírů na trhu, která umožní účastníkům trhu použít je při financování ekonomiky a zároveň usnadňuje sledovat a vyhodnocovat rizika. Je to další prvek zvyšování odolnosti finančního systému proti finanční krizi.

Souvislosti

Nařízení zvyšuje transparentnost třemi způsoby:

– Za prvé zavádí podávání zpráv o všech SFTR, s výjimkou těch, které byly uzavřeny s centrálními bankami, centrálním databázím označených centrálních repozitorů. V závislosti na jejich kategorii by firmy měly začít vykazovat v různých fázích od 12 do 21 měsíců po vstupu v platnost příslušných regulačních technických norem;

– investiční fondy budou muset začít zveřejňování informací o použití SFTR a celkových výnosových swapech investorům ve svých pravidelných zprávách a v jejich předsmluvních dokumentech od vstupu nařízení v platnost, zatímco stávající fondy budou mít 18 měsíců pozměnit je; a

– nařízení zavádí některé minimální podmínky transparentnosti, které by měly být splněny při opětovném použití zajištění, jako je zveřejnění rizik a nezbytnost udělit předchozí souhlas. Ty budou platit 6 měsíců po vstupu nařízení v platnost

Stínové bankovnictví je často používaný termín pro nebankovní úvěrové činnosti. Tyto aktivity mohou být užitečné pro ekonomiku, protože diverzifikují zdroje financování. V návaznosti na finanční krizi je mezinárodní konsensus, že by tyto činnosti měly být transparentní a podléhat přiměřené regulaci. Dnes dohodnutý text je důležitým krokem k dosažení tohoto cíle.

V návaznosti na hlasování v Parlamentu bude nařízení formálně přijato Radou ministrů v blízké budoucnosti. Nařízení bude poté zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Nové pokyny pro lepší využívání finančních prostředků EU: Komise pomůže členským státům s otázkami zadávání veřejných zakázek

Komise zveřejnila pokyny, které pomohou úředníkům veřejné správy v celé EU identifikovat a vyhnout se nejčastějším chybám v zadávání veřejných zakázek projektů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů. V souladu s iniciativou „Rozpočtu EU zaměřeného na výsledky“, chce Komise zajistit, aby byly peníze daňových poplatníků vynakládány účelně a transparentně. Téměř polovina evropských přídělů ze strukturálních a investičních fondů je směrováno do reálné ekonomiky prostřednictvím veřejných zakázek.

Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu řekla: „Jednou z mých priorit je pomoci členským státům zlepšit způsob jejich řízení a investování finančních prostředků EU; tyto pokyny jsou pro tento účel cenným nástrojem. Jsem přesvědčena, že děláním méně chyb při zadávání veřejných zakázek se zajistí. že budou investice EU dodávat rychleji pracovní místa a dosahovat cílů růstu a že je rozpočet EU. Nejčastější chyby u veřejných zakázek plynou z nedostatečné správní kapacity. To je důvod, proč je velmi důležité, aby komplexně řešil problém žaloba Komise při posilování správní kapacity a zlepšení řídících a kontrolních systémů.“

Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, řekla: „Velká část regionálních fondů EU je poskytována prostřednictvím veřejných zakázek Transparentní řízení v případě veřejných zakázek jsou nezbytná pro zajištění co nejlepší hodnoty za veřejné finanční prostředky Dnes jsme poskytli nové pokyny, aby byly pravidla a možnosti dobře známy a uplatňovány; umožní to včasné rozvinutí programů na podporu soudržnosti a růstu financovaných z EU. „

Nejčastější chyby u veřejných zakázek plynou z nedostatečné správní kapacity. To je důvod pro akci Komise k zvyšování správní kapacity a zlepšení řídících a kontrolních systemů. Komisařky

Creţu a Bieńkowska se k diskusi k problému setkají 1. prosince. P rvní ze série jednání mezi oběma komisařkami bude posuzování pokroku v úsilí o řešení problémů veřejných zakázek s úhradou výdajů z fondů soudržnosti EU

Souvislosti

„Pokyny pro zpracování veřejných zakázek pro pracovníky z praxe na zamezení nejčastějších chyb v projektech financovaných z evropských strukturálních fondů a investičních fondů“ obsahuje příklady osvědčených postupů, případových studií a užitečných odkazů na pomoc těm, kteří jsou zapojeni do plánování, výběru a realizace projektů, podporovaných EU.

