Hospodářská prognóza Evropské komise z podzimu 2014: pozvolné oživení s velmi nízkou inflací.

Podle podzimní prognózy se po zbytek letošního roku předpokládá v EU28 i v zemích eurozóny slabý hospodářský růst. Očekává se růst reálného HDP EU28 2014 1,3 %, v eurozóně 0,8 %. V průběhu roku 2015 by se měl růst díky posilování zahraniční i domácí poptávky mírně zvyšovat na 1,5 %, resp. 1,1 %, 2016 2,0 %, resp. 1,7 % v důsledku posílení finančního sektoru (po komplexním hodnocení provedeném Evropskou centrální bankou a dalších krocích směrem k Bankovní unii, i jako výsledek nedávných strukturálních reforem).

Hospodářské oživení, které započalo v druhém čtvrtletí roku 2013, je stále nejisté. Dynamika ekonomiky zůstává v mnoha členských státech nízká. Důvěra je na nižší úrovni než na jaře, což souvisí se zvýšenými geopolitickými riziky a méně příznivými světovými hospodářskými vyhlídkami.

Hospodářské oživení bude v roce 2015 i přes příznivé finanční podmínky pomalé. Vyplývá to z pomalého ustupování následků krize; je stále vysoká nezaměstnanost, velké zadlužení a nízká míra využívání kapacit. Hodnocení provedené nedávno Evropskou centrální bankou snížilo nejistotu o zdraví bankovního sektoru; zlepšování podmínek financování by mělo oživení ekonomiky napomoci.

V roce 2016 by růst měly posílit výraznější domácí i zahraniční poptávka a pokračování měnové politiky, spojené s nízkými náklady na financování.

Míry růstu jednotlivých členských států se budou asi stále značně lišit, (v rozmezí od – 0,7 % v Chorvatsku po 4,6 % v Irsku). Rozdíly se však budou zmenšovat; 2015 a 2016 by všechny země EU28 měly zaznamenat pozitivní růst z účinků již provedených reforem.

Hospodářské ozdravení EU je slabé, zejména ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami a pomalejším oživováním po finančních krizích než v minulosti. Pokud jde o nyní posuzované období, domácí poptávka by měla čím dál více těžit z velmi vstřícné měnové politiky, z pokroku ve snižování zátěže soukromým dluhem a z obecně neutrální fiskální politiky. Soukromé investice by měly postupně posilovat, též díky lepším vyhlídkám poptávky a dohánění silnějších ekonomik, i když je zpočátku budou brzdit značné nevyužité kapacity. Soukromá spotřeba by měla 2015 a 2016 mírně růst vzhledem k nízkým cenám komodit a rostoucím disponibilním příjmům, neboť situace na trhu práce se postupně zlepšuje.

U veřejné spotřeby se očekává nevýznamný příspěvek k růstu. Čistý vývoz bude v nadcházejících letech v kontextu mírného růstu světového obchodu přispívat k růstu HDP pouze okrajově.

Dochází k mírnému nárůstu pracovních míst, vysoká nezaměstnanost slabě klesá, ale za předpokladu jen pozvolného růstu ekonomiky by významnější zlepšení na trhu práce mělo nastat až ke konci sledovaného období. Míra nezaměstnanosti by 2016 měla snížit v EU28 na 9,5 % a v eurozóně na 10,8 %.

Inflace v roce 2014 měla v členských státech EU i nadále tendenci klesat v důsledku nižších cen komodit a značných nevyužitých kapacit. S postupným posilováním ekonomické aktivity a zvyšováním mezd by však měla růst. Podle předpovědi dosáhne inflace v EU 2014 0,6 %, 2015 1,0 % a 2016 1,6 %. Inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) se v eurozóně odhaduje v letošním roce na 0,5 %, 2015 0,8 %, 2016 1,5 %.

Snižování schodků veřejných financí by mělo pokračovat. Poměr schodku k HDP v EU28 i eurozóně má letos dále klesat, i když pomaleji než 2013, dosáhne 3,0 %, resp. 2,6 %. Dalšímu snižování podle předpovědi napomůže posílení ekonomické aktivity. Předpokládá se téměř neutrální orientace fiskální politiky 2014 a 2015. Poměr dluhu k HDP v EU28 a v eurozóně má dosáhnout 2015 svého vrcholu: 88,3 % a 94,8 % (podle definice Evropského systému účtů 2010). Přetrvává ale i možnost nepříznivého vývoje z rizika zhoršeného růstu pro geopolitické napětí, nestabilitu finančních trhů a nebezpečí neúplného provedení strukturálních reforem. V oblasti inflace jsou rizika nadále vyvážená.

Obsahuje v rámci Evropských semestrů vůbec první pozitivní hodnocení

Naznačují to poslední údaje; očekává se další růst v příštím roce. V letošním roce byly nejdůležitějšími zdroji růstu investice a spotřeba domácností, domácí poptávka se i nadále očekává jako hlavní budoucí hnací síla. Podle očekávání má pozitivně přispět také čistý vývoz. Schodek veřejných financí zůstane pod 3 % HDP.

