[quote]Podle zprávy Eurostat z 1.4. byly v roce 2015 průměrné hodinové mzdové náklady v celé ekonomice (vyjma zemědělství a veřejné správy) odhadem v Evropské unii 25,0 € a v eurozóně 29,5 €. Avšak tato průměrná hodnota zakrývá významné rozdíly mezi členskými státy EU s nejnižšími hodinovými náklady práce v Bulharsku (4,1 €), Rumunsku (5,0 €), Litvě (6,8 €), Lotyšsku (7,1€) a Maďarsku 7,5 €); nejvyšší v Dánsku (41,3 €), Belgii (39,1 €), Švédsku (37,4 €), Lucembursku (36,2 €) a ve Francii (35,1 €).[/quote]
V průmyslu byly náklady na pracovní sílu za hodinu 25,9 € v EU a 32,3 € v eurozóně, ve službách 24,9 a 28,6 €, ve stavebnictví 22,4 a 25,8 €. V převážně nepodnikatelské ekonomice (bez veřejné správy), byly hodinové náklady práce v roce 2015 25,1 € v EU a 29,4 € v eurozóně.
Mzdové náklady se skládají z mezd & platů a nemzdových nákladů, jako jsou sociální příspěvky zaměstnavatelů. Podíl nemzdových nákladů v celé ekonomice byl 24,0% v EU a 26,0% v eurozóně, v rozpětí 6,6% na Maltě po 33,2% ve Francii.
Údaje zahrnují podniky s 10 a více zaměstnanci a jsou založeny na zásadách pro přenos dat Labour Survey pro rok 2012, které byly odvozeny pomocí indexu nákladů práce.
Hodinové náklady práce v celé ekonomice v EU v €, 2015
Pokles hodinových nákladů práce na Kypru a v Itálii
V letech 2014 a 2015 hodinové mzdové náklady v celé ekonomice vyjádřené v eurech vzrostly o 2,0% v EU a o 1,5% v eurozóně. V rámci eurozóny byl největší nárůst v Lotyšsku (+ 7,3%), Litvě (+ 5,6%) a Estonsku (+ 5,3%). Pokles byl zaznamenán na Kypru (-1,0%) a Itálii (-0,5%).
Pro členské státy mimo eurozónu byl v národní měně největší nárůst hodinových nákladů práce v rámci celé ekonomiky mezi roky 2014 a 2015 v Rumunsku (+ 8,3%) a Bulharsku (+ 7,0%), nejmenší v Dánsku a Chorvatsku (po 1,7%). Porovnáme-li odhady nákladů na pracovní sílu v € v časové řadě, nutno vzít u členských států mimo eurozónu pohyby směnných kurzů.
Metody a definice
Celkové náklady práce jsou úhradou mzdových a nemzdových nákladů, sníženou o dotace. Nezahrnují náklady na odborné vzdělávání nebo další výdaje, jako na nábor zaměstnanců, na pracovní oděvy, atd. Mzdové náklady zahrnují přímé odměny, prémie a příspěvky placené zaměstnavatelem v hotovosti nebo v naturáliích zaměstnancům výměnou za vykonanou práci, platby zaměstnancům, spoření, platby za neodpracované dny a odměny v naturáliích, jako je jídlo, pití, palivo, firemní automobily atd. Nemzdové náklady zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů s připočtením daní za zaměstnávání pokládané za náklady práce minus dotace určené k vrácení části nebo celých nákladů zaměstnavatele na přímé odměny.
Celá ekonomika (kromě zemědělství a veřejné správy) zahrnuje NACE Rev. 2 sekce B až N a P až S, a lze ji rozdělit do následujících ekonomických činností:
- podnikatelská ekonomika, která zahrnuje NACE Rev. 2 sekce B až N; pro oblast EU a eurozóny to odpovídá asi 76% nákladů na pracovní sílu za celou ekonomiku. Může být dále členěna na:
- průmysl: těžba a dobývání; výroba elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu; a vodovody, kanalizace, odpady a sanace. Průmysl představuje asi 22% nákladů práce celé ekonomiky,
- stavebnictví, které představuje přibližně 6% celé ekonomiky,
- služby, které zahrnují: velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel & motocyklů; dopravu a skladování; ubytování a stravování a pohostinství; informační a komunikační technologie; finanční a pojišťovací činnosti; činnosti v oblasti nemovitostí; odborné, vědecké a technické činnosti; administrativní a podpůrné činnosti. Služby se podílejí z celé ekonomiky cca 48 %,
- hlavně nepodnikatelské ekonomiky (s výjimkou veřejné správy) zahrnují NACE Rev. 2 sekce P až S; pro oblast EU a eurozóny na ně připadá asi 24% nákladů na pracovní sílu v celé ekonomice. Zahrnuje vzdělávání; lidské zdraví a sociální péči; kulturní, zábavní a rekreační činnosti a další činnosti.
Údaje „mzdové náklady“, uvedené v této tiskové zprávě, se vztahují na podniky s 10 a více zaměstnanci a zahrnují učně.
Údaje o nákladech práce za roky 2004, 2008 a 2012 pocházejí z šetření nákladů práce. Odhady pro roky po roce 2012 byly získány extrapolací výběrového šetření pracovních nákladů z údajů o hodinových mzdových nákladech v roce 2012, vyjádřených v národních měnách za použití Cost Index Labor -Indexu nákladů práce (LCI), předávaných členskými státy. Aby bylo možné vypočítat peněžní odhady v € a tím odvodit evropské agregáty, vložily se pohyby směnných kurzů. Pro tento účel se směnný kurs upravuje pro země mimo eurozónu. LCI není upraven kalendářně s výjimkou Dánska, Francie a Švédska, kde jsou k dispozici údaje pouze po kalendářní úpravě.
Poznámky podle zemí:
Francie: celková ekonomika 2008 je také bez NACE Rev. 2 sekce P (vzdělávání). Itálie: Údaje do roku 2012 nejsou plně srovnatelné v průběhu času v důsledku metodologických přestávek.
Francie a Rakousko: údaje za rok 2013, 2014 a 2015 jsou převzaty z národních zdrojů. Dánsko: údaje za rok 2013 a 2014 jsou převzaty z národních zdrojů.
Španělsko a Rumunsko: údaje za rok 2014 jsou převzaty z národních zdrojů.
Přes jeden z největších nárůstů hodinových nákladů práce v České republice v minulém roce je Česká republika stále na velmi nelichotivé pozici. Zcela jistě se nevyhne restrukturalizaci s využitím fondů EGF, kterým se po léta vyhýbala.