Je součástí komplexního akčního plánu Komise k zadávání veřejných zakázek, s cílem pomoci členským státům zlepšit výkon jak správních orgánů a tak příjemců při používání zadávání veřejných zakázek pro investice EU v průběhu programového období 2014-2020.

Pokyny jsou také součástí širší iniciativy pro zlepšení investování členských států a regionů a správy finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti, vedle vývoje platform Peer 2 Peer pro úředníky veřejné správy v celé EU k výměně odborných znalostí a osvědčených postupů v oblasti administrativních kapacit, a Paktů integrity, nástroje ke zlepšení transparentnosti a odpovědnosti ve veřejných zakázkách.

Jak mohou členské státy EU a jejich regiony zlepšit investování a řízení využití prostředků z fondů politiky soudržnosti EU

V letech 2014–2020 budou mít členské státy, regiony a města EU v rámci politiky soudržnosti k dispozici více než 351 miliard eur. V mnoha případech pro ně budou představovat hlavní zdroje veřejného financování. Prostředky je nutné dobře investovat a řídit, protože nedostatky v celostátní, regionální a místní správě mohou ohrozit úspěch těchto programů.

Některé prostředky přidělené v rámci politiky soudržnosti na období 2007–2013 dosud nebyly investovány. Komise chce členským státům pomoci, aby o tyto cenné investice nepřišly, a zajistit řádné využití těchto prostředků v nejvhodnějších typech projektů, z nichž budou mít obyvatelé těchto zemí prospěch.

Jádrem politiky soudržnosti EU v období 2014–2020 je tudíž posílení správní kapacity s cílem zlepšit investování a řízení prostředků poskytnutých z fondů. Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu označila tuto činnost za prioritní. Proto její útvary v Komisi připravují další akce v rámci Iniciativy pro lepší provádění politiky soudržnosti.

Iniciativa má čtyři opěrné body, uvedené předtím již počátkem roku (eLogistika.info k tomu přinesla včasné informace). Závažnost problému z hlediska Komise vedla koncem října k připomenutí přijatých opatření spolu s popisem jejich provádění:

  1. Byla vytvořena „pracovní skupina pro lepší provádění“, která prostřednictvím specificky uzpůsobených akčních týmů podpořila celostátní a regionální orgány veřejné správy při efektivním využívání zbývajících investic z programového období 2007–2013. Pracovní skupina analyzovala hlavní faktory, které způsobily zpoždění při provádění, a začala vytvářet podrobné a komplexní akční plány pro jednotlivé ohrožené programy. Komise úzce spolupracuje s členskými státy při hledání cest, jak maximalizovat využití prostředků vyčleněných z víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jak o to požádala Evropská rada v prosince 2014. Během několika měsíců- rozhodně tedy před volbami -se ukáže, do jaké míry byla vedle analýzy metodických problémů úspěšná k využití jinak propadajících zdrojů)
  2. U programů na období 2014–2020 bude podpořeno budování správní kapacity v členských státech a regionech v rámci druhé fáze činnosti pracovní skupiny a různých opatření, jako je sdílení znalostí, výměna odborníků, odborné vzdělávání a technická pomoc.
  3. Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu chce prověřit důvody, proč zaostávají regiony s nízkou úrovní hospodářského rozvoje či regiony, které vykazují po několik let negativní růst HDP. Tento trend je pro politiku soudržnosti, jejímž cílem je snižování rozdílů v úrovni rozvoje evropských regionů, obzvláště znepokojivý.
  4. Komise zřídila skupinu odborníků, která bude nezávisle hodnotit, nakolik zavádějí členské státy zjednodušení pravidel, a určí další příležitosti k jejich zjednodušování. Tato skupina vydá doporučení pro příjemce prostředků z fondů v programovém období 2014–2020, jak mají při jejich investování lépe využívat příležitosti ke zjednodušení. Jejím druhým cílem bude navrhnout, jak dosáhnout dalšího zjednodušení v období po roce 2020. Činnost je úzce spjata s iniciativou místopředsedkyně Kristaliny Georgievové „rozpočet EU zaměřený na výsledky“.