Po několika čtvrtletích poklesu se začala česká ekonomika v průběhu druhé poloviny roku 2013 zotavovat. Obnova zesílila v první polovině letošního roku; přispívá pozitivně všemi složkami HDP s výjimkou zásob. Poslední údaje naznačují, že toto široce založené oživení bude pokračovat i ve třetím čtvrtletí, přes zpomalení hlavních obchodních partnerů země a geopolitického napětí. Domácí poptávka v posledních čtvrtletích výrazně posílila a očekává se, že bude klíčovým faktorem růstu v horizontu prognózy. Celkově lze říci, že reálný HDP poroste o 2,5 % v roce 2014 a mírně posílí na 2,7 % jak 2015, tak 2016.

Spotřeba domácností se po poklesu 2012 začala 2013 zotavovat a pokračovala v tom v první polovině 2014 růstem o 1,7 %. Hlavním tahounem byl silný růst reálného disponibilního důchodu, který 2013 poklesl. Očekává se další posílení růstu spotřeby domácností 2015 a 2016, odrážející zlepšení na trhu práce, i snazší daňový systém. Nezaměstnanost v posledních měsících klesá, 2015 se předpokládá 6,2 %.

Investice se po všeobecně slabých hodnotách od začátku finanční krize od poloviny roku 2013 vzpamatovaly. Oživení soukromých investic způsobilo zlepšené domácí prostředí, nárůst zahraničních zakázek a zlepšení stavební činnosti. Také veřejné investice přispěly positivně tím, že vláda zvyšuje využití dostupných finančních prostředků EU. Celkově lze říci, že se u tvorby hrubého fixního kapitálu očekává růst 2014 o 4,3 % a poněkud mírnější růst v střednědobém horizontu prognózy, se snížením veřejných investic z EU28 2016.

 Silnému růstu nových zakázek ze zahraničí pomohl loňský zásah České národní banky k oslabení koruny; podpořil růst vývozu v průběhu roku a předpokládá se překonání růstu o 8 %. Dopad čistého vývozu ztlumil posílený růst dovozu, vedený zvýšením domácí poptávky. V průběhu prognózy se očekává nadále kladný příspěvek čistého vývozu k růstu reálného HDP, i když zpomalení růstu hlavních obchodních partnerů vzhledem k vysokému stupni otevřenosti ekonomiky bude určitým rizikem.

Míra inflace měřená HICP se očekává po celý rok 2014 nízká; i přes zachování sníženého směnného kurzu České národní banky a jeho prodloužení do roku 2016. Nízkou inflaci v letošním roce lze částečně vysvětlit poklesem regulovaných cen energií na začátku 2014. Dopad regulovaných cen a daní by měl být podle očekávání v roce 2015 víceméně neutrální, celková inflace by měla začít stoupat v důsledku zvýšené domácí poptávky, rostoucích nominálních mezd a dopadu slabšího kurzu. Inflace by se měla pohybovat v blízkosti 2 % cíle centrální banky 2016.

V roce 2013 se saldo veřejných financí výrazně zlepšilo na 1,3 % HDP v důsledku pokračujícího úsilí o konsolidaci. Strukturální saldo je poprvé za více než 10 let kladné. Mírné zhoršení schodku veřejných financí po několika letech negativního rozvoje na 1,4 % HDP v roce 2014 je způsobeno především zvýšením spotřeby vlády a oživením veřejných investic. Veřejná spotřeba by měla být podpořena poměrně silným nárůstem výdajů na zdravotní péči, zatímco veřejná investiční činnost je připravena na podporu vyššího čerpání finančních prostředků z EU. Strana příjmů bude v oblasti nepřímých daní pozitivně ovlivněna především růstem spotřebních daní z tabáku. Jednorázový prodej licencí mobilním operátorům zvýšil příjmy vládního sektoru o 0,2 % HDP. Celkově lze říci, že se očekává zhoršení strukturálního salda o 0,9 % na – 0,7 % HDP v rámci zúžení mezery ve výstupu.

Prognóza pro rok 2015 předpokládá na základě návrhu rozpočtu uvolnění fiskální politiky. Očekává se zvýšení schodku veřejných financí na 2,1 % HDP, přičemž se strukturální saldo zhorší o 1 % na  -1,7 % HDP. Růst spotřeby vlády by se měl dále posílit plánovaným zvýšením mezd ve veřejném sektoru o 3,5 %, a dalším zvýšením výdajů na zdravotní péči. Ostatní předpokládaná opatření obsažená v prognóze většinou také zvyšují schodek; zahrnují zavedení snížené sazby DPH na 10 % na vybrané produkty, vyšší valorizaci důchodů a vyšší daňové úlevy pro rodiny s dětmi a pro pracující důchodce. Prognóza zahrnuje také vojenské výdaje, související s pronájmem stíhaček ve výši 0,2 % HDP.

V roce 2016 se očekává za předpokladu, že nedojde ke změně, víceméně neutrální fiskální politika. Projektovaný pokles celkového schodku veřejných financí na 1,7 % HDP připadne zejména na zlepšení ekonomického prostředí. Poměr dluhu k HDP se má ustálit do 2016 na zhruba 45 %.