Zvláštní pracovní skupina pro lepší provádění 

Vytvoření zvláštní pracovní skupiny, jež má členským státům a regionům pomoci při investování prostředků z politiky soudržnosti, bylo jednou z prvních iniciativ komisařky pro regionální politiku Coriny Creţu při jejím vstupu do úřadu. Cílem pracovní skupiny je pomoci mnoha zemím, které se potýkají s obtížemi při realizaci naplánovaných investic, s posílením jejich správní kapacity, díky čemuž se zlepší jejich „absorpční“ schopnost a budou lépe využívat investičních příležitostí.

Pozornost pracovní skupiny se v současné době soustředí na skupinu zemí, jejichž míra absorpce se pohybuje pod průměrem EU. Tato situace by mohla vyústit ve „zrušení závazku“ a ztrátu finančních prostředků, které již byly přiděleny či jejichž přidělení se plánuje.

Mezi osm dotčených zemí patří Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Prvním krokem pracovní skupiny bylo vyhodnocení a analýza situace v členských státech za pomoci strukturovaného a jednotného přístupu. U každé prioritní osy dotčených programů byly identifikovány překážky a hlavní nedostatky v provádění. V některých zemích existují problémy a zpoždění při realizaci velkých projektů v oblasti infrastruktury, zejména v oblasti životního prostředí a dopravy. Další země trpí celkově nedostatky ve správní kapacitě i strukturálnějšími problémy a nedostatky ve veřejné správě.

Pracovní skupina odpovídá za vypracování akčních plánů pro každý dotčený členský stát, případně za přezkum stávajících plánů. Proces zajistí výměnu zkušeností a šíření osvědčených postupů mezi zúčastněnými subjekty. V relevantních případech zajistí spolupracující generální ředitelství přijatí vhodných opatření i v oblasti Evropského sociálního fondu.

Komisi nejde o hledání hříšníků. (O to by mělo ale jít sociálním partnerům a voličům!) Cílem je podporovat modely osvědčených postupů a poskytovat pomoc. Posíleno může být rovněž budování správní kapacity, zejména s cílem zlepšit provádění v období 2014–2020 a vyvodit ponaučení z minulosti. To je druhá oblast, na niž se pracovní skupina ve střednědobém horizontu zaměří. Členské státy se vyzývají, aby svůj rozpočet na technickou pomoc v rámci politiky soudržnosti využívaly účinnějším a lépe zacíleným způsobem, což jim umožní posílit správní kapacitu k provádění fondů.

Politika soudržnosti funguje podle zásady „sdíleného řízení“ mezi Komisí a místními a celostátními orgány, které řídí finanční prostředky v členských státech. Nová politika soudržnosti na období 2014–2020 klade důraz na budování správní kapacity v zájmu toho, aby se členské státy mohly plně přizpůsobit novým požadavkům na využívání evropských strukturálních a investičních fondů, efektivně prováděly své investiční programy a dosahovaly co nejlepších výsledků.

Správní kapacita k řízení a investování prostředků z fondů a z programů a projektů spolufinancovaných EU se obecně považuje za klíčový faktor úspěchu politiky soudržnosti EU. Nejsou-li orgány veřejné správy, které fondy řídí (řídicí orgány, zprostředkující subjekty, certifikační orgány, kontrolní orgány), dost silné, potýkají se s mnoha překážkami a problémy. Investice pak v konečném důsledku nemohou přinášet obyvatelům evropských regionů a měst očekávané výhody. A není to pouze otázka etiky a pravidel – provozovat neefektivní správu je také nákladnější.

Podpora správní kapacity spočívá ve zřizování správných struktur, zajištění lidských zdrojů, systémů a nástrojů. Jinými slovy jde o to, aby byla jasně stanovena odpovědnost a úkoly, aby byli zaměstnanci řádně proškoleni a do řízení fondů nabírány správné osoby. Dále musí být k dispozici vhodné nástroje pro řízení evropských strukturálních a investičních fondů – systémy IT, příručky, pravidla. Jsou-li tyto systémy a nástroje zavedeny, jsou organizace méně ohroženy. Dalším důležitým prvkem je řádná správa. Jde o učinění vedoucích pracovníků odpovědnými za výkonnost, zajistit ochranu proti korupci a střetu zájmů a zvýšit transparentnost.

Evropská komise k tomu zahájila sérii odborných školení pro přípravu na nové programové období. A akce se zaměřují na celostátní a regionální orgány odpovědné za řízení Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Jsou určeny převážně pro plánování a provádění, ale týkají se také záležitostí finančního řízení a kontroly. Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku k tomu pomáhá posilovat správní kapacitu celostátních a regionálních správ za pomoci analytických a diagnostických nástrojů, pokynů a speciálně uzpůsobených podpůrných mechanismů, jako je výměna osvědčených postupů a zkušeností, nebo usnadnění vazeb pro vzájemnou výměnu zkušeností (peer-to-peer). Důraz se klade především na pomoc s lepším řízením investování prostředků EU.

Komise nedávno zahájila dvě nové iniciativy: systém vzájemné výměny zkušeností TAIEX (spuštěný 24. března) a Pakty integrity.

  • Iniciativa PEER 2 PEER je systém, který byl již s velkým úspěchem vyzkoušen v kandidátských zemích EU za podpory GŘ Komise pro politiku sousedství a jednání o rozšíření. Nyní se začala uplatňovat u politiky soudržnosti.

Systém PEER 2 PEER je navržen pro 24 000 úředníků v orgánech, které řídí finanční prostředky a projekty v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Systém přímo reaguje na konkrétní požadavky orgánů, které se přihlásily do on-line databáze. Bude jim poskytovat pomoc v podobě misí odborníků, studijních návštěv a specifických workshopů. Úředníci, kteří chtějí sdílet své odborné znalosti, by se měli zaregistrovat do databáze odbrníků.

  • Pakty integrity byly vytvořeny nevládní organizací Transparency International s cílem podporovat vlády, podniky a občanskou společnost při zvyšování důvěry a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek. Komise nyní hodlá zavést pakty integrity u několika projektů spolufinancovaných z prostředků EU v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti.

Pakt integrity bude právně závazná dohoda mezi řídicím orgánem a společnostmi, které se ucházejí o veřejné zakázky, v níž se zaváží dodržovat zásady transparentního a účinného procesu zadávání veřejných zakázek. Pro větší odpovědnost budou pakty integrity zahrnovat kontrolní systém, který povede vybraná organizace občanské společnosti.

Výzva k vyjádření zájmu o účast při zavádění tohoto nástroje v členských státech u projektů spolufinancovaných v rámci politiky soudržnosti byla vyhlášena v květnu 2015. Orgány a příjemci byli důrazně vyzýváni, aby této iniciativy využili. (Kdo se o to pokusil z České republiky?

Kromě technické pomoci by způsobilé členské státy měly použít opatření, která podporují širší budování správní kapacity. Investování do budování správní kapacity a účinné veřejné správy je tématický cíl 11, podporovaný z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, má širší a dlouhodobější cíl. Zaměřuje se na provádění skutečných reforem a systémových změn, které zlepší vnitřní výkonnost veřejných správ (jež se netýká jejich úlohy při řízení prostředků EU). Jak plyne z diskuzí v Poslanecké sněmovně, jsou poslanci ze značné části přinejmenším netknuti povědomím o těchto záměrech, Vyčleňování z opatření EU v jiných případech může společně vést k podstatnému zvýšení rozvojových možností.

V letech 2014–2020 budou evropské strukturální a investiční fondy nadále podporovat budování správní kapacity a provádění reforem. Cílem této podpory je vytvořit stabilní a předvídatelné instituce schopné dostatečně pružně reagovat na společenské výzvy, otevřené dialogu s veřejností, schopné zavádět nová politická řešení a poskytovat lepší služby. Podpora je zaměřena na účinnější organizační procesy, moderní management a motivované a kvalifikované státní zaměstnance.

Podpora reforem veřejné správy jako součást tematického cíle „budování správní kapacity“ v programovém období 2014–2020 navazuje na příslušná doporučení pro jednotlivé země, související pracovní dokumenty útvarů Komise, případně ekonomické ozdravné programy, a na národní programy reforem.

V rámci nové politiky soudržnosti se na podporu reforem a budování správní kapacity v období 2014–2020 plánuje vyčlenit přibližně 4,8 miliardy eur. Tyto finanční prostředky se budou také prostřednictvím technické pomoci zaměřovat na posílení kapacity orgánů přímo zapojených do provádění.

Z chyb nahlášených při řízení politiky soudržnosti je 0,2 % způsobeno podvody. Komise se staví k podvodům a korupci s nulovou tolerancí a totéž očekává i od členských států a regionů. Finanční pomoc by měla být použita na podporu konkurenceschopnosti, zvyšování produktivity a vytváření nových pracovních příležitostí. Při prověřování dohod o partnerství a operačních programů trvá Komise na tom, aby členské státy učinily jasný závazek, že přijmou opatření k předcházení podvodům, a plnění tohoto závazku bude bedlivě sledovat.

V prosinci 2013 uspořádala Komise spolu s organizací Transparency International mezinárodní konferenci následovanou serií seminářů týkajících se jednotlivých zemí, jež se zaměřily na boj proti podvodům v oblasti evropských strukturálních a investičních fondů. Cílem  bylo zejména poskytnout úředníkům praktické nástroje, které mohou bránit zneužívání finančních prostředků.

Jedním z konkrétních výsledků těchto seminářů byla myšlenka uplatnit systém „paktů integrity“, který vytvořila organizace Transparency International, na projekty podpořené z politiky soudržnosti. Komise vytvořila rovněž nový nástroj IT nazvaný ARACHNE a členské státy důrazně vybízí k jeho používání. Tento nástroj spojuje údaje z kontrol evropských strukturálních a investičních fondů s externími databázemi a pomáhá řídicím orgánům určovat rizikovější projekty, které vyžadují bližší přezkoumání.

Evropský parlament přijímá návrh Komise na zlepšení transparentnosti stínového bankovního sektoru

Novou normu, která  výrazně zlepšuje transparentnost finančních transakcí navrhla Evropská komise v lednu 2014. Nová pravidla také pomohou identifikovat rizika spojená s těmito finančními transakcemi, jakož i jejich velikosti. Je v souladu se závazkem lídrů G20 zajistit větší průhlednost na finančních trzích.

Financování cenných papírů při sekuritizaci (SFTR) umožní účastníkům trhu přístup k zabezpečenému financování, tj. užívání vlastních aktiv, jako jsou akcie nebo dluhopisy, k zajištění financování svých aktivit. Jedná se o dočasné výměny aktiv k zajištění financování transakce (např. půjčky nebo výpůjčky cenných papírů, odkupu nebo reverzních repo operací, zpětný nákup nebo prodej, odkoupení transakce, nebo úvěry s marží .

Komisař Jonathan Hill, který je zodpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy unii, zdůraznil, že pravidla zvýší transparentnost ve financování trhu cenných papírů, umožňující účastníkům trhu k financování  ekonomiky a zároveň usnadňuje sledovat a vyhodnocovat rizika. Je to další prvek zvyšování odolnosti finančního systému uplatněním zkušeností z krize.

Nařízení zvyšuje transparentnost třemi způsoby:

– zavádí podávání zpráv o všech SFTR s výjimkou těch, které byly uzavřeny s centrálními bankami, centrálním databázím označených centrálních repozitorů. V závislosti na jejich kategorii by firmy  měly začít podávat zprávy v různých fázích od 12 do 21 měsíců po vstupu v platnost příslušných regulačních technických norem;

– investiční fondy budou muset začít zveřejňování informací o použití SFTR a celkových výnosových swapech investorům ve svých pravidelných zprávách a v jejich předsmluvních dokumentech od vstupu nařízení v platnost, zatímco stávající fondy budou mít 18 měsíců pozměnit je; a

– nařízení zavádí i některé minimální podmínky transparentnosti, které by měly být splněny při opětovném použití zajištění, jako je zveřejnění rizik a nezbytnost udělit předchozí souhlas. Ty budou platit 6 měsíců po vstupu nařízení v platnost

Stínové bankovnictví je často používaný termín pro nebankovní úvěrové činnosti. Tyto aktivity mohou být užitečné pro ekonomiku, protože se diverzifikují zdroje financování. V návaznosti na finanční krizi je mezinárodní konsensus, že by tyto činnosti měly být transparentní a podléhat přiměřené regulaci. V návaznosti na hlasování v Parlamentu bude nařízení formálně přijato Radou ministrů v blízké budoucnosti a bude poté zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Evropský parlament přijímá návrh Komise na zlepšení transparentnosti stínového bankovního sektoru

Evropská komise vítá dnešní přijetí usnesení Evropského parlamentu o nařízení o transparentnosti pro finanční transakce s cennými papíry (sekuritizace, SFTR). Novou normu, která  výrazně zlepšuje transparentnost finančních transakcí navrhla Evropská komise v lednu 2014. Nová pravidla také pomohou identifikovat rizika spojená s těmito finančními transakcemi, jakož i jejich velikosti. Je v souladu se závazkem  lídrů G20 zajistit větší průhlednost na finančních trzích.

Financování cenných papírů při sekuritizaci (SFTR) umožní účastníkům trhu přístup k zabezpečenému financování, tj. užívání aktiv, jako jsou akcie nebo dluhopisy, které jsou vlastní, k zajištění financování svých aktivit. Jedná se o dočasné výměny aktiv k zajištění financování transakce (např půjčky nebo výpůjčky cenných papírů, odkupu nebo reverzních repo operací, zpětný nákup nebo prodej, odkoupení transakce, nebo úvěry s marží .

Komisař Jonathan Hill, který je zodpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy unii, řekl: „Dnešní pravidla zvýší transparentnost ve financování cenných papírů na trhu, které umožní účastníkům trhu, aby je použili financování ekonomiky a zároveň usnadňuje sledovat a vyhodnocovat rizika. Je to další prvek zvyšování odolnosti nášeho systému v důsledku finanční krize Jsem vděčný Evropskému parlamentu, a zejména zpravodaji Renato Soru, za tvrdou práci na  dosažení této dohody.“

Nařízení zvyšuje transparentnost třemi způsoby:

– Za prvé, zavádí podávání zpráv o všech SFTR, s výjimkou těch, které byly uzavřeny s centrálními bankami, centrálním databázím označených centrálních repozitorů. V závislosti na jejich kategorii, firmy by měly začít vykazovat v různých fázích od 12 do 21 měsíců po vstupu v platnost příslušných regulačních technických norem;

– investiční fondy budou muset začít zveřejňování informací o použití SFTR a celkových výnosových swapech investorům ve svých pravidelných zprávách a v jejich pre-smluvních dokumentech od vstupu nařízení v platnost, zatímco stávající fondy budou mít 18 měsíců pozměnit je; a

– nařízení rovněž zavádí iněkteré minimální podmínky transparentnosti, které by měly být splněny při  opětovném použití zajištění, jako je zveřejnění rizik a nezbytnost udělit předchozí souhlas. Ty budou platit  6 měsíců po vstupu nařízení v platnost

Stínové bankovnictví je často používaný termín pro nebankovní úvěrové činnosti. Tyto aktivity mohou být užitečné pro ekonomiku, protože se diverzifikují zdroje financování. V návaznosti na finanční krizi je mezinárodní konsensus, že by tyto činnosti  měly být transparentní a podléhat přiměřené regulaci. V návaznosti na hlasování v Parlamentu bude nařízení formálně přijato Radou ministrů v blízké budoucnosti a poté zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